Písmák Čekání,čekání
Letadlo zpoždšné,
čekání nudné,
napjaté.
Ordinace lékařů
Zázraky se dějí
Nad propastí stojí,
nohy se chvějí,
oči zavírají.
Jak to, že se nebojí.
V utajení
V utajení
Jsi stále se mnou
a nejsi tu.
Jsi navždy ve mně
Poklady
Poklady
Píši do tvé knihy,
kde máš poklady.
Písmenka padají
Hlubiny bezpečnosti
Vzdálené
hlubiny bezpečnosti.
Marné hledání.
Všude jen
Ztracená krajina
Azur,vysoko na nebi,
kavyl-stepní tráva.
Ševelí tiše, polehává.
Žár, jak ve výhni.
Obyčejný život
Žádné významné události,
jen klid a mír,pohoda.
Přátelé nablízku,
ochotní pomoci.
Dobré?rady
Svižný pohyb,
nenucený úklon,
upřímný úsměv,
vždy elegantní.
Dva
Měsíc náhle rozlil
své bledé světlo v síň,
s zpuchřelou podlahou
a stříbrem pavučin.
Umění žít
/Píseň Vrať se do Sorrenta/
Pavarrrotti mě zve do Sorrenta.
Tak vroucně.
Uchvátí a odnáší mě.
Věčné touhy
Být v sevření
veiké vlny
a nechat se nést
v něžném objetí.
Předjaří
Zem vzdychá,
budí se a sténá
pod těžkým příkrovem.
Svou vůni
Šťastné probuzení
Probouzím se
omámená
vzácnou vůní.
To ty mi přinášíš
Podzimní nálada
Mávnutí křídlem,
lehký vzdech,
zčeřené vody
krátký vzlyk.
Jaký je život?
Není vždy šťastný.
Ani jen nešťastný.
Na světě vše se mění.
Neustále.
Topol
Listy topolu
se na slunce usmívají,
obarveny jeho září.
Vítr mu cuchá větve.
Zvídavé děti
S velkým zaujetím
pozoruji malinkémděti,
zatím nemluvňátka.
Jak pozorně se dívají
Předjaří
Zem vzdychá,
budí se a sténá
pod těžkým příkrovem.
Svou vůni
Vynucený tanec
Stromy, vyrušené z klidu,
znechuceně tancují,
hluboko se uklánějí
nalevo, napravo,
Naše město
Mám napsat satiru
na tak krásné město
a jeho představenstvo.
ˇˇCisté řeky plné ryb
Viola.
Víš že i viola
může zpívat.
Není to běžný zpěv.
Je plný žalu,
V náručí lesa
Konečně v lese.
Jak tichý a krásný je.
Ani pták nepípne,
ani větev se nehne.
Štědrovečerní pochod
Trochu únavy
po dlouhé chůzi
v krásném lese.
Jdu pomalu,
Věčná touha
Běžná touha
po něžném úsměvu,
třpytu očí,
letmém doteku.
Dlouhá cesta
Sám bez pomoci
v temném lese.
Není teplo,,
svírá jej mráz.
Ouklej
Ouklej,ouklej,
jak pěkně se vyslovuje
to krásné slovo.
Co je to ouklej.
Tajné přání
Tajné přání
Nikdo tu není,
jaké ticho,klid.
Ale nikdo neslyší
Nejhlubší dojmy
Nahoru,dolů,
nahhoru, dolů,
přesný,
vytrvalý rytmus,
;Velkoměsto
Rány,údery,
dutě a zvučně zní.
Hukot aut,
nárazy, klaksony.
Naděje neumírá
Proč myslet
na nejhorší.
NENÍ TO TAK ZLÉ.
Neboj se , nezoufej.
Soužití?
Jak těžké je být
byť jen chvíli
s lidmi,
kteří neznají nic,
Stojí zato žít.
Nedumej o smyslu života.
Neztrácej zbytečně čas.
Život je krásný.
Je třeba žít a nechat žít.
Oči kočičí
Srst jako hedvábí,
hebké tlapky
s ostrými drápky.
Magické oči kočičí.
Bez života?
Vysoké holé skály
o sebe opřené.
Slunci a větru,
dešti vystavené.
Vůně
Vůně růží, hyacintů,fialek-
jaká nádhera.
Ale nejkrásnější vůně
je vůně nedávno zrozeného
Vše bude dobré
Vše bude dobré.
Říkej si denně.
Zášti nahradí
lásky,
Nejkrásnější barvy
Nejhezčí barvy-
modrá a bílá,
jsou na nebi.
