Nákupné monológy
Umieram, degradujem, každý deň. Je to otázka štatistiky.
Schrödingerova mačka v každom nádychu a je len jeden spôsob ako to zastaviť.
Úpadok je nevyhnutný, jediné čo sa dá vyňať z rovnice som ja.
Úsvit jara
Paprsky, zářeVzkvétající zítřky -zničeny lejzremVšechno ztracenov mimozemské smršti- i vůně jaraPo příletu muchZabzučely blastry -zůstalo tichoZa Měsícem mezihvězdná flotila a on ve tvých očích.
Tam kde oceán splývá s oblohou
Vír zkalil vody
Pak významy přelétly
zůstalo pírko
Óda na autobus
Na ceste nájdem si čas sledovať oblaky. Ako pasažier prepravných prostriedkov hromadnej, či individuálnej dopravy, zviazaný vynútenou nečinnosťou, neraz obrátim zrak k oblohe. Často mi učarujú svojou majestátnosťou, lež chvíľa koľkokrát nepostojí hoci je krásna. Päty svrbia a duch blúdi a tam hľa, zajac z kazajky vyťahuje hodiny - niet času sledovať oblaky.
Elfové
Kdysi byli elfové jako vy nebo já. Dožívali se 60-sáti, 70-desáti let, měli děcka a choroby a rodinné sváry. Ale pak se začali zahrávat s magií. Léčili choroby, prodlužovali životy (a také uši), ulehčovali práci.
Přání
Bloumajíc ulicemi viděl jsem padati hvězdujá vyslovil přání, však byla to jen kapka deštěrozplynula se v kalné louži. tak jako moje naděje.
Povzdech
Když usadil se prach po zborceném citu, vyschly řeky lítosti a vítr odvanul mraky hněvu, po létech spatřil jsem znovu tvoji tvář, ale tak daleko, ach tak daleko. - povzdech zhrzeného milence.
To nie som ja
Toto nie som ja, táto úzkosť, tento strach, toto túženie po smrti, to nie som ja. Tie pocity nie sú mnou. Je to choroba, je to oddelené. Nie je to vedomá bytosť.
Slova jsou zrádná
Slova jsou zrádná. Když jich je nedostatek, dosáhnout porozumění je nesnadné a když jich je příliš, zrovna tak. Slova jsou dlažebními kameny, jež pokládáme, když budujeme mosty mezi našimi dušemi. Seskládán pouze z jednoho břehu most zřídkakdy dosedne na úrodnou půdu na druhé straně proudu.