Písmák PŘÍCHOD
PŘÍCHOD
Zima už vpisuje první runy
na holou kůži mé domoviny
Je nahý náš sad
DOPROVODÍM TĚ AŽ DO SNU
DOPROVODÍM TĚ AŽ DO SNU
Pojď,
doprovodím tě až do snu
Tápavé ticho uhlíků
PODROBNÁ ZPRÁVA Z PŘEDVOLEBNÍ PRAHY
PODROBNÁ ZPRÁVA ZPŘEDVOLEBNÍ PRAHY
18. 1. 2023
Dovři okna
Doléhá sem zvuk ulice
LETOŠNÍ SNÍH
LETOŠNÍ SNÍH
Možná, že sníh je nám dán proto, abychom pocítili touhu po novém začátku.
Všechno přikryje, ozdobí, změní. I to, co vidíme nad obzorem, je náhle jiné. O odstín, o dva.
POZVANÝ K VEČEŘI
POZVANÝ K VEČEŘI
Omývá mi nohy vracející se voda
od protějšího břehu
Stojím zabořený vpísku
AŽ DNES
AŽ DNES
Postrádám blažená zažehnutí emocí
po dopadu školní tašky
A běh plný bláznivé radosti
ZADNÍ CESTOU PŘES DVORKY
ZADNÍ CESTOU PŘES DVORKY
Říkal jsem si na cestě do školy:
dneska to bude lepší,
dneska už to bude dobré
Z OKEN LEZL STÍN
ZOKEN LEZL STÍN
Všechno je stále stejné
Uprostřed dramatických změn
Doba vpřískocích
VRÁNY
VRÁNY
Pole plné hlasitých vran
Je červenec a na poli už jsou vrány
Já tomu znamení nerozumím
TY TO NEVÍŠ?
TY TO NEVÍŠ.
Vítr má duši
a rozpaženo
Cítí září vzádech
VALČÍK ŽIVOTA
VALČÍK ŽIVOTA
Skrze srdce všechna krev
a teprve až pak do hlavy,
protéká
VZPOMÍNKA NA LEDEN
VZPOMÍNKA NA LEDEN
Já jsem sníh
Padám
Rozprostírám svou měkkost
LETNÍ ZAHRADA
LETNÍ ZAHRADA
Nejtenčí dotek
Tenčí než tvůj vlásek
Tenoučký,
NAPĚTÍ
NAPĚTÍ
Městečko se noří do tmy
Okolo nehybný les
Ti, kdo bijí manželky
LIDICE
LIDICE
Muži u zdi
mhouří oči do slunce
Němčina, jak odporný jazyk
JE MI ŠEDESÁT
JE MI ŠEDESÁT
Mám hlubší vrásky,
než kdy stihl mít můj táta
Je mi šedesát
CHORVATSKÁ MŠE
CHORVATSKÁ MŠE
(autentický deníkový zápis znedělní bohoslužby na ostrově Cres)
29. 5. 2022
Venku hustě prší
DOPOLEDNÍ ČAS MÁTOVÉHO ČAJE
DOPOLEDNÍ ČAS MÁTOVÉHO ČAJE
Vymetání koutů
postmoderní skepse
Ani neslyšet
DŮM NA KONCI ULICE
DŮM NA KONCI ULICE
Šedivý dům na konci ulice,
po válce zešedl ještě víc
Vhorních patrech
ZŮSTAŇTE TU
ZŮSTAŇTE TU
Poslední strach ze selhání
Poslední rybářův příběh
Poslední pravda zvonu
MÝTO PŘED TŘICETI LETY
MÝTO PŘED TŘICETI LETY
Ráno zaplavené milostmi
Stojíš na prahu a máváš mi,
zapřahám do opratí dne
POOHLÉDNUTÍ
POOHLÉDNUTÍ
Do slov vtekla myšlenka
Studí horce na papíře
Kontury zamlžené
ZA JERUZALÉMSKÝMI HRADBAMI
ZAJERUZALÉMSKÝMI HRADBAMI
Dny pašijového týdne
jako schody
Nahoru
AŤ
AŤ
Ať se nakonec stane cokoli,
ať se třeba dějiny vylijí z břehů
se svým typickým vykloubením
VYCHÁZKOU
VYCHÁZKOU
Krajina,
útěchu ve svém středu
křižování polních cest
MOST PŘES ŘEKU
MOST PŘES ŘEKU
Není spojení svatějšího
mezi říčním břehem beatniků,
těch dětí hledajících slunce
NESNADNÉ JARO
NESNADNÉ JARO
Je slunečný den příslibů
vRadlické ulici
Přesto u mne vobýváku
14. 3. 2022
14. 3. 2022
Vyčerpané matky ověšené dětmi
Okamžik, nůž rozhodnutí
Nechávají za sebou celý svět
JAK JSME DNES UKLÍZELI
JAK JSME DNES UKLÍZELI
Staré musí ustoupit novému.
