Cože, ženské dostanou víc než chlapi? To se nám ten feminismus nějak vymkl z kloubní jamky, n'est-ce pas? Vy lidé ale poslední dobou vyvádíte věci, jen co je pravda, mňau...

Hlavní je, aby nepovolil svěrač. 

Jsem kočka, a tvořím kočičince,

(bez zájmu jest subjekt nečinný),

i kdybys mi sypal zlaté mince,

tak nezačnu dělat kraviny!

Ty jsi, Safiáne, takový vůl, že kdyby Ti to někdy mělo dojít, tak Ti zřejmě imploduje osobnost. Naštěstí to ale nehrozí. 

K čemu je lidské hemžení

ve rvačce o žvanec,

kočka od rána nelení

a smaží si lívanec.

Krysí tuk prská vesele,

a oheň hoří tiše,

netřeba k pokrmu jetele,

stačí jen čtyři myše. 

A kdyby se všichni lidi  snad ráčili vyvraždit,

kočky a myši vespolek se o to líp budou mít!

Přátelé, nač tolik zjitřených emocí? Nemohli bychom si vrnět v přátelském souzvuku, jako obvykle?

"K otevření souboru nemáte dostatečná práva!"

Řekla mi důležitě jakási pomazaná kráva.

Já na to mňouknu - "Milá vznešená krávo,

ze síly, nikoli etiky, povstává lidské právo."

K večeři máme guláš, který je hovězí,

a dokazuje, že v Kantově kategorickém imperativu hranice lidských možností rozhodně nevězí.

Přesně! Zachráníme naše bratry na Ukrajině před Ruským medvědem! Do boje, kamarádi.

Doba si žádá hrdinů ve válce bojujících za vlast, Uličný! Na karmu v koupelně se vyprdni.

Zbraně docházejí Ukrajincům sokole a lípo, musíme zastavit agresora, tobě snad nezáleží na svobodě Ukrajiny?

Přesně Uličný, konečně to začínáš chápat, musíme na Ukrajinu střílet Rusy, kteří ji obsazují a potom vtrhnout do Ruska, než si najde snažší cíl, například pobaldí, nebo Moldavu

Uličný, v televizi říkali, že se Putin zbláznil a Putin je Rus a vládne Rusku, tudíž musíme zničit Rusko, co na tom nechápeš? Aby se rozjela znovu ekonomika je potřeba začít válku! Musíme do boje za Ukrajinu nasadit svoje životy! Budeš hrdina!

Vojín Shalquir se hlásí do služby Majore Benetko!

Přesně tak, americký atomovky na ty Rusy! Musíme je všechny zabít, než nám zavraždí děti, Uličný!

Kamarádi ve zbrani, musíme tomu Putinovi zahrát na Stalinovy varhany, na to voni slyší, spálíme Rusko na popel a pak si zatančíme kozáčka na jejich mrtvolách!

Óóóóóóóó??? :D

Jinými slovy - nic pro kočky ani jiná hravá zvířata. Jsem unavená a chce se mi spát, a to jsem dočetla teprve do půlky, očička se mi klíží, mňau.

Jůůů, Gratuluji Majaksovi, mé tajné lásce.

Romantismus je to co mě drží při životě.

Co budeš dělat Norsko, až tohle skončí, vždyť nebudeš mít pro co žít.

Co budeš dělat Norsko, až tohle skončí, vždyť nebudeš mít pro žít.

Takže už nemusím, žít, jen sledovat válku online, 24 hodin, od výstřelu k výstřelu? Můžu mezitím aspoň na záchod a pro sušenky?

Norsko, nikoho nezajímají hrnky, ani talíře, vy potřebujute psát o Ukrajině, takže ani nic jinýho už nejste schopni číst, jelikož vám téma Ukrajiny zahltilo komplet mysl, to samé se stalo před dvěma roky, mluvilo se všude a pořád jenom o Kovidu, To jsou dva roky tak vzdálená doba?

