Písmák 11.11.2024
Listopad upadl u řeky na holou bradu
do dlažby cinkají šedivé plamínky chladu
To Svatý Martin jede na bledém koni
a v horkých kuchyních pečené labutě voní.
Pohostinné náměstí
Dlan města zdusaná od bot číšníků
ve větru pomáhá držet jim křídla deštníků
Na vlásku věže když hodina visí
komando apoštolů plní svou misi
Podzim na zahrádce restaurace Luna
Listopad neúprosně vyzul boty odpoledne slunce suchou lžíci
vyprahlé kapky stolů otočili břicha vzhůru nohama a ticho vidí
Červené stromy pokácely slzy v stíny jako rundu rumu námořníci
Svoboda letních rtů se zahalila v tiché ostny židlí bez lidí
Poutníci Světla
Blíží se v šipce Času z labyrintu Tam
vysocí na doteku který hoří nepoznám
V propastech očí zamražených Bohů
svítí jak moudré jiskry nad cestami
Po dešti
Tekuté provazy se odvázali od hladiny vodokruhů
do výšky napršeli zpátky v zavázanou duhu
Deštníky uzavřely pestře kroužkované tváře
a vykoupané sochy suší obnažené kosti v páře
První den zimního času
Neviditelní akrobati trusí podzimem roztrhané postroje
pletou se pod oči jak stříbrem ostnaté rovnice
Čas stíhá z příkrých stínů do kolejí vykované orloje
jízdní řád u zastávky chytil rozfoukané pramice
Jihlava
Zpocená kladívka za hluku šera do dna tepaly
v třpytivých komnatách o tichém svitu šeptaly
Luna je vyslyšela za chodbou prastarou
stal se z ní postříbřený ježek nad hlavou
Bosý Žižkov
Tuláku odhoď svoje boty s grácií ať spočinou
a hrby cest tvé tulipány pat ti rozvinou
Dotkni se cvalu chodníku když víš
že v kopci stojícího jezdce uvidíš
Ovlivněni
Počátkem 20 století se objevily zprávy o dosud neprobádaných končinách peruánských deštných pralesů ve kterých prý žije dosud civilizací nezasažený, podivuhodný a tajemný kmen Zolangů. Tito inteligentní tvorové prý mají těla pokrytá zelenými šupinami. Dorůstají maximálně do výšky jednoho a půl metru. Jejich oproti tělu poměrně velká hlava s extrémně vypouklou kulovitou zadní částí je bez šupin, má lidský obličej, nos, oči i uši.
Cestou deště
Tekutí pavoučci sjíždějí po vlnách vodního provaziště
třpytí se v rozteklých kolejích před prámem nástupiště
V zpocené tramvaji u řeky zamířené do Podolí
napadl agresivní hastrman cestující zmoklou holí.
Park před nádražím
Za tratolištěm kolejí u zbudovělé startovací rampy
jsou mezi stromy vysázeny netopýry zauzlené lampy
V zahradě polomokrých krabic kvete tráva celý rok
verandy laviček jsou obsazeny na spěšného času skok
Podzim na náměstí
Do oken zajiskřil severně jiskrný den
slunce má špičatý jazyk vyplazen
Komínům vyrostly kouřové kadeře na ústech
říjen si nabrousil vlajících nůžek dech
Kamna
Hranatý vesmír u zdi pokoje
Spálená slunce v kleci rotují
Jak misku mléka ohřejí mi dlaně
Na plátech galaxií zasyčí pak kočky
Návštěva Mimozemšťana
Obřímu nosorožci nastydlo v pravěku tělo
nesmírně plné měl tekutých těstovin čelo
Odfrkl pořádnou porci k vesmíru duněním hromu
lepkavý modul vylétl z hlubiny jeho nosodromu
Tanec much
Mouchy se rozlitým pivem opily
pod lustrem divoce tančily
Křidélky dupali po letním vzduchu
makadla roztáhlá od ucha k uchu
Nemrtvá složenka v Době Elektronické
Složenky vyplivly papírové zuby v klíny
staly se upíry na věky pohřbenými
Přestaly chodit do brašen oblečené
schránky se smály prázdné a uzdravené
Manuál močení na Broadwai
Lesklé prsty věžáků
pod nimi dlaně zpěváků
Natankován z baru jsem
Broadwayí plavu přeplněn
Oko na stopce
Pohlédni kousek nad mříže
hnízdí tam soška ostříže
Peří má z hladkého kovu
oko mu postačí k lovu
Prší
Ruka rituálu vody ve vysoké kádi životem míchá
a řekám v krátkém čase rostou dlouhá břicha
Paličky kapek víří na tekuté bubny pod mosty
po rozlitých kružnicích brouzdají igelitové bytosti
Koloseum Industreum
Rezavé ochozy když začnou větru vylomené věže otvírat
zvon slité prázdnoty je v zašlapané sopce slyšet doznívat
železné anakondy vidět svírat znetvořené sloupy marnosti
po dystopických drahách tušit našlapovat vyplašené bytosti.
