Písmák VLASÁČOVO BLUES
Vodjel sem zdomova. To je holej fakt. Nedá se řict, že bych tim byl zrovna nadšenej, že by muj mozek rudě potil endorfíny do kýblů, nebo tak něco, ale to je stejně šumák. - Razim do Turbanu, do lejna betonu, oceli a lidskejch kanálošů, za holkou jménem *.
MĚLI BYSME PSÁT
VŠICHNI
Měli bysme psát
památníček
snad pro úsměv
VE SKARTOVAČCE
prší
nebe je ve skartovačce
a azurové kódy léta
mizí vní
A SUPPERSTAR´S SONG
A SUPPERSTAR´S SONG
tak němá jako oči tanečnic
srdce tváře hladí vzduch
spletený do jemných vlásečnic
V REKLAMĚ NA PARKINSONA
tr-ha-vě
se rozběhnout po
trávě
Ruka je depo
VE VANĚ
obelstěná zimou
vpíjí se mi do kůže
kap za kap – vteřinou
tou procitá polobůžek
UŽ ZLÁTNOU TI RUCE
Zimo, už zlátnou ruce ti
už nedržíš je vsepětí
mé tváře půlí paprsky
probírají se zkómatu
MEZI MEZMI
MEZI MEZMI
a mezi pokrouceným
písmenem vbříškách,
mezi korkem a vínem,
ŽIVÉ UHLÍ
chodítka zbílkoviny
čtyřicet šest vchromozomech
víš, že jsi někdo jiný.
Ne. jsi zvíře jménem člověk
ELITA NÁRODA?
-„ Jedno. Díky. “ houknu na na barmana. Asi zbytečně, páč on stejně ví, co si dam.
ROZKUTÁLENÉ LENTILKY
sladká a ladná
modlitba poustevníka
tma ve tvých očích
nahmatáš smích. on
PRAVDA + setrvačnost => LEŽ !
PRAVDA + setrvačnost => LEŽ .
strnulá persóna
na náměstí
čekáš jestli ona
PŘÍBĚH ZMUCHLANÉHO LÍSTKU
vefotbálkuza
sklempotečkovaným
odmuchjedrůza
tebevusmíření
MÁŠ MOŽNOST VÝBĚRU ?
MÁŠ MOŽNOST VÝBĚRU
Sedím na okraji skruže
ze slámy a jiných tužeb
pohupuju nohama
KLEPTOMANKA NÁLAD
holčina křivohlavá
se zámkem zobav
brání se okovaná
lhostejností – baf
MOC ARGUMENTŮ - RADŠI SEX
podívám se do očí
žárovek
oranžovým lasem mě
sváží
SONET O NEŠŤASTNÉM DÍTĚTI
Do hlubin mělce ponořena
být. Přát si kotvu na moře na
úsvit – síťoviny paprsků
mě klidní jak ticho po blesku
HOLČIČKA Z VÝCHODU
HOLČIČKA ZVÝCHODU
Súctou a láskou věnováno „ mým rodičům“ Ešli a Nykovi a „ mým nejbáječnějším dětem“ – Sieně a Bauovi. Děkuju…
Krčila se pod peřinou. Vlastně pod dvěma. Tu druhou podivně cizí, nepovlečenou si vypůjčila zpodstavce na skříni.
PRO KROUŽEK NAD U
Varhany vzpomínek hrají
vráji (. )
smutnou notu
na samotu.
KŮZLEDY
Pro sebe stvořila jsem kůzledy
a pro ostatní, kteří nevědí,
proč výsostné právo vlastní jehně.
Na ty tvrdohlavé tvory se hně-
NAHÁ
Choulím se na tvém klíně nahá a
přece oblečená do očí, rukou,
tvých nohou, přesto bezbranná a plachá
čekám na líbnutí. Vpanoptiku
ESTER, KDO NEVIDĚL TĚ PLAKAT...
Ester, kdo neviděl tě plakat
nad něžnou variací vody, sníh,
který se snesl do vlasů
umírá, teplem tvého bytí ztich
SVOBODA
Jsi uvězněný vžaláři
svého těla, vžaláři
sebe, vbolesti
vnenaději
CO MĚ NAPADÁ, KDYŽ SI KRESLÍM
Zubaté nokturno hraju na pastelky
a ťukám si o stůl Chopina progresou
a maluju míč, je těžký a tak velký
jak moře, které modrou dál už nesnesou
STRACH
Já. Za očima za sítnicí
promítají mi něhu malou
rozpálenou rty…zimnicí
rty šeptajícími: Ven. Alou.
