Otisky IV.
Bloudím a brodím se závějemi zimního podvečera,
mezi vůněmi kapajícího vosku, jmelí a hřbitovního kvítí,
zas a zas má duše bojí se blizoučkého setkání,
dlaněmi rozpouštím Tvůj porcelánový rov……….
Otisky III.
Zamrzlé slunce
pohlédlo na Tvoji zkamenělou tvář,
kolikrát už probuzena mojí touhou,
vočích nesmrtelnou něhu….
Studánka
Snad až příliš stříbřitá studánka,
vhlubinách tající vločky,
krystalická síla duše,
potácivá,
Zápisky opilcovy III.
Tvé lásky já si vážím,
tolik bych chtěl, abych byl takovým,
co vlastně jsem,
leč sebevíce se snažím,
Otisky II.
Chtěl hledat její obraz bosých nohou ve studánce,
našel jen kapky rosy vzažloutlém, tlejícím listí,
objímal jen tmavomodrou noc uschlého věnečku.
Toužil vblikotavé záři topících se světlušek
Příšerné ráno
Příšerné ráno. Umocněné ještě pošmourným, plačtivým , mlhavým počasím. Normálně déšť miluje, letní i jarní, bouřkovou vůni vody, ale i podzimní plískanice za okny, jen tak se povalovat vposteli, sám a nemyslet na nic, nebo jen tak ospale bloumat svým životem.
Odporně unavený, polámaný po včerejším flámu.
Proč...
Proč jsme se nepotkali dříve,
chodil jsem vcelku sám,
pět let, zdá se, že chvíle,
vrád, já smůlu mám……….
Kamarád
Když poprvé zvedla jsi své řasy,
pochopil jsem, že život mi nedal dosud nic,
když políbil jsem Tvoje platinové vlasy,
nepoznal tiše závratné výše víc………
Pobledlost
Neznám nic krásnějšího,
než Tvoje pomněnkové oči,
do nichž, když se tak dívám,
cítím, že nikdo před tím
Definice
Když se tak dívám,
do šedé modři Tvých očí,
mám pocit, že líbám
zbytky lásky, duší jenž točí….
Povídka I.
Mezi zataženými žaluziemi pronikl jediný paprsek sluníčka poněkud pozdního rána. Velice nevrle a líně otevřel oči, podíval se na budíka a pomyslil si: vždyť je ještě noc. Během několika dlouhých minut se mu podařilo tak nějak uklouznout zpostele. Dopotácel se do maličké koupelny, po kapkách si opatrně pustil ledovou vodu a vytřel si jí zrak.
Kousek A. Rimbauda
Tvé horké líce na mé líce,
pojď miláčku,
vzduch voní dosud od silice,
pár obláčků
Otisky
Chtěl slíbat otisky jejich bosých palečků,
čeřících a čechrajících se vrozplácnutých kapkách deště,
voňavá voda se však před ním zavírala jako měsíc ve studánce.
Chtěl objímat odraz obrazu jejího vláčně krémového těla,
Pády, návraty a samoty VI.
Končí to, co jsem chtěl,
vco jsem věřil a doufal,
že ubráním se pocitům štěstí,
lásky a krásy vět,
Pády, návraty a samoty III.
Snad nikdy se nenasytím
vůně Tvého těla,
vlasů, jichž chuť polykám tak rád,
a síla, aniž bys někdy ji chtěla,
Pády, návraty a samoty IV.
Asi jenom dnes,
a možná ještě zítra,
Tvými polibky sycen,
něhou orosená jitra,
Pády, návraty a samoty V.
Až naučím se,
vykouzlit ze zeleně trávy,
Tvůj smích a pel,
tím smutkem, jenž mne dáví,
Pády, návraty a samoty I.
Dnes,
nebylo to poprvé ani naposled,
co vTvých očích utápím něco,
co není znát………
Pády, návraty a samoty II.
