Písmák Kdekterá
Pálivý oči
Na vlasech sníh, z nich
Kape, mokvá, taje
Ta je. V mých
SNĚHOPISNĚ
SNĚHOPISNĚ
vteřiny spí zpod ledu dechnádech a dálbřehsněžný
je bílá tmaa zmrzlý časoka sníh mžikzasněžnýa sněžný dechteď něžná tmaledopis rukmájen má.
Kardio hasič
KARDIO HASIČ
Je požár v hlavě
a hasič není, není.
Je oheň v hlavni
Krvekvítí
Oschly už slzy hvozdíků zarudlé pálí tváře co zítřek na triku to dnešek dotknutý od oltáře.
Jen volským okům kopretin stojím za pomrknutí a zpod nebe spad stín namísto nanebepozvednutí.
Uhladit mechu kůži husí nařezat snad, svázat právě. někde tu někde mlčet musí ztracenonahosamo v trávě.
O/PADÁNÍ
O/PADÁNÍ
sakura věčná
v dešti měkkém snáší se
jen jediný květ.
odkrývka
ODKRÝVKA
na sílu vrstevnice úlomky, hlušiny kus ještě tam dole hoří svíce ještě si zasloužíte brus pravčelím mžourej okem až rozlomí nejen tvůj hrob teď spi, nejistý rokem snad z počátků všech dob cinkot tu ze všech stran ťukání výchoz plni plný vřesa Gaia - ústa dokořán:záhady, poklady SOS. jen laj mi, laj kriticky. já nepoznala dosudvápenec mikritický.
Podzim v Kvítečkově
podzim se svléklbez klepáníuž nemám stání.
led rázem změklv rozlitý z ramen řece Bůh suď. a přeceamen
podzim je piškot v mlécena starý kolenav řece rozlitýbezedná. nezaklepalještě.
ROKU KROK
schýlené střechýleco zuby časuletní rvou masokvetoucí v krásuaž zjara vypučímnakrátko seřež měvykopej - oplodninalité čerešně.
Pěšinky
Mapuju touhuKudy jen chodilaStezkami po těle
Paprsky odbijouRoky se převalíNezní tak vesele
Atlasy zežloutlyZkřehly a vybledlyTáhne zpod postele
Zkouším své anděle:Vůle mi přidejte A nechte s pokojemUž jsou jen přátelé
Třetí smrt
Už píše se
má třetí malá smrt.
Ve strohém zákulisí
viny i výčitky i trest
Bebitčiny nové šaty
kusovka bez kocoura
šlape si na paty
ve hradbách zeje ďoura
král je dnes nahatý
Favete linguis!
Já, trojná z matek
matka.
Od panny po stařenu.
Zmatek.
Po mně borůvčí
Po mně borůvčí
Chutná je noc
jak borůvková dužina,
když lila prsty
Kryse v nás
KRYSE V NÁS
v ložnici jsou lvia bílá pole prachuna podzim peří línáz peřejí dekpod poduškoukrál naváto má hrachuprinceznu kocour hřeje,rum a F. L. Věk
polorozum
rozumět člověkupo vodě, po mlécepo chlebu, po medurozumět nesveduza vody, za slzyrozumět zamrzíza lesy, za hořerozumět nedobřepřes světlo, přes duhurozumět dovedupřes záři ve tvářirozum se vypaří.
pára v očích
pára v očíchcelá je růžováv zelené kuchyniklín někde v oblacíchchodidla na skříni.
NELÁSKA
NELÁSKApo okraj okřín krve, kalů
igelit přes pohlaví bez obalujen v mlze modrá bradavkaret s retem z rubu popáliterós, filia, koprolitfibrilace. škytavka
VoodooZaPůjčení
mor na rody medvědí,co z nich mi trnou zubya rozrazit jim hubybych si zčerstva přálaskleslé nebe tmí senohy tuhle ztěžkly miúmysly tak zlýmisrdce bych si hřálahlava skopová.
japonské nehaj
japonské nehaj
(kdybych byla gejša)v růžovém sněhu sakurmilostný sténář jedním dechemtřešňových rtů.