Až po mnoha měsících jsme schopní stěhovat věci po rodičích, věci, které už nikdy nikdo nebude potřebovat, užívané i zánovní, neodpovídající mému vkusu, natož vkusu mých dětí. Ty bezprizorní hromady, postrádající nositele, uživatele… Přehrabuješ se tím a doufáš v nalezení pokladu… starých brýlí po strýčkovi, dědečkova vojenská knížka, školní sešit někoho, kdo už není dlouho mezi námi, vánoční přání ze sedmdesátých let…
A tak se přehrabuješ v těch Poučení z krizového vývoje, učebnicích matematiky, kde se počítá, jak rychle soudruh kombajnér zkombajnéruje družstevní pole, když pojede se svým sovětským strojem rychlostí tak a tak aj. A sem tam najdeš opravdu i poklad.
5. 3. 2022
5. 3. 2022
Celkový čas letu volavky
od jeho spatření na obzoru
po zásah kulky střelcem,
V KOPCÍCH
VKOPCÍCH
Vkopcích střílejí chlapci,
padají ptáci zoblohy.
Chechtají se nad hromádkamipeří.
JAK JSEM BYL U BÁSNÍKA VLADIMÍRA
JAK JSEM BYL U BÁSNÍKA VLADIMÍRA
Ten den prošla Příbramí chumelenice. Sněhu však nezůstalo, hned roztál. Přesto člověka sužovala vlezlá a protivná zima, foukal totiž ledový vítr.
Tento den jsem vyrazil do krajiny, která má neobvyklé kouzlo, malebnost a zvláštní tichou pokoru.
V KANAFASU
VKANAFASU
Vysvléknutý zdne,
konečně vřádcích hlásek.
Slovo je obraz.
OCHRAPTĚL JSEM
OCHRAPTĚL JSEM
Tekutého dne,
křik vran kúnoru.
Slunce vzdálené, jak jen lze,
ZIMA NAVRTÁVÁ KOSTI
ZIMA NAVRTÁVÁ KOSTI
Úzkost medonosná zraje bíle,
strkám propast až kokraji.
Hned od rána se držím při zdi.
NASLOUCHÁNÍ
NASLOUCHÁNÍ
Osamělá noc se věnuje
výrobě šperků
mražením odrazu hvězd.
V OSAMĚNÍ
V OSAMĚNÍ
Svět mi stojí vočích.
Rychlý sled nocí a dnů.
Pověz si: Kdo jsem.
HOLOUBCI
HOLOUBCI
Vopuštěné továrně za městem,
ani zrníčko života
vjejím čtrnáctiletém těle.