Převedeno na text, ať píšu a čem chci, jsou to jen slova? Bez kontextu? Bez obsahu? A bez hodnoty?

Realita bývá hlubší a vícevrstevnatější, než si myslíte Silene a Luzz, ale když chcete mít svoje představy, jsou vaše.

Kovid se vyčerpal po dvou letech, takže teď tu bude dva roky Ukrajina? Tak dlouho, dokud z toho nebude lidem zle to číst? To lidi nemají svůj vlastní život a sedí 24 hodin před bednou? Nedokážu pochopit, že musíte psát o všem co je zrovna v televizi. Nebyl tohle původně literární web pro lidi s vlastními nápady a fantazií?

Luzz, sama jsi vyvrátila svůj nesmysl, doporučuju komentáře mezi 11:23:03 a 11:24:12, vážně ti přijde, aby jeden člověk během minuty stihnul tři komentáře v takové délce v takovém obsahu? Jenom potrzuješ, že nedokážeš změnit názor, který sis udělala a uděláš pro jeho potvrzení cokoli, aby ses mohla v něm o to víc utvrdit. Já nebudu Kamamura, i kdyby ses na hlavu stavěla.

V prologu je ona vsuvka "a všem". Když si přečteš prolog, dojdeš k tomu, co mě vedlo k napsání básně. V celém textu není řečeno, že konkrétně Norsko píše o nenávisti, ale že se věnuje svojí válečně-zpravodajské agendě a že tento jev je v České společnosti přítomen, živený online zpravodajstvím, které informuje o každém výstřelu.

Fascinuje mě jak jste všichni spokojení s tím, jak se z Písmáku stal web o válce na Ukrajině.

Stejně mi přijde nepravděpodobné, aby někdo dokázal psát současně čtyřma rukama.

Ale Mystický kuchaři, vždyť je tady tak krásně, sice se teď na Písmáku hodně válčí, myslím tím váléčně-mediálně-neinformační-online-básničky, ale jinak je tu celkem fajn.

Písmák je tak inspirativní! Asi taky udělám nějakou tu válečně-zpravodajní básničku, abych byla In a lidi mě měli rádi.

Koukám, že si mě pořád pletete s Kamamurou, i když máme komentáře i 15 vteřin po sobě, ale z toho si nic nedějete lidičky, ignorování reality je bězná lidská vlastnost, mňauky, vaše kočička.

Jůůůůůů, děkuju, nesouhlasíš s mým stánkem se zmrzlinou?

Ach jo, ani tuto skvělou básničku mi nikdo neocenil.

Ok, tak si tu povídejte beze mě. Stejně si myslím, že to je skvělá básnička, ale naprosto fatálně nebyly doceněny její kvality.

Vyplašili jste mi Majakse, teď se nechce přihlásit k lásce ke mě.

Kež by Majaks přišel

za svitu Luny

za mnou

Luzz, Kamamura je možná smutný, ale já jsem taky smutná.

Ale přátelé, nač hádky a spory? Každý spor se dá vyřešit nad rýžovým vínem.

Majaksi, tobě se nelíbí má skvělá báseň pro tebe? Nemáš rád lidi obecně, nebo jen ženy?

Ahoj vesuvanko, děkuji a vítej v kočičím doupěti ;-)

Ale Majaksi a to jsem slyšela jaký jsi prý milý a sympatický chlap.

Mimochodem, ta paní na fotografii má moje sympatie, protože má strašně špičatý a zvláštně zahnutý nos. Řeknete si - na nosu nezáleží, důležité je to sluníčkové uvnitř, očím neviditelné, jak kdosi rád opakuje. 

Ale to byste se zmýlili! Žít s takovým nosem, to je jako běžet marathon po jedné noze. Myslím tím obtížné - nikoliv však nemožné pro dvojnožce ryzího charakteru, pevných zásad a jinak solidní anatomie, a vším tím se ta paní očividně honosí. 