Casanova v chalátu
byl pozdní večer,poštěvný časv ohanbí na stránisivý raší vlasv meandru Amuruskráně kvetouvolání ryzípalčivou větou. synku. miléne. hrmilo.
Věrokruh lastury
Věrokruh lasturypůnebí pepřenéslovíčky, obrázky, okýnky,na šňůrce kamínky. celičká naditas puklinou pro měkkýšekoňaku špičkamá pýcho, ta píše. stočená ulita.
Tohle mi nevadí.
měla jsem mužena pláži z drahokamůšeptal mi, šeptalsafíry, rubíny,smaragdy. cinkala slůvkado srdce zbroušenákamení padaloale to nevadíduněla slovado hluché hromadybyla jsem ženaale to nevadí.
po hlavní odbočka
Měls černý svetr. A v autě byla tma. Měls rychlý dech,já byla bezedná. Pili jsme čaje,co drhnou po těle.
První narozeninová
První narozeninová
Snažím se.
Budu připravená.
Bifluju věty do foroty.
Branický poklad
na vyfoukaném vršku
továrnu na dobroty
černě stráží velká havranice
a když mi nic nechutná
panenka Noc
puzení k noci sklápí údy
bez bolestnou má v květu chuť
noc nemá stín - i celý den je sama
bij se a bičuj, teskni, rmuť
in TY-mýty
zprudkadokořándveře otvírám silám a mocnostem tvého světa
přiraž, jen přiražs průvanem v zádechty dveře
Den trubců
DEN TRUBCŮ
zplanělé prsty
sčítají každý babí vlas
v ten den,
KAMPA už za pár dnů! :-)
pražská Kampa:
. je milá, přátelská, šťavnatá a vyzkoušená
hodí se piknikářům, performerům
stejně jako milovníkům intimních dialogů.
Žabáček
Žabáček
dnes oční stíny sytí strach,
že zemřu dřív,
než odmítne klid loktů mých
neujde vám: Muzejní noc 2005
I letos se uskuteční
Festival muzejních nocí,
a to ve dnech 20. května až 4. června 2005.
V níže uvedeném odkazu najdete informace kde, kdy a proč.
neujde vám: Vyšehraní
Festival divadla a hudby
na pražském Vyšehradě
VYŠEHRANÍ 2005
se uskuteční v termínu
neujde vám: Teplice-zahájení sezóny
http://www. teplice. cz/main. php.
Holčičí zaprvé
Týden začíná v úterý:zatímco mi ortopéd pumpoval tlustou jehlou jakýsi sulc z prstu, vezli Sestru na chirurgii, protože si "něco udělala v práci". Zní to tak ledabyle, tak všeobecně, že okamžitě znejistím a moje nutkavá potřeba hraničící s posedlostí bdít nad naším ženským triumvirátem (což zahrnuje i klimakterickou Matku) je opět ve virulentním stádiu.
A přitom jsem si od letošního jara tolik slibovala. Jenže po včerejším rozhovoru s Vé jsem zas zvadla.
TEPLICE - zahájení lázeňské sezóny
http://www. teplice. cz/main. php.
Malinkatý ejou
tak už jsi tu
abonent Mléčných drah
nejmenší z měsíců
světýlko na majáku
Bude letos Kampa?
tahle byla první
tahle další
a tahle poslední. zatím
pražská Kampa:
definitivní březen
i vloni zářil štědřenec
odvislý (Bůh mi svědkem)
od ochočených brýlí
takže jak komu
únor
Opožděný čtrnáctý
Tobě
Ze zásob tisícerých náhod
vykvet´s mi plavý dárek
Života zvukolibovost
Života zvukolibovost
Laudánum po ránu,
než slovem uštknu vinu.
