Písmák MLUVIDLO
Cesta plna mihotajících oděrků.
Záškub, že by poslední, poslechni
Útok zcela lingvistický, nelidský
Svět už není ležérně bodrý, jen žeh.
KATEGORIE
Hnul brvou jako strunou.
Zazněl zvuk, střídmí pohledný.
Útok na svět, než začne se vrtět.
Duše porušila již věky dané klišé.
DOPIS
Teče řeka, je tak měkká.
Je to má přikrývka ze dřívka
Setnu hlavu, krk tiše namítá.
Ujdu, sejdu zacházím, jako slunce.
MOŘE
Usnul večer, procitnouc jako vichr útočný. Dejte my kolo, odjedu do Nemanic. To protože nemám nic, strnule jsem zdvořilý. Víly vyli na měsíc, vlci zase ten věnecTanec svatého Víta zatančím si ho až zítra.
MOMENT
Sbírám jen samé střepy. Rozbité doufání v pokání. Je jich tak mnoho, nespočet. Ano je jich tolik, snědený povyk.
MONET
Užasle, padám
do příkrovu létavic.
Světlušky osvětlují
záznam, početí slova.
MRZCE
Má bolest, svítí jasně.
Světlem prázdných nábojnic.
Lidech zabitých, popravených.
Kráčím údolím, zkrvavených.
JESTŘÁB
Lámu kosti do sytosti.
Skáču z mostu, držím
basu. Jak na spásu uhnu
pohledem, za krou za ledem.
NA SOLAR
Zním tak tiše,
pomaleji. Zřím
tikot, levných hodin.
Zářím, pářím, slaním.
MDLÝ
Stáhni, zatáhni ten řev.
Pospěš do klání, zbytečností.
Neukradni poslední, zbytek života.
Na zem spadnul a už se nepostavil.
ROZSVIŤ
Ples příšer, drhnu
tu krev rozmnoženou.
Plastická hmota čpí
jako nota, zvukomalebná.
NEUSPOŘÁDANÝ
Na povrchu vzdech.
Uvnitř třpytný krok.
Sloh napsán beze
slov. Jen krov, stoka
OLOUPEN
Zírám obhlížím,
ten svět. Včera
tu ještě, nebyl. Září,
svítí barvami. Zorné
BODCE
Probudil se, postel
plná zlosti. Vstávej
blikej na blbosti. Chcípni
zdechni, uprostřed
OLOUPENÝ
Slzy z očích, už
vypnutých. Strach
ze smrti, či smrt
ze strachu. Konec
MOCNĚ NEMOCNÝ
Už nesvítím, ničím.
Zhasnutý karcinogenní.
Možná, tak dlouho klepeš
na dveře, až se ti náhle otevřou.
APOKALYPSA
Probuzen, jen uboze.
Zrozen, z němých odevzdání.
Král umřel, ať zdechne další.
Vnímám tu bolest, už otupělou.
KROV
Ulice plné zběsilosti.
Dům pokřiveně, unavený.
Už prázdný, bez hostí.
Nikdo se tam, už netrápí.
PRŮVOD
Vnitřek bezmoci,
útrpnost posedlá.
Kapka jež už nikdy
nepřistane. Řeč má
SVÉHALAVÝ
Svítím barvou nutnou.
Sbírám drobečky blbečků.
Slintám sním, tajný sen vroucí.
Utíkám do procesů, v řece postojů.
JEKOT
Kreslím čáry, sbírám
máry. Unuděn posazen
do ulity stroboskopů.
Dny si kopu, před sebou,
SÓLISTA
Užvaněný déšť, prší
na mou plochu. Urvu
započnu, rozhodnu tmu.
Slýchám zoufalý pláč z
SMRTIHLAV
Rozpouštím se v ulicích.
Prolínám se rozklížený.
Nevědomky, donucen se přiblížit.
Drcen na té cestě, tak robustní.
DOJEZD
Ležím si tu, ve stínu. Polehávám, tu ve skrytu. Nesním sen, jen tu jsem. Pokroucený, svízelnostmi.
DNA
Člověk potřebuje lásku. Mnohdy je to sázka, na třináctku. Potřebuji emoci, uzavřenou v nemoci. Sním snem věčně opilých, neprobudím realituZdrhám na autobus, který už nejezdí.
OUT
Zajatec pozdní lítosti. Zpěv zní, nadšeně falešně. Jenom slova, pouze obtiskbláznovství. Dodatek zněljaksi pohnutě.
GESCE BOHA
Padám na hubu. Zakopávám o zříceninu. Tepu kladivem, do kovadliny. Sbírám stíny, už vyhynulé.
