Písmák FEEL
Lásko změn můj svět
Chci prožít znova tu chvíli
Nemusím rozumět
Proč má touha sílí
Tancuj se mnou
1. Tancuj tanečníku
Ať poznáš co je hřích
Lásku která bolí
Najdeš v rukách mých
Ilumauir: Přítomnost
Přítomnost
VPřítomnosti Mistrů jsem Mistr
vpřítomnosti žáků jsem žák
A VPŘÍTOMNOSTI AVATARŮ JSEM AVATAR
Ilumauir: Jen kolik snesete
Jen kolik snesete
Mohu Vám dát jen tolik světla, kolik snesete, ani o kapičku navíc
Ale pokud snesete hodně, dám Vám hodně
A pokud snesete všechno, dám Vám všechno, ani o kapičku míň
Ilumauir: O růži
O růži
Růže je kvetoucí kámen
Jsme propojeni jako dílky hologramu, vkaždém znás je kousek všech ostatních. Vkaždém kameni je růže a vkaždé růži je kámen. Nemůžeme zůstat odděleni.
Hana
Horizont událostí
Alfa, omega i gama
Nepátrej po mě v minulosti
A budoucnost neprožiješ sama
Ten, který září
Ten, který září
(Karlín 3. až 5. února 2006)
Jitka seděla proti Moebiovi a soustředěně ho pozorovala, šero vmístnosti jí pomáhalo nevnímat ostatní, kteří seděli vkruhu kolem. Moebius zas se zájmem sledoval jí.
Zkouška svobody slova
Postarší žid vpruhovaném pyžamu a s krumpáčem v ruce pracuje v kamenolomu. Tu odlétne velká štěpina a rozsekne mu nohu. Usměvavý dozorce v elegantní nažehlené uniformě soucitně pokyne a ochotná sestřička se zlatým hákovým křížem na krku rychle přispěchá a se spoustou nejvlídnějších slov zraněného žida ošetřuje, neváhá použít ty nedražší léky a mastě a když krvácení neustává, dozorce telefonuje a v mžiku tu je letadlo, z kterého vyskočí pět chlapců od Hitlerjugen s nosítky a milého žida co nejrychleji dopraví do berlínské nemocnice, kde ho operuje osobní lékař Adolfa Hitlera. Nic nepomáhá, Herman Goring osobně daruje krev, aby našeho žida zachránil.
PF 2006
Led a sníh zahalily kraj
je zima a daleko je máj
zmizelo vše, co jsem miloval
déšť to smyl a vítr svál
Snílek
Jsem snílek a fantasta
a snad i trochu básník
a při závrati před spánkem
jsem si vysnil tebe,
Věštba z dlaně
Moebius miloval Hanku. Toulali se Prahou. A uprostřed Karlova mostu, pod bičem Turka, seděla stará cikánka. Hanka nastavila dlaň, aby jí věštila: „Tenhle svět je stvořený jen pro tebe, bude se dít jen to, co budeš chtít.
Poklona mistrovi
Moebius chtěl navštívit mistra zenu. Nikdy se se žádným nepotkal a jednou chtěl nějakého spatřit na vlastní oči. Zen měl ve veliké úctě, ale vzazenu sedal zřídka, hodně jedl i spal a vůbec mu žádné radosti života nebyly cizí. Jedna známá mu tedy dala adresu zenového centra a tak se tam Moebius vypravil.
Splynutí
Splynula naše těla
Splynuly naše orgasmy
Splynuly naše pocity
Splynuly naše myšlenky
Hádanka u cesty
Na svých toulkách potkal Moebius Svědky Jehovovy, muže a ženu. Měl vždycky radost, když si mohl popovídat sněkým, koho zajímá Bůh. „Ale, přátelé, škoda, že o něm víte tak málo. “ „Jak to můžeš tvrdit, my studujeme Slovo Boží,“ rozčílila se žena a vytáhla Bibli.