HÁTA
HÁTA
Háto,
pořád necháváš rozsvíceno
když se plaší koně, staví se na zadní
SPOLU JSOU JEZEREM
SPOLU JSOU JEZEREM
On: mají-li být naše řeky soutokem,
vody se prolnou a smísí vjeden tok
Ona: mohou téci vedle sebe,
MEZI SEDLICÍ A BLATNOU
MEZI SEDLICÍ A BLATNOU
Zmlhy, bláta, ledu a mokrého listí
Reportáž přímo zterénu. Takový jako
dokument
ŠEL JSEM CELOU NOC
ŠEL JSEM CELOU NOC
Vbílé hrudi rudý střed
Tíha otázek
Ruce i ústa od borůvek
ZA KARLEM ŠIKTANCEM
ZA KARLEM ŠIKTANCEM
Sněžné křídlo ptáčka
Na střeše hladového domu
Stíráš kapky zoroseného okna
VOLBA
VOLBA
Můžeme nadávat a bylo by na co
Můžeme si zoufat a bylo by proč
Můžeme se bát a bylo by čeho
NAŠIM OTCŮM
NAŠIM OTCŮM
A byli silní
Aby neubylo noci bez pozornosti
Aby stromky neschly bez laskání ptačích hnízd
VSTŘÍC
VSTŘÍC
Kudy jít,
abychom se neminuli, příteli.
Zchodeb ideových labyrintů
JAK JSEM DNES POTKAL HOULU
JAK JSEM DNES POTKAL HOULU
Stojím ve Zdicích na nástupišti. Čekám na rychlík.
Takové tu bývalo hezké nádraží… Pořád vidím kamaráda Houlu, jak stojí opřený o sloup na perónu a žvýká stéblo trávy. Kyne mi a trochu se usmívá…
Jenže Houla už je třicet let po smrti a znádraží sbufetem a hospodou, kde měli čepovanou pomerančovou limonádu neskutečně lahodné chuti, je dnes betonová zběsilost, propojená sokolním světem páchnoucím podchodem.
SOUSEDKY
SOUSEDKY
Na kraji vesnice stojí dva domky. Delší stranou pozemků sousedí. Obě mámy vychovávaly své děti, staraly se o těžce pracující manžely, malé zahrádky a pár slepiček.
Děti jezdily na kolech, tříkolkách a koloběžkách okolo takovou rychlostí, že si ani nevšimly, jak rychle rostou.
JAK JSEM BYL V HOLEŠOVICÍCH
JAK JSEM BYL VHOLEŠOVICÍCH
(za Dorotku Žurkovou)
Sedíme sRobertem Antropiusem na náměstí, o kterém oba svorně a usilovně věříme, že má nést jméno Hrubínovo. Koukáme mu při tom do oken…
Konečně na chvíli vysvitne sluníčko a Robert se trochu chmuří:“Všichni byli do Dorotky zamilovaný. Všichni kluci ze školy. A i pár holek… A taky pár profesorů.
ZIMNÍ LES
ZIMNÍ LES
Nejtišší sníh
ránem přikryl den
Snehybností mrazu
ŠTĚDRÝ VEČER
(napsáno na Vánoce 2019)
ŠTĚDRÝ VEČER
Protože dobrý hospodář obejde na hraně Štědrého večera svoje hospodářství, poděkuje Bohu a obdaruje němé tváře, tak i můj milý syn srodinou, když už se tmí, jdou dát velikou dobrotu své fence. A zatímco je obdarovávána, jsem já vyslán, abych zvelké, dobře zamaskované krabice donesl rychle dary i dárečky pod stromek. No, spíše pod strom. Vnaší rodině je totiž tradice velkých stromů.
NEDOKONČENÁ PÍSEŇ
NEDOKONČENÁ PÍSEŇ
Jen pár dní, střepů vdlani,
už nebude tančit vůbec nikdo
Sníh šeptem jistí duši
PÍSEŇ O KRVI
PÍSEŇ O KRVI
Město plné protichůdných struktur
Neuspořádaná srdce ve vídeňskémkole chaosu
Tolik se ti točí hlava
CHLAP NA KONEČNÝ
CHLAP NA KONEČNÝ
Postával vprůchodu
nedaleko našeho domu
po několik let
V TEN ČAS
V TEN ČAS
První sníh
Poslední schody
Dítě uvnitř mne teskní
SESTŘELENÍ ANTOINE DE SAINT- EXUPÉRYHO
SESTŘELENÍ ANTOINE DE SAINT- EXUPÉRYHO
A tehdy vzahradě
za nesmělého třpytu jitra
dotkl se posledních věcí
DNES RÁNO
DNES RÁNO
Zatím jsem si toho nikdy nevšiml, ale dnes brzy ráno jsem to uviděl.
