Písmák Island
V Brně dotahují klimatizace
a já zakládám prasátko na Island
potichu děkuji těm, kteří mě tam stěží dostanou
neboť i pár kroků po svých nohou dokáže prošlapat cestu někam, kde bychom si jen tak lehli vzhůru
Plná polní myš
Po cestě upadnul strom zapomnění
hnízdo ptáků uletělo místo nich a ptáci plazí se po asfaltu jako ztuhlý ďábel
prší
vítr lomcoval o budku z vosku, než přišel starý moudrý pán a holí postrčil hnízdo blíž ke středu
Metanoia
Agáve
rostlina tak řidká, že nemůžu ani hnout
v zaprášeném kožichu voní drak
po kluzkém monitoru řítící šipka do běla, aby na severu měli co jíst
Savana
je čas
chytnout kočku za ocas
na míle dlouhé boty ušel jsem cestu po skvrnité poušti studených slz dcery pravdy
přislíbil věrnost bohu a otočil se, abych mohl umřít sám
Velký bratr
sojové mléko jalo se připraviti ze 40 stupňů Celsia
mám horečky, chuť si podřezat žíly a spoustu kakaa
na vrchovaté lžíci hmyzího trůnu krále sýrů hermelín
všechny plísně barvy duhy zlatě prozpěvují bigbeat do rytmu krbu, který už dávno zhasl
Ikarus žije!
I.
Chtěl bych se podělit o příběh s Vámi
jen řecký mýtus – snad pouhé fámy
Slovníček pojmů
ona
je ta plná, moci, možná štíhlá, kdosi, možná těžká, ztělesněná estetika
je ten, co vznáší pravě, rozdáním soudů čmárá krev, hledá, touží, dělá, tvoří
ono
V šeru ušatá
za šera kráčím překrásnou ulicí
špičky bot proráží tuhý stín
jsem šeroslepý,opakem kočky
sovy, jasně nic nevidím
Darina Kakti
Darina Darina Darina Darina
aneb
když slepí ještěři
nesmějí umírat.
Vánoce
Křivolaký strom se usádlil na úpatí hory Řím
nervózně koukal dolů a počínal si neurčitě jako integrál
počítal myšlenky
počítal ovce
Není to tak dávno
Stačí si vypnout zvonění
a už mi nikdy nenapíšeš
stačí se trochu opustit a už z výše hlubin moře kafe brouzdá si píseň kulatou jako sůl
stačí
Díkuvzdání
Krapet
bohoslužbu skončil o 1000 let dříve, aby si vydělal na živobytí
ale i tak
získal ponorku
Kontryhel
Podběl šňůrky trpasličí zvoní svítáním jako mořský koník
do mezery mezi mezerou mezními mosty mihnula se mlha mlhou mine
jémine
postroj proti řase utkvěl v paměti více než štrůdl a vůkol obdivu temného páčí úzkost proti psům
Drak
Přes několikeré kontiklaky prorazil sem vítr čerstvých semínek draka zaječího
marmodárci velí ústupu
pod hladinou řek rozmohl se oheň makrelí
slyšíš je pískat. já tedy ne
Okamurova břitva
Pryštíme jako smůla bez pryskyřice
otázkou formujeme nápad vzdálený tři měsíce dopředu
sedm týdnů a opakovaný závan přestal bdít
do mezery vlaků jedoucích po stopách ametystu
Kaleidoskopy
Býkem políbil prázdnou sklenici od bot
křišťálem rozbít prosvícenou mísu plnou pomerančů
brožurku zapnout si až po pás
přikulit stroj na peníze
Transvaluace
Bleší trh se kradmo nadchnul pro velkou věc
podepřen touhou zvítězit nad mocí, uspal sám sebe
blechotvorky živoří
po kraji se protříbil zvučný šelest a propálil zornici písku času
Vločky z ocele
Pískomil bobr kolotoč lán
vějíř ze zlata
šunka zatvrdla na místě, kde bys to nejméně čekal, mladý pane
ostrouhal jsem brambory tak, jako mě to učila babička
Pouštní krávy
V případě zeleného mraku
v beznadějném stojícím vlaku na kraji moře
v plesnivém výklenku hole stojí klub
na nozdře válí se temenem hlavy se k patě blíží parní stroj
Ano
napadlo mě
hejno ptáků
ať se do pekla propadnu, jestli mě napadne nápad
svět není rozdělený na dvě hemisférní polokoule
Červánkoví raci
v den, kdy jsi neměla narozeniny, ti strejda popřál všechno nejlepší
byla jsi zmatená jako splav
vzal jsem tě za ruku a oholil si knír
vojska jsi stáhla a na tvé tváři objevil se pohled z Holandska
Manželství
v tůních za potůčkem sluníčko stůně vůní přenádherně zasetým betonem
odvážný je ten, kdo odváží 40 kilo mouky, ováže ji jetelem, z prdele vytáhne šutr, když vyleze ven