Bílý sníh
Rytmus života
Radost a štěstí,
láska a hoře,
naléhavě zní
v stejném rytmu,
Až budu velká
Pestré vzpomínky,
zážitky, vůně
dětství.
I vzácná slova,
V divočině
Všude žijí lidé.
Tak daleko jsme od nich.
Pomohou.
Bude to spása,
Trápení
Jedna hodina,
dvě hodiny odbijí.
Málo času
pro spánek neklidný.
Horečka
"Na nemocniční postel
padá svět. "
Na nemocniční postel
padám já.
Na horách
Stmívá se.
A já jsem sama,
v takové výšce.
Jak je tu zima.
Síla země
Přijímám sílu ze země
u kořenů stromu.
Drsná kůra hřeje
v chladivém šeru.
Všední den
Takový obyčejný
všední den.
Ale je vzácný.
Může být poslední,
,,Hvězdné oči
Viděla jsem
utkanou krásu
z jemné příze
s různými znaky.
Podzimní les
Les obnažený,
bez listí,
ztrácí soukromí.
Po jeho měkkém koberci
Svatozář
Nemusí to být
jen krása,
co nás tak láká.
. Běžný obličej,
Neskutečná krása
Je něco hezčího,
než světlý azur
oblohy
s nadýchnutými
Štěstí
Hudba mi pomáhá.
Mně vytváří
nový svět.
Svět harmonie a krásy.
Jiráskovy sady
Jsem tady doma.
Obklopená stromy.
Veverka ke mně
bleskově pádí.
Odpuštěí
Znali jsme křištˇálové studánky
a čistý vlahý vzduch.
Vy znáte jedy ze skládky
a dusný městský puch.
Doba ledová
Vlající vlasy
ve větru a sněhu
do očí padají,
nechrání hlavu.
Nedozírné výšky
Na vrcholu je mír,
na vrcholu je klid.
Splýváme s mraky,.
Nedoletí sem ani ptáci,.
Štěstí
Šlo kolem nás štěstí.
Koupili jsme je na pouti¨":
Kukátko s barevnými sklíčky.
Vrtkavé štěstí,
Drápky deště
Tik,tik,tiky tak,
tak jemně se dotýká déšť
oken a střech.
Opojeně vzdychá
Krmení ptáků
Ptáci nade mne
lehce vzlétají,
temným obloukem
padají k zemi.
Brno v létě.
Ploužím se spletí lidí,
žhavým městem.
Slunce zraňuje oči,
vzduch se tetelí,
Zázrašná tůň
Jsme v temném,
hustém lese,.
Je tu vedro a dusno.
Jaká náhoda.
Zázračná tůň
Jsme v temném,
hustém lese.
Je tu vedro a dusno.
Jaká náhoda.
Nejsi sám..
Všude můžeš žít,
všude můžeš být-
sám.
Dívej se dobře:_
Zvony
Naléhavé vyzvánění
hřmotné, děsivé.
Zvony,
bijící na poplach,
Zaváti v poušti
Oáza v poušti
s chladivou,
čistou vodou.
Zdánlivě na dosah,
Modlitební knížka
Modlitební knížka
v kostěné vazbě,
sepnutá zlatou přezkou.
Nemám ji v ruce.
Májový déšť
Mám vás ráda-
vlahé, po zemi vonící
májové kapky deště.
Nesměle ťukáte
Sestřenici
Už nikdy ti nic neřeknu,
už nikdy tě neuvidím.
Má poslední návštěva-
marné těšení,
Polární noc
Polární noc končí.
Po temných dnech
a nocích
slunce se vrací.
Elafonisi
Skrýš ve skalách
nad mořem.
Všude údery, blesky,
hromobití.
Dar
Dar z nebe-
každý verš,
ne jen ten první.
Vděčně se jej chopit,
TEPLO
Jak příjemné teplo
v lehkém stanu
pod vrcholem hory.
Jak nádherně je teplo
Sladké snění
Napít se
z tvých dlaní.
Vše vypít,
vejít se do nich,
Prozření
Prý na mě myslíš,
snad mě máš rád.
Tvá láska
je chladného ledu žár.
Zázrak
Mezi haldami smetí,
odpadu,
rozkvétá růže.
Opájí se svou vůní.
Záclony
Záclony.
Lehkého chmýří tíha.
Průsvitná, lehká clona.
Venku kvílí Meluzína,
Tklivá melodie
Tklivá melodie
stoupá výš,výš,
a ještě výše,
až do závrati ,
Smutný les
Les bez listí,
odhalený,smutný.
Měkký koberec
zvuky tlumí.
Samota
Plný svět lidí.
Bezbřehé proudy,
jeden druhého míjí.