FULLMOON
Smutný pohled, do země,Vzniklý rozhled upozaděn. Tváře lidí, pozdní sešlost. Sen rozladěn, posazen falešně. Zříkám se dveří, bez klíčů.
MUDRLANT
Dům plný pozlátek. Krev zvrácená, podlábez otázek a odpovědí. Prostě si jen lebedí. Tečestříká, všude vniká.
BAJKA
Spadl dům, jeho půl. Byl v něm on nebo ty. Skládám objekty, zrajičasem. Odumírám zním tišeji, plkám, zírám, nesním.
STRUČNĚ
Vzpouzím se narážím do bloků prvoků. Nejsemviděn ani slyšet, prý tuněkde jsem rozložen. Umírám tu prý touhounějakou divokou. Zavírándo klece jako nebezpečnádivá zvěř.
ROZKOL
Trhám slova napadrť. Jsem sud s prachem, vybuchnu. Ucuknu, vyjeknu, obelstím, sekundu.
Ukňouraný pohled.
TANEC
Posraný život. Vytrženýz pantů. Prostě mně jen tak schramstnul. Má měv hubě.
POST
Spím s kulkou v
mozku. Tak lehce,
víceméně trošku.
Zářím pohledem,
BALAST
Padám uvadám sním bdím Zle je ve mně zdárně zebe dere se pere se předváděn s monoklemTemný vzduch přezrálý puch emocí Krysa leze kanálem potká tam králeNebo prezidenta posraného pedofilního dědkaLezu vezu neponesu neunesu upadám v zahradách děsuZlost jako ctnost někdy potřeba ji namazat na chleba a pozřítPovzdech nad čarovnou krásou netečné zbytečnosti Krok nebo skok úskok podlý útok v míru na věčnost války potrhané zbytečnostíMstím se krájím lidi jako salám podtržená věta sousloví kajícné zřím tu zlobu jako potemnělost
Drak papírový zázrak letí si svobodně na šňůře vedený podvedený lehce Zdi padají na můj svět hnedka v tuto chvíli uteč proč jak a nač dílo zkázyČlověk tady a tam všude jinou cenovku má Tahle elipsa jsoucí nesoucí mně i tebe srdcervoucí Proč já proč ne ty nebo on civí jako slon Vnímám krásu lidí kterou jiní nevidí či jen jsoucí lenivě znějí přítomnost odbytaZázraky se nedějí bůh není je jen člověk řvoucí svoje matoucí slova roztrhanáZničen svět už tolikráte ničen stále jen někde jinde záře reflektorů svítí ušmudlaněDusím se svou nemocí šeptám tiše do noci slova utajená poznačená bezmocíUž jen dým doutná člověk zapálil se na protest silné marné hrdé gesto mučivé
Ubodaný krví postříbřen tahá to své tělo zemí bahnitou Poslední slova z úst vyňata vytesaná do zdí mohutnýchKresba co nic neříká je tam ona ukryta zabalená čekajícíSvětlo svíčky klíčky od netečnosti vzbuď se než vosk dokapeUtrápen svou myslí usoužen složen do krabičkyZle je ve mně civím na člověka očima minulosti do přítomnosti bez budoucnostiProhrál sázku vsadil sebe co mu jebe. Ukřižován v bolesti čeká na smrt kde je přijde už dnes prosím pospěš utíkejKýčovitý potlesk zazněl zastyděl se podá protest
Dveře od zázraků zamčeny jsou na sedm severůMrdá tebe žádná slast z huby chlast v poklopci němý strachZním bolestí ptám se slyšíš tu mou zakalenostUž nic není všechno zmizelo je jen tragikomická uondaná přítomnostV krvi promile v mozku záchvěv normalizační nadějeZáchvěv budoucnosti bez mé maličkosti jsou tu jen ty kostiZahnán prohrabán sňat prohlouben zbídačeně do sebe pohrouženVypuzen na okraj všech tajů mudrlantů uřícený vtažen do polohy tajtrdlíkaTorzo těla už bez bolesti z touhou už nebýt čeká na ránu milosrdenstvíZpomalený okamžik náraz potom zvuk padá na dlaždičky skvoucí se nadějí čistoty okázalé
LUPA
Dům stojí nic nepoví. Ozbrojenýsvým umanu-tím. V mysli položky, vyňaté, odvržené.
Vidím prostor,nevidím domov.
