Pláč
Pláč stéká jako déšť
chutná stejně,
bolí víc než krupobití.
Je slyšet,
Jeho spravedlivá smrt
Odešel jsi brzy z rána,
zanechal jsi jen prázdný talíř a já,
já s pláčem slzy stírám
a svou ubohou duši týrám,
Cesta zpátky
Bolest v srdci
je jako pára
co k ránu se pryč vytratí,
aby večer se vrátila a zas a zas mě trápí.
Jak to bude ...
Jako ukřižovaný na dřevěném trámu,
usínám nezakrytá pod pokrývkou ze sněhu.
A myslím na to, jaké by to bylo,
kdyby se moře vzedmulo
bez nazvu
Vodní hladina zůstává klidná, nezčeřená
dokud vítr svou silou tu plochu nezvlní
a pták, co křídly zběsile mává
svou touhu pít snad uskuteční.
Hřbitov
Sedím na okraji propadliště,
místa,
kde pláč a naděje existují ještě.
Pohlédnu do kruté tváře
Nad ránem
Déšť jak krupobitím se stává
a vlna bere špínu s sebou.
Jak z rána dívka pláčem se zalyká
až chlapec do dlaní ji berouc