Po smrti (úryvek)
Je mi dvacet šest, poprvé
pod mojí rukou umřel člověk,
zastavil se mi pod kůží a já ten okamžik necítil.
Druhou ruku jsem měl u ucha.
Sebestřednost
Centro di ascolto
Signor Carlo mi to zařídil.
Právě dotelefonoval.
Blahosklonně na mě shlíží, hladí si břicho.
Dětství
Byl hrozně rychlý a já měl moc malou pusu,
ale nakonec jsme to zvládli.
Pak na mě zamrkal a řekl, že mě může odvézt ještě dál, než říkal původně.
Díval jsem se na jeho snubní prsten.
55
Koupil jsi zvířátka v plastových krabičkách.
Doma jsi vypustil dvojici na svobodu a díval ses na ni.
Ona, menší, světlejší, s roztržitými obrysy,
vypadá živě, kdykoli se podíváš,
66
Miluju tvoje slzy.
Jsou pro mě a ty to víš.
Abych je do sebe vetřel, o sebe zabil.
Jestli přestanou, budeme dál.
1-18
Muž jednou rukou natáčí banán,
druhou rukou ho hází na zem.
Běží v časové smyčce.
Obrazy, které jsem opustil,
Zvířátka a věci
Podléhám slepým uličkám.
Být spolu v ořechu, jak nás to učil
malý byt s malým gaučem, kde jsme usínali přilepení.
Moje sliny jsou příliš agresivní