Písmák Zimní haiku
Led na chodníku –
během pádu si říkám
sůl je nad zlato
Vůz silničářů
Oříšková haiku
Na střechu znovu
neslyšně padá ořech
zřejmě už stárnu
Přeji dobrý den –
Haiku y
Lednový úklid –
místo srdce mi tu nechala
jenom své vlasy.
Neromán o bezejmenném česači jablek
Kdyby jablka mohla, křičela by hrůzou. Žebřík byl přiražen ke stromu jako kobléhanému hradu.
Začalo to.
Po příčkách stoupal rytíř.
Příšera
„Dobrý den, potřeboval bych u vás zabít jednu příšeru. “
Stařec na mladíka nechápavě pohlédl.
„Příšeru. Že by tady vmém zahradním jezírku žila nějaká lochneska.
Návštěvník
„…evakuace…nikdo mu…jinak…“
Sbalit si nejnutnější věci. Opustit dům. Mít naději.
Nechápu to.
Důkaz
Chci jen najít důkaz. Ale nezačíná to příliš dobře. Sotva vstoupím do města, ozve se cvaknutí. To nějaký muž zamkne na dálku své auto.
Tušit
Nepozdravil. Jen seděl, popíjel pivo vplechovce a zíral před sebe.
„Odpočíváš. “ zeptal jsem se ho.
Úkol
„…na téma Poslední den na Zemi. A chci po vás, aby ty práce byly co nejhororovější. Ovšem ne po gramatické stránce. Autorovi té nejděsivější práce se totiž dostane zvláštní cti, a sice že…“
Celá třída napjatě poslouchala.
Objev
V dálce od místa havárie transportní lodi X-52 se ozvalo několik divných zvuků. Žádný člen posádky Lucy je ale neslyšel; nikdo totiž ještě nebyl při vědomí. Přeživší tak neslyšeli ani silný vítr, který začal foukat už během deště. Deště malých meteoritů trvajícího jen krátce.
Trojice
Při nemoci
plné hřmění
vykašlalo moře
to temné ze svých hlubin,
Pomník
„Pomník obětem třetí světové války. “
Chlapec pohlédl na šedý mramor, načež se otočil kotci.
„Co je to vlastně ta válka, tati. “
„Válka je čas, kdy lidé zabíjejí ty, skterými by si v doběmíru mohli dát pivo.
Uvnitř
Stál tam v šeru. Sám uprostřed luk, jako by se ho i stromy stranily. Jejich větve se ve vichřici třásly a vypadalo to, že si na ten dům ukazují. A chichotají se mu.
Vánoční
Vánoční „přípitek“ –
čím je lahev prázdnější,
tím víc dárků vidím.
…zlaté prasátko.
Zenová
Jezero vnoci –
zenový mnich hledí na
vesmír ve vodě.
Kdo znás je Buddha.
Dvojice
Tantrická masáž –
svět okolo mě má teď
jen čtyři stěny.
Louskám oříšky –
Brány dokořán
Vědci, kteří to způsobili, se namísto uznání dočkali jen krutého lynčování a smrti. A přesto se dá říci, že vlastně měli štěstí. Lidstvo se totiž dočkalo něčeho mnohem horšího. Proč, to je otázkou; mnozí říkali, že je to boží trest, a další zase tvrdili, že Bůh neexistuje, protože něco takového by nemohl dopustit.
Sakury 2
Sakury kvetou –
vpříštím životě toužím
býti včelou.
Sakury kvetou –
Světlušky
Světlušky jsou výš –
není jim však souzeno
stát se hvězdami.
Chytím si hvězdy.
Sakury
Alej na jaře –
přes rozkvetlé sakury
nevidím mračna.
Muž se usmívá –
Odrazy
Okno v ložnici –
vodrazu pozoruji
už jen sám sebe.
Podzimní mlha –
Z historie
Drnčení tětiv –
píka lehkooděnce
se už netřese.
Díra vpřilbici –
Trojice
Válečný pomník –
každé jméno zanechá
na prstech rýhy.
Pokračuje to.
Pětice
Na mističkách vah –
flakón vzduchu převážil
mince ze zlata.
Poryvy větru –
Schrödingerova ko(č)munistka
Lži, cenzura a prázdné zásobníky –
Schrödingerova ko(č)munistka
pravdu má i nemá.
Čtveřice
Miska polévky –
imám si spálil jazyk
odrazem svíčky.
Odraz požáru –
Diktátor
Moře plné těl –
diktátor pozoruje
svůj vlastní odraz.
O životě
Utíkáme zcíle do startu
pozpátku
před pohromami,
co jsou jen přehlídkou špatných modelek.
Šestice
Kostra vjezírku –
za lebkou se odráží
souhvězdí kříže.
Děravé vědro –
Nejhorší den
Ten pocit měl Jack už od chvíle, kdy odpoledne vstoupil do lesa. Svíral ho jako exorcista růženec, ale on se přesto nebál a kráčel stále kupředu. Pískové vojenské kanady drtily větvičky na zemi, zatímco se jejich majitel čas od času rozhlédl okolo. Pořád nikde, povzdechl si vduchu.
Kruhy
Kruhy sekvoje –
brouk překonává sto let
za deset sekund.
Poražený dub –