Vzácně se stane, že hospodář nechá strniště na poli i včase zimy. Nevím proč. Času nezbylo.
O AMERICKÉM BÁSNÍKOVI A OBCHODU S LEVNÝMI POTRAVINAMI
O AMERICKÉM BÁSNÍKOVI A OBCHODU SLEVNÝMI POTRAVINAMI
Hračkářství v naší ulici bylo zrušeno. Už je to nějakou dobu, ale teď, když se blíží čas zběsilého nakupování dárků, postrádám ho víc a víc. Chybí mi nadšené výkřiky dětí, tlumený hlas rodičů, kteří nadšení dítek tlumí a mumlají při tom mnoho argumentů. Leč bezvýsledně, protože následuje, téměř vždy, pláč.
JAK UBÝVÁ DNE
JAK UBÝVÁ DNE
Den utíká a ztrácí sebe i vědomí
Na hrázi krůček od propasti
přestal zpívat. Mlčí hloh
CESTOU ZPĚT
CESTOU ZPĚT
Je cesta kměsíci prosnému
upředená zmlhy
A dětem sladkého nepokoje
ÚDIV
ÚDIV
Možná jsem už nikdy zezahrady neodešel
Cestička ve tvaru ležaté osmy,
procházím listím podzim co podzim
17. LISTOPAD
17. LISTOPAD
Dnes opět to chvění uvnitř
Říkali, musíš si na to dát pozor
Ovládat se
PÁTÝ DEN LISTOPADU
PÁTÝ DEN LISTOPADU
Jak se ve mně oba póly přitahují
a střídavě odpuzují,
napětí lze snést čím dál nesnadněji
CO JSEM DNES VIDĚL V PARKU
CO JSEM DNES VIDĚL V PARKU
Dnes jsem byl vjednom nejmenovaném městě vJižních Čechách. To město má svou atmosféru a historii a já tam pobývám rád.
Jel jsem navštívit nejmenovaného člověka, slavného (alespoň vmých očích) básníka a písničkáře. Měli jsme jen dvě hodiny, ale byl to čas intenzivního setkání, vnitřního souznění a objevů netušených souvislostí.
UKRADENÝ POLIBEK DĚTSKÉ LÁSCE
UKRADENÝ POLIBEK DĚTSKÉ LÁSCE
Zelené pláně chvilku po dešti,
se vší vůní mokrého léta
Dávno ztracené přátelství
NOC NA VSI
NOC NA VSI
Rozesetých po kraji
varování zvonů
z jejicholověných srdcí
ŠÁRCE SMAZALOVÉ
ŠÁRCE SMAZALOVÉ
Tichoučké flétny vábení
Muselas jej slyšet i ve snu
Na kopci stojí chrám
6:23
6:23
Ráno se propadá do našeho světa
umenšeno skutečností pravidelnosti
noci a dne
PŘELET NAD APOLINÁŘSKOU
PŘELET NAD APOLINÁŘSKOU
Podzim kryje dlažbu kobercem
Mizí pod kořennou vůní
Útěchy je nám všem třeba
O ZVOLENÝCH CESTÁCH
O ZVOLENÝCH CESTÁCH
Některé možnosti volby jsou prokletím a život tolik znesnadňují, že by se jich člověk raději zřekl a přijal nalajnování nějakým guru, principem či poučkou.
Jenže to nejde. Volba musí být tvoje…A moc volby se pak vpálí do duše. A zůstane jizva.
AVOID
AVOID
Loď praská a přede,
nese sdílená slova lidí.
Vltava jí dává rytmus vln.
