Písmák Jaro
Jaro
Mám rád, když kvetou pampelišky
a slunce louky rozvoní;
včelavé květy zlatí z výšky
ÁÁÁ árie - Car for woman (Carmen)
Pokud se těmito plky nehcete zdržovat, přeskočte prosím přímo níže k textu.
Pro ostatní: Takže vážení a milí, Na Chroust-jazzovuvýzvu [http://www. pismak. cz/index.
Zhášecí
ZHÁŠECÍ
I.
Když se tak dívám dneškem zpátky,váhavým krokem měřím čas(asi jsem vypil příliš vína). V zákoutích světa -temných řas-na mysl vytanují hádky,svědomí tíží gilotina. Tam někde v hloubce, někde v nás,se příčí písmena i řádky -- bundsenův kahan tiše zhas.
Re: dopis od Zeky
od: Peta-M@volny. czkomu: LotR-Zeky@seznam. czhluchoněmá kopie: newvirus@virusalert. compředmět(subject): Re: dopis od Zeky
Čau Zekino .
Dort 2D
Dort 2D
Točí se kolo-rokotoč,jak bubínek na revolveru. Ručičko chvátej, rychle - skoč. Čas rozpřádá své šedé sítě,zná jediného směru,v tenatech navždy polapí Tě.
I kdyby cválal z pohádkysám princ na sněžně bílém konis chromovanými zrcátky,rychlostí trysku ku cíli,čas stejně nikdy nedohoní,ať strhne všechny ventily.
Umlčte klavíry
Umlčte klavíry
Umlčte klavíry,co hrají sóla tence. Ať znějí harfy, varhany,křídlovky a věnce. Lásky i nevíryspojují pohanyi prosté pomatence.
Jenom TY,jsi už jaksi .
Zelená
Zelená
(ono)potkat lze jistě spoustu zmijí,hadím to plémě hrdě zovem,však zkus popatřit na liliia přiučíš se v lecčems novém. Živ není člověk jenom (Sss)lovem. Vždyť polních kvítí, co tu kvete,před deštěm nechová se krovema přesto voní v každém létě.
Potkat lze jistě spoustu hadů,leč není každý jedovatý,však před jistotou sedmi pádů,nechcem-li sobě zlámat hnáty,použijme slušně jen ten pátý -- kde kdo ta slova jinak hněte.
Klembám
Klembám
Gotické hrátky klenebve hvězdných sférách křišťálu: Labutím zpívá Deneb. Vrboví slyšet pomálu zapískat. Hrad z písku - - zchlad večerem.
Včera, loňské století Ró rozmělní a rozletí, zroztmelí až na smetí.
Zelené šustění
Zelené šustění
Byla tma. Romana strašně bolela hlava. To byl zase den. Jen matně si vzpomínal jak se sem vůbec dostal.
Přelomová
Přelomová
Plápolá svícea ohně hoříJiž nikdy vícekoně či ořinebudou pást se na lukách
neb přišla zima.
Setý hráchs fazolí míchá plotnami. To další (k)rok je za námi,loučí se sněhem a mrazem.
Mažoretka
Mažoretka
Tančí a mávápod takty kapely,vznosně se nese pódiem,přesto se stáváv radostném veselí,že zazní smutné requiem.
Úsměv dál rozdává,ač sama chtěla siraději vyplakat v koutku
oči,
Příliš stará historie
Příliš stará historie
History je stará deska co se ještě točí. Tak se z fotky vpíjí dneska moje doTvých očí.
Vím, že tyhle rýmy nejsou nic, čím se dá chlubit,dříve než ti fotku blejsknou vyčisti si zuby. ---
(šišlavě)Ktelé ši, já šťalý bláha, do klabičky ďávám.
Fo(toto)n
Fo(toto)n
Nasedám na vlak do všech směrů,(dů)věrně vlákna pražců znám. Jsem hned tu a hned tam, věru, tam. Zbloudilý atom z morzeovky. Princip neurčitosti zemské tíže n-á-mprodal lístek, nevím kam a proč.
Vlčí máky
Vlčí máky
Jak mělké tůně letních stínůze senné rýmy ztrácím chuť,jsem právě dneškem navždy jiný . Měsíc i Slunce letmo minu,když ponořím se pod hladinu,bez vzduchu lekám - Bůh mě suď.
Dál si však šumí máky v polipo vodě se jim stýská asi. Vlčím z těch máků a to bolí .