TCHERNOBYL[vp2]Padl jsem ze skal Rozbíjím se po cestě Krájím se o kameny Potřísněné mým dědictvím pošetilostí Jako nezdar evoluce Vzdávám hold dusnosti Pořád lítám a dopadám Více mrtvý nežli chcíplý Opojný stav mozku v negližé Je tam do mně vidět Slyš
[vp2]Padl jsem ze skalRozbíjím se po cestěKrájím se o kameny Potřísněné mým dědictvím pošetilostíJako nezdar evoluceVzdávám hold dusnosti Pořád lítám a dopadám Více mrtvý nežli chcíplý
Opojný stav mozku v negližéJe tam do mně vidět Slyším všechny myšlenky jak se potíZle a ještě více hnusně kam to pokračujeAsi do smrti konečné a jedinečné ve své jednoduchosti konečnéNení cesty zpět Nehledej cesty žádné nejsou Je jen cesta tam Jediné řešení
Nazí a vystrašení jen místo těch míst jakési nicRozmazáno jest Tvorové bez čuráků a kundOstře vydán napospasČehokolivOdliv sprostý Příliv záletnýMoře kde ho vzít když ani smrt nic nebereJsem rozteklý zasažen kyselinou životníViním cením zuby jako vlk z něhož stal se náhle pes
Les hoří na počest vítězů v řetězechDešti začni pršet čurej Chčije a chčije do grotesknosti této situace tahané za účesUsnesli se že prý jsou lepší pro tento světVálky přinesly zabily lidstvo rozbily manu milosrdenstvíJen tu leží živý či mrtvý bez budoucnosti napaden svrabem licoměrně Padá stále hlouběji Už necitlivý znuděný neustálým masakremJen bdí nespí nemůže rosolovitě roztřesenUnesen do hloubi zemitých gest v gesci mrtvolnosti Nejde už jít zpět na kopytech kousek tebe [/vp2].
ENGINE
Zmoknut v deštiŘeší vzniklé neštěstíVyhozen do povětříJeště tomu nevěříUž padá dolů Kusy jeho těla a sprška krveUž nejsi jako prveOdsouzen k nebytíNáhle a bez výňatku
Stojím na okraji okrajůSedí jen na krajíčkuNezaberu místa mocUtopený v míse nevidouc dnoZatajen do tajů i do jejich prolnutých okrajůRozeběhnut proti zdemProti všem Rozbitý rozklademZatajený nutností Otevřen nezašit
V jednoznačném ústraníZlomen ve čtvrti své polovinyUž nezní hlasem pevnýmKlopýtá ztrácí niť potácí se Ohnutý sklopený na konci silHledá bod záchytnýProhledává něco tu musí přeci býtZvrací poslední potenciJe už jen stín bez slunce
Někde tam asi jeKlopýtne padá na chladnou zemTisíc lidí na něj šlápne jen jeden se ohlédneZašklebí se znuděněKde je ten člověkKam šli lidé Proč jsou tu jen ti tvorové jim podobniZvedám padám ukládám se tišeV břiše pocit mnoha nezdařených operacíNevracím se jen se ztrácímNakonec i ze společnosti uklizenUtopený odrazKalná voda ukryje tě navždy Jeho tvář už nepodobna Fotce vybledléOdlesku v tváři vody
MIMODĚK
Drhnu smrtUmanu si bezostyšnostSkočím do kaluže krveUteču do světa hrdlořezůHledám svou hlavuJo už ji vidím v tlamě vorvaněZklamán roztrpčenNoc plná něčehoUtlučen vlastní rukouRozdělen utracen jižTak dlouho ničili
Povedlo seZemě umíráV černém se odíváDíra nezašitáRozšklebená upatlanáNa vše samaSedm miliardToliko pravd a lžíŠtěstí rozložené zleČlověk v koutech světaJinou cenu máPravda dávno mrtvaHrozné ticho putujeUši bolí z té nicotyŠíp je v kušiNejí suši
V mnoha lidských tvorech klamZrůdnost hanebnost a svrabJejich tlamyJsou co jen tlampače zlaJe to nákazaŠíří ji ti svědomí už dávno odhodiliUž to nejsou lidéJen něco jim podobnéBez dušeOdcházím tišeProcházím prostranstvímJsou tu tvorovéSlyším pachuť nenávistiJe tak zřetelně ucouraná
Podlá nahlodává tvoje pudyTy nejnižšíAž je uslyšíK tobě se přiblížíŘekne ti kdo je vlastně ten nepřítelKopnu tě do hubyJsi méně než kupa sračekVlastní medicínu předepisuji toběRozložit tě na molekulyChcípniZdechniŽivot je jen pro lidiA ty nejsi člověkNejsi hoden toho tituluProč byls zplozenNa svět hozenHlava utrženaAsi tváKonec hovna
SE