Když září ve Frýdku - Místku září
Plešatá hora obléká zas karmínové vlasy
v Beskydských síních medvědi si ladí basy
Proutěné oči houbařů na kopcích tiše tuší
že neviděné hřiby mají pod kloboukem uši
Před bouří
Zpocený kníže Ahum se vydal na cestu
aby si v zemi našel suchou nevěstu
Šílené koně mraků do úst zapřahal
otěže větru do vysokých paží vyfoukal
Noční Ostrava
Zvonice slitá s žárů se noří hlubokým srdcem v zem
otevřenými chlopněmi ulic pulzuje nad časem
Kutálí po svahu zaprášených oblak oranžové balvany
na Stodolní avenue se kývou žíznivé kahany
Popraskaná omítka
Okousané nehty vynořené ze stojící roviny
graffiti času ryjí na zeď bez viny
Naklání průrvy do paralelních světů
otevřených gravitací hlíny v letu.
Horké letní stolničení
V zahradní jídelně obědy podávají
bezmasé stromy stůl ovívají
Slunce jim šlape po vějířích
občas si uštípne stínu na talířích
Sídliště
V pustinách kvádrů lampy blikají
jak zmrzlí psi se choulí v kruhu
Až na rtech chodníků se chodci roztají
tak okna ve zdech zkopírují duhu
Uhašené ohniště uprostřed tábořiště
Plamínky zapadly smočeny zahnutým pramenem
pinzety jisker je lovily z bublinek mezi popelem
Kameny leskly se jak v blátě rybí pysky
po nebi čmáraly letadla kouřové rysky.
Zavřený kostel cestou z hospody U Zlatého tygra
Věžatý raketoplán Víra okřídlil bránu pěšáku ulice
Bota ruky se mu však vyzula na klice
Nemohl vejít a potkat člověka osloven
na zlatém kříži se křižoval do stínu den
U ohrady
Kopřivy do drátů plamínky kloní
za nimi ze země večeří páreček skloněných koní
Lidé zamkněte biče a chomouty z ohrad v trezorů stín
Otevřte k prérii vrata velikým očím neskloněným.
Pohled do paralelního světa
Noc je zas viditelná v čase probuzení jako plamen před hranicí
lepí se na víčka jak slzy vosku k stále nezhašené svíci
Poutníci vycházejí z hranic za stěnou a za zrcadla prchají
před sítnicemi lidí svá akvária jako diamanty spánku skrývají
Letní bouře na Vysočině
Zvedá se mokrý vítr nad žíznivým kamením
dvou kašen město kašle na vysoký stín
Věže chrámu svatého Ignáce na karmínové struny hrají
Kulaté střechy kopců tváře k tanci rozpoutají
Večerní Petřín
Slunce na modré listy zakleklo
u stínu lucerny se cosi světla uleklo
To v obří dálce času za věží se blýská
a Malá Strana je tak blízká.
Rozlítaný španělský ptáček
Znamení podvodní kuchyně a líného takykuchaře
který by lopatou krájel vařené volské tváře na páře
Podnik kde je na jídeláku rozlítaný ptáček napsaný
je pro milovníky české kuchyně odepsaný
Sídliště
Na kraji konečné se válí nudle ulic bledých svítáním
masařky střemhlav loví z kontejnerů masný dým
motory koní tiše řehtají a plány jezdců do údolí kopírují
před domy probuzené oči sedel v plechu rozsvěcují
Nezaprší a nezaprší
K oknu přišel zlitý pán
otevřel ho dokořán
Vylezl do něj z hbitostí atleta
stříbrný řetízek vypustil do světa
Elektrické vedení v poli
Bez klecí dráty vlaštovkám milé
jaké když bzučíte hrajete symfonie.