Fotograf
Fotograf
Mlčícím rakůmrybím okemdívám se meluzínou fotonů blížmým luzným představám konstrukčna. Na snítkách zimostrázukapičky rosy mají svou skrýšv těch mikrokrajích, kde nikdy nejsem. Tu i onde - propaluji čočkoudírky objektivů - spíš, než usnešale později, než mrknou očka závěrky. Vše je uzavřeno (život i obraz)v černé skříňce zimního času.
Nepolíbená
Nepolíbená
Ač v třešní květech jarem znívíra co zvedá hory,z koutků snu slzí zklamání,z očí - jen odlesk tóry.
Leč po zimě louč rozžál čas,mu je tep dneška - kdysi. V slunečním jasu tiše zhasosud, jenž z hřebů visí.
I přesto v duše záhybech,kde světlo denní mizí,sněhové vločky tají dechvšem těm, kdo nejsou cizí.
Osamění
Osamění
Dřevěná střecha - nevadí,déšť přec tak sladce chutná. Ukrytá v stínu kapradípřed sluncem, jenže smutná.
Opustil člověk světnice práh,tím ji však odsoudil k zkáze. Uzamkl dveře a v dětských hráchnavždy již usedly saze.
Neprobádané mapy
Neprobádané mapy
Také rád chodím do těch míst. Když učili mě mapy číst,říkali ovšem: "Pozor dej . Co spatříš, nemusí být nej,i přesto měj ta místa rádzkoušej i dávat ne jen brát . "
A tohochci se držet věru,není fér jezdit v protisměrua když už blátem jednou projdu,na starých filmech z celuloidu,můžu si prohlédnout své stopy,kdo nikdy nešel - nepochopí,nebude těžké umírat.
Století k nepřežití
Století k nepřežití
Či století, nestoletí,čas ten stále stejně letí. Víří vzduchem prach i smetí. Byli dětmi, teď jsou kmetio holi, či o koštěti.
Čas se ale nezastaví,stejně jako špatné zprávyodnáší nám blízké, zdravíi vzpomínky z latí slávy.
Rýč
Rýč
Jistě si v dnešní uspěchané době řada, převážně mladých lidí, klade zásadní otázku bytí a nebytí a sice: "Proč se rýč používá převážně k rytí . " V tomhle krátkém zamyšlení se pokusím na tuto zdánlivě lehkou otázku odpovědět. A odpověď zní: "Nevím . "Ovšem s tak krátkou a nevýstižnou odpovědí bych u vás jistě neuspěl, pokusím se tedy úvahu mírně rozvinout a nosnou myšlenku "nevím" alespoň částečně zdůvodnit.
Téměř studený šálek čaje
Téměř studený šálek čaje
Bylo horké odpoledne, jeden z těch nádherných letních dnů, kdy se člověku ráno nechce do práce, místo aby dělal něco pořádného, hledí zasněně do zdi a při tom se vidí ležet někde u vody. Obloha byla tak neskutečně modrá, jako snad ještě nikdy před tím. Začínala právě druhá polovina prázdnin. Venku vesele skotačily děti, které zrovna nebyly někde na prázdninách a jenom já jsem se pražil tady, v téhle příšerné kanceláři s okny k jihu.
Vesmírná ekvilibristika
Vesmírná ekvilibristika (uspávanka)
V oknech už se rozžíhají svíčkylampáři mámí světlo z lamp. Děti si ještě chvíli hrají s víčky,na kraji savany a pamp
se procházejí antilopyi holka, která má dva copya v očích čerty s andělíčky. *
Pod kopyty jiskří chodníky. S rachotem vozy v dálce- - mizí.
M Y Š L E N K Y
M Y Š L E N K Y
Jdu a přemýšlím o čase. Zakopnu - padám do hlíny. I to mi občas stává se,když padám mezi lekníny.
Tou vratkou nohou asi ztěžíudržím balanc na nábřeží,kloužu do vodní hladiny.
Dálky
Dálky
Když slunce utápí obzory dálekna mlžné závorysnáší se racek - chechotálek.
Jako vzduch po deštiv soumraku bez očímoci i nemocico z čaje vyvěštív hlavě se zatočí.
Dál v sklence od vínakal zvolna usedá. Vina či nevina .
Ikaria-Zpráva 2075-1822C
IKARIA, Zpráva: 2075-1822C
V potemnělé místnosti se začalo pomalu rozsvěcovat. Klimatizace dovnitř vháněla čerstvý vzduch a bylo slyšet zvuk mořského příboje. Nejdříve jakoby z dálky brzy však nabíral na intenzitě a rychle sílil. Jeho hukot mě vzbudil z lehkého spánku.