Snídám šelestNoci plné bolestiRána jasná rána bez milostiUtřu stůl ta krev tam kape z nějČí je zmije jedy plive nebo jen si žijeUtíkám znetvořenV očích nevyhnutelnostVe tváři kousky nadějeUž se nesmějeJen masku jakousi nosíNasazuje pak ji sejme je zas temněJen tak obyčejně každým dnemKaždou hodinou i minutouStržen proudem okolnostíNěkdy někde na předměstíRozdávalo se v pytlích štěstíKdo to kdy slyšelRadši mlčHubu drž
MlčNevyhnutelná bolestKopem do tvých kostíDo tvého ksichtuPlného nepravdivého smíchuNe už dostNebuď hostSlož tu kostku z neřestiNevyhlížej bolestUtni hlavu míč vítěznýSto tisíc větMilióny písmenekDesítky větRozepsaný světOdepřená nevyhnutelnáSlova navždy odmítnutaZatni tipecVylezPolezSlezNebo jen prostě věřSvěř se z cestVylez na tu horu nejnižšíOdpověz na otázku primitivníSkoč jen o píďNeznič ten svět hnedStačí i zítra je časZmařený poločas proměny
Umořen v moři pěnyNic už nepovíProměnil seZahanbený oslaben polapenSvěřen do péče hlukuUž nespi klukuNejsi už jímPolapen do sítí mnohočetnostiUchlácholen natrhán na kousíčkyUtekl časMěl na to právoZase je trudné ránoNový den krutý začátekNebo ukrutný konecOtevři okna do světaZapni svou biologickou kameruNahrávej jen z tvého úhluSedm miliard nahrávekKaždý denTolik kruhů mnoho barevKarty rozebranéO co že se hrajeTvůj život už je dávno vsazenJen bílé sazeŽij blazeUmři v bolestiZni jako na poprvéSlyš tlukot čeho siBolí ho srdceStrhnutá náplastČas chlácholíŤípni mu to o ksichtZvedni rukaviciOdhoď slepotu pocitůBudiž vsazen do okovůOblečen do roucha mnichůKolečko v soukolí chybějícíNěco tu neklapeUps zašlapán do zeměHrál hru šlápl na minuSpustil jaderný holocaustNic záměrněUž nic nehrajeJe tma i světlo zároveňMáš hlad a přitom nejsiChceš se smát obličej poztrácenýDoteky poslední v mlze průzračnéDošel jsi na konecNení už čím jít je jen hrozně strašný plytký klid. Budoucí minulost zasazenaDo stroje utopeném v mozcích mrzkýchTak už kýchni je to jenom sranda odsouzena v nemilostŘve rve krvácí ztrácí kráčí oči ztrácí už nejsou ptáci jací
V PRACH
Uprostřed ohněZvolen klopotněZhasnu zvukPolíbím múzuZamrznu ztuhnu Odvětím sušeZřím uschlý rýmNechci být zlýmProbudím věcUtopím světNáhle vše ztichloNač nám je ti tichoSlyším trávu růstZardousím vrahaUbodej ho šeptá mu kdosi Jo jsi to tyVím nač myslíšSlyším tvé krokyCítím tvůj povzdechMyšlenky tvé prohlížímJe tam zloČiré na povrch se hrneKdo jsi tySáhni do kapesJen pár vteřinRozletěl se na malinkaté kousíčkyTak už nejsi Nesni už a vstaňNatáhni dlaňUž to děláZabíjí tělaDnes jako včeraLetěla včelaBodla tě a umřela
Dopis pomačkaný v kapse odloženPár písmen Několik slov Srovnaných do větLítost se lineNečti cizí slovaUtekla z úst na papírSlova již vyřčenaNejdou vrátit zpětJsou tu úpěnlivě zřetelnáŘekl a chtěl to nacpat zpětNešlo toNejde toKurva Odevzdej ten hněvUž je tuHraje tu flašinetovou odrhovačkuDostal jsi fackuKajícně orosenouPěstí vznosně údajněKde je Kdo že nebo co žeNo vypínačVypneme člověkaKdyž do něj zatékáJe v něm díraMalá škvíraNěkdo by ho měl mítPro klid dušePro dobro lidstvaTenhle nejde vypnoutZ huby hnilobný smradČpí nad proláklinouUdělej krokUsnadním skokStrčím zachvěl se potleskLesní vůněPo řece pohádkové pluje Ale jen na chvíliDebilů je plný světDalší klube se vzápětíMouchy nad mrtvolou létajíJen tak lehce že prý potajíNafouknutý k nepoznáníZvířátka asi hodovalyDalší zkurvený den v rájiHájemství nekonečné Stočené do klubíčkaPřehrávané stáleSmyčka kolem krkuUž se houpe beze smíchu
HLAD
Stojí na okrajiUniká skrze zdiPtá se proč tak zníNa poušti o vodě sníUprostřed oceánu volá doušek Zmlácený rozlomenýStroze umanutýKrajíc chleba na zem spadlNa tu onu stranuUteču nepoteču jako hnis z bolestiZvolám heslo Uspořádám tesknoVnímám svůj splínCo sním kam ho vlítVrazím tam klín