NA VODNÍ HLADINĚ
NA VODNÍ HLADINĚ
Uprostřed vln
daleko od břehů
zahlédl jsem děvče zHanzelberku
ŽIVOTA BĚH
ŽIVOTA BĚH
Přicházíme skrze bolest matky
Bolest odchodu pak rozdáme
neopatrným bláznům,
PŘED ROZBŘEDLOU BŘEČKOU
PŘED ROZBŘEDLOU BŘEČKOU
Nezadržitelně se blíží sníh
Nevadí mi závěje
Svědčí jen o promokavosti našich bot
SALMOVSKÁ 1538/8
SALMOVSKÁ 1538/8
(Dorotce Ž. )
I dnes jsem šel kolem oněch dveří
Nejsem jindy připraven ani pohlédnout,
JAK CHODÍM KOLEM ZAKRSLÝCH LIP
JAK CHODÍM KOLEM ZAKRSLÝCH LIP
Občas chodím ulicí mého dětství. Chodím tam rád. Sice to zrovna není nejhezčí část města, ale hezkou ji dělají vzpomínky… Tamhle jsme měli tajnou schránku, tady jsme skákali s klukama do písku, tady jezdili s auty na ovládání a támhle stál ten domeček cestářů, o které už jsem minule psal.
Ale dnes chci psát o něčem úplně jiném.
O BYTÍ A JSOUCNU
O BYTÍ A JSOUCNU
Jeden každý, jak jsme,
jak jsme byli a budeme,
ztratili jsme zahradu dětství
V PŘÍBRAMI JE POUŤ
VPŘÍBRAMI JE POUŤ
Ona nejspíš ani netuší,
co způsobuje svému okolí,
když pohodí vlasy,
DNES MÁM NAROZENINY
DNES MÁM NAROZENINY
Vyhrožují, že toto je poslední slunečný den
Eschatologie indiánského léta
Na břehu těžkne vmlze ticho
TEORIE STRUKTURY KRYSTALU
TEORIE STRUKTURY KRYSTALU
Jasně,
že vpoezii jde o exhibici
Taky ale o fascinaci pravdou
vydání básnické sbírky
Milí přátelé,
rád bych vás pozval na stránku nakladatelství Pointa, která přináší informace o mé chystané sbírce "BÍLÉ TRNKY":Link: http://bit. ly/KupBileTrnky
Dan TM.
POTŮČKY VE SVAHU
POTŮČKY VE SVAHU
Sbírám vodu do dlaní. Je ráno a proti proudu.
Tak málo donesu v místa určení,
tak málo donesu vmísta soudu.
POPRVÉ POD ŠIRÁKEM
POPRVÉ POD ŠIRÁKEM
Už vjiném čase,
jiných výzev, proher a vítězství,
doputoval jsem v místa,
LESY NAD KOUNOVEM
LESY NAD KOUNOVEM
Zítra uteču do polí a luk
Rád chodím po lesním
židovském hřbitově
NA ANDĚLU
NA ANDĚLU
Křižující události
Matematické místo Prvního města
Soukolí soubřeží
TOTO NESMRTELNÉ COSI
TOTO NESMRTELNÉ COSI
Nikdy nezodpovězená otázka
Nezáleží na ní,
snad jen po okraj života a šlépěj déle
BŘEH
BŘEH
Včera byl čas olejDnes je bystrou řekouStojím mu na břehuStojím
MÍJENÍ
MÍJENÍ
Vidím z okna jen výsek oblohy
Několik hvězd
Podstatné vživotě,
VŠIML JSEM SI
VŠIML JSEM SI
Mluvím pomaleji
Spěch mne opustil
Stál už nějakou dobu na zastávce
ŽELEZNIČÁŘOVA ŽENA
ŽELEZNIČÁŘOVA ŽENA
Čekávala u okna na rychlík ve 21:18
Pak teprve končil den
To už byla zalitá zahrádka,
ŘEKNI TO DOROTCE
ŘEKNI TO DOROTCE
Jak jsem tak chodil,
já, plný lidí,
po osamělém městě,
JEŠTĚ JEDNA ZAHRADNÍ SLAVNOST
JEŠTĚ JEDNA ZAHRADNÍ SLAVNOST
Poslední dobou se propadám,
jako bych byl méně zřetelný
Stejně i obrys mého stínu
NA HUMNECH
NA HUMNECH
Na humnech ticho
Zjišťuji, že nemohu i nemusím
A koho marnost přesvědčit,
23.2.2021
23. 2. 2021
Vjet do krajiny
Ze Smíchova až k nám
Neohlížet se.