Jistě i ten rozhovor bude náležitě poučný, ale nevím - nerozumím mu, protože jsem si vzpomněla, že kočky lidskou řeč asi neznají. Asi.

Mňauuuuíííííííí!!!!

Mimochodem, ta paní na fotografii má moje sympatie, protože má strašně špičatý a zvláštně zahnutý nos. Řeknete si - na nosu nezáleží, důležité je to sluníčkové uvnitř, očím neviditelné, jak kdosi rád opakuje. 

Ale to byste se zmýlili! Žít s takovým nosem, to je jako běžet marathon po jedné noze. Myslím tím obtížné - nikoliv však nemožné pro dvojnožce ryzího charakteru, pevných zásad a jinak solidní anatomie, a vším tím se ta paní jistě honosí. 

Jistě i ten rozhovor bude náležitě poučný, nevím - nerozumím mu, protože jsem si vzpomněla, že kočky lidskou řeč asi neznají. Asi.

Mňauuuuíííííííí!!!!

Samé lidské pletichy, plány a obezličky. Co asi mají společného s Poezií? Mňauuuuu!

A to se podívejme, komfortní noclehárna zdarma! Smí se na koberec, nebo musím způsobně ven?

Mňau!!!

Já tu spálenou děržavu od Putlera koupím. Za tři kopějky a pět myšomršin. Vždyť ta země je zadlužená až na půdu!

Mňauíííííí

Mňauíííííí

Mňauíííííí

Mňauíííííí

Mňauíííííí

Mňauíííííí

Mňauíííííí

Bylo, nebylo, přiběhl zlý řeznický pes, a původní Bezmyšno sežral. Prosím poslušné myšky o znovunásyp, dík!

Srdce je jen balast,

u řezníka jsou k dostání

za deset padesát kilo

sladkobolné, komfortní lži.

Pozor na inflaci

a nakup do zásoby!

Nic si z toho nedělej, Radovane, prvních osmdesát čtyři tisíc let jsem byla o hladu stejně, jako teď ty!

Připadám si jako v Japonsku v dešti květů sakur.

To je krása až srdce plesá

Jaro medvědí.

Budí se dva sousedi,

A o kočce nevědí!

Zamysli se, Aru, zamysli se! 

Ty neznáš Váchala, neprávem přehlíženého českého propagátora českého stavu grafického u nás i v zahraničí?! Není to trochu ostuda?

Neušlo ti náhodou, že aby mohl člověk dělat literatůru, tak jí musí nejdřív spoustu přečíst?

Jů, osmisměrka! Můžu taky?

No ale který, pane redaktore, který to jen může být?

Třeba se skutečně stal zázrak, a Karel Hynek Mácha vstal z mrtvých, a možná se i zúčastní se místní soutěže Báseň roku (byl by to ale nerovný boj).

Věříte přece na zázraky a na zmrtvýchvstání, pane redaktore, nebo se mýlím?

No ale který, pane redaktore, který to jen může být?

Třeba se skutečně stal zázrak, a Karel Hynek Mácha vstal z mrtvých, a bude zúčastní se místní soutěže Báseň roku (byl by to ale nerovný boj).

Věříte přece na zázraky a na zmrtvýchvstání, pane redaktore, nebo se mýlím?

No ale který, pane redaktore, který jen to může být?

Třeba se skutečně stal zázrak, a Karel Hynek Mácha vstal z mrtvých, a bude zúčastní se místní soutěže Báseň roku (byl by to ale nerovný boj).

Věříte přece na zázraky a na zmrtvýchvstání, pane redaktore, nebo se mýlím?

"I ty, Brute?!" [FACEPALM]

Více takových křesťanů, mňaú!

Chybějí v bájích od Petišky,

PET lahve, PETky a peticky. 

Když jsem to vyslovil

(až mě skoro mrazí),

málem jsem zauzlil

svůj vlastní jazyk.

Němý jak ryba dám další nápad k ledu,

s verbální zmrzlinou těžko něco svedu. 

Mě došla v hrnci pára taky,

a navíc chechtáky na buráky.

