Začarovaný kruh
Ráno vstát, za chvíli zas v autobuse stát, pak se do školy ploužit a energii jí bez nároku na návrat dát. Hezkému počasí z okna jen mávnout, ve skrytu toužit aspoň na chvíli vypnout. Emoce ukrývám, nikdo je nesmí znát, pomluvy už začínají kolem mě plout, a hlava se začíná motat. Výčitky tiše nabíhají, jako by na mě měly právo.
30. 12. 2024
3
2
53
Poezie v próze
Jiskra naděje
Kdybych to měla popsat, je to jako jiskru naděje dostat. Najednou mít odvahu i to nejtěžší překonat. Můžeš se vlastně hádat a na pokraji všeho stát, ale i přes to všechno to nedokážeš vzdát. Máš tu jeho, a jeho hlas je úžas.
30. 12. 2024
0
0
9
Poezie v próze