Vnedbalkách spuštěná,
Astro-theo-postulát
na dně nebes báně
je v hloubce pod mraky
černá dírka
když zlobí andělé
listopad
v barevném sněžení
už opadalo, co se dalo
a mlha mámí lišky na vinici
ačkoliv před časem (tebou úsporně)
Burc! aneb Atavismy od školních škamen
takže
žena růže píseň kost
prosí - trpí - sází
zatímco
říjen
tenhle je k nepřečkání
a přitom
jsou rána mnohdy k večeru
něco je ve vzduchu:
bezNAdějná iEGOalita
bezNAdějná iEGOalita
ožralý rytíř - tlučhuba
si zrezlé šňoří kopí:
přenes´ si přes práh
září
vlnité nálady
cení se do všech stran
a v módě je baroko
neznámé pevniny,
František PON. - obrazy a litografie
V Ý S T A V A :
František PON. – obrazy a litografie
9. září – 5. října 2004, Galerie d.
Host do domu
HOST DO DOMU
"velikost"k "bohatství" je
více než relativní
Dotikáno jest.
srpen
letošní řeka má vyžehlené švy,
ačkoliv
větrní hádci skřípou zuby
a tak
červenec
tuhle nad ránem
ustalo krvácení
tuhle větu
jsem si darovala
Kampa už za pár!!!
opakovačka:
letošní KAMPA se odehraje
17. července (sraz řekněme kolem poledního)
na obvyklém (= na trávníku zhruba uprostřed, v dohledu WC) místě
červen
zvýšené ranní teploty
v ulicích vyhýbavých
drobečky jahod v chřípí
ducaté slupky přes ploty
Kampa 2004
Kampa
letošní KAMPA se odehraje
17. července
na obvyklém místě
Čtverylka na hrobě
Čtverylka na hrobě
Jsou fotky mužů,
které neurazí
zurážené paže žen.
opět "Prsatý muž" Formánek
román za dvanáct hodin:
obdivuhodnost nebo výroba konfekce.
další info - "Létající jaguár"
posmrtné TEXTY
Vyšly texty a nahrávky tragicky zesnulého Filipa Venclíka
Slovesnou tvorbu tragicky zesnulého Filipa Venclíka (1974-1993) doposud znal asi jen úzký okruh čtenářů - to by mohla změnit nyní, knedožitým třicátým autorovým narozeninám vydaná publikace prostě pojmenovaná Texty. Tento příznivce hnutí punk byl začátkem září 1993 ve stanici metra Dejvická napaden. Na následky kopnutí do hlavy zemřel.
Apendix
Prý mi to tetování nesluší.
Kdo to kdy viděl – obrázky na zápěstí.
Jen ať to pěkně zkusímsmýt, říkají,
afialová letos stejnak není in.
Juha
Juha
finský film zroku 1999
režie: Aki Kaurismäki
hrají: Kati Outinen, Sakari Kuosmanen,Markku Peltola
Perličky
Perličky
Kdy nasadí zéva na poupata.
Když révě vložíš
to písku hrozno
Vezmu si tě
hladovím
voplodí zralé opuncie
skořením mandragory
po vinnosti
Námel
NÁMEL
najednou židovská třešeň
vháji cypřišů
a nepohneš jí o píď
proGOOGLEujte se... :)
http://vietnamsky. prodejce. cz/katalog/bambus. htm
květen
v ty dny prý přišli
bulvárem řekou proudí
lehká pěchota – troufale nalehko:
odkrytí zbrojnoši
K čemu nám
K čemu nám
Vvvvvěnováno
Mám po tobě:
bývalé tričko, žízeň i hlad,
Bumbální punkce
v zákopu před frontmany
hadrové panny, dámy
mi dneska nepatří
vinný křik ze sklenice
Ranní mylníky
švadlenka Věrka
(hned na rohu)
cukrárna Katka
(dnes čerstvý medovník)
Mým návodům
šlechtična travičkasamohonka
slečna i madam deP***e
šustí tu klouby zpod rukávů
ta stará panna
Vyvolávač Ber-Ber.
huňatá slůvka
(vročena koncem března)
spadali na mne.
duben
rozmary -city -drobty labutím
barokní primadony
uličky, za krokem krok,
sypané vůní pekařů
Přeludy Um
kreslím
dva špičaté polokruhy
do vínku milostnic
na Záhořových ložích
KAMPA Y/N?