Sistrum a sinistrum 

mi do splínu hraje,

vzniká tak unikum

pro šalmaje. 

Zzzzebe mmě zzlatý zzávoj ssssněhu,

Ppod lledem uu rryb hhledám nněhu...

BBBrrrrr, ttto jjje zzzima,

jjjak nnna nnádvořřří pppsince,

kkklopppýttám oo zzzmrzzzlé 

kkkkočičinccce!

"Slova, slova, a nic než slova,"

řekl ředitel televize Nova.

"Dobré půldne vám, co obědváte,

státní peníze vezmu si, když mi je dáte."

Po letech zase zkusil bych to znova.

Chybí mi televizní slova, slova, slova...

Mňau!

Do dáli vesele letí

bílý bělásek,

jsou prokletí

Boží dětí

co si honí vlastní ocásek!

Čím je větší zima, 

tím hustší pořiď srst.

Tam kde obr dřímá, 

tam nestrkej prst!

Ten kdo žvýká rampouchy,

mívá svěží dech,

kdo si zvykne na mouchy,

šetří na lidech. 

Když na zimní oblohu

ňáký fujtajbl vyjde,

měním v pelechu polohu,

když to na mě přijde.

Když nevíš, tak pij na kuráž, hlavně se ale neuraž!

Dnem láhve noc svítá novým dnem, a zítra chlastat jdem!

Jak kdy. Kdo stihne nastoupit, chvíli se veze, kdo má dost kuráže, nevolá kněze. 

I my ti děkujeme, a neber nás prosím moc vážně, lenczo - někdo do někoho něco vjede, a někdy to jsou blechy, a někdy něco jiného. Všechno je zkrátka strašně složité!

Napadá, mě, milý brachu,

zda nekřivdíme poněkud,

svátku osvobozených prachů,

neb lidu mírní dělný trud.

Peníze prostě obíhati musí, 

tak pravil Marx, ba i Keynes,

a i když se nám mamon hnusí,

obchodu za mír vděčíme zřejmě.

Já chápu, že se křesťan bouří nejen,

že tradici kradou mu kupčíci, 

však před Cyrilem, Metodějem,

byl v lese Kelt stromky zdobící. 

A proto popatřeme okem vlídným, 

na všeliké adventní hemžení,

a připijme si douškem střídmým, 

neb nikdo z nás stejně nic nezmění.

Jen ať to chytí, aspoň to rozšlapou a bude pokoj!

Řešení hádanky je prosté. Pan Vrtiška je hraboš polní převlečený za detektiva. Tentokrát to ovšem zvoral. Ten ekzém za uchem by si zasloužil konopnou mastičku. 

Nejsi, Juliáne, nikdy sám,

vždycky je s Tebou Ježíš,

ať hrdě čelíš pomluvám,

či kamsi zděšeně běžíš. 

Víra, pravda, láska, naděje,

všelék na zlomocné trudy,

zažene Covid i kurděje,

vyvrátí zmatené bludy.

Otevři svou duši Pánu,

nepoznáš nudy, ba ani splínu,

v šantánu netop svou vinu!

Zasvěť svůj život skromné službě,

zřekni se chtíče, a hned získáš klíče

k Životu Věčnému a bratrské družbě!

Když se snažíš, tak já už ti nebudu házet klacky pod nohy, beztak mám z toho ťapky celé uondané!

Řecký bůh Dionýsos vypadal jako obézní ochlasta, ale když se rozčílil, každý se radši rychle poroučel pod stůl. Jistý Midás by o tom mohl vyprávět svoje. Někomu dokonce tak zatemnil mozek, že jí třeba připadalo, že je kurátorkou výstavy umění, a přitom se probudila v lese mezi ostatními bakchantkami s kocovinou. 

A z toho plyne poučení, že nadpřirozeným bytostem se nedá věřit, a že sklenička po každém jídle příjemně podporuje trávení a zvedá člověku hodný HDL cholesterol. Mňau!!!!!

