Možná, že jsi nechtěla
Ahoj, jak se mášřeklas mi ve dveřích, bylo mi zvláštní proč se ptášPak jsi si sedla ke mě, a jen tak za zvyku,dali jsme si partii žolíků
Jak jsme tam potom, spolu sedělizvláštně mi bylo srdce, možná, že jsme neměliA zas Tvůj nápad, že si tam lehnem zapnem televizi a pak půjdem
Ref. :
Možná, že jsi nechtělakdyž jsme tam leželi, v tom pokojipro mě to vážně, hodně znamenáTy dala jsi mi naději
Krásnej život
1. Když se na Tebe dívámvidím radost a smíchDvě věci v který spolíhámjsi Ty a bílej sníh
Když doma nudou si zívámvidím Tě ve snech svýchKdyž se Ti do očí dívámmyslím, jak spáchat hřích
Ref.
Tak krásnej život můžem žítjeden, druhýho mítVečer dobrý víno píta ráno se můžeme vzít
A Girl I Met
Today I met a girl, on the street
I couldn't believe, what I see
Her deep blue eyes were looking at me
I want to know, who can she be
Dvě tváře člověka
Že svět má dvě tvářeto se dávno víŽe je má i každý z nástak o tom už se nemluví
Spousta z nás to nevidía spousta vidět nechceAni já si nechci hrátna prince s bílým hřebcem
Bohužel jsme takovíale občas to dost bolíI přesto často pokládámeminy v růžích polí
Nám nepomůže nápravaani žádná zábranaAle odsuzovat druhéto je spíše právo boží
Samota
Tisíckrát miluji, tisíckrát řek'tisíckrát prohloupil statečný rekV kolenou propad, jak ho jal žalsám se svým žalem v jeskyni stál
IQ jen nízké ale stejně má rád,jak všichni ostatní umí se smátSchoval se před světem ale nechce být sámštěstí mu neprodá pražádný krám
Stejně jak v pravěkučlověk je v útěku,je na stěně vrytjak se pokouší skrýt
Skrýt se snad před žalempřed samoty návalem,člověk sám v jeskynineumí žít
Báseň psaná duší
Napadají mě v hlavětisíce líbezných slůvekAle nemůže je napsat,nejsou česky
Jsou psaná láskouale i kdybych je rozdělil do půlekNeztratili by na kráse,byly by pořád stejně hezký
Napsala je dušei když ona nejvíc trpíPostrádá lásku od Tebeco vyhazuješ v smetí
Ta Tvá dělá, že nevidíta moje cizí závidíSnad Tvá schovává se od lidínebo ode mne. Jen ona ví.
Má láska
Dneska jsi se na mě zase smálatak něžně, mile, bylo zránaZe stromu křičela ta drzá vránaTobě to nevadilo, jenom jsi si se mnou hrála
Možná jsi si ode mě něco přálanic než lásku nemám, snad toho jsi se bálaNaděje mi utekla jak nad hrncem páravlastně nevím proč, asi jiného máš ráda
Já doufal, že se časem zahojí ta ránačas to vůbec nezlehčil a má láska z rány sáláSvět zakládá se na dvou a má láska je jen samaproč milovat tak bolí a srdce láskou strádá
Nechtěl jsem si hrát na pyšného pávaale vlastně jsem Ti neřekl, jak mé srdce váhájak správně dívku milovat v mysli bádánenajde nic, marná sláva
Lhalo mi mé já
Když ptal jsem se sám sebejestli Tě mám rád,mé vlastní já mi řeklo „Ne. “
Proč teď když jsem tu bez Tebea smutno je až zebe,to vysvětlit mi nedovede
Pro polibek Tvůj bych přeběhl zemmožná i víc a když skončil by den,jako netopýr noc bych proletěl jen
Tvá tvář je jakoby vyryta v mém zrakuvšak ne jako bolest co píchává v boku,je čistá jak sníh, na sklonku roku
Limit přátel
Nikdy jsem nelitoval, toho co jsem dělalobčas jsem se učil a ostatním jsem nelhal
Ale najednou mám pocit, že mi hrozně věcí chybívzpomínky mi řídnou snad mám tam jiné nyní
Přátele co jsem znal už neuvidím více,ne že by snad odešli za hor propadlý jícen
Nejsou vůbec daleko, prostě jsme si trochu cizía co zažili jsme spolu to v propasti času zmizí
Jenom jeden pohled..
V životě je přes milionnejkrásnějších momentů,když nemám v srdci nikohotak to ztrácí pointu
Stokrát jsem to zažilstokrát jsem měl rádteď nevím jak mám v noci spátsnad nezačal jsem milovat
Já na ní hledím stálea ona ani pohledje to jenom náhodanebo má v srdci dohled.
Celý den je mořeje klidné jako jávšak když kolem mě projdeštak bouře začíná
Sen...?!
Proč Tě mám ráda proč jsi tak dalekoproč jsem tak sáma proč nejsem vysoko
Chtěl bych dohlédnoutalespoň do hlavního městatam bude můj cíltam povede má cesta
Pohladit Tvou něžnou tvářa do očí se dívatpotom bych Tě, lásko máchtěl dlouze, něžně líbat
Proč jsme tak rozdělenia proč nejsi se mnou„ romantický film . “to přece jenom ve dvou
Na co chtít...
Obejmout Tě hneda neslyšet světnecítit ten zápachlevných cigaret
Pohladit Tvé vlasy,jak lotosový květa mít sílu vůlejako mužů pět
Ráno se probudita pocítit jenže to lásko nebyljenom krásný sen
Budu navždy snílkemto na každý pádbudu Ti snad schopen říci„ Lásko mám Tě rád. “
O životě
Když ráno slunce svítípřeji Ti krásný denráno totiž vstávámvždy jen s úsměvem
S úsměvem se probudímkdyž o Tobě si snívámdo oken a do dušípo ránu se dívám
Když si povím probuzenjako vlastně každý denže tam kam jdu, jdu s úsměvemno tak po ránu jen
Jednou řeklas: „Nesměj se. “přísně s důrazempovídal jsem „Podívej“vždyť život je jen sen
Čas
Čas si tak utíká,
jakpotoky z rybníka.
Přes kamínky, přes stráně,
jak když šplhá po laně.
Trápení
Přišla mi zpráva,dívám se na ní,
zjistil jsem, píšeš mi, moc smutný psaní.
Tvůj kluk Tě podved, oči mi stojí,
to si to chlapeček, to si to hnojí.
V hloubi našich srdcí
Venku svítí slunce, celý svět se směje,
však v hloubi našich srdcí, i přesto občas leje.
Promluvíme s přáteli, ti se pořád smějí,
my máme stále pocit, že celý svět se změnil.
Pro Tebe
Tvé rty jsou jako rudá růže,
bůh ví kdo políbit je může.
Tvé oči jsou jako dvě nádherné víly
které se rázem roztančily.
Ranní pohled z okna
Ráno se probudím, dívám se z okna,
když v tom mi do vlasů, spadla má lokna.
Odhrnu loknu a dívám se znovu,
zapnu si rádio, hrajíc jen v monu.
Co bylo, není...
Pár řádků hloupých celý svět změní,
před chvílí bylo dávno už není.
Přemýšlím o nás dvou co bylo včera,
smála ses nádherně růžová celá.