Písmák Živé zkameněliny
Živé zkameněliny
Nám srdce dávno zkameněla,
krev změnila se v prach
a duše tělo opustila,
Koroze
Jak opojený mešním vínem,
rozmlouvám mlčky se svým stínem
odrtivé tíze světabolu,
umřeme sami nebo spolu.
Útržky
Ze tvého těla a z tvojí tváře,
chtěl bych se učit číst jako ze slabikáře,
má lásko s vlasy blýskavic.
Já chtěl bych vše a nemám nic.
Adrianě
Adrianě
Chtěl bych být aspoň chvíli malý
a míti křídla motýlí
své cesty dobře znalý
INZERÁT
Jsem svobodný a v rozkvětu,
rád najevo bych dal světu
a hloučku vdavek chtivých dam,
že nechci být již více sám.
Verše
Vy, jenž si dokážete podmanit ženská srdce.
Eterické a prchlivé jak sluneční paprsky.
Rád bych vás zpoutal a zaklel na papíře a pak vás s láskou
Šeptal do ouška té nejhezčí z
Duše má se dotkne hvězd
Až víčka tiše zavřou se
a duše má se dotkne hvězd
i zbaven lidské bolesti,
vstříc vyjdu další z cest.
Promluva k noci
Noci, ty milenko všech básníků
přijdi dnes také ke mě.
Já budu čekat za oknem
a přitom toužit něžně.
Vězeň
Jsem smutným vězněm téhle doby
a žalářníkem mým je sám čas.
Jsem smutným vězněm strachu, zášti, zloby.
Kéž navrátí se zpátky zas
Testament
Já smutný a zklamaný,
chci na papír psáti,
že nikdy jsem nedostal,
cos měla mi dáti.
Zapomenout
Snad zmizí stíny z duše mojí,
až ráno otevřu své utrápené oči.
Už nikdy nesmím spatřit tváře tvojí,
ze které se mi hlava točí.
Jsi
Jsi
Jsi oázou na poušti žití,
jsi bílá růže v černé noci,
jsi smysl mého bytí,
Chladná
Mé srdce z těla vyrvané
ty třímáš ve svých rukou,
snad jenom ráda posloucháš,
jak naposledy tlukou.
Spravedlivá
Smrti bát se netřeba,
bojte se spíš špatných lidí,
smrti bát se netřeba,
jen ona všechny stejně vidí.