čas kvapí,
zahrádkářům kvetou zadky ze záhonků a
než se upíšete na
dovolenky, prázdniny a jiný aktivity,
Nositelka Nobelovy ženy
Nositelka Nobelovy ženy
Sebelíp vysvícené stínoví naléhá na mne silou měsíční periody
a slunce vnadhlavníku vysává váhou slipových zjevů
ve vitiligu se zračí animální příznaky a naopak
NilTvCom
Karkulka bosá tak,
až reflektory stydnou
v záplavě rudých stínů
je holka nad věcí
O hluboké studni
Co zkrve dlouhých cest
si pracně touží kvést. žbluňk
čím slzy stínů noci
jsou strachu knápomoci. žbluňk
poznáte se...
http://dreamworx. cz/book/porucha. html
(odkouknuto z netu - toto je cizí peří)
kéž On přivře jedno
Nemám ráda bližní svoje,
ani jejich počiny.
Dusí mě i devatero.
Zapřu trest ipříčiny.
last moment: čtení Věry Chase
Kavárna a knihkupectví Řehoře Samsy
k nalezení v pražské pasáži domu U Nováků
(přístup z ulic Vodičkova, V jámě, Štěpánská a z Václavského náměstí)
vás srdečně zve naautorské čtení
Domněle příznačné satori mezi Charybdou a Scyllou
komu Niké
kývá se bokem vpřed
recidivuji
a mořskou pannumi pokadila větrná holubice
Dopitá neděle
zubaté vroubky, zvrubů plůtek
zaseté řádky leče dopisů
a můj ty smutku:
ten čestný muž a šlechtic
Pregnantní sobota
ve jménu syna
rušíš mi kruhy klína
políčkem vpředpokoji něhy
a skrojky pak nadrobíme vrabcům
Škaredý čtvrtek
žhavá předpověď
a přece slzničková noc, kýho výra.
vkoutcích
ostnaté mnohology
Sílící pátek
do uší slité vřící věty
„zahraj to znova“
pracné hrudky cukru
vestavím do zdí
Řevnivé pondělí
nemám jí ráda, tu paní odjinud
vůbec mi nesluší
když to říkám
věř tomu, radím ti a
mnoho fortune pro H.
už dlouho sdíleně svítíš,
tak hodně zdravíštěstídlouháléta. ;-)*
Vyšňořené úterý
ne, nemám čas
prát se ti svečeří
jak lajnu sjíždím vykřičené SALES
a na sklonku, před usnutím
Ovocná středa
pomerančová hovínka
v místnůstce smini mořem
převoní co máš ubaleno
i když pak kloktáš
Měďné osení*
naryšlé proutky čelo smáčí
v pupíku smaragd do třetice
ohněmjí nestačí třpyt dračí
šťavnatá luna - nesvětice
Plavý hnědásek*
dožínky slaví den co den
a pohádky ji mají rády
nejhebčí ze všech lučních žen
oči - koflíky čokolády
Modrý vraník*
ve vlasech pyšné kosí trylky
pihatá stopka - přídí vpřed
ocúny zpod řas skryjí chvilky
když klín obsadímedomet
Vzkaz
Všem slečinkám:
můj básník je jiný.
Lepší.
Aže jich na světě je.
Nedívat se
stojaté vody sešité ve hřbetě
záplava slůvek a fotka tulení
jen drápky modrou tužkou
rozčeří moje vstřícné odpoledne
Imunopress
nebe mi obrůstá jehličím
namísto deště pláčeš kysele
taje i smytámázdra léta
a přeplněné postele
PLASTOVÉ KAČENKY
"Světovými oceány už jedenáct let plují dvě hejna celkem 29 tisíc umělohmotných hraček, původně určených do van. Žluté kachničky, červení bobři, modré želvičky a zelené ropuchy se dostaly do Tichého oceánu v roce 1992 v kontejneru, který smetla bouře z lodi mířící z Hongkongu do Tacomy v USA.