INZERÁT
Jmenuji se Adam Koudelka. Je mi 10 let. Velmi se zajímám o chov různých zvířat, ale nejvíc o hlemýždě. Pěstuji je na zahradě vohrádce – ve šnekovišti.
DUBOVÝ TESTAMENT
Prstýnek obětuji dubu den ten
dubu klečícímu úzkostí na stráni
on vyznává své skleslé srdce listem
stvořeným kduhovému malování.
KOCOUŘÍ JAZYKY
Kocouří jazyky
Kocour scizí hebkou srstí
vůně sena pohrává si
sfousky sjeho ctižádostí
MODLÍM SE ZA....
Modlím se za
flašku nedopitou po flámu
skterou zapíjeli manu
ministranti rumu zběhli
Svlékni mě
Svlékni mě
zpolechtaných vzdechů povědomí
zlatinské bastily domus, domí
znaducaných sukní lhostejnosti
SAMA
Sama, stěnami uvězněna
rozpadám se na nicotu.
Včera jak dnes. Žádná změna.
A ty nazouváš si BOTU.
CHTĚLA BYCH BÝT...
Chtěla bych být tužkou rozpustilou
ústa zlaskat teplým hrotem stříbrným
obtáhnout svůj zlozvyk jemně silou
a dřevěná prosáknout se lešením.
ÚSPĚCH
Proč úspěch bolí, laská žiletkami.
Vpíjí se, hořká mandle cyankali, do rány
Proč umocňuje city na “ty” a “my”.
světélkuje jak hvězda odsouzení, nad námi.
INARI
Inari, přítelkyně podzimních dýní
zhasla jsi světlo, smyla otisky
chlípník javorový v klín se v klíní
umorousaljsem lístekbásnický
ČAS
Bojím se času, zloděje zítřků
Snetopýřími křídly koktá za dveřmi
Křivdy víří, bázeň vměchýřku
Dřímá a ponouká tě otevři
OSAMĚLÍ
Jsem osamělá, ředkev ve skleníku citů.
Hýčkáš mě sluncem, polibky duše plivu
Co děláš ty. Soptíš. Ne.
PROČ?
Proč nejsem dospělá. Proč. Zapomnělas.
Jak malá uličnice kradu mirabelky,
špulím rtíky – teď chci ale trhat čas.
TŘÍSKA
Mám říct o tobě, žes silenkou, kletbou mou.
Černou nevěstkou, co srtutí spěchá do kostela.
Srtutí, horkou rtutí, ampulkou klamnou
Ti vypálí sebevrahů stigmata do čela
JSME NĚMÍ
Jsi zlatá nitěnka, skterou protkám kosmos
Jsi i sněhového vločka snění za svítání
Jsi lísavá blizna, čnělka hlesá: Klesni na ni
Jsi sexu procitání, směje se ti Kronos
REALITA
Blazinku vlaceny snerovackou pomateni
rozmarne rozhazujes plenky levanduli
naha pak blazenost usmevu pulky puli
na zarlive krajicky, na stripky pokuseni.
Dobrou noc
Usinas, hedvabni motyli simraji vicka
strapate krajky kridel snoubi se s ras tichem
niziny matnych vzlyku valci v paru - lichem
dva, tri rozchechtaji jak palecka, tak Malicka
Stesti
Sinusoida osudu, kdyz prevezla nulu
s usmevem zlata se splha vzhuru jenom vzhuru
neposedna milenka statistika, co v muru
mozkozravou zmeni i definici kruhu
TVÉ OČI
Tvé oči, blíženci zmého horoskopu
Jarní déšť jahod jim chutná po extázi
Rozverným jadérkem polechtají mlází
Ty lásky chrliče, co tiší slov pompu.
PROKLETÍ ONDININO
Mrtev jsem – smích víl odvanutý čekankami
Naříká u kotníků žabího vlasu
Naříká za Ondininu nahou krásu
Slib věčný rozvážeš jak blůzku tkaničkami
SONET O TOBĚ
Opojen falší rezonance tvého těla
Rozvlním řasu modravé elektriky
Za zvířeckou rozkoš platíš desetníky
Když mlžná záře lásky kamsi odletěla
POPELEČNÍ STŘEDA
5. 5. 2003 - Špatné počasí a hustá mlha byly dnes příčinou mnoha nehod. Při jedně znich tragicky zahynul sedmnáctiletý hoch.