Poslední krok přes Rubikon
Poslední krok přes Rubikon(O smutných a jiných věcech)
-------Přemýšlej, máš časco mi odpovíš. Jen napnutý vlas,žene smyčce výš. -Abych znal Tvé myšlenkyponořit já chtěl se do Tvých snů. Vstoupit zlehka na tenkýmost přes bílé šedi všedních dnů.
Zelená krevní skupina
Zelená krevní skupina
-1-Už mi to zase začíná,až mám z toho strach. Zelená krevní skupina,v žilách víří prach.
Půlnoc se blížía těsta v dížitiše si kynou v tmách
Chlap na refýžiz královských spížídál v klidu krade hrách.
Vím, že to nikdo nebude číst...
Hlídej svůj skleněný pokladanebVzkaz v láhvi
Vynořuji se nad hladinuze sféry nebytí, z příbytku stínůtáhne mě něco nahoru ke světlu. Ách. to je vzduch. Myslím teď na smrt na lidstva na metlu,pohyb i ruch.
Ježek
Ježek
Copak jabka, copak hruškyty žerou jen vosy. Slivovicí vinné muškyobšťasňují nosy.
Jen houšť ať je kompotůzavařených ve skle. Co je s ježkem u plotu .
in vino veritas
in vino veritas
_/_____\\\
|| _/ \\__ |WWW|
// =/--_--\\_ |WWW|
Ještě nevyhasla
NADĚJE
Proč asi, lásko má,osud nám nepřeje . Poslední troufaláumírá naděje.
Umírá naděje v nás.
Kdykoliv vzpomenusi na ta svítání,spletitých kořenůcity se ubrání.
Neekologická skoropohádka o rezavém kafemlejnku
Neekologická skoropohádka o kafemlejnku
Moje babička měla kafemlejneka on se jí rozbil. Dědeček ho sice opravil,ale ona jej stejně zahodila. do lesa.
Teď si na němmelou kafe(asi) J /* e / z(*) i.
Černý Bubo bubo
Černý Bubo bubo
Černá je obloha,černá je zem. Sám vidět nemoha,nemohu ven.
Černé je listíz černého sametu. Zakouslé pístypod polštář zametu.
Brčálově rudá
Brčálově rudá
Rudá jsou ústa rudé růže. Zarudly oči z rudé kůže. Zrudla i obloha. Z železných rud.
Tak trochu o počasí
Tak trochu o počasí
Černý satén halí nebe. Lásky bouřku nasají. Utkány jsou jenom z Tebe,deštěm blesků padají.
Jemným tónem křídla ptákůhladí Tvoji oblohu.
Osudy bludných hvězd
Osudy bludných hvězd
Otvírám ruku. Co se Ti nezdá . Že na dlani leží malinká hvězda . Hřeje i tepe jako srdcev němž je snad celé nebe.
Zimní výprodej rýmů
Zimní výprodej rýmů
Věřte mi lidé je to tak. Zima je teplá na omak. Když v bílém sněhu padá líně,mráz pálí v bílé pelerýně.
Závojem vlečky zametou,zůstanou tečky za větou.
Šneček
Šneček
Leže šneček leže,je to ale k pláči. Leže šneček leže,čo mu šíly štačí.
Ležl takhle včela,leže takhle dněš,když ho píchně včela,vyštželí jak děš.
V lychlošti ho chvíli,něpžedhoní nič.
Drozd
Drozd
Na bidýlku v kleci sedí drozd. Dám si stehno, jsem přece váš host. Okoušu i tuhle tenkou kost. Ulít oknem .
Těžký život stonožky
Těžký život stonožky
Jednou si takhle stonožka vyrazila do světa. Ne, počkej . Neusmívej se. Tohle není pohádka.
Kouzelník
Kouzelník
Neumím malovat, zpívat a psát,přesto však ve slepé vířezkouším jak letní ten vánek tu vát,tužkou čmárám po papíře.
Kdybych byl veliký čaroděj snadkouzlil bych v dýmu a síře. Na skále špičaté měl bych svůj hradbez oken a bez vikýře.
Pak neznal bych slunce, jen zimy chlad,však i malý špunt dnes ví, žebez slunce přec není vůbec oč stát,zbyla by jen zemská tíže.
Slova
Slova
Slova, ty křivdí, slova, ty hladí. Slova spojují i rozdělují. Slovy se říká: "Máme se rádi. "Básníkům v oblacích poletují.