Květomil vzal a zahodil, 

a skokem byli na sto mil.

Kdyby ses veršovat naučil, 

měl by tvůj život smysl i cíl!

Teď nad tím přemýšlím znovu, a docházím k závěru, že psaní podle čtenářského vkusu je legitimní. Někdo to umí lépe, a někdo hůře. Zbytečná je i diskuze, jestli si pan Viewegh svou vilu zaslouží, protože pokud mu jí někdo závidí, vždycky může sebrat síly a zkusit vydělat na větší a honosnější. 

Můj názor (alespoň myslím) je ten, že umění je vždy a především prostředek komunikace. Kdo, koho a proč umělec oslovuje a co tím chce dosáhnout, do se může případ od případu drasticky lišit, a není proto možné žádnou formu umění apriori diskvalifikovat - tedy možné to je, a díky institutu cenzury se tak děje a dělo a bude dít, ale pokud tak někdo činí, vraštím na něj své kočičobří obočíčko!

Vždyť i já mám svoje důvody,

(a nehodlám se proto kát,)

proč píšu tužkou na pražské záchody,

než stihnu se, lidičky, vyčůrat.

Napsal jsem tuhle na Národní Třídě,

vtipný epigram o šlechtické bídě.

V podchodu Náměstí republiky

prožil jsem pěkné tvůrčí okamžiky.  

A chystám se i na Pražský hrad,

až se naučím jako Bezruč psát!

Jak tak koukám, trochu se nám to tu přehouplo z říše faktů do říše fantazie, tak já budu co "advocatus diaboli" reprezentovat hlas skepse a rácia, jestli to ovšem nevadí. Takže postupně, jedno po druhém.

Za prvé, homeopatie. Homeopatii si vymyslel roku 1796 německý Hans Hahnemann, vychází z dnes již vyvrácené teorie miasmat (předpokladu, že nemoci způsobují škodlivé výpary - miasmata - vycházející z těl nemocných), která se dnes považuje za vyvrácenou (dnes již víme, že většinu nemocí způsobují mikroorganismy - viry a bakterie). Rovněž i přesvědčení, že "podobné se léčí podobným" vychází ze středověkých alchymistických pouček a je dnes považováno za chybný koncept, stejně jako takzvané "potencování látek" vycházející z naprosto absurdního předpokladu, že léčivé látky jsou tím účinější, čím menší je jejich koncentrace (homeopatické léky jsou natolik zředěné, že pravděpodobně neobsahují ani molekulu účinné látky). 

Komparativní úspěchy homeopatie jsou pravděpodobně zapříčiněné tím, že v době jejího vzniku bylo hlavní metodou léčby pouštění žilou, a různé absurdní postupy jako léčba syfilitidy rtuťovými injekcemi do penisu, a další lahůdky, takže se nelze divit, že homeopatie, která není podle moderních studií o nic účinější než placebo, se jevila jako malý zázrak. Neléčila sice (pomineme-li placebo efekt) ale ani neubližovala, takže měla komparativně skvělé výsledky.

Nicméně s rozvojem vědecké metody si lidé přestali plést pojmy s dojmy, a pokročilé poznatky z chemie, fyziky, anatomie a mechanismů lidského metabolismu vedly k rozvoji medicíny, která se opírá o vědecké poznání světa, která má samozřejmě objektivně daleko lepší výsledky než homeopatie, motlitby, zaklínání, a další "babské metody" založené právě na placebo efektu. 

Tím nechci nijak snižovat nebo napadat odhodlání Bubulíny pomáhat lidem - placebo funguje, a když si s lidmi někdo promluví, projeví empatii, vzkřísí v nich naději a pocit, že jejich osud někoho zajímá, a že jsou lidské bytosti, které si zaslouží pokud možno zdravý a šťastný život, je to záslužná činnost. A je pravda, že dnešní institucionalizovaná, komercializovaná medicína má někdy dost nelidskou tvář (obzvláště její americká podoba), což dokazuje mé přesvědčení, že kapitalismus některým oborům neprospívá (inzulín se opravdu zlatem vyvažovat nemusí). 