tváří se jen, jakoby v ten den měl ke snídani tuhý hlen, a přesto dokáže strhnout pozornost obyčejným
torpédem
Drahá sestro
poslouchám, kde vítr udal směr kouři skrz prsty dlaně jedné ruky netleské
přesně tam se obracím
do šíře absurdna vyrážet zlaté mince
abychom byli s mámou hodně bohatí
Parašutista
pa pa pa pa pa pa pa pa pa
střílení ze synovy zlé airsoftové zbraně
loučící se s roztodivným pliváním do dlaně
politická rozprava se s kaprem němé daně
Jako linka bezpečí
krása je nedozírná, lepivá a křehká, ze snů tenká vrstva plastu do trubek namočená kleštěmi z ocele
sklo roztříštěné bodavým pohledem tupých sekyr
letících skrz okno příbytku bezdomovce
pod kartonovou krabicí svíjejícího se slimáka, sladkého jako dort
Moudrá sova
před Mojžíšem se rozestoupilo moře
před obrovským bílým SUV rozestoupily se nohy ženy tak ošklivé, že i jeskyně utekla do nory
s láskou nemilé Lenory
nakoupil jsem cigánům oděvy tak pěkné, že i nora se zablýskla pomocí letního mechu
Mám strach
za sedmero horami leží drak
krovky má polámané od jablek, které prorazily jeho první oči
vyčnívá z čapího hnízda
peří
Nekonečno hor
tenkou vrstvou ledu proplouvá splav
panenka se motá v závěji tisíce nažloutlých dýní
je poledne, davy lidí se tlačí u stánků na levnou krásu
davy lidí a tisíce hlav
Vítání zimy
toto je odvolání
krásného léta babího s Kenem a Barbieho tendencí měnit svět k horšímu
nikdy přesně se netrefující klobásy do pus peněženek našich nejmilejších žen
slova jsou jen kapky deště, co skákají z mostu
Případ pro začínajícího
neberte se tolik vážně .
neberte se radši vůbec.
ještě byste se mohli vzít špatně
a to by byl naprostý začátek obdivuhodného příběhu, který se ukrývá pod kapotou těch nejsilnějších strojů
Dětské vztahy
nepamatuju se
že bych se byl kdysi cítil
jako dítě
není to mrzuté.
Černý bez ničeho
zdá se mi
že mezi spáry dlažebních kostek
stisknutě modrou oblohou, uprostřed lesa nula stromů řady řad
snažím se
Přechod
cítím
se jako růžový a poblázněný
dobře promazaný větrníček se třemi křídly a dvoubarevným, nerovnoměrně rozprostřeným středem, ve kterém
barva oliv zelených
Vzpomínáš si? Včera?
včera
jsem poslouchal, vzpomínám si, nebo ne, ach paměti kde jsi, kde.
led z pilin, břitvy z pierc, bacha ska, maximální turbulence, termostaty kávovarů a topení
dnes už ne, jen vzpomínám si, kdy tedy. kdy jsem ho zapnul, počkej, a vypnul jsem ho vůbec.
Óda na světlo alias Anděl
Pomalu, drahý, je křehká jako rosa
tak táhle znějí smyčce
bosá
skotačí strachem bez sebe
Co tak asi může dělat?
nic
odpočívám v pokoji
hluboko v komfortní zóně
lidské biologie
Jen trošilinku rozrušit
Myslím
že je v pořádku dusit
mou malou pod peřinou
dusím se taky
Zlatovláska demystifikovaně
Zoufalá Zlatovláska vkradla se do cizího bytu
dlouho šla městem a neví moc
co jiného by jako měla dělat než tohle.
"Vypadá to tu jinak než u mě", říká si sebestředně,
To už dekadence chcípla?
Můžeme poklidně lhát cizím za předpokladu, že víme, že jim lžeme, avšak zapomínáme, že tisíce let nemáme tušení, co je to pravda.
Okamžitě se při tom skrýváme za vlastní přísliby, za to, co chceme - to je pravda - ale to, co ve skutečnosti děláme, jsou jen omyly.
Civilizace pak zanikají ve jménu ukřivděných individuí, v kronikách navždy ocejchovaných znamením ďábla s nechutnou precizností.
Duál vprostřed kontaktu
Úvod:
Koukla se celkem příjemně.
Je tu trochu vedro, nemůžou zapnout větrák. A nebo ne, není to přece idealistka, která se nudí, když je klid, žádná utopie.
Kdyby to tu bylo příjemný, tak nemáme - co na - práci, ne.
Americké státy čímsi spojené
Vedle těch mile mladičkých obličejů
které se vzájemně viní
z rodiny stále své válečně zločinné
druhými tak přehlíženi