KAMPA - připomínka
tuto sobotu
2. srpnakolem poledního
se na vás všechny těším
na travnaté Kampě
Srpen onehdá s babičkou na Dlouhé louce nad Duchcovem
cestou ke studánce
plivance po šťovíku
sázíme na pěšinu
jak panna Marie svý dávný slzičky
Poslední večeře Piští
ještě dnes večer
dám muži svému zkrmit fazolky
ať pometlem a svárem hrozí,
přec sní je,volky nevolky
Žena odvedle
Prsty do dlaní stulí,
Etui samicou v druhém plánu.
Toužebně lásce k vůli,
Už rmutné dny jsou ztichle v pánu.
Ano pro H.
1.
a ona a ona zas na jevišti v propadlišti virt. lankoví nedodechla zježeniny ne prsty. rovnou dlaňoklad kláda.
Infantka
Až si mne najde:
princezna beze jména,
vyvěsím zokna lampionky
a kočkám cinknu na krk
Svačina pro Pištu
. necesta ze mě ze sta
od soulože draku do úl svitu
. guerilly v drze
pátém ementálu
BB v CV
I.
našli mne vútulku
toulavý home-sexuál
(dnes mají do pěti)
Semenáčkům
známosti zevnitř ústrojí
a prý ještě naslepo,
tak proč si nevytančit
čit. čit. čit
KAMPA!
. hele lidi. jak vidíte nápad zopakovat loňský mecheche na Kampě, Kampičce, hm.
pozor pozor:
19.
Co nevyřčeno, Pane
zbaběle váhám na tvých schodech,
dopíjím prázdna plný šnyt,
zkaluží sbírám drobty víry.
zahořklých slin ten oka-kmit
RE: flexa ret
běžníkům vousky nekřehnou
a slečny dlažbu vyšívají
mám jehličky střevíců
společnost pramatek a Kálí
uhraná patovka
Posádko odjinud, piráte zhnědé džunky,
kde kvetou palmy a voní bělomech.
Já figurky mám vdomečku
akostka znova má pět hran.
zt(o)uha
letošní noc
prohne se v zádech,
jak štědrý stůl
vmilostném polygonu
Dg. 14:51
skřípavým cukrem
sypané metasrázy
nezhořknou na jazylce
ani po letech
Plísním si
jedová číše
po větru hozená
jamníci vyjí vmokřadech
a další kus je stržen kzemi
mha ve mne
. rozkřičené setmění
stesky v ránu sněží pod plédem
nekalů napjatých, prošívaných
dnes bázní do sebe nevpadnem´.
KOMUNIKÉ
Milí zdejšíci,
. tak tomu nyčko budou skorem přesně tři roky, co jsem zaplula do písmáckých vod… někdy moře, jindy bažiny -šak to znáte… bilancovat nebudu, připíjet mi nemusíte… ale stálo to leckdy za to. ;-)
. a jen drobná technická pod čarou: do věčných lovišť byla odeslánaCyndi, pallas, Bebitka-Blond i aninick.
V bocích euphorie
Pomuchlám papír, než spíchnu další rým
v měkčinách vrásek, níž a v podpalubí
v zrcátku spudrem nesvůj tvar objevím
šediny neblednou. a zítra. kdo ví.
New I´M
chloupkmi tvých pouštin
v sextetu smyslů sítí
k pomlaskání
jsme do lemů všití
Svítí klín
svým mužem trochu rozmazaně
stírám si křivky času
medově křičí jeho dlaně
nocí, od rána. do úžasu
březen
Milý XXX,
jestli Ti „milý“ přijde příliš familiérní, nahraď jej prosím přívlastkem, který Ti učiní lépe.