Kampak vede šipka?
Ležel jsem vposteli a četl krásnou povídku od RF. Ten chlapfakt umí psát, to by se dalo tesat rovnou do kamene. Vždy šáhne do živýho, pohladí srdce a povzbudí. Ale najednou se mi chtělo tak spát, oči se mi klížily, víčka sama padala, ještě zhasnu lampičku a vtu ránu usnu.
Těším se na tebe
Těším se na tvou kůži
Těším se na tvůj dotek
Dál na rtech spím
Těším se na tvou vůni
Nepotřebuji
není potřeba všemu rozumět
není potřeba na vše odpovědět
není potřeba vše říct
V tuto chvíli
Nebojím se, už se nebojím
Až přijde ten příhodný okamžik
řeknu Ti do očí: miluji Tě
Příhodný okamžik je přítomnost ve věčnosti
Duha na dvorku
Znáte Fulghuma. To je takovej ten starej fousatej prasák, co jezdí po okolí votlučený dodávce Dodge, bere stopaře a stopařky a vyptává se jich na život. Onehdá vzal dva mladý studentíky a když se jich zeptal, co dělají a oni mu řekli, že jedí židli, málem naboural do stromu, jak se mohl smíchy potrhat. Nebo jak jednou nabral toho sběratele…
„Sbírám duhy,“ odpověděl chlapík, co seděl na sedadle spolujezdce a držel se, co mu síly stačily, aby za jízdy nevypadl.
Nahá malířka
Seděla nahá v trávě a malovala obraz budoucnosti
byl ohnivý a žhnoucí jako její srdce
červené skvrny vášnivé lásky, oranžová vůně sexu
stačily jemné tahy štětcem a objevily se jeho oči
Pochodeň
Pochodeň
Dostal jsem tu knížku jednoho zářijového odpoledne. Šel jsem po Třídě míru od Zelené brány jako spousty lidí, kteří využívaly slunečného dne a nakupovaly vpasážích a krámcích, procházely se pod stromy nebo se potkávaly spřáteli vkavárničkách a zahradních restauracích, chodníky byly plné, obchody narvané, lavičky obsazené. Chtěl jsem něco koupit, ale kvůli těm davům jsem si to nakonec rozmyslel, pomalu jsem šel na vlak a užíval si jeden zposledních teplých dnů. Dívky naposledy před zimními plískanicemi vytáhly ze skříní krátké sukně a přiléhavá trička, mladíci nagelovali vlasy, dámy vletech načesaly účesy a seriózní pánové oblékli džíny.
Poutník
Duchovní svět je jako krajina, je tady kopec, řeka, les, jezírko, louka, skály a mnoho a mnoho dalších věcí. Jsou miliony cest, jak tu krajinu prozkoumat, někdo jde nejdřív k řece, pak na kopec a skončí v lese, další začne od jezírka, kolem osamělé lípy a skončí v zahradě a další zas úplně jinak. Pokud máš přehled o krajině, je ti jasné kde to je, když někdo mluví o malinách na kraji lesa. Procoural jsem kus té krajiny a vím tak zhruba, kde co je, samozřejmě je tu stále co zkoumat, rozhodně jsem nebyl v každém kroví a co třeba takové jeskyně v rokli, to musí být přece úžasné.