Nemají tváře,
Na ostří nože
Jak žít
na ostří nože.
Jaký štít si vzít.
Pouhá vteřina,
koncert
Drobné kapky
jako zvonky bimbají,
utíkají, honí se,
tichnou.
Po dešti
Kapky deště
jen chvíli se udrží
na černých větvích
mokrého křoví.
Světlo
Jitřní světlo
na mém polštáři.
Světýlko v noci.
Nejisté světlo svíčky.
Ukolébavka
ZAVŘI OČI NA ZÁMEK
A SPI POKOJNĚ.
jSI UKRYTÁ,
VE SNU HLÍDANÁ.
Šťastnýživot
Každý den je jiný.
Každé ráno krásné.
Zaplavuje mě
nadějí.
Vykoupení
Už opět zdravá,
nořím se z moře.
Kapky vody
osvěžují slunce.
\\Výlet
Hudba nám často zní
v ladném souzvuku.
Nejsou tu orchestry,
jen parné léto s poutí.
Letní žár
Lahodné nápoje
zvedají těžké hlavy.
Voňavé ,koupele
uklidňijí.
Čistá stránka
Bílá je stránka,
hladká, prázdná.
Láká mě stále.
Marně se brání,
Podzim života
Jaro,léto,podzim.
Podzim života-
Opadávání okvětních lístků.
Chorál
Křišťálově čistý,
jak s chladného skla,
křehký chorál.
Vznáší se do výše
Ukolébavka
Zavři oči na zámek
a spi pokojně.
Jsi ukrytá,
v snu hlídaná.
Pod ochranou hudby
Nádherná hudba
mne přelévá,
vlna za vlnou.
Jsem do ní vnořena
Zakázaná láska
Nesmělý dotek
s bázlivou něhou,
uvolní tělo,
vykouzlí úsměv.
Chvála hudby
Nidy nevypíši,
co hudbou cítím.
Vyjádřit slovy
ty touhy,
Něžné pohlazení
Dotknou se rukou
velikého zvířete.
Nesměle, lehce.
A ono,
Loučení s krásou
Poslední pohled
z letadla na Tenerife,
spočívající v objetí
magické El Teide.
Barvy
Bílá je plachetnice,
bílá je úzkost,
bílé jsou vánoce,
bílá je loď.
Zimní les
Ztraceni v lese,
hledáme cestu
v hlubokém sněhu.
Les nás přijímá,
Černý pták
Černý pták
mávne křídlem,
jako temný mrak
zakrývá slunce.
Slepá báseň
Chci psát tužkou
pro tvé oči.
Písmenka poskakují, padají,
tvé oči
Mokré ráno
Déšť utíká po parapetu.
Kapky poskakují, ťukají.
Chichotáním mě budí.
Konečně chladné ráno.
Největší potěšení
Tak malý
a už jsi člověk.
Díváš se na mě.
Je to rvůj první
Konec
Postel s nebesy
spalovaná sluncem
na poušti.
Bílá křídla se nechvějí
Osamění
Není tu teplo domova,
tiché pousmání,
tvé lehké kroky,
zářící oči.
Bániké střevo
Střevíce klapají,
vrzají,
páchnou.
Střechy se po dešti
Ty odcházíš
Prázdná náruč,
prázdné ruce,
ty odcházíš.
Jen tvá vůně
Ospalý den
Ani jediný blesk,
žádné hromobití,
jen slunce stále svítí-
vražedně.
V náruči moře
Daleko od břehu
klidné moře mlčí.
Splýváme.
Lehce nás hladí,
Všemocná hudba
Ticho, šero,
modrý stín.
Hudba doznívá.
Znovu zní, sílí,
Srážka
Starý Lojzek kymácivě, jako by váhal, zda má jít dál, šel kolejišěm k svému domku. Šedivé vlasy mu trčely zpod staré, umaštěné hučky.
Starý kabát špatně seděl na kulatých zádech, dlouhé ruce jako lopaty komíhaly podél cajkových , roztřepených kalhot. Na jednom rameni, nezbytný ruksak.
,Noc u moře
Moře rachotí a funí nám do oken. Nepřehluší nesmělé a vytrvalé vytí psa. Zní jako hudba sfér, jako teskná velrybí píseň. Nevyje na měsíc, není zraněný, nevábí svého pána.
Portrét
Jasná záře úsměvu
a jiskřičky očí
v temné noci vlasů.
Pohoda
Chudý kraj
Lesy, zvedající se a klesající na pahorcích nad městem,připomínají moře, jen trochu rozbořené. Zelené lesy, jak rozhrnutá opona , odhalují louky, pole, rybníky, domky. Svěží , třepotavá zeleň mladých břízek, temné smrky, kmitající tráva v teplém větru v létě, mohutný Severák a sténavá Meluzína v zimě. drsný kraj Maxe Švabinského.