Nálož alkoholu dostačujícíKolik smutku bolesti už stačíNež smrt ti přednášíTeze o své potřebnostiTu zde jsem se narodilChodil do školy S nálepkou jasnou už od kolébkyDanou my zde již zdejšími lidmiUž odsouzen Kde je presumpce nevinnyPro tebe prý zmrde neplatíAdvokát osudu jen marně kroutí hlavouKolik dostal jsem prý letTak že doživotní doživotí slet supůBez možnosti dočasného propuštěníZač na to co se zde odjakživa neodpouštíNejsem jako zde všichni okoloJsem prý méně Jsem prý sémě zlaTakový odlišnýA to se neodpouští
Můžeš krást můžeš zabíjet Jen barvu měj jako všichni Nebo můžeš být i odlišnýAle nesmíš být jako oniTi co tu žijí už po staletíJsou takový snědý Solárka nepotřebujíDo nich se hubou žlutou strefujZalož si stranu stejných debilůA žij si z nenávisti temných lidíDvojnásobný vrah jako celebrita Pedofil na hraděČuník jež si rochní z nenávisti tvéV čele zlodějSpravedlnost slovo utopické Utrhnuté poloprázdnoRoztržena blaženostUtkvělá šeď Nehas co tě nepálíPočkej až tě to upálíS hlavou v zemi jako pštrosDůstojnost se tak dobře nenosíDalší zkurvený den je zdeJsi taky v něm žeChtěl jsem spát Ráno nepotkatCo na to slizký katVezme svůj šatSekeru tu největší vzal siHlavu na špalek mu někdo dalŠvih a hlava kutálí se poníženěJeště naposledy prohlédne si svět
Strůjce všeho hoden jestNáhle svraštil už tak smutné čeloPřemýšlí zdeO čem asi O tajnosti vzniku světaO světě bez bolesti bez dětí jako zbožíŽeny jako byznys novodobí otrociZlý lidé kterým vše to projdeZorné pole tvého neviděníJako oko kameryZabere jen ten malý úsek něčehoZpravodajství plytké pokryteckéSvět bez hodnot Peníze až na prvním místěNutnost mého bytíJe někdy k zblitíTo své hnutí té mé mysliLidé nejsou zlí jsou jen mokvající hněvŘíkají si klidně lidé ale mrzce by to mohli být i krysyVznikám zanikám odmítámStřežím už nevěřím běžím Do středu minového polePod kola vraždícího strojeVstávám jen abych zjistil svou zbytečnostDron splnil svoji misi zabil teroristuBohužel jsou i vedlejší ztrátyNemocnice škola a celý blok domůTisíce lidí tak trochu mrtvých upsKdyž se kácí les létají i třískyByli to jen chudí lidéCo chtěli žítPro vás blbý všichni teroristé
MOTOUZ
Vkročím do provozuLusknu prsty jemněRoztrhnu se zjevněZabij mně prosím měkceSlož zbraně uskoč krviZačni první už letí cvok
Cítím zlost nosím bezmocUštknu zuby uhnětu golemaZahnu brzy do osidel vznětuUmrzl už je tak tvrdě uřícenýSnídám bezmoc křičím už zlostDotknu se dna odevzdám se tu
Srdce puká smutné řízné stigmaJedna chyba stačí otočíš se kde jsiPrůkaz mám že jsem public enemyZnuděn osobou v zrcadle skrytouProč je protože v geniální polozeSeču kosou žíly cévy svaly kostiJednou uskočím podruhé trpce padnu
Zločin se stal ale byl bagatelizovánZasloužil si prý smrt nabarven do hnědaOběť obrácena v hrobě kvůli zlobě v toběZasypán okleštěn vyvrácen potopenZasel vítr diví se že sklidil mohutnou bouřiPrůtrž mračen kapka za kapkou si kapeÚstrky škleb pohled povinný základ nevinnýV kůži všech těch kteří nemají ústa aby mluvilyNeodpusť nedopusť už zařvi na všechny debily.
MASTEK
Slzy neuschnouPěsti zaťaté v duchu Dekapitace udělenaZní jen zpěv supůOdkrytý vnitřní vstupRozlit umístěn až na konec
Matoucí ponížen rotující zjevUschlá větev dotek tvůjUtržený sval mám tvůj skalpVrah nad obětí suše onanovalStrach nad městem houstneUzlík nervů spadl on ho zvedl
Spím či bdím s dírou v hrudiTa kovová věc prudce studíChudý na morálce bohatý jenUž unaven vstal tu naposledDech se krátí utnutý v rozpukuNevěřící Tomáš začal gesty mást
Sním sen utrhnutý spadlý nevidoucíBěsním zatáčka strom stroze rozladěnZlo kráčí ulicí škleb na ksichtě tlejícíBabiš kráčí ulicí škleb na ksichtě tlejícíDeja vu v davu vidím odlesk svého mládíUtrhnu hlavu tebe co jsi schován v mase zlaMsta na těle co nemá žádnou cenu jetá mršinaPrší déšť chce očistit zlověstný nutkavý svět.