Holubice
Holubice
Choval jsem vkleci holubici
mříž byla celý její svět
zpívala smutně o Měsíci
Nahý v trní
Utrhl jsem rty ze stromu poznání
jsou kyselé i sladké zároveň
nahý vrhl jsem se do trní
a vášnivě obejmul ten peň
Kapilární linie
Kapilární linie
Žiletkou do hrdla mě řízni
ať vidíš, že mám rudou krev
tvůj jazyk po mé krvi žízní
Proxima Centauri
Proxima Centauri
dotkla ses čelem mého čela
bolest hlavou mi proletěla
mrtvýma očima na sebe hledímemyšlenky na smrt vobětí plašíme
Výkřik do tmy
Výkřik do tmy
Hledáme zlatý věk
kdy život byl jak sen
a číše lásky plná po okraj
Krabice velkoměsta
Do krásných melodií se halí svět
utíká před slzami
a jeho čas se přesýpá zhromady na hromadu
já slyším jeho šum
Poslední lok
Poslední lok
Město se propadá
do jasného stínu
a moje nálada
Rytmus života
Rytmus života
Svět se točí
od východu kzápadu
možná naopak
Ledová pustina
Ledová pustina
Ledová pustina
bez lásky, bez života
skučící vítr
Ďáblova modlitba
Ďáblova modlitba
Po západu odporného slunce
zapaluji svého zářivého boha
vněmž je jen černé zlo a dým nenávisti
Poslední zimní procházka
Poslední zimní procházka
Je zima
ale nikde žádný sníh
jen mráz a skučící vítr na pláních
Ruská ruleta
Ruská ruleta
Má poezie je plná pekla a lásky
ale poezie se píše a život žije
a celá pravda není ani vjednom
Síň slávy
Síň slávy
Síň slávy lidstva
prozářená sluncem jak horské pláně
rozlehlá jak modré nebe
Růžový pták
Růžový pták
Já jsem zvíře, ty jsi zvíře
a jen růžový pták
zná podstatu světa
Černá a bílá
Černá a bílá
Černá a bílá
ztratí se vžalu
ničivá síla
Když jde město spát
Když jde město spát
Velké město usíná
za svých všedních dnů
při světle neonů
Bolest břicha
Bolest břicha
Sen pokračuje dál
mám ruce jako peří
a hlava podobá se zelí
U oběda
U oběda
Běžela holčička po ulici
měla na hlavě popelnici
pes jí ukous nohi
Koloběžka
Koloběžka
Ref. : Koloběžka, koloběžka, koloběžka
velká, rychlá, zlá
koloběžka, koloběžka, koloběžka
Krásný den
Krásný den
Ten den, krásný den
slunné ráno zvalo ven
vyletěl jsem jako pták
Proč žáby páchnou
Proč žáby páchnou
Sedí žába na prameni
pod ní česká ropa pění
volejové louži
3 x hádanka
Hádanky
Je to ve skříni a prská to. (prskavka na věšáku)
Je to chlupatý, má to čtyři prsty a jedno ucho. (hladový eskymák)
Sedí to na židli a už je to jednou nohou vbase. (ožralý basista)
Albert na zdi
Albert na zdi
Ze zdi Albert čumí
a zas si myslí svý
E mu vhubě šumí
Kočka
Kočka
Když jí beru do náručí
jenom slastně mručí
když jí držím na klíně
Vlak
Vlak
Čekám tu už chvíli hodnou
vlak zatím však nepřijel
lidé pomaličku blednou
Bitva
Bitva
Stromy stojí na sídlišti
kolem je jen harampádí
pod kořeny myši piští
Poslední hráč
Poslední hráč
Dostal jsem kocovinu
hlava mě třeští zbujarých oslav budoucího ráje
vlili nám do hlavy růžové sny
Nerez
Nerez
Kolem naší chaty
máme plot rezatý
aby tam však nikdo nevlezchtělo by to nerez
Řeka
Řeka
Pod olšemi teče řeka
hopsá, skáče, pobrukuje
na šutrech se voda smeká
Milionté výročí
Milionté výročí
Dnes máme výročí
uplynul další rok
od té hrozné chvíle
Královna
Královna
Vznešená královna
má dunící trůn
vládne harmonii
Hotel California
Hotel California
Blíží se půlnoc
a metro je liduprázdné
sám sedím na lavici
L.A.DEATH
L. A. DEADS
Byl zrovna první máj
když se zhroutil americký ráj
pravda shnila
Skok do propasti
Skok do propasti
Mám chuť skočit do propasti
žádná dost hluboká tu ale není
chci si od plic zařvat
Hlavolam
Hlavolam
Na stole přede mnou
leží nesložitelný hlavolam
Dala mi šest červenejch kousků umělý hmoty
Zbytečný kos
Zbytečný kos
Kvést stromy zrovna začaly
a skřivani zpívat
když jsem našel ptáka
Psí sen
Psí sen
Slepě jsem ho obdivoval
hlas mu záviděl
proto jsem Zemi procestoval
Banán
Banán
Lidi, to byl zase den
jen jsem ráno vyšel zdomu ven
už jsem byl uhozen –
Propleteny
Propleteny
Pět prstů propletených
spěti prsty tvými
pět nocí neprospaných
Trest smrti
Trest smrti
Trest smrti po právu mi dejte
popravu rychle vykonejte
ať více neuvidí znesvěcené stěny
Davová osamělost IV.
