Většina lidí má nějaké prožitky. Proč by potřebovala slyšet o druhých? Aby od nich byla osvobozena. A naopak, když báseň, nebo spíš aspirující báseň, dopadá jako závaží, v publiku zůstávají jen masochisti a milenci, kteří snesou vše. Myslím, že umění je napsat osvobozující báseň, které se čtenáři chytají, leckdy na zapřenou, jako nečekané naděje.

Taky jsem se vrátil. Hledal jsem, co bych si na Písmáku přečetl, protože bych na to byl zvědavý. 

Už vím, našel jsem to podle starých kritik.

Nemůžu si vzpomenout, jaký je ten Tvůj původní nick. Nemyslím Musaši, ještě jeden jiný. Nebo dokonce dva. Jak je tam víc básní na motiv Vyhnálova.