SNĚHOBÍLE
Ustrnul už nevíproč a zač jenten moment muprobleskl hlavou. Svítí světlo jakobyněco pletlo, usmířenís tmou pošetilou, kanoucí.
Zvony řvou, ohlušujíuši. Někdo něco tušía už běží, padá zrada.
VINĚTA
Směje se hubuotevřenou dokořán. Jsi sám čerpášklam ze svýchvnitřních konotací. Někdo brečí, druhýse směje, třetí zlostdo ruky si bere. Sekádo tebe do ní, do snění.
PRDEL
Létám na měsícZtrácím sen lenivýUtíkám skrze zdi. Unuděn nocí k smrtiUtlučen kroupy z nebes
Ztrácím pohled srnyDobytek posel bezmociŘeka z koryta uteklaVolám do oblak pozdravVnitřně už asi rozprodaný
Měl jsem vizi visí v televiziSlza kape zase více snázeČerný vlas křivka pohnutíNamazán na chleba padám Pocity vzdálené navždy tudy
Král a jablko kutálí se drzeSeznam ztrát ukradené vinyŽivot schází po schodech nuSvět utáhl křivku tvé ztuhlostiSázím na černou vše co nemámPadl na zem už se nikdy nezvedá.
POCHVA
Ulhaný strůjce zla. Dotažený do konce. Ulomený vnitřně zbytný. Krutý stručný, vytrvalý.
VAGÍNA
Odklizen cizímsvinstvem. Zplozenjako ďáblova nádoba. Rozbíjena o těla nezbytných. Zahnán tam co je sráz.
LETMÝ
Utíkám z vně, toky mně. Usínám v naději krotké. Probouzím se dějích cudných. Uštěpačně stále, jen bodán, proč.
ŽÍŽALA
Nevyskočím, už nicnepovím. Stojím tuna tom, který se mnouzatočí. Ustřihne mi kel,jednorožce, pošle na srazkulohlavců. Tolik času kousekod toho srázu, padám do úžasu.
Z VLAKU
Domek z karet. Parkúr zdechlin. Znuděn k životu. Běžíc do náhléhošoku blízkosti tvého.
SPŮK
Hodím tě sviním. Jo, tam tě vidím. Tam asi jistě patříš. Mlha se němě zračí.
TAKT
Zahlcený zlostí vroucí. Něco by chtěl říci, místy. Unuděný k smrti, dosud. Zná svůj osud,čeká poselství.
TULIP
Ucouraný pohled, náhlezvedl se. Je v něm touhajako coura, courá se. Pnutzatnu zuby za svůj ret. Tečekrev, utíká nesmysl v trudnosti.
WHISKY
Valím se z kopcecože jsem sud smůly. Ale té opravdové natoliklidské, kopající tě neustáledo řitě. Kdo zastaví můj pádty snad, ne ty jsi jen smrad.
Uhlíky v ohništi už nejsou tak žhavé, už jsou hravé.
STRŮJCE
Došel až na konec už není cesty, zpět. Artikulace svěží jenom trpce běžím. Pole neorané, neznělé zvuky potemnělé. Kroutí hlavou ze závitu, spadlá na zem.
BLUDNÝ
Bolest čpí, smrdí trhlinou. Kolosální ostrost proniká. Zmiz, dystopický vtip, jsi to. Mléko teče po bradě, nestoudně.
OSTROV
Pojítko rozprostřelo křídlo. Ukaž je ti to taky tak moc líto. Usnul hned po ráně první, bez pilule. Utíká stále jen po soušíchpluje.
BOLÍ
Účet už byl zaplacen, prý. Zlosyn už byl označen, čpíRajská hudba nehraje, čertví. Někdo se mi směje, teďuž zuby na zemi si počítá. Stručnost byla odkryta, bylanahá do nevědomosti zahalena.
LETOKRUH
Něco vidím něco slyším. Blížím sestále blíže, něcomi říká neohlížej se. Něco tu je semnou, utíkám za tímprozatím se vrátímna počátek všeho.
Někdo začal dalšípokračoval, jiný sejen koukal, další jenpřitakali, protože toočekáváno bylo.
AKTOVKA
Řasy zavěšenéna víčkách. Jsou tam. Jsou tu, číhajínač, na útok poslední.
