Písmák Silueta pana H.
Kdysi bledá věta, (…)
splnila se spůlnocí,
a tvoje moudrá silueta
budí víc než ponocný.
Podzimní mobil
Nepřichází žádná zpráva,
řežu se do kůže.
"Říznu víc, když nepromluvíš. "
A on nepromlouvá.
Nemo ante mortem beatus
Nemo ante mortem beatus
(Před smrtí není nikdo blažený)
Letím blažená po nebi
Rukama mávám
Řeka
Řeka se snaží prolomit hráz,
já snažím se to vydržet.
Sproudem to jde snáz –
- ale musím řeku zadržet.
na život (a na smrt)
…
vstoupím do místnosti
je těsná
oči se vsobě utápí
Teprve tehdy
Teprve tehdy,
až Slunce bude zpívat
a sníh bude hřát,
až všichni namalují mír
Pohlazení
Ruce šátrají –
– kopeček, dolina
– voda, bažina –
můj pláč.
Mráček
Mráčku,
proč mě od něj odháníš.
Ty jeho oči mě lákají,
vždyt barvu mají oblohy.
Poslední
…našla jsem tebe
ty změnil jsi mi svět.
Ano, tos byl ty,
chtěla jsem tě hned.
Nádherný den
Komedie
Nádherný den
Pozvu tě knám,
ty přijdeš sám
Ráno horší večera
Jdu spát s novou nadějí.
Už tolikrát.
Za noci plné ničeho
ji ztratím.
XVIII století
I.
Zlatovlasá dívčina běží kjezeru,
zelené oči tůňky a srdcervoucí vzdech
sotva vidí na cestu,
Tobě
TOBĚ
VSEDMÉM NEBI JSEM
KDYŽ USMĚJEŠ SE JEN
A CO PAK KDYŽ PROMLUVÍŠ.
Smrt
Smrt
nelítostná příbuzná
přijde a zas odejde
každý znás ji pozná.
Dýka
DÝKA
Dýko, hledej ve mně terč,
mně nesnadno je žít.
A ukonči můj svět.
Přede mnou
Přede mnou
Prochází se.
Je vmodrém.
Pohledy všech jakoby šly mimo.
To jsem byla já
. TO JSEM BYLA JÁ.
Stojím a dobrovolně, súsměvem, se ti odevzdávám.
Ničíš mě.
S korunkou na hlavě
Skorunkou na hlavě
Mám strach,
že jednou, až se probudím,
a vrátím se na tebe podívat,
Cesta promáčená
Je noc.
Cesta je promáčená,
ale ona musí jít.
Na ni se výhružně směje tma