PŘI NÁHLÉ ZMĚNĚ TEPLOT
PŘI NÁHLÉ ZMĚNĚ TEPLOT
Vidím krajinu vzamlženém okně
Chce se mi dokreslit prstem obrysy hor,
jako když jsem byl malý kluk
U VLTAVY
U VLTAVY
Povltavské květy janovce v kopcích,
černí koně na stráni za Oborami,
kde znějí polední zvony,
CO BYCH CHTĚL
CO BYCH CHTĚL
Kdyby se měly srazit světy,
tak, až by nic nezbylo,
chtěl bych až do poslední chvíle
JEZERNÍ SLATĚ
JEZERNÍ SLATĚ
Prostor k létání
Zapomenu, že nemám křídla,
že to nelze a ani se to nesluší
OPOUŠTĚNÍ
OPOUŠTĚNÍ
Nepoznám tě
Snad jen na poslední chvíli,
kdy bude zbývat zlomek času
V HOUPACÍM KŘESLE
VHOUPACÍM KŘESLE
Sedá na zápraží svého domu,
špičatá kolena u sebe
Celý den hledí kzatáčce silnice
ZA DOMEM
ZA DOMEM
Knoflíky, pár střípků, zrcátko pro panenky,
dřevěná špulka a zbyteček modré pastelky
To je všechno co po ní našli v polích
SAMOTA
SAMOTA
Večerní světlo se odráží od bílé zdi stavení
Čas je tak agresivní, že mi žere kosti
Prý to souvisí se zakřivením vesmíru,
V DUBNU JE V HOLEŠOVICÍCH LISTOPAD
VDUBNU JE VHOLEŠOVICÍCH LISTOPAD
Můžeš předstírat, že všechno bude vpořádku
Upozorňovat na mlhu, co se už trhá nad lesem
a na rukou nosit tajná znamení zoufalé radosti
MOŘEPLAVEC
MOŘEPLAVEC
(Kazatel 7,10)
Během plavby,
nasbíral jsem moře otázek. Tolik,
KDYŽ PŘEROSTE UVNITŘ VEN
KDYŽ PŘEROSTE UVNITŘ VEN
Píšu,
protože myšlenky poskakují kneudržení.
nevejdou se mi do srdce
SÁM SEBOU
SÁM SEBOU
Podél potůčku
Více kamení, než vody
Cesta křivolaká
RÁNO NA PŘEDMĚSTÍ
RÁNO NA PŘEDMĚSTÍ
Ponocníčci na klikaté pouti zhospody
hledí hvězdám na paty
Svítání má vlastní zodpovědnost za nový den
TAK TICHÉ MĚSTO
tak tiché město
neudržím světlo vdlaních dostatečně dlouho
krvácí mi zrukou rychleji než čas
vesmír je nakonec zakřivenější
JE SLÁVA
JE SLÁVA
Je sláva dolních náměstí a postranních uliček
Malých okrajových zahrádek a zplanělých sadů
Je sláva odložených dětí u vrátek
BÁSNÍKŮV PŘÍBĚH
BÁSNÍKŮV PŘÍBĚH
Bral básně do dlaní lehce a snadno. Snášely se kněmu a dotýkaly se jej zcela samozřejmě. Byly plné krásy a světla. Přesto pro něho byla část jejich poselství skrytá a on měl příliš mnoho zneklidňujících otázek.
PŘEDJARNÍ HAIKU
PŘEDJARNÍ HAIKU
Na mezích holé
Větve tří hladících hrušní
U cest kamínky
ZNOVU TO TAK ZAŽÍT...
ZNOVU TO TAK ZAŽÍT…
Sedlat koníky a zapřahat je
Ať odvezou všechna prázdninová tajemství do nebe
Beznadějně vysbírané maliny
DĚVČÁTKO
DĚVČÁTKO
Děvčátko jak bystrá voda
Chvilku na návsi u lípy
Chvilku na kopci za vesnicí
UŽ
UŽ
Den zúžil plynoucí cesty pramenů
Pohlédnu za sebe úkosem
Odcházeje mávám mokrým kamenům