topinky a čaj
když nechodíš ulicema pravidelně něco se změní sochy tě přestanou zdravit paní v samoobsluze bude nahrazena někým mladším a možná ti dokonce i změněj linku autobusu byl jsem pryč čtvrt roku válel se v hlavě, přežvykoval sám sebe jako stéblo a koukal nahoru na oblohu ze vzpomínek / než všechny ztratily tvar nebo jsem je ustavičnym koukánim neodbarvil úplně doběla / ale teď jsem zase zpátky držim tě za ruku a nechávám si vysvětlit proč je dneska nebe jiný než v zimě a že mladý labutě maj krky vždycky jako pravítko mám to rád, jen tyuž to možná přestáváš vědět : představ si rybu zaseklou na háčku která dělá že voda okolo ní je nebe aby mohla hrát že to rybář je ten chycenej.
Rozmáčená v nedělním povlečení
Smuteční obřad
se počítá
na roky
Zaslepeně hledím do slunce
nečitelně pro m
Inábřeží je vodou
když v utahanym svetru
posíláš vzkazy tramvajema na Spořilov
a měsíc ti připomíná frisbee
Gándhí
Mohandás Karamčand Gándhí se narodil 2. října 1869 vindické provincii Pórbandar. Jeho otec byl ministerským úředníkem pomáhajícím spravovat provincii, zatímco matka - prostá žena se sklonem kasketismu, myslící pouze na chod rodiny, domácnosti a svůj višnuismus, který narozdíl od svého manžela ortodoxně vyznávala.
Gándhí sám zhruba o půl století později o své matce říká: „Vše, co ve mně najdete čistého, pochází od mé matky.
Je KSČM demokratickou stranou ?
Zdravím všechny příznivce zbytečných otázek a odpovědí. Nedávno jsem měl s kamarádem menší diskuzi. Otázka zněla, jestli je KSČM demokratickou stranou - na papíře dnes ano, ale jak v očích lidí. Proto mě zajímá váš názor, nakolik jsem se mýlil já nebo on.
Jsem kyblíček na písek
Jsem kyblíček na písek
bez písku
na matném kroužkovém řetízku
vzdychám básně
Měsíc na věčnost
Jen tak seděla pod stromem a smála se. Byla šťastná, že se jí z vlasů dělají prstýnky a nemá je rovné jako obyčejní lidé. Měsíc se na to díval a nevěřícně kroutil hlavou, protože ničím jiným kroutit vlastně ani nemohl.
"Jak se ti žije bez těla.
Archy v nás
Nalinkovaný paradoxy mistrovských kousků
polovičatě špičatý uši napnutý, čely k sobě
trousíme sálem drobky chleba třeba
skrz ně trefíme i zpět do prachu, tance
A přesto říci životu ano
Vlaky už přejely
za ostnaté dráty a
poslední naději
zavřely
Útržky ze spánku
Cigareta povalená
na šedym mokrym chodníku,
růžovej sprej
na Stalinově pomníku.
O ptácích, o mracích, o ženách
Poslední doboustále častěji a častějikreslím po zdech
zpívající ptáky létají do oblak nebo jen tak sedí na drátech od telegrafních sloupů 19th´s century
Chtěl bych někdy jednoho z nich
mít za přítele
Pijáci: Kouřová clona
Žongloví umělci
v obrovském deštníku
(šapitó)
převrhli skleničku
Tajemná doba plyšovejch zvířat
Kolotoč práší poutí
tmou vrhá děti odstředivou silou
zpátky k maminkám
a čápi na to na komínech
Někdo mi ji zamyká, jezírko MHD Kačerov
I.
Pohled na nebe
ležim
autobusová zastávka
Vyberte si z katalogu!
Uhořte
jak britskej potápeč
při záchraně lesa v Portugalsku
Uhořte, zapalte se
Kocovina v příkopu
Nějaký šťastlivec v rigolu zvrací
Tak jsem to já. / Nejsem. Přehled už ztrácím.
Ostatní opilci spí ještě tiše
Jenjá jsem k sobě užbohužel přišel
Snědl jsem holuba...
Today (dnes)
Černobílý fetišista
kdesi k ránu
někde v baru
Spával jsem v tvých kalhotkách
Svět se zmenšil
na pár čtverečních metrů s bílou stěnou
balíček cigaret,
kytaru, papír a pero
Cáry dubu s peřím, okolo bordel
Přes okraj postele vrhla se nahá
skrčmo
uprostřed hald papírů dřevo, matrace, chrám
zůstat tak venku
Jednoduchá vrstva másla
Libor vyšel zdomu. Trochu chladné, ale přece svítivé ráno přivítalo jeho šustivé kroky, které se líně třely po cestě zapadané listím. Šel do práce. Na obličej se mu vinou větru přilepilo babí léto - nebo spíš už babí podzim, který zřejmě jako všichni ostatní odlétal do teplých krajin.
Pocit ( nechápavosti, J.J. a slona)
Zabil jsem
indickýho slona
byl vyřezanej ze dřeva
dala mi ho
Sajfrt
Když se nám stýská po dálce
říkáme si:
vlny moře, vlny moře
svou lásku vyznáváme v růžové obálce. Halt Noch.
Cikánská
Vysokej kopec
a na něm strom
a pod stromem tón
cikán hrající na
Já, Ty a Malý princ
Kdosi ví že
sedímtiše
na schodech
a celkem v klidu
Cena útěchy je dnes kolečkové křeslo
Zas jednou po půl roce
se kvůli holce
svíjim v bolestech,
przním fenomén poezie
Ráno z cizího pokoje
Spal. Celých pět hodin a v kuse, což se povedlo jen opravdu zřídka a ve svém snu, pokud se mu něco zdálo, byl určitě šťastný. Když se ale probudil a místo ranního pošimrání slunka dostal ránu do hlavy kocovinou, sváteční nálada ho bohužel přešla. Otočil se na pravý bok, aby oddálil utrpení ranního návratu do reality a spatřil vedle sebe cizího chlapa, jak se blaženě usmívá ze spánku.
Bez prologu
Stráň kterou schází
pocestný, básník,
cestu si razí
skrz prořídlé řady
Happyend
K večeři krevety
a párek prokletý
zajím pudinkem
možná si ublinknem
Láska 1/pro muže
Tohleto je
vášnivé milování,
tak rychle zapomeň
na pravidla stolování.
Ko(u)ření života 2/pro ženu
Volání po odvetě
ke vzdálené siluetě,
odchází či přichází,
po zádech mě zamrazí
Ko(u)ření života 1/ pro muže
V deseti letech
vyjíst sladké z lednice,
ve škole pár pětek
a jabka krást z tržnice.
Barevnej papírek
Seděl a nic neříkal, přestože beton byl dnes studenější než obvykle. Vnímal ty barvy chladu, od studeně modré až po pálivě červenou. Necítil je, jen věděl že existují. Na jeho barvometru se rtuť, pokud v něm nebylo něco jiného, právě vyšplhala až někam k růžové.
Povaha Básně
Lhářka z Hrdlořez,
co nezná lidskou mez,
nic než
Kolonistka
Lov(e)
Zmítám se v lehké křeči,
snad milostné,
té, která léčí,
a tak mezi řečí
Láska na jednu noc
Nápojem opojen
pohledy zdolán
polibky odzbrojen
cokoliv konám