Dneska je dobrý den pro napsání takového dopisu, jaký se chystám vyrobit. Krom toho má zítra moje maminka svátek, do oken kanceláře se mi opírá sluníčko, jako by se snažilo vyšší kartou trumfnout ty protivný přízemní mrazíky… všechny nastavitelné indicie mluví pro…
… a mé znamení mi ponouká dělat věci právě teď a hned.
duben
Milý XXX,
do drobných mističek jednotlivých dnů pečlivě naředím zhuštěnou podstatu Tvojí dopisnosti, aby mi tak rychle nevychladla. Cítím se marná… a přece se mi pod řasy vejde tolik šťastných konců. Švindluju, když se nikdo nekouká, a místo vosku slepuju pírka do křídel kol-pusy-medem. Špičaté pohledy mých kocourů mi zase jednou vytahají za uši za prostořekost, ale pomoct si neumím… A sčím taky.
květen
Milý XXX,
vyvádím psí kusy… a nestíhám všechny ty vyklíčeniny, co mi chvilku po chvilce raší někde uvnitř. … je záhadné období… všechno mi padá zrukou. i zuší a očí…
Jemné hraniční prahy mezi realitou a rozečtenými knížkami pozbývají významu a kontur, ať je to „Druhé pohlaví“, zkterého jsem jaksi iracionálně doufala načerpat povědomí o smyslu ženského pokolení, potažmo sebe sama… nebo „Skladatelka voňavého prádla“, která mi tak moc rezonuje snejniternějším já, až je mi ouzko… nebo „Protokoly sionských mudrců“… čiší znich chlad a druhismus.
Klepeš si na čelo.
Ze zvyku podél dneška
ze zvyku rifle drží mne za půlky
křováci zpívají halelujah
o pachu zaschlých sekretů sbičíky
(víš, jak ze zvyku neskloní hlavičku)
Karamelka
a zrynku zní ten dusný lúzy kvil
tělo mé vlečou v kytli režné
cop ustřihli - nač byl by pro pár chvil
tak je to vzdejším kraji běžné
Bezohleduplná
BEZOHLEDUPLNÁ
pod tíhou žalmu výčitných monologů
edémem zbobtnalá shoda tvých „příště“
tluče můj rujný slzobol zkatalogu
Hvězdičkovi*
. a já si tak chodím po svým. a jen po tom svým.
a neurvale zahlušujusvého soukromého člověkaskrz lacině prodejné jednoduché cukry, protože hladovím po tvém úzkoprofilovém zesládnutí, kteréje mi daleko za dosahem dlaní;
Sen o poznání
ještě mám kapky na rtech
tý vlahý medoviny
mrazí mě hořce v zádech
odpouštím spoluviny
Pour Mei-Lin
máš okousaný nehty, zlato a mejkap rozmazanej já miluju Tvý ospalý ráno kouř z cigaret ve vlasech rozcuchanejch Ještě pořád jsi krásná. zas máš hlas chraptivej a prádlo po koupelně dojímá mě Tvůj smích bouřlivej a unavený oči, ironický záměrně Ještě pořád jsi krásná. pomalu, potichu našlapuješ, abys mne nevzbudila nechci se ptát a vyčítat, kde a s kým a jak jsi zase byla Ještě pořád jsi krásná. Ale už Tě nechci, zlato.
Hedvábná láska
perforace, deflorace
víkendová penetrace
poloslastná hibernace
u duševní masturbace
Zpoza
jablkové pláně pleti žen
ten nehledaný zvýkřiků
přepevná v podpatcích
sklím prstem za výlohou
V uzlíku galské lilie
Skleněným uni-drátkovím,
s rozetou vláčného legionáře,
pařížská šlapka nasáklá tuze
dolety sourodých pachostop.
Zvýřené moory
v hodině mezi vlkodlakem
nahá chodidla vzítřek neotisknu
kalištěm protéká krev mých beránků
a vlesku syté průhlednosti
Domácí mejlobrana
ore ore. sza bada bada amore. hej amore.
karma karma.
tANTrIKA
oskákej výseče mé lunety
dokořán vpuštěný ibišku květ
maně kmání
obočí zakousnuté při svítání
Kolíbátko pro skřípátko
džínsových očí modř vyhlédne
průsvitný anděl sokarínou
snad ztiší synka mého pláče
a víla Fláfa
KAMPA 001/avi druhý
Taxe nám to blíží. nezapomeňte, že tenhle sraz, tj.
20. + 21.
