Písmák Červená pointa
Až přijdu s krví na čele
neděste se
to jsem jen tloukla hlavou o zeď
Až přijdu s krví pod víčky
Vnímej smysly
Mám chuť ovocné šťávy
protékající mezi zuby
chladná a sladká.
Mám vůni obilného zrna
Ráno II.
díváš se na mětvé tělo hřeje
slunce mění v moře slunce cinká rampouchy
lesklé dlaždiceráno nutí vstát
Ráno
Paprsek se mi vetřel pod víčka a otevřel je na malou skulinku. Zamžourala jsem na nový den. Světlo si skrz závěsy razí cestu šerem ložnice a proměňuje vznášející se smítka v malá sluníčka. Jeho kůže hřeje a leskne se jak hadí šupiny.
Kouzlo
Viděli jste někdy gekona.
jeho pacičky
prstíčky
polštářky
Okouzlení
Sedím v pokoji, pálím vonnou tyčinku a venku je tma.
Tma z které jsem právě přišla, z které jsem si odnesla
ten snový něžný pocit, který mi brání mluvit, ale pro který
stojí psát. Odešla jsem sotva před dvěma hodinamis
Vina
Tvé nevinné oči
vidím jak se snaží
skrýt přede mnou žal.
Mému obvinění čelí
Komu není rady..
Až radost pohlédne mi do tváře
snad potěším tím čtenáře,
že slíbím konec temných dnů
a vztek ten pošlu do stínů.
Vývoj pozic
voda ve víno,
voda v krev,
a lvů řev
krev stéká,
Nenávidím tě
moře rosy
růžový vonný květ
tiše prosí:
hodný hodný svět.
Co teď?
asi nemáš zájem
možná jenom čas
už mě nebaví
omlouvat tě zas
Pocit zbožnosti
Pohan v kostele si klek,
boha téměř na dotek,
krása dráždí jeho smysly
ctnostněji teď asi myslí.
Antibásnicky spokojeně
Měkké světlo vrhá svíčka,
slastně se mi klíží víčka,
hovor zatím bublá kolem,
v myšlenkách se brouzdám polem.
Pozornost
Dopřej sluchu mému hlasu,
nepíšu teď pro okrasu.
Sladká touha, krutý cit
-hrstkou nejde utišit