Děkuju mockrát :)

Moc pěkné. Zvlášť ty první tři jsou moc milé!

agáta5: Ale uvažuje, rodiče mu ho nechtějí koupit, a jak to zdůvodní? Že je drahý. O čárkách vím, jsem v tom dost nejistá i co se týče prózy. Omlouvám se ale nevím jistě jestli je to hrubka. Přijde mi přirozeně správně, oni žvanili. Ale opravdu to nevím jistě. Děkuji mockrát!

Já tomu nijak zvlášť nerozumím, taky teprve začínám, ale pokud jde o vyjádření nějakých pocitů, tak mi to přijde fajn, možná maličko patetické, ale to by nevadilo. Spíš by asi neškodilo si s tím více pohrát, třeba by se objevily nějaké další zajímavé myšlenky,

Mně se to vcelku líbí, mám tady tohle téma ráda, a jsou v tom zajímavé myšlenky a obraty. Ale souhlasím že by se ten příběh dal víc rozvést a stálo by za to, lépe vykreslit charaktery. Povaha miniatury, nebo snad jen jakéhosi načrtnutí situace, tomu moc nesluší. Potom by to mohlo i vcelku dobře přenášet emoce. 

Whitesnake: Když má někdo na očích klapky, co vidí? Jenom tmu. Když jsou sejmuty, může přecejen něco vidět i přes tu tmu v ulicích. Jo, ale je pravda že ten verš tam možná je jenom, aby tam nějaký byl. Ona to původně neměla být osmiveršová miniatura, ale měla jsem pocit že další slova nejsou potřeba. Mockrát díky za názor!

Radovan Jiří Voříšek: Děkuju mockrát! Možná že byla...

agáta5: Nevadí, mně se to libí, tak je to asi správně :D.

agáta5: Nevadí, mně se to libí, tak je to asi správně :D.

Radovam Jiří Voříšek: Děkuji! Jo, do té první sloky jsem se to snažila nějak narvat a v té poslední neměla rým, asi se z toho dalo vybrusit elegantněji.

Dodola: To jsem ráda, díky.

Musaši: Možná ano, mockrát děkuji!

Whitesnake: Děkuju, zamyslím se nad tím, příště se budu snažit psát uvolněněji.

Prosecký: To je pravda!

Lerak12: Děkuji za přivítání!

Děkuju za přivítání!