Větru když na zemi dochází dech
do dálek foukáte tóny na křídlech.
V administrativním sektoru
Poutník se antickými alejemi kanceláří prochází
a vidí kolosea oceánů v monitorech sítí bez hrází
On chtěl by mříže jejich suchých přehrad rozlomit
a tváře lidí v těžkých vlasech mrakodrapů lehce pohladit.
Kouzlo otevřenosti v nevyhnutelnosti
Konvicí západu plavali červení draci
dvě kamarádky večeřely v čínské restauraci
Když číšník uklidil ze stolu prázdné mističky
přinesl ke stolu dvě modré krabičky
Polední přeháňka
Horký den zapéká lívance sochám na pleše
suchý čas oběda vyšplhal napít se ke střeše
nebeské žábě tam polechtal vodnaté potrubí
nad městem zvlnila břišní sval naruby
Sázka na dostizích nevyšla
Favorit ukončil dostih nečekaně
přítulný bičík vykousl jezdci z dlaně
otočil podkovy nesprávným směrem
odfrkl uzdu a pokýval čelem
V ZOO
V klecním sídlišti se rozmanitost tvorů na Zemi nejlépe ukáže
protože ho obývají zvířecí nájemníci různé povahy a vizáže
Nejpodobnější lidem jsou tam opice a opičáci
avšak na rozdíl od žen a mužů neznají práci
Otázky nočního Žižkova
Když vychlazené hvězdy rozdávají sluncí sníh
kam asi vedou karty ulic blízké na kopcích
snad ví to lucerny a kostky opilcemi prošlapané
pavlače za nečesaným časem zaprášené
Načasováno
Čas jsou peníze
Čas je provize
Čas je stíhání
Čas je braní
Zkouška sirén
Nastalo pravidelné měsíční vyšetření sluchu
robozvuční papoušci vyšetřovali v každém uchu
Vrabec chtěl uletět do parku za domem
narazil za letu do plotu před stromem
Zaprášený večer
Nebe si naprášilo v nepokojné nosy zrnka dálky
s večerem obrátilo do kotlíku výšky oranžové šálky
obléklo okozory do sypkých tunik suchých proudů
a táhne nad krajem jak karavana slepých velbloudů
Velikonoční úlet
Jaro naplno zesílilo sluneční reproduktor
na modrém parketu zatančil beránků sbor
žvatlavý vítr jim na hřbety vesele bubnoval
na okně papoušek v kleci se chichotal
Rukavice na stromě
Kdosi vysoký pod výškou kamsi šel
hodil jí rukavici a potom zapomněl
Dotkla se horizontu větví v záhybu
a zamávala pažím uzemněným v pohybu
Co se děje v lese
Motýl neví o své kráse
když se v síni květu pase
Pavouk je architekt lehkého sídla
obejme osmkrát setřená křídla
Podvečerní šálek čaje
Do bílé loutny křehké lístky padají
z krajin kde země leží, a obnažuje prsy
na struny z porcelánu písně brnkají
o roztažených stehnech hor kde rostou trsy
Zakutálená mandarinka
Šťavnaté pusinky z plantáží
železné lodě je k ústům dováží
Jednu měl pod prsty chodec u krajnice
vyklouzla mu z nich do silnice
Horizont večerní události
V zámeckém parku vykoukli dvě bledé poloviny z křoviny
a zasvítili jako zrcadlení luny v labyrintu hvězdné krajiny
vydali hustě dutý zvuk až zachvěli se vzácné orchideje
jen zabedněnci a pávi u jezera netušili co se v křoví děje
Hadr na podlahu
Hlavonožec v harpuně tyče pláče
zmuchlaný jak zmoklé ptáče
Točí se v kružnici máchání
přisátý k mokrému mlaskání
Vlak
Plněná housenka vlní se na tubě koleje
do kraje vymáčklá z nádražní ranveje
kulaté přísavky se jí pod břichem roztočily
duní a klapou jak podkovy pivovarské kobyly
Vlaštovka
Zmačkaný robot s papíru
chtěl letět do vrat vesmíru
Vítr mu ustřihl krovky
dopadl v talíř gulášovky.
