Písmák Myslel jsem si...
Myslel jsem si,
že po všem tom co jsem za poslední tři roky zažil
ji dokážu zaujmout pozváním na kafe.
Ale dostala mě svým pozváním do kina
je krásný podzimní den, sedím na struze...
je krásný podzimní den, sedím na struze.
do hlavy mi padají kaštany, do piva žluté listy.
týpek vedle nervózně srká polívku a u toho smrká.
dvě báby naproti do sebe lejou rumy
v kině
lednové delírium vbaru kina
je ochuceno nedělní ospalostí města,
jako jablkový závin posypaný skořicí.
teplé, zvětralé pivo chutná jako mléko.
strašně rád bych se ti chtěl svěřit
strašně rád bych se ti chtěl svěřit,
postěžovat si,
ale nevím, jak tě sehnat.
a tak si tě jen tak představuju,
ty to víš
už zase brázdím strašnický ulice
ani kostka zdlažby tu není po ruce
abych ji hodil tvým směrem
jen tak bys věděla jak mi je
Pronásledovatel
Pronásleduji ji
zahejbá za roh
je nesvá a pospíchá
šlape do kaluže a proklíná
Ty a tvoje partička
jsou odporní jako slyzouni
když se ti plazej
po těle ve snaze
utěšit tě
Jako ty a já
Jsou chvíle kdy po tobě toužím víc než kdykoliv jindy. Jsou to obvykle studené noci vyplněné samotou, v pokoji kde není nic, jen tvávůně, tvůj duch který jsi mi tady nechala při své poslední návštěvě, pár tvých vlasů, sen a touha. Jsou to chvíle mé absolutní zamilovanosti, protože v takových chvilkách tě miluju a chci takovou jakou si tě můžu představit jen ve svý hladových myšlenkách. Něco jako když uvězněnej námořník touží po svém moři, po tom jak je krásné i kruté, hluboké i slané, modré i neznámé.
22:30
Zkus stát sám na ulici
někdy kolem 22:30,
ve chvvíli když se mraky chystají
spustit svoji nemilosrdnou palbu.
Vzkazy
Poslední dobou se probouzím úplně sám,
nepřevlečený, na smradlavém, počuraném gauči.
Obvykle mě probudí křik a dupot sousedů, co bydlí nade mnou:
tak se mi každé ráno mstí za to, že jsem minulou noc