4 Zorro
rozkošatějhorizonty,
ať happy. end pro jednou nespíská
tu svojí osudovou
ze štůčku nevinnosti schystané pro "bude"
Maně kuropím
vprostřed vitálního neživota
sjíždíme lajnu šmahem nadoraz
kontury očních stínů
neblednou:
KAMPA 001/avi první
Hale lidi, vymysleli jsme s Merlem (neskovávej se, slíbils mi support) takovou nějakou akci na Kampě. kde by se pojídaly topinky, pilo pívo a čebrený vínko. a kecalo a žvanilo a možná třeba aji četlo, kdyby měl někdo exhiboušský tendence.
vyvrbily se tydlenc termiti:
20.
Klíče od půjčeného stanu
viriony vzduchů skrojí bez milostí
medoborec ledostižný zpoza kostí
popřídí svou zaostřenou
zář stoupá tichem něžnivých delfínií
Azzurra innamorata
Až zaklapnu dveře za dnešním dnem a realitu zamknu do komory, až vyrovnám dluhy a dloužky vteřin od půlnoci do půlnoci, až hlídka u prahu říše snů zdřímne na okamžik.
pak zburcuju všechny bludičky, víly a divoženky
a něžnou silou si tě přivolám.
Rozlámu tvoje pečetě a převedu tě přes propasti, bažiny i vodopády. Pozvu tě do své krajiny, kde nikdy nesněží a přece jsou dny plné zlatavých krajek a dračího mámení.
Samovražda
Mám záchvat. proti komu otočím svou lásku.
Zmatená otáčím laufemtrhaně semotam
a při prvních ostrejch to napálím do sebe.
Súra souladu souslednosti
podtrhnout houpavou tmu broukáním do žil
na štítu zjizveného plnokrevného protknutí
nasvítit obrysy široce rozkrojených kolen
na stříbrném plátně třpytně prostřené půlnoci
Ex abrupto
přece mám hlavu plnou až po bříška prstů
do dlaní nabírám to prosluněné mámení
zrezavé mravkolvice
přece si nechám nechat kvést zlaté kapradí,
Muka nerealisnosti
Hebkou noc ženy po staletí
rozžehá muž prastarou loučí
a vden se přece nikdy nepřerodí.
Šmizetky pražských sybaritů
bez výstrahy a bez ohlášek
po čase příměří vypuklo plnoleté jaro
kohorty stromů sbílými transparenty útočí
agenti léta zas skartují po parcích
Cit-Oh-slovce uštknutí
Plivnu, ač nepokousnu
zubama, nehtama.
Jsem mimoň, mnohozvíře,
klamavý rek-lama.
Malebné zátiší po svátečním obědě
spařím si durman
se špetkou zlobomysli
přisypu zevšechžluč
a šalvěj šálivou
Zpěněné arytmie
Truchlo mi, když v keřích cinkají drozdi a čas se nehne z místa. Vprostřed těla bují neztišitelnéchvění namísto motýlů a při pěšince trhávám smutněnky, letos tak navoněné. Přizvukuju svému monologu, i když já a on nejsme jedné krve. Dohání mne temné proudy a pichlavě koušou do kotníků.
DÚ: str. 13/cv. 4
Vypořádám se s aktuální minulostí
pasivně gramaticky:
svedu tě činným tvarem
a modálně vzato
Vpich po nenáladě
hvězdy osleply
a ze zlata je troud
zkouším křičet
zkouším se nadechnout
Nevinná zahrada
chrámová zahrada
doposud nachem hříchu nedotčena
protahuje se vcudném župánku
spříslibem blízkého rozbřesku
Co dělám v koupelně, když neslyšíš vodu?
ostříš se ryčně za potměšilou klikou
do ruda špicuješ klíčovou dírku
napětím představami vibruješ
jak laciný kejklíř před svačinou
Před usnutím
Zlátneš mi na jazyku,
splýváš s pulsním vírem.
V nahořklém okamžiku
zažehnáš hlad vínem.
Sólo pro ráno
Po noci plné
tesklivých šelem
odkrývám záda,
ač stojím čelem.