Nepřehlédnutelné stopy jara
Zima se po špičkách vsakuje do hlíny
úsvit i soumrak jí šlape na stíny
opeření stromolezci delší den oznamují
statečně na kluzkých větvích poskakují
Tajemný máj
Na jiskrách hřbetů března bez sněhu
dech tajemezi zuby po nádechu příběhu
šeříky na Petříně ukazují k tajemnému Máji
Vítr je propuštěný blázen který tajné touhy tají
Březnový dech
Kabáty mraků se kývají zavěšené
ještě jsou vločkami zablešené
Studená tabule náměstí holuby hostí
vítr jí zadýchal jarní rozmarností
Probouzející se les
Daleko od hlučné výdejny na život žetonů
kapky se prochází po tichém čekání pupenů
lesknou se jak vlhké oříšky darů na prstech
k potoku uklouzl po slunci severní mech
Divočáci vrací úder
Ztepilý divočák u parku branky
přepadl bankéře který šel z banky
bonitně maskován jeho dress codem
vyloupil čekárnu na štěstí za rohem.
Předjaří u řeky za marketem
Svah ještě halí studená halenka
na blátě stydí se nahatá sněženka
Huňatý pes zběhl do řeky tlapky si osmělit
v hladině prchavé hřbety vln vyplašit
Když nevíš kam jdeš tak uvidíš, že tam cesta vede
Viktor Hřbet dopil sklenku bílého vína a rozhlédl se aby přivolal obsluhu a požádal o účet. Od vzdáleného stolku povstala nějaká korpuletní dáma a zamířila přímo k němu. Poznal bývalou spolužačku Karamelu Kadivou ve škole pro svůj tělesný objem přezdívanou Káď. Káď stanula u jeho stolu.
Plamen
Hvězdy ho v stodole vesmíru vykřesali
lidé ho kamenným ohništěm osedlali
Je dobrým kuchařem v kuchyňských zdech
ale zlým jedlíkem ubrusů, stolů a střech.
ROZMARNÉ LÉTO
Zima je zasuta daleko v mrazáku Antarktidy
v ulicích, lesích i řekách dovádí tropické ryby
Chodníky dávno už shodili řetězy zimních bot
dokořán zbořen je zavřených zahrádek plot
Léto u vody
Kamínky na břehu do pat sálají
plavce a skokany do vody lákají
Slunce se koupe s rybami
rybník je daleko od vany
Opilé labutě
Na labutí řece tančili elegantní slepice
krky jim vláli jako rozmotané hadice
Když na tekutých stolech další pití nenašli
z dopité hladiny vypluli a pro další pěšky šli
Nedopalek v kaluži
V studánce u roury mlčí jazýček cigarety
zkroucený jako otazník na konci věty
Kdysi se s ohýnkem v prstech otáčel
na kroužku ve rtech dováděl
U melodicky zahmyzeného rybníka
Na břehu před rybí kolonádou
večer zní lehkou serenádou
Vstupenkou jsou krvinky
hrají tam komáří maminky
Bydlící bytosti
V obytných domech skryty
bývají tam kde jsou byty
Za kukátky v trezorech
občas chodí po schodech.
MRÁZ
Stříbrný dědek rozběhl se v modrých ulicích
pošimral noční chodce ve chřípích
Se slečnou Antarktidou tančil za dechem
na oči v páře padal roztřesen
Žíznivý déšť
Nalitým obrům s lampami
přetekli kádě kapkami
zcuchali pleše kalužím
žíznivě prchli zpět ke kádím
Tančící Tma
Luna je bledá baletka co vidí obecenstvo v noci
tulákům tančí na pódiu otevřených očí
Vysoce chodí mezi světy po špičkách
po ránu prchá jako pivní pěna na sklenkách.