Chrání je ve dne, stejně taki v noci.
MASKA
Zlo obepnulo, ho. Mačká ze všech sil. Už je tu reakcezabil, prvního zvědavce.
Utíkám ze všech silmi daných, do zeměkde mně nikdo neodsoudí.
ČIRÉ ZLO
Pokrytecká zem. Made in ČR. Lidiv kůžích hroších. Nosí v sobě nenávistproč asi a ke komu.
KOLMO
Leží tam, mrtvola. Je delikátně, ubohá. Už páchne, rozkládá se. Ne na součástky, to tedy ne.
ZMATEN
Světů je bezpočetšest, nebo sedm. Možná i trochu více. Rozpolcené plíce, dechuž není. Někam odměřený,nechali mi tu jen zbytek.
NOCTURNO
Slzy v rytmu běsu, kapou. Já se jako rosol třesu. Na mou podivnost, tvrděšlapou. Odemykají mou tvář, ne já nechci nechtemi ji tak.
VETKNUT
Unikám před zvěstí. Jsem vytvořen z bolesti. Léčím se nemohoucí trpkýtrochu jiný, než byli sliby. To jsou chyby opožděné poryvyvětru.
ROZTOK
Nevím kdo jsi, půjčímcosi. Létají tu cvocipadají tu jako vosi. Ustřihnu si vteřinunebo nějaký trhlinu.
Visím z okna, drží mězcela sotva.
HOSTEL
V rytmu smrti upnut. Na moment vypnut. Nebo na ještě větší. Děsy z běsy lidi věší.
POHRDÁM
Ustřihnut zátah na zatměníPadám do snů ne do zapomněníOdcházím nacházím provázím zřuMřu umíráček zvoní na znameníVyklované maso z těla živý ještě zbyl
Neřvu už vím že nikdo neuslyšíČi spíše slyší ale duši už odevzdali Tuším svou budoucnost teskně děsivouOdňatou useknutou ukotvenou v bažinách svodůNemohu nechci tuhle poslední lekci zmetci
Zaleze si do kouta tam ten život dokoukáZlobím jsem rozčilený uvrhnut do zmateníSklopil hlavu nechce oční kontakt trpkost leskláZvedá se a zase padá nějaká zrada se tu udála Něco z něj uniká ta krásná rudost hořící nedočkavostí .
DOMESTICUS
Padl výstřel život utíkáSpadl člověk dírka malinká dotěrnáUcouraný pohled vroucně tiše uřvanýDeset slov uschovaných v zákoutíchNevěřím nepoběžím neuskočím nekolísám.
Hnis tu hnisá kde jsou antibiotika vzlykámNekróza nebo amputace v noci tanceZkrachovalý nuzný miliardář nemá tvářMiliony jenom zbyli tajemné kruhy v obydlíchSedím ležím vstávám padám tělo poskládám
Nic už není všechno už je pryč uteč vypadniSkryt za nemohoucnost světa bída z nouzí v louži Už není nic poslední kapa vytekla z toho těla chtělaKlobouk smekl pak si klekl mečem hlavu uzmulStín někdy chci být jen jím nepronásledovaný životem
Uteču upeču si sen pěkně křupavý bramborákNepřítel přišel pak odešel když už nic nikdy nevidělTulák po hvězdných sférách jsou tam lidé unikáNičím sprostě mlčím proč jsem natolik jiný uzřiEpilog jen pár slov usmolených natřených na nicotno.
HMAT
Jenom ti plivnu do ksichtu, zmrde. Pouze ti kopnu do ksichtu, kovovou botou. Jen zatrhnu ti svět, neuvidíš jen tak hned. Výhradně nebudeš už nikdy, mít zářivý úsměv.
ODNES TO
Odnes bolest z té cesty. Odplav mou bolest, napniplachty. Odskákej i po jednénoze, stesk rozhodně uvelebil se.
Ztratil už mnohé, kolik zbývá mezd.
UTKAL
Obtéká mnou řeka, něco řekla. Nebo jenom cekla, ukrutně vzteklá. Jsem tam v tom proudu z vody, coby. Kdy mně vezme sebou, vzlyky minuli se.
KOPIE
Svými pocity, roztržen. V půli svého, mého já. Ustřižen jako pěkný obrázek. Vhozen do vody jako oblázek.
TROCHU
Odbíjí hodiny, zabíjí tvé slzy, brzy. Že by dnes, v cele té poslední. Jsi tam aby jsi nebyl, probudilse jako nic protože dále už není nic. Uvrhli tě tam, jsi tak stručně sám.
CCA
;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;Hořící mé slzy padají. Ne nevzdám se dnes ale ani zítra nepůjdu do boje,za svým postojem. Život si zamítám někdy i odmítám.
