Písmák Nedokážu
NEDOKÁŽU
Stíny jimiž jsem pokryt
mě pomaličku dusí
Procházím se po černých mracích
Kůň
AKT I
Ze stáje ozvalo se odfrknutí
zdatného válečného hřebce
"Pojedem do boje můj koníčku"
Nešťastný básník
Básník je nešťastný a nepíše.
Jeho neposkvrněný papír to mrzí
místo zamilovaných veršů
zkrápí ho teď slzy.
Živelné pryč
Šedost dnů vzdouvá se mi
bezbarvý smutek krouží nade mnou
a vesmír leží na mých bedrech
Starý věk sídlí v zemi
Smutek Je Noc
Přichází jaro ale ptáci mého
štěstí odletěli
asi někam do veselejších krajin
kam vždycky chtěli
Mraci
Mrak není jen obyčejná vodní pára
je to živý tvor plný všech emocí
dokáže se mračit červenat se i plakat
a může být stižen i nemocí.
Úsměv
Žiji zde již celých sedmnáct let.
nyní prý prožívám života nejhezčí období
ach, jestli tomu tak opravdu je
tak proč mne na tváři úsměv nezdobí.
Lítost
Světe odpusť mi, že jsem tu byl,
odpusť, že jsem zde žil a chodil,
že nebyl jsem jak všichni šťastný,
že se jen ve svém utrpení brodil.
Vzpomínky
Byl jsem nejšťastnějším člověkem
když jsem zaslechl tvůj hlas v dáli
a viděl tě- tak krásnou a svůdnou.
mám pocit že se mi ty chvíle jen zdály
Měsíc
Vycházím ze dveří domu
do tajemného měsíčního šera
Jsem volán hlasem tiché noci
hlasem mýtického večera
Rozednění
Čas mi pomalu drtí vzpomínky
sedím jen tak tiše u vody a usínám
opřen o starý strom vdechuji chladný vzduch
na to co bylo vzpomínám.
Můj Svět
Procházím ulicí. Všude ty hloupé obličeje
tupě někam jdou a upírají na mě své pohledy
klátí se dál a dál za svými ubohými cíli
a na nikoho neberou ohledy.
Zemědělská
Smradlavá místnost, hnusná židle,
venku na dvorku se pyšní hnůj.
No tak, chlapče, vem tamty vidle
mrvu musíš překydat stůj, co stůj.
Diskuze klubu: Klub lenochů a flákačů
1. Nebudeme nic dělat
2. Když budeme nuceni něco dělat, budeme nevrlí a protivní
3. Pokud budeme násilím přinuceni k práci, budeme ji dělat pomalu a špatně
Strom
Znaven jdu prašnou cestou
přicházím na zvláštní rozcestí
stojí tam strom, mohutný a krásný
ale kmen má zkřiven bolestí
Uvědomění
Spatřil jsem už tolik nešťastných lidí
viděl jsem jim po tvářích stékat slzy jejich
vmé moci nebylo nic jiného než sledovat
jak se bezmocně topí v beznadějích
Plamen
Stár a nemocen ze své postele
sleduji tanec zkomírajícího plamene,
jenž je chladný natolik
jakoby byl kus mrazivého kamene.
Zahrada
Probouzím se a prohlížím si zahradu,
je ráno a pomalu svítá.
Lehoulince otevírají se první květy
a Slunce v dáli nový den vítá.
Slzy
Prší. A kapky deště mě na tváři
okrádají o slzy jako nějací kapsáři.
Berou je a utíkají s nimi dál a dál,
na místa, kde by je nikdo nehledal.
Pojď
POJĎ
Pojď, půjdem koupat se pod led,
v létě budem spolu ležet na sněhu,
v poledne milovat se na poušti
O lásce
O LÁSCE
Já miluji, raduji se, i bojím se
procházím láskou, štěstím, i děsem
tak pojď ke mně, obejmi a polib mě
Rybář
RYBÁŘ
Jsem zbytečný, nikomu na mne nezáleží
pro svět jsem užitečný jak mokvající vřed
který čeká až někdo vyřízne ho bolestivě,
Zimní Sen
ZIMNÍ SEN
Je tuhá zima, venku řádí krutý mráz
Duje ledový vítr, padá bělavý sníh
Mrzneme, přesto nám je teplo když
Poledne
Na obzoru vidím stát smutek a bolest
. mé staré známé.
Sedím se svým štěstím tiše na skále,
tam sedíme a umíráme.
Bouře života
Je dusno. Blíží se prudká bouře.
Již v dáli vidím, jak se blýská
již z dáli slyším silné burácení
Tato bouře mi bude více než blízká
Trosečník
TROSEČNÍK
V mém životě nebylo mnoho chvil,
kdy bych rád na tomhle Světě byl.
Však když jsem s tebou a ty jsi se mnou,
Živote, já tě proklínám
ŽIVOTE, JÁ TĚ PROKLÍNÁM
Na doby, kdy šťastný jsem byl, vzpomínám.
Je to dávno, co skončily tyto časy,
dávno mi již zšedly všechny vlasy.
Svítání temna
SVÍTÁNÍ TEMNA
AKT I
Svítá. Slunce vystupuje nad hory.
Tma ustupuje ze Světa zpět.