Letní restaurace v zimě
Výletník lednovým parkem putoval
cestou se k výletní hospůdce zatoulal
Zavřená brána se mračí zasněženě
kliku má bílou jak klobásu v pěně
Na diskotéce
Domy hluchým tichem zebou
k hudbě v stěně uši vedou
Chodba se do úzkých dveří vnořila
na prahu s širokou dlaní je gorila
Zimní sklenka koňaku
Za oknem světla se zapíchli do ploutví mraženého sumce
Vzdálené vinice nalili v barokní sklenici uzrálé slunce
Vířilo na jazyku jako mandlové lopatky vanilkové helikoptéry
A v akváriu lednových kabátů zahřálo hladinu atmosféry.
Výpad a západ
Meruňka vypadla z koše kopce
na nebi vzbudila červené skopce
Ležérně plody hvězd spásají
skleněnky domům modrají
ZIMNÍ SIGNÁLY JARA
Promrzlý strážník na ulici ve vánici hlídkoval
Když se nikdo nedíval zelenou nudli vysmrkal
Zkušeně jí odtrhnul od nosu a kráčel dál
Nudle se chytla na projíždějícím autě okénka
Tuláci po hvězdách
Dvě zatoulané bytosti čichali v suterénu mostu toluen
Stali se hvězdnými tuláky na dlani planoucím vesmírem
Pozemský kuřák hodil přes zábradlí mírně živou cigaretu
a tuláci vzpláli jak komety nad Zemí v nemrtvém letu.
Rozmarné Vánoce
Bosohlavý vítr běží ulicí
brácha mu odnesl čepici
Po mokrém mraku lyžoval
vodu z ní na Zem vyždímal
Štědrý den
Zítra je Štědrý den v Nebi i na Zemi
stromečky v pokojích rozkvetou svícemi
Kapři se svátečně oblečou do strouhanky
z talířů zahájí veselé vánoční radovánky
Čas kdy pozemská civilizace konečně navázala kontakt s mimozemskou civilizací
Poutník Zirok zachytil v odlehlé spirálce hvězd daleko za galaxií Pol paprsky formování života přesně v ixtině časoprostoru cesty. Změnil k ní kurs. Když se k potemnělé spirálce přiblížil na jejím okraji a téměř mimo ní, kroužila kolem jedné malé hvězdy modrozelená planetka ze které zachytil světlo živého kontaktu. Potvrzeno.
Taneční sezóna v MHD
Cestující se při cestě mačkají
rozvířený krkel letí tramvají
Rozhlíží se po člověku
co má v puse diskotéku
Pan Měsíc
Pod mocí koule koulí se podnájem Zem
zjizvený lampion svítí mu když zhasne den
Zavěšen do jisker hvězdných lanovek
kouká na pozemské půjčovny žárovek
Listopadové sněžení
Na šálku rozlitého parkoviště pírka ticha asfaltově tají
hubené tváře lamp si do nich žluté oči oblékají
Zavátí andělé se s nebem perou kdesi na zenitu
a jejich rozervaná křídla padají už od úsvitu.
Včera jsem šel do kina o něco dřív
Do kina snů jsem se uložil
co budou hrát netušil
Sci-fi, horor ,komedie
v hlavě ať to hlavně žije
Bubble tea
Zelená žirafa lovila dutinou kuličky tapioku
stoupali ovocným vdechnutím k čelistem loku
Praskaly v šťavnatých bublinkách chvílí
krk se jí rozkýval jak laso hozené k cíli.
V uchu
Vítr se zavlnil v mušle krajinu
nahlédl v zkroucenou dutinu
Surfuje po kluzkém kladívku ticha
ve hlavě do tváře hlemýždě dýchá.
Báseň
Verše jsou padající slova zahleděná do očí
na oběživu života se jako kapky mincí roztočí
Naplnit suchou kapsu jejich vítr nedokáže
protože kam padnout jim nikdo nepřikáže.
Čapouk
Tráví čas suše pověšený v koutě u kredence
na těle osm radarů mu vyhledává okřídlence
Žízní po jejich letu ukrytý v spleteném kabinetu
čeká až popletou si navigaci k okna světu
Zimní čas
Tma se plíží časnou tmou na tváři masku mlhavou
Hodiny tmavnou na stěně slunce už má po směně
Z očí domů slzí záře čas strhnul světlo z kalendáře
Kapuce z brlohů vylezli ven