MUŽI V OFSAJDU
“Střídání brankářů. Nová čerstvá posila na hřišti. Hráč sčíslem 1989 Václav Havel je vyměněn za číslo 2003 XXX YYY. ” Milý čtenáři, opravdu ses nespletl a nezabrousil jsi do fotbalové rubriky.
První rande
Byly mi čtyři, jemu o něco víc, když jsme se seznámili. Láska si zkrátka nevybírá a jak každý ví, prochází žaludkem. Když jsem ho potkala, byl chudáček úplně vyhublý a hladový. Tak jsem ho ulovila na kus žvance.
ACH JO!
Ach jo. Zaspala jsem, hlavně dobu. Zavrtala jsem se do pelechu jako méďa a nenapsala jsem Ježíškovi. Za humny jsou Vánoce a já budu asi bez dárků.
KOPRETINA
Na louce v moři kvítek smála se jak nový dentu spatřil ji krásnou bezejmennou princ z snové říše vzdušných zámků,sklonil hrdost, zval kopretinoudívku s tváří božího anděla. A opojenpodmanivou vůní. MILOVAL…
Hýčkal křehkou nevinnost její a položil by život svůj za dotyk sametulístků okvětních, za rodící se poupě. Slíbal věčnou chmuru, tujež stíní duši stromu v rozletu.
Schola ludus
Září je zase tady. A s ním začíná nejmilovanější a zároveň nejdelší roční období študáků - školní docházka. Myslím, že většina z vás čtenářů, školou povinných stejně jako já, nikdy neodpustí Marii Terezii a jejímu zlepšováku ve vzdělávání provedenou křivdu. Nápad hodný veřejného lynče.
GRRRRAMMMMSKAAÁÁÁ
Naprosto nečekaně na mě zaútočila z klavíru. " Ano, kladívkem po hlavě a desku do ruky. Tak na ni. " řeklo si zřejmě moje 50tileté pianino.
Letní deprese
Jako se léto vkrádá do našich ovocných sadů, zanedbávané zahrady, vstupuje proti mé vůli i do mé nálady. Nadšením přímo nehýřím. Špičkuji už při sebemenším nárůstu teploty. A když rtuť shodí i 25- stupňovou laťku, jdou na mě mdloby.
Vydavatelka
Nedávno jsem přemýšlela, co chci stihnout do svých osmnáctin. Kromě praštěného snu vyhrát mezinárodní klavírní soutěž a pak se stát uznávanou virtuoskou, toužím po kariéře zpěvačky nebo herečky nebo oděvní výtvarnice, čmárat si po hedvábí, přišívat korálky a tak. Vlastně se pořád jenom snažím najít nějakou lidské činnost, ve které bych mohla vyniknout a stát se známou osobností. Bohužel, se mi stále nedaří najít ten správný obor.
Nedělní siesta
Milujete neděle stejně jako já. Taky horoucně toužíte celý pracovní týden po tomhle báječném dnu, kdy se rozvalíte na gauči, pustíte si televizku a nacpete si bříško zmrzlinovým pohárem. Božíčku, jak jste naivní. Promiň, Bože, to tys nám dal tento den a ustanovil ho dnem pokoje a odpočinku a mešním svátkem.
Na procházce s potkanem
Mám moc moc ráda přírodu. Ovšem na procházku mě nikdo nevytáhne bez pinzety, lupy a botanického klíče. Nadšeně poletuji jako otakárek fenyklový po louce a nemůžu se nabažit krásy všech broučků a kytiček. Mé nadšení ale obvykle leze mému doprovodu na nervy.
Co jsou to starožitnosti
Abych řekla pravdu, slovu \" starožitnost\" prazvlášť nerozumím. Právě proto mě asi tolik přitahuje. Člověka vždycky imponuje neznámo. Ale dost filozofování.
Mýdlace
Maminka zvládla úspěšně odmaturovat z chemie na poznatku, že alkeny mají na rozdíl od alkanů dvojnou vazbu. Dokonce na jedničku. A to jenom díky urputné razanci a vehementnosti opakování tohoto faktu, který jako jediný utkvěl ztrémovanému človíčkovi v paměti a kterým bombardovala porotu každých 10 sekund. A oni nemohoce zabránit průtrži slov bezmocně kývali hlavami a raději ji brzy s díky vyprovodili ze dveří.
Závod Míru
Nemám vůbec nic proti nadšencům, co se štvou několik set kilometrů v nesnesitelném parnu. A při tom bojují proti větru a dešti…Ale chci jít s dobou. V módě je teď, jak jsem si všimla, nazývat věci správnými názvy. Tak už se jenom těžko setkáte pomocnou školu.