Dál plynou dlouhá, smutná léta
a já, klesajíc na dno svých sil,
smelodií závratí, cítím, že skoncem světa,
žiju jen ztěch Tvých chvil….
Marnotratnost
Snad popošel jsem dál
o míru dálky
a dálka je lék,
na lásku jenž bolí……
Cesta nikam
Ty stovky veršů a slok,
byť špatných a zlých,
ty přehršle zbytečných slov,
chtíc ztéci ten tající sníh.
Ráno
Blankytně modré ráno,
kapky rosy
hledají ochranu
pod Tvými víčky,
Poznání?
To poznání,
sám vědom si bolesti,
to vzývání,
očí modrých, co věští,
Vzpomínka
Vzpomínky,
iluze a sny šedivého rána,
proč připíjet číším sedmnácte jar,
spousta vět a těm slovům chvála,
Pozvání
Přišla jsi vnepravou chvíli,
přestal jsem žít a věřit,
plna něhy a zlomené síly,
klid můj statečně čeřit….
Závrať
Život Tvůj,
je jako naděje sycená láskou,
jíž délce,
se nevyrovná žádná víra.
Afrika
Vrátil jsem se zAfriky,
neměli tam knedlíky,
opečených koz,
měl jsem taky dost,
Křídýlka
Tak sněhou vlastní svému já,
sodleskem stříbřitých vlasů,
sodstínem pampelišek a křidýlek včel,
sním ve třpytivé kráse onoho jasu….
Pavučinky
Patříme ksobě a já to vím,
i když už trošku přibylo pavučin,
vmém sebevědomí a duši,
vodvaze nebránit se tobě,
Láska?
Ty lásko neprobuzená,
lásko naivní a hrdá,
dívko toulavá a ctná,
bledá, živořící a zlá….
Zmije
Když jsem se takhle po ránu,
vraceje šlápl na zmiji,
nevěda, zda vsídlišti či vkoránu,
myslel jsem, že mne omyjí,
Oči
Vrací se něco, co ve mně zbylo,
trochu něhy, bolesti a unyle milo,
jak šíleně roztomilá se mi zdáš,
rozpustilá, hravá, plavá,
Bolest
Tak jako před léty,
kdy dávno jsem směl,
snít ve Tvém objetí,
dnes,
Stín
Chtěl bych Tě naučit,
polibky stírat smutný lesk,
silou dvou duší umučit,
stříbřitých dešťů léta blesk…
Léto
Proč ve Tvé duši,
zračí se plno neskutečných zmatků,
co tak málo Ti sluší…….
Já dusím se láskou,
Nepovedená
Jedenáctého večer, dvanáctého ráno,
babího mlhavého léta,,
asi není nám oběma dáno,
chyběla snad jediná věta………….
Hany
Setkali jsme se po jedenácti letech,
říkávalas, jsem Tvá Hany,
chceš-li víc, protivně se pleteš,
máš svůj život a své Jany……
Štěstí
Odcházeje od jiné,
potkal jsem své prokletí,
původně si myslela,
že letos poprvé či potřetí,
Štěstí 2
Měl jsem chuť,
ukončit svět pěstí,
buď jak buď,
jsi mé štěstí………
Sluníčko
Je jaro
a tvůj sametový hlas,
ke hříchům mne svádí,
něco z nich je v nás,
Beze jména
Potkali jsme se v prostředí úplně parazitním,
byla nesmírně krásná, což pochopil však jsem hned,
přízní poctěn byl opilý kamarád,
já v těch chvílích, vzal bych si jed….
Zápisky opilcovy
Vrátila jsi se zas,
poznaje sílu, plno něhy,
bez štěstí a bez okras,
cítím se poražen a němý,
Zápisky opilcovy II.
Dnes už cítím velmi dobře,
když zahlédl jsem poprve Tvůj stín,
že oči Tvé, odráží barvu moře,
rozeznaje, či bdím, nebo spím……