Vidím různé věci vidím sen.
KLOPOTNÝ
Cenzor má svůj trezor. Ukrývá tam svoji malost. Animovaný svět odkrytý. Úsměv, nebo spíše šklebChléb a sůl, zapálena lahev.
NEMESIS
Stínám hlavy krev se valí. Sním sen o budoucí nicotě. Valím se odprošuji minulost. Něco se stalo co život mě stáloNěkdy je méně více, plíce naplněné.
MONTREAL
Zabij mně, nenuceně něžně,Odstartuj výtah, souběžně do nebe. Buď tím čím si nechtěl, tak tuze být. Odevzdej vše co není zrovna tvé. Nepiš telegramy od tebe, do oblak.
MOLEKULA
Na vlnách ne-tečna, uskutečněna ta cesta. Spím ukrutně upozaděnýtěmi vlivy. Moře vlité do vany rybyse tam šplouchají. Velryby si s kačenkamipohrají.
HNUS V..
Je už starý, není nový. Něco zažil, pln vrásek. Utržený ze stromu, kdysi. Uhnětený, ručně stručně.
CITADELA
Dokonalý protivník v zrcadlese odráží. Jeho podoba je takmá jako je i tvá, kdo jsem tedyjá. Ptám se se supa, který na mněhledá kousky masa.
Kousky mé jsou protivné, odbyté.
MOTOWN
Cítím v puse, tu chuť takzvláštní. Myslím tu kovovoutak co mám zmáčknout tuspoušť a vynalézt tu spoušť. Mozek na zdi, krev vytéká z toho těla aniž by to chtěla. Neměla na vybranou, mozektu hraje prim.
ODKUD
Hledím nebo jenom čumím. Na sebe, jsem takový porostlý. Mechem, čním si tu zarputile. Něco řeknu, nu tuhle tu srostlouvětu.
LIFT
Utíkám si skrze svět, do ticha. Zastrčen do mezí, dané jentak mezi řečí. Idiot tu na stolekřepčí, ječí, nepohrdne zvracením. Vrátil to vše v tak nechutné podobě.
BRUM
Založený pak skromně odložen. Na stranu dán, nekompromisně. Zcela jistě, nu jistě proč, otázka ční. Zní tu hlas, není můj je zcela vyjevený.
SUMO
No hořím, uhaste mněsnažně prosím. Nebo zastřelte mně kulkounějakou zcela, zmatenou. Ta která hodně čte, hodně toho ví, je prostě na úrovni. A tak čpí, s té nevěrohodnosti.
BOSS
Pouť do nebe nebo dosebe. Vánek tě někamodnese. Do krajů, mnohýchtajů. Chci tam nechci tadyzůstat.
LEŤ
Vidím tmu je takováprůhledná a pobledlá. Je jí špatně vroucně snadněv téhle partě koherence.
Sen se sní, pták si žížalusní. Sex máš s ní, vstoupíšona odpoví.
SLIZ
Skáču, pláču, nebo jenom nejsemv klubu sráčů. Spím své tělo odklidím,už ho nevidím, někdo ho vzal odevzdal. Nejsem v tom sále sám je tu plno zvratků.
Zkratku tuhle znám, kopíruje sebeklam.
PROSTĚ SPROSTĚ
Nejsem zalit sluncem. Jsem odleskem trubce. Kolomazí potřísněn, taksi vyjdi ven. Slova dánado prostoru, už nejdouvrátit zpět.
MAYBE
Zasazen v poli, jako plodina. Zatracenost, tu zrodím. Zrajepro koho, pro tebe, hoď kamenem. Do ksichtu do koulí, neřvi hoře své do polí.
VERITAS
Jsem stropem kterýmne tíží, nepochopen. Čeho jsi schopen, jsidostatečně sklopen kzemi. Jsem koncemsebe, kolikrát žíznímve studni plné chladné vody.
Už nevzlykám, sám nebov davu lidí.
OPTIMUS
Roznesen na kopytech zla. Vyhodnocen jako public enemy. Udržován ve spánku tak bdělém. Součást toho všeho, vrány klovají.
Místo
Už utonulý po krátkémzápasu, smrti orgasmu. Voda organismusplní, svých slibů že bude první plní do puntíku. Můj život lehce, prý tak velmi prohnilý,bude prý prznit. Odstřižen, rozstřižený,či jen takto náhle teď, takto utvořen.
DOVĚTEK
utíkám nevnikám slzy podnikám
stal se sen utekl mi hnedka teď
pozoruhodné očividný není vlitý
stále bit od těch ran pochroumán
DOVĚTEK
Dere se na svět. Tajuplný pamflet. Je takový jako jsity. Rozehnaný dopravoúhlé podoby.