Matematický génius
Do dneška jsem naivně žila v představě, že ten pán, co bydlí se mnou a mamčou, je skutečně mým otcem, ale není. Jinak si totiž nedovedu rozumově odůvodnit svou matematickou neschopnost. Jak může zplodit taťulín, matematický přeborník jihočeského kraje, dceru, která se zjevně nepotatila a nezdědila ani jednu jedinou malinkatou, třeba i zakrnělou matematickou buňku. Jak vidno, může.
Péče o trávník
Odmalička jsem přímo milovala všechny zahradní práce. Takové hrabání se jako kur domácí holýma rukama bahnitou hlínou je stokrát lepší než lecjaká francouzská manikúra. Pletí ovšem taky není k zahození. Odblokujete si skvěle páteř, pokud ale budete vůbec další den schopni chodit jinak než v pravoúhlém předklonu…
Z těchto činností mi stejně nejvíc přirostla k srdci péče o trávu.
Tělocvik
Tělocvik je jeden z mnoha předmětů, z kterých mám panickou hrůzu. Že bych byla vysloveně nemehlo, to se říct nedá. Na zemi jsem schopná předvést téměř cokoliv, ale s nářadím jsme si do oka zrovna nepadli. Vylíčím vám své jednotlivé oblíbené disciplíny:
Přeskok - Přeletět přes kozu, aniž by se mi něco nestalo, považuju za malý zázrak.
Já, Krakonoš a lyžák
Určitě to znáte, jednou za čas přece každého musí postihnout sportovní mánie. Oblečete se do těsných trikotů fandící snad všem postavám kromě vaší, a vrhnete se běhat, poskakovat na aerobiku, nebo týrat své tělo na středověkých mučících nástrojích v posilovně. Já, abych se vyhnula pohledu na jakési beztvaré tělo v zrcadle, razím radši zimní sporty. V tlustých oteplovačkách a třech silných vlněných svetrech vypadá KAŽDÝ tak nějak zvláštně, objemně.
Není nad kachnu
Kachna. Nemyslím tím nějakou přihlouplou novinářskou, ale pravou, z masa a kostí, nicméně stejně rozumově méněcennou. Teď si říkáte, co mám proti těm roztomilým kejhajícím a štípajícím zvířátkům. Do dneška jsem sice pochybovala o jejich inteligenci, ale moje podezření bylo, bohužel pro kachny, dost razantně potvrzeno.
Sborový výlet
Možná, to nevíte a ani byste to do mě neřekli, ale zpívám v komorním sboru. Pokud se sborem dá nazvat 5 - 8 éterických stvoření, která v porovnání s tělesy 60-člennými působí spíš jako křehké ozdoby večírku, než jako obávaná konkurence. Určitě se teď ptáte, jak jsem se mohla já, osoba s pěveckým antitalentem a absolutním hudebním hluchem, dostat do sboru. Inu, ne vždycky nás bylo tak málo.
Kulečník
Tak jsem zase jednou po dlouhé době vyrazila do společnosti, abych se dozvěděla nové pikantní zprávičky od kolegyň z našeho klubu Osamělých srdcí. Mé stále opuštěné, nezadané přítelkyně se snaží být stále in, a proto pročítají všechny možné i nemožné ženské časopisy a naše témata hovoru se omezují pouze na : kdo má co s kým, jak nejrychleji zhubnout, jak zaručeně ulovit filmovou hvězdu, kolik stály ty úžasné lodičky a co má ta která osoba na sobě za úděsný model…
Zatímco se všechny dámy skvěle bavily drbáním, seděla jsem znuděně nad svou Bloody Mary a fascinovaně zírala na kulečníkový stůl. Pár mladíků tam právě šermovalo s předlouhými tyčkami (nazývanými prý tága) a zuřivě se rozhořčovali nad každým nepodařeným šťouchem. Když jsem je tak pozorovala, začalo mi vrtat hlavou: \\\\\\\" Hmm, co jim připadá tak zábavného na honění několika koulí po desce s šesti dírama.
nejsou šaty jako šaty
A je tu jaro. Plesová sezóna je už dávno ta tam, takže jakého jiného blbce by napadlo, si nechat ušít nové společenské šaty, než mě. Abyste si nemysleli, že to nemám v hlavě v pořádku, nebo tak něco - byla jsem k tomu zákeřně donucena. Tomu taky nasvědčuje délka mého urputného odhodlání bránit se a nejít k švadleně.