Ráno
Ráno,
další nepopsaný list času, který ještě máš.
Co napsat.
A má to vůbec cenu.
pokračování
Probouzím se na operační stole, kde jsou mé sny a plány. Byly pryč. Jeden jediný den minuta rozhodl za mne Vhlavě mi zní otázka, co tu vlastně dělám. Rozpomínám se na loučení se svojí sedmiletou dcerkou, která sjistotou, že se vrátím, odcházela domů.
Jen tak
Jen tak se mi chce snít
nedělat nic .
Nehledat moudrost
ani slabost a třeba pochopit
Jeden den
Jdu ulicí a přemýšlím, co asi prožívají lidé kolem mne, kam jdou, kde budou dnes spát zkým se obejmou, potkají, jaké mají starosti a sny. Napadá mě, že každý znich má svůj svět, své vnímání pohled na život a na to, co se kolem něj děje, Zvláštně fascinující . Jak asi sdělují svá přání a touhy A co, když to zkrátka neumí a nedokáží Stávají se znich zatrpklí nešťastní lidé. Nebo jdou potichu za svým snem.