Letokruhy
Zkracuji slova
do tenkých linek náramků
na památnících
s nimiž hladíš ticho
Blázen.
Duha padá na zem slunce branou vchází jen stojí tu blázen rozum mu schází možná se trápí snad je i štasten. Nikdo u něj neví jak se zrovna cítí trhá hrozny révy svazuje je nití poslouchá smutné zvonu zpěvy. Obloha zbarvená krví brána snů je zavřená kus srdce svého urvi at naděje není zmařená umřel-li anděl o tvé srdce si poví. Jen blázen srdce dá snad jej má jak zbytečnost připadá si, že sen se mu zdá pohltí svou netečnost on daruje své srdce zachrání anděla.
Srpen 68.
Pomalu nastával čas podzimu
se svým kouzlem barev
vše se zvrhlo a přichází
cizí vojáci s tanky
Co je to čest?
Co je to čest a pravda. Slova beze zbytku.
Kdo ji dnes užívá. Ti kdo nás okrádají.
Láska.
Láska se umí ponořit
do chladných perel
nazývaných slzy.
Láska je roztoužená jak řeka
Po 17.listopadu.
Ukradnutý samet babímu létu
dokonal své dílo
do vítězství hnilobných stran
co nám kralují
6.července.
Dnes je den
kdy byl upálen mistr Jan
jeho popel skončil v řece
aby nemohl zvěstovat světu
Maluji.
Maluji sluncemaluji dnešní ránožlutou tence napíši přánoje nám žít. Maluji mesícmaluji dnešní večerstříbrnou víc napíši přišelanděl si Tě vzít. Maluji déštmaluji kapky co se snášímodrou jest napíší zářína Tebe je nechám téct. Maluji mrázmaluji na sklobílou květ,stále neprasklov odraze mám celý svět.
Polibky.
Chytám se tvé vhozené rukavicezvědavost mé myšlenky rušíjsi nádherná jak bílá holubiceco pohladí mou duši. Odpust líbám tě v básni vícenež dovolí mi tvá ústapolibky čítej na tisícevždyt je to báseń prostá.
Všude.
Všude píši to Tvé jméno
křídou na zed
či nožem do koláče
i do písku
Kapka.
Kapka rosy ukrytá
do květu růže
paprskem slunce zalitá
perlou být může.
Démon alkohol.
Viděl jsem to stále doma
na stole lahev rumu otevřená
ale i ostatní alkohol
čím se má matka opíjela.
O jaru.
Je jaro a děti bouchací kuličky pálí
slunce na nebi a pěkně si pálí
tak skončila zima smutná lež
ty malé kotě si na slunci lež.
Horečka.
V horečce zmítám se celou noc
projíždějící auta mě budí
nikdo si nelehá vedle mě
a nenese mi čaj.
Samota.
Jen holé stěny kolem mě
a pak to vražedné ticho
po chodbě kroky odezněly
zůstal jsem já a samota.
Sestřička.
Když jsem byl v doběto ještě čert děti strašítak jsem si vždy přálsetřičku mladší i starší. Jen já jsem zůstával sámbez nikoho bez sourozencůhlavně bez rodičů. Naši jen chodili po návštěvácha po příchodu se těm cou nich byli jen vysmávali.
Smutný básník
Smutný básník co hledá rýmy
kam chodí smutek ba i žal
z nosu mi stéká kapičky rýmy
když kosou trávu ráno žal.
Básník a válka
Jen kočky se toulají po střecháchve městě zhasíná okno za druhýma ten kdo se dívá(snad luna)svítí na ztracené naušnice v trávě.
Už je to dávno co změnil se tento světkdy jsme schovány za tuny ostnatých drátůkdy všichni si jen na válku hrália zatím umírá ta naše zem.
Já básník sedím na staré lavičceuž pomalu zašedl monogram dvou jmenhlavu mám opřenou ve svých dlaníchdívaje se svýma očima na hladinuposlouchám co zpívá mi řeka.
Chtěl bych se zeptat smrti proč umírají lidéjaká křivda když nemůže umřít válkazavolal bych bohu(má baterie vybita)tak zbyl sem sám list papíru s nedopsaným veršem.
Chce se mi brečet
Chce se mi brečet jak špatná je
tato zem co prezident jí vládne
s lidskou krví na svých rukou.
Chce se mi brečet z lidí co žijí
Socha
Socha.
Jen na svém koni jsi tu sám
doteky staletí se na Tobě podepisují
když do Tvých kamenných očí se dívám
Poslanci
Poslanci.
Jen tiše sedíte ve svých křeslech
občas zvednete ruku.
Vy se nikdy nechopíte vesel
Ptáci
Ptáci
Jen tiše krouží nad hlavou
mávaj svými křídly
pojd se mě držet za ruku
Povoden
Povoden.
Ta povoden přišla náhle
po několikadenním dešti.
Ted trpíte lidi.