Odcházení
Lotos prý nádherně,
omamně voní.
Za tvou vůní
šla jsem pokorně
Noční zvuky
Kroky:děsivé, temné.
Výkřiky":přidušené,
zoufalé,děsné.
Hlasy:troufalé,
Bezvýchodnost
Ciknutí slenice
ve tmě,
mávnutí křídla,
na chvíli přeruší
Prozření
Po letech lhostejnosti,
marných možností,
zapomenutí,
chtěla bych tě mít.
Neklidné moře
Pod Punta del REy
Atlantik se třpotá
tak sytě modře.
Skály se choulí
Roční doby
Každá roční doba
má své krásy
a svá práva.
Jaro - probuzení
Nespravedlivá kritika?
Tvoje poezie
je jak pohlazení.
Nic víc v ní není.
Obyčejná slova,
Přicházíš
Vstáváš, stojíš, padáš.
Ležíš, chodíš, běháš.
Křičíš, zpíváš, mlčíš.
Přijímáš, dáváš, vnímáš.
Dávná minulost
Schoulená v bundě,
přikrytá stříškou,
deštníkem žlutým,
jdu v duchu s tebou.
Osud
Jen ruka.
A dlaň na tvé dlani
Nelze ji odtrhnout.
Přijímá žár
Zimní růže
Růže s kapkourosy,
omámí svou něhou,
vonným dechem.
Růže zdobená sněhem,
Blahopřání
Přeji ti:
Trpělivost,
i když se zdá,
že k ní důvod není.
zimní slunce
Zimní slunce
není žhavé.
Ze sněhu dobývá
jiskřící diamanty.
Dva monology
Každý má nějaký kříž.
Ach, mně bolí kříž.
V každé vsi je kříž.
Nad městem ční
Má řeka
Má řeka nepluje tiše.
Není v ní klid,
ani jistota.
Někdy vysychá,
Ptáci
Je snadné
padat zvolna,
od země seodrazit,
nezranit se , žít.
Zima začíná
Černé vrány krákají,
hlavami pokyvují.
Lehké chmýří sněhu
poletuje ve větru.
Ospalá báseň
V hlavě mně víří slova
a já je nechci, odmítám.
Je noc a já chci spát.
Spát, jen spát.
Věčná hudba
Dvořákova hudba hladí,
je sametová.
Bruchova je křišťálová, čirá.
Vroucnost,
Uvolnění
Uvolnění .
Pocit lehkosti,
téměř ztráty těla
před sladkým usnutím.
Černá a bílá
Černé tajemné díry
s zejícími propastmi
bez dna.
Do běla rozžhavené plameny
Vůně a voda
Voní voda.
Vábí zářící svěžestí.
Čistá, kmitavá,
hladká za šírání.
Naše Země
Oblé, prohřáté balvany
milují pádící horské řeky.
Rozrazil zdobí břehy
jiných řek:
Smyčcový kvartet
Janáček odvážně vniká
hluboko do neznámých světů
ve svém kvartetu.
Všechny noty zní,
Noc a den
Tvou něhu si uložím
hluboko pod kůži.
Tvé teplo si schovám
na zimu.
Tajemný svět
Co vše se nám nabízí
nevíme.
Jen napřáhnout ruku
a vzít.
Marnost
Ochromena vstávám
a padám hned
Marně probouzí mě
ptačí zpěv
Všemu navzdory
VŠEMU NAVZDORY
Kouzelné spočinutí
jen chvíli.
Pak zima začíná.
Chvalozpěv
Chvalozpěv
Z bezedné hlubiny zní píseň.
Píseň magické síly.
Stále mohutní, vábí, uchvacuje.
Bez názvu
Celý dům utichá
pomalu usíná
S p í.
Topol před domem dřímá,
Obyčejný život
Každý má nějaké štěstí.
Snad.
Každý má nějaké hoře.
Zřejmě.
Vnoření
Vnoření
Vysoko v mracích,
v bílých oblacích
na modrém nebi,
Bez názvu
JSEM JAKO VYPRAHLÁ ZEMĚ
HOŘÍM A PUKÁM
A DUSÍM SE ŽÁREM
TY JSI JEN KAPKOU VODY
Melodie
Tklivá melodie
stoupá výš, výš
a ještě výše,
až do závrati,
Smrt stromů
Ležíte spolu v měkké trávě
Tak klidně
Nenastavíte větru
Zelený šat