Na západ od ráje stojí zlatá mohyla
muži a ženy kní kráčí
drží se za ruce, a jen vítr rozhoduje o jejich osudu
Spravedliví padají do bláta
Noc probuzení
Noc probuzení
podám ti myšlenku
můj vezmeš si hlas
dáváš mi slova
Poločas rozpadu básní
Poločas rozpadu básní
Monitor do noci září
jen tři dny budeš smět žít
tři dny a propadneš stáří
Davová osamělost I.
Davová osamělost I.
To bylo toho rána
když jsem se probudil
zhrůzného snu
Davová osamělost II.
Otevřel jsem okno do léta
okenice se zrcadlem světa
tajemný život za tajemným sklem
jiní lidé, město chvat
Davová osamělost III.
Na všech cestách leží stejný prach
i stopy jsou všude stejné
na každém místě najdu nějaké znamení osudu
co mi říká, skoč a přeskoč tu hlubokou propast
Ret proti rtu
Ret proti rtu
ret proti rtu
jazyk proti jazyku
zuby útočí
Ztracené mládí světa
Ztracené mládí světa
Milion hvězd
milion supernov
zářící galaxie
DON´T CRY
DON´T CRY
Rozbité sklenky
od vína zabarvený šál
otisky rtěnky
Večerní Orleans
Večerní Orleans
Vnejisté světě válek
u uragánu hořkých slov
ve víru myšlenkových bouří
Kaleidoskop IV.
Řekni mi, co se skrývá za tou hradbou slov
řekni, kdo jí zasel mezi nás
je žhavá jak roztavený kov
snad ochladí ji čas
Symboly středověku
Symboly středověku
Hněv a nenávist
symboly středověku
mečů a tětiv svist
Kaleidoskop III.
Nahá na oltáři ležíš
na oltáři, co ďábel postavil
zaťukám na okno vkatově věži
abych se tvé kráse na odpor postavil
První letní noc
První letní noc
Slunko se už sklání
na své pouti po nebeské báni
pomalu už soumrak nastává
Sedím u okna
Sedím u okna
Sedím u okna a do pokoje vplouvá měsíc
oranžový pomeranč, svítící a sladký
hvězdičky mu nestačí a tak si září jinde
Kaleidoskop I.
Houpá se houpá loď mé fantazie
kocábka stavěná zdřevěných snů
houpá se, kymácí
život je komedie
Kaleidoskop II.
Bouchá šampaňské a ženské křičí
prsa, zadky, ledové květy a žhavé píči
vše na jedné hromadě
zatlačím oči zpět do důlku
Zlatuše
Zlatuše
Kouká se na mě ze stránky časopisu
kouká se na svět skrze něj
neznámá dívka, výraz pln něžných rysů
Deset tisíc dnů
Deset tisíc dnů
Probudil jsem se deset tisíc krát
deset tisíc krát šel jsem večer spát
deset tisíc snídaní jsem sněd