Podzimní balada
Žloutne už listí na stromech
a padá na chodníky ulic,
zem začíná mít chladivý dech,
nastalčas vytáhnout kabáty z polic.
Doteky
Být vločkou sněhu na Tvé dlani
jen se dotýkat a rozplynout se na ní
Být kapkou vína na Tvých rtech
jen Ti zachutnat a rozplynout se v dech
Trezor na hříchy
Na tichém místě za městem,
kam nedohlédnou oči plné pýchy,
stojí dům se smutným protestem
jak trezor na nesmyslné hříchy.
Jménem republiky
Zas jeden z těch obyčejných dní,
které bez povšimnutí plynou,
a přece něčím zvláštní, nevšední;
dvacet let padá propadlinou.
Obraz zoufalství
Byl pozdní večer,19. Máj,
Večerní máj, byl lásky čas…
A my vtomto lásky čase
Drtíme se jako prase.
Pořád dál
Květiny horkem ztrácí krásu,
potok svou vodu vyprodal,
každý se brání ničivému jasu
a slunce klidně svítí dál.
Nevítaný host
Kráčí pod ztemnělou oblohou,
všichni před ní zavírají dveře.
Kráčí a nic nemá na nohou,
poslední okno se tiše zavře.
Nedožitých
Pod rouškou mocné vládkyně
mlhou a deštěm protkané
se osud tváří nevinně,
když vzal si život poddané.
V opuštěném pokoji
Leží vopuštěném bílém pokoji,
který už nikdo nenavštíví,
ošklivé rány už se nehojí,
leží, jak vlese shnilé dříví.
Mrtvé lásky
Mrtvé lásky
Někde daleko, kam srdce nedohlédne,
kam cesty nejsou vyšlapané,
kde každá květina žalem rychle bledne,
Litování
Litování
Dny plynou jeden za druhým,
Ve spěchu a věčném neklidu
A ani nepřijde srdcím osleplým,
Poprvé za život
Vpoutech mravních zásad,
vsítích přísné etiky,
vmanželství hnaná, snad,
za těžké dveře bez kliky.