Přesvědčení, že "člověk se uzdraví sám, není třeba nic dělat", je ale nejen prokazatelně mylné, ale i nebezpečné. Z některých nemocí a otrav se člověk sám neuzdraví, ale naopak jim bez odborné a kvalitné zdravotní péče podlehne - a to je opět měřitelné a prokazatelné. 

No a co se "antivaxu" týče, já bych vůči lidem, co odmítají očkování z nejrůznějších absurdních důvodů postupovalo stejně, jako postupuje zákon vůči pachatelům činů kvalifikovaných jako "zabití z nedbalosti", nebo "ublížení nazdraví z nedbalosti". Pár kverulantů totiž může zhatit úsilí mnoha a mnoha lidí, a kromě finančních škod může od jisté meze začít ohrožovat stabilitu mezinárodního obchodu a dodavatelsko odběratelských řetězců, díky jejichž efektivitě si tu všichni celkem pohodlně žijeme, máme co jíst a pít, neprší nám na hlavu a dokonce si můžeme psát básničky na internet. Protože když se rozpadne tohle, tak všichni dost trpce poznáme, jak moc toho můžeme ztratit - jenže to už bude zoufale pozdě. 

Jak tak koukám, trochu se nám to tu přehouplo z říše faktů do říše fantazie, tak já budu co "advocatus diaboli" reprezentovat hlas skepse a rácia, jestli to ovšem nevadí. Takže postupně, jedno po druhém.

Za prvé, homeopatie. Homeopatii si vymyslel roku 1796 německý Hans Hahnemann, vychází z dnes již vyvrácené teorie miasmat (předpokladu, že nemoci způsobují škodlivé výpary - miasmata - vycházející z těl nemocných), která se dnes považuje za vyvrácenou (dnes již víme, že většinu nemocí způsobují mikroorganismy - viry a bakterie). Rovněž i přesvědčení, že "podobné se léčí podobným" vychází ze středověkých alchymistických pouček a je dnes považováno za chybný koncept, stejně jako takzvané "potencování látek" vycházející z naprosto absurdního předpokladu, že léčivé látky jsou tím účinější, čím menší je jejich koncentrace (homeopatické léky jsou natolik zředěné, že pravděpodobně neobsahují ani molekulu účinné látky). 

Komparativní úspěchy homeopatie jsou pravděpodobně zapříčiněné tím, že v době jejího vzniku bylo hlavní metodou léčby pouštění žilou, a různé absurdní postupy jako léčba syfilitidy rtuťovými injekcemi do penisu, a další lahůdky, takže se nelze divit, že homeopatie, která není podle moderních studií o nic účinější než placebo, se jevila jako malý zázrak. Neléčila sice (pomineme-li placebo efekt) ale ani neubližovala, takže měla komparativně skvělé výsledky.

Nicméně s rozvojem vědecké metody si lidé přestali plést pojmy s dojmy, a pokročilé poznatky z chemie, fyziky, anatomie a mechanismů lidského metabolismu vedly k rozvoji medicíny, která se opírá o vědecké poznání světa, která má samozřejmě objektivně daleko lepší výsledky než homeopatie, motlitby, zaklínání, a další "babské metody" založené právě na placebo efektu. 

Tím nechci nijak snižovat nebo napadat odhodlání tady Bubulíny pomáhat lidem - placebo funguje, a když si s lidmi někdo promluví, projeví empatii, vzkřísí v nich naději a pocit, že jejich osud někoho zajímá, a že jsou lidské bytosti, které si zaslouží pokud možno zdravý a šťastný život, je to záslužná činnost. A je pravda, že dnešní institucionalizovaná, komercializovaná medicína má někdy dost nelidskou tvář (obzvláště její americká podoba), což dokazuje mé přesvědčení, že kapitalismus některým oborům neprospívá (inzulín se opravdu zlatem vyvažovat nemusí). 

