Písmák Vzpomínky
Vzpomínky
. na jaro.
. kdy ještě rozespalé slunce sesílá první teplý déštˇ
a vzduch je provoněn novou silou a záhadným chvilkovým tichem,
Zvláštní.....
Zvláštní.
Někdy se brouzdám střípky svých myšlenek,
smáčím je svými slzami i smíchem,
občas cítím vůni jemných jarních pomněnek,
Panenka
Panenka
V porcelánu třpytivý odlesk světla,
v kapičkách rosy zvláštní cit,
střípek po střípku jsi krutě rukou smetla,
Prázdnota světa
Prázdnota světa
Natahuji ruku a sahám do prázdna,
otevřu oči a vidím tmu,
což mají mě všichni za blázna.
Ona
Ona
Zamčená někde uvnitř sebe sama,
hledíc ven, jak déštˇ smáčí celý svvět,
z rudých vlasů ještě stále stéká barva,
Stromy
Stromy
Slyšíš. Šumí. sdělují si svá tajemství,
své radosti.
Slyšíš.
Sebepoznání
Sebepoznání
Sedím. Sedím a pozoruji nekonečné nebe. ,
Pozoruji unavené slunce, co chystá se jít spát,
Vnímám jeho vlídný úsměv,
Mříže
Mříže
Slunce se již chystá na svůj zasloužený odpočinek po vyčerpávajícím dni
A loučí se kupou červánků rozsypaných po nebi.
Poslední paprsky jeho vlídné záře
Samota uprostřed davu
Samota uprostřed davu
Jako neúnavné vločky, co bíle barví nebe,
Jako kapky deště, co smývají smutek a zášť,
Jako mrazivý vítr, co do tváří zebe,
Okamžik
Okamžik
Vjediném okamžiku se zrodí nový život,
Vjediném okamžiku jiný vyhasne.
Tak co je to okamžik.