Nuselské citylie
brouká mi rákosí
měsíc mne uspává
láska se nenosí
a mně se nestává
Chimérie
vetkni rampouch do medu
šlapce zokna naproti
ukaž mi, co dovedu
horkost cinkne opratí
Egorgasmus
jazykem v zastoupení
tvý skráně laskám neobratně
zbožštělý zcepenění
bělostně dýchá, téměř vratně
Jsem BUVOL
Stojím s hlavou skloněnou,
znak pokory vpálen na čele.
Svou vůlí roztáčím Zemi,
pomalu a trpělivě.
Žně
jak hebce leží ladem milosti nesklízené lány proklouzni vrátky, zadem a zasij své košaté plány dvé zpupných hrotů prsu pár vlahých výdechů klínu klín choulí se v trsu společných bezdechů
Smíření
až vyrovnám své dluhy a bohu přiznám daň vydám se cestou duhy s sebou jen prázdnou dlaň nastavím šíji meči, co tiší hněv i žal po sladké, tiché křeči sletím o vesmír dál
Systém zablokován
koříme se sami sobě nevysloveným příkořím zkornatělí pokorou pod jejíž kůrou tepe tikající červotoč údajně ochranný mantry nás před náma neochrání až ze srdce zbudou drůbky a hrst obraných žebírek šlehnu si do žíly botulotoxin v potlesku mýho nad-já
a tichý hlas mi šeptne: "skoč"
Jsem pozitivní...
jsem nebo jenom jako. přitom se virgule samečků zmítaj´ prostorem, zlověstně napřimující. sjetej vesmír podpírá klenbu nebeskou a zvrací narychlo zhltaný náhody, z nichž se ještě kouří. strká mi dudlík do medu a hlavu do pytle s krysou, ale já neuteču.
Souhvězdí Muže
dokud mi zbývá slza odhodlání zabiju srdce klam a marné zdání něžnou Tvou dýku z vlahých dlaní pokorně přijmu, bez reptání svlékni mě z kůže hadí svým dechem obruš šupiny spící obrys něhy svádí hoď po mě chlebem, bez viny svlékni mě z kůže husí opusť mě, čekám na dešti rozčtvrť mé kousky na kusy medem mi obzor vylešti svlékni mě z kůže hroší a do očí mi soli vlej duši pak nech křížem prošít jen nikdy už mě nesvlékej.
RE: for XY
čítáš mě tajně mezi řádky sám sebe dáváš po lžičkách načínáš písmenkový hrátky sám sobě lžeš, že ne-máš strach v představách odlesk, dítě v duši nespasí, nerozdmýchá troud bráníš se klestit ženskou buši.
ohněm nezhasíš lačný proud.
Kdo z nás
KDO Z NÁS
kdo z nás se víc strachuje. nevyrazím ti klín svým tvrdohlavým klínem nedobudu tvou hradbu semknutě vozovou nenaruším tvý vzdorný bdění když jsi na číhaný, ostražitě neprolomím tvůj tenkej led jdu tiše, po špičkách vím, že neprojdu skrz tvůj čárovej kód ale náhle mi z očí poprchává zpiju se to-přece-přejde-vínem koukni: zas kvetou růže šípkový i zlatý pampelišky v stráni. a přes sebe-zmarný chtění upadnem´ si léty v zapomnění
Zas jednou
ZAS JEDNOU
přivírám oči z dáli, z hloubi sytím se hrou na ná-a-vý dech pýše své lámu v kole klouby sama před sebou neztajím dech
hrdost jsem vpletla v pevná pouta pohřbila sladké nicnežchtění už čisté čelo chladí routa oč krutší bývá probuzení.
Živelnému Lyrykovi
Živelnému Lyrykovi
Jak asi zachutná tvá slaná zmrzlina výsluní bouřných dnů dobrou noc zhasíná
Ve znamení Skopců Popelky střevíčky tam obrysy kopců tančí mi pod víčky
kde rozmarné sopky prs dmoucí kde živlů víry temně žhnoucí jen tuší, ach ještě nevyvřelá…