Přesvědčení, že "člověk se uzdraví sám, není třeba nic dělat", je ale nejen prokazatelně mylné, ale i nebezpečné. Z některých nemocí a otrav se člověk sám neuzdraví, ale naopak jim bez odborné a kvalitné zdravotní péče podlehne - a to je opět měřitelné a prokazatelné. 

No a co se "antivaxu" týče, já bych vůči lidem, co odmítají očkování z nejrůznějších absurdních důvodů postupoval stejně, jako postupuje zákon vůči pachatelům činů kvalifikovaných jako "zabití z nedbalosti", nebo "ublížení nazdraví z nedbalosti". Pár kverulantů totiž může zhatit úsilí mnoha a mnoha lidí, a kromě finančních škod může od jisté meze začít ohrožovat stabilitu mezinárodního obchodu a dodavatelsko odběratelských řetězců, díky jejichž efektivitě si tu všichni celkem pohodlně žijeme, máme co jíst a pít, neprší nám na hlavu a dokonce si můžeme psát básničky na internet. Protože když se rozpadne tohle, tak všichni dost trpce poznáme, jak moc toho můžeme ztratit - jenže to už bude zoufale pozdě. 

Mohou soutěžit i neantropomorfní veršodlabatelé?

Vezu, vezu,

kyš, kyš, kyš!

Ve vozejčku mrtvou myš!

Nedám, nedám,

kšá, kšá, kšá!

Ta lahůdka je jenom má!

Hopem, skokem,

hip, hap, hop!

Neber ptáku ptačí zob!

Hory, doly,

Bim, bam, bum,

Lidem z města shořel dům!

Až odejdu,

už tu nebudu.

Co za obejdu

(či obludu)

to ze dveří na mne zírá?

To nám to ale dopadlo!

Ne dveře, ale zrcadlo,

místo bytu myší díra!

Zdvořilé díky všem, ať vám to Pámbů oplatí na dětech!

Když svět se z košíku vykulil

(demiurg Jsoucnem hýbá)

mňamky sháníme ze všech sil,

já a kámoška Šklíba.

Však pozor na malé lahvičky,

co k vypití vyzývají, 

a pozor v parku na lavičky,

které starci obývají. 

Vždyť kdo by o pár drobků stál,

když můžeš mít tučnou myš,

kdo chvíli močil opodál,

toho víc nespatříš!

Když svět se z košíku vykulil

(demiurg Jsoucnem hýbá)

mňamky sháníme ze všech sil,

já a kámoška Šklíba.

Však pozor na nalé lahvičky,

co k vypití vyzývají, 

a pozor v parku na lavičky,

které starci obývají. 

Vždyť kdo by o pár drobků stál,

když můžeš mít tučnou myš,

kdo chvíli močil opodál,

toho víc nespatříš!

Vidíte, nechte průchod nápadům.

Je to takové nijaké a nápad stačí umřít dřív než doveršujete, ale jednou z vás něco bude. Radovan to chápe, text je na krabičku cigaret, zkuste být příště originální a vymyslet něco svého. Malý tip pro vás.

Nemá to zkrátka jiskru pane Ptakopisku, víte? Vy asi taky píšete na objednávku svým čtenářům, nebo se mýlím a jste originální a zábavný jen tak, aby vaši čtenáři se nelekli a poklepali vám spokojeně po ramenou jaký jste kabrňák, no uvidíme, ještě se uvidíme.

Co je to to haiku? Chcete neříct nic na co nejmenší ploše?

Nemá to žádný šmrnc a je to úplně triviální, ale píšeme co žádají čtenáři, viďte?

Aspoň že tak.

Doba je zlá, děti je nutno otrkat dřív, než to udělá nějaké zlé a rohaté zvíře. 

Snad nechcete tvrdit, že vám báseňka zabila děti?

Možná mluví, možná má zoubky, je noc pane Ježdče z Noci, viďte?