Písmák O moři, naději a přílivu
O m o ř i , n a d ě j i a p ř í l i v u
M á m v d l a n í c h m o ř e c o n e v y s y c h á N a b ř e h u r y b á ř s e d á v á Nahodí zas už týdny chytá A o b č a s v n o c i v z l y k á v á" Mít tu tak loďku a pár vesel P ř e p l u l b y c h t e n t o o c e á n Na druhé straně bych jistě chytil A t a k é b y c h t a m n e b y l s á m "N o a k d y ž v i d í m j e h o m a rn é s n ě n í T a k t i š e p l á č u d o d l a n í Hladina stoupá a rybář čeká Ž e p ř í l i v l o ď k u v y p l a v í
Zavolám
U ž j e t o t a k
V y š l y m é p ř e d p o k l a d y
A z a s e s a m a
Večer usínám
Zavři zvenku
D n e s z a v í r á m d v e ř e Dveře za vzpomínkou N e m l u v u ž o n e v ě ř e N e m l u v u ž o t o m j a k j s m e s e m i l o v a l i Z a v í r á m d v e ř e z e v n i t ř T yr a d ě j z ů s t a ň v e n k u Nestojím o tvůj soucit N e s t o j í m o t o h r á t s i j e n n a m i l e n k u
Jiné už to nebude
Už je to tak
vyšly mé předpoklady
a zase sama
dnes usínám
Na jednu noc
Taju v tvých rukách
je příliš brzy
však není cesty zpět
Má touha spěchá
Vzpomínky na něhu
Znova se budím se zpoceným čelem A nikde kdo by mě sevřel pohladil Utřel mi čelo Jen tak Bez nároků na díky N ě k a m s e v y t r a t i l a Z mé postele něha Snažím se marně vzpomínám A paměť říká V ž d y ť j s i n e d o t č e n áI k d y ž m ý m h ř í c h ů mUž možná prošla promlčecí doba Atakuž dávámzapravdupaměti Vzpomínky na něhu jsou ve mně promlčeny T y zí t r a r á n o v y n e s u v e s m e t í
O jednom životě
Je tma temná až tě budí ze spaní
Světlo silné až se ti zavírají oči
Znám touhu dávnou snad tě nezraní
Život je jízda na zvláštním kolotoči
Cizí město
Do noci volám ajako odpověď
slyším jen šum cizího města
Postavy bez tváří
Ulice beze jmen
Zavírám oči
Zavírám oči Přede tmou noci Lekám se tlukotu Vlastního srdce Tma všechno promění vše slije v černou A proč To vážně netuším
Zavírám oči a nic se nevyřeší Jak se to jenom mohlo stát Za mými víčky Můj dobrý Bože Je stejné temno Jaké z noci znáš
Sedmikráska
Tak jak to bývá l í s t e č e k p o l í s t e č k u jsem počítala má či nemá rád A n e v ě d ě l a z d a c h c i trhat až do konce
Nesnesitelné ticho
S n a ž í m s e u s n o u t je ticho až mě to ruší a tak si zpívám a s p á n e k n e p ř i c h á z í Asi moc přemýšlím j s e m m á l o u n a v e n á nebo jen toužím nebýt tu opuštěná m í t j i n é l i d s k é s r d c e n a d o s a h
Na druhé straně duhy
N a d r u h é m k o n c i d u h y s n a d s t o j í š t y V i d ě t t a k d a l e k oa z a h l é d n o u t t v o u t v á ř D é š ť p a d á n a r a m e n ap r o k l a t ě s t u d íZ d r u h é h o k o n c e d u h y n e o b e j m ě š a n e z a h ř e j e š
Starý muž a piano
Za zavřenými dveřmi slyším tichý nářek klavíru černé a bílé klapky v oblecích přesně na míru Hrají na schovávanou pod prsty muže ve fraku podzimní poezie večerní chvíle zázraků Šedivé vlasy pečlivě učesané a šos pěkně přes židli zvuk starých sonát i té nedohrané slyším je jak mi v hlavě zní Nedohrál . někde vprostřed strofy ta černá klapka vyhrála uhnula no žádné katastrofy jen krátký příběh piana
Nejsem tvá loutka na hraní
T r á p í š m ě nejsem tvá loutka na hraní S l y š í š m ě ptám se a žádná odpověď M u č í š m ěodcházímuž není cesty zpět
Ve chvíli svítání
Pomalu odpínám řemínky na botách naboso kráčím v ranní rose Jak tiché koráby po trávě po vlnách ty kráso co chladíš do nohou V hodině svítání ve chvíli mezi sny a bděním pojď blíž nebo máš ze mě strach
Nebe
N ě k d o d n e s v y p n u l hvězdy vypínačem nebe je černé a ž k a f e z á v i d í Nevidím na cestu n e v i d í m t e b e S l y š í m t ě ř í k a t "ukaž mi nebe" Ř e k n i m i j a k k d y ž h o n e v i d í m
. . . .
Kořist a pes
C h t ě l a j s e m s e v c í t i t d o t v ý c h p o c i t ů A najednou jsem zvíře z v í ř e b e z c i t u T r o c h u j s e m s e b á l a a nechala se svést j s e m t o t i ž t v á k o ř i s t a t y l o v e c k ý pe s
Jsem jen
J s e m j e n t r a v o u v e v ě t r u t v é t o u h y Js e mj e nt ř t i n atéměřzlomenáTak toužím p o b e z v ě t ř ía h l a v u t i š e s k l á n í mn a t v á r a m e n a
. . . .