Ztraceni
"Co že jsem. "
"Sráč, obyčejná třasořitka a povaleč. Kdybych tě odvezl na Mácháč a kolem rozházel palmy, nepoznáš rozdíl. "
"No a co.
Pátá kolona
Pátá kolona
Oči zavřené, běží film,
vidím zítřek a mám splín.
Legie pozvaných v dobré vůli,
O starci, co zabíjel psy
Venku sněžilo. Hnusná vlezlá zima. Datum v kalendáři hovořilo o dubnu a do velikonočního pondělí zbývala jen jedna hodina.
Patrikovi se ven nechtělo.
Jak jsem (ne)běžel s býky - San Fermín 2012
V davu je cítit nervozita. Je nás tu snad pár stovek. Několik set bláznů, převážně mužů, v bílém s červenými šátky kolem krku. V rukou noviny a v těle adrenalin.
Nevěrná manželka
Robert svou práci nemiloval. Vlastně ji nenáviděl. Domů se vracel jen na víkendy a hlas vlastní ženy slýchával nejčastěji z telefonního sluchátka. Jeho syn, ten desetiletý klučina s nezbednýma očima, vyrůstal prakticky bez otce.
Zabiju ho
Uvažovala nad tím často. A teď si na svoje myšlenkové pochody znovu vzpomněla. Znovu ji zaplavil ten vztek a nenávist, kterou vůči svému muži chovala. Seděla na židli, trpce se usmívala, tupě hleděla na kýčovité kukačky v kuchyni a zase se jí vybavily ty pocity z doby, kdy přemýšlela, jak zatočit s nekonečným ponižováním.
Refugio
Zrovna jsem seděl ve svém obchůdku, když se ozval telefon. Neměl jsem ten zvuk nikdy rád. Většinou s sebou nesl potíže, nebo povinnosti. A ani o jednu z těch možností jsem nastál.
Úryvek z knihy: Krušný život taxikáře
S prázdnou nádrží i žaludkem jsem bez jediné koruny vyrazil z domu. Nechtěl jsem koukat na bílé stěny, být sám a litovat se. Vlastně jsem snad tentokrát měl skutečný důvod k sebelítosti. Z hlavy jsem jen těžko dostával tu prapodivnou cestu do Vinařic, podvědomí mi neustále přehrávalo moment, kdy se mi Zuzana svěřila se svým děsivým tajemstvím, jako nepovedenou skeč z nízkonakladového sitkomu.
Zápisník pražského taxikáře
Je tomu už několik let, co jsem se rozhodl ukončit stresující práci v marketingu a dal přednost pohodlnému místu za volantem. Nejdříve jako řidič služby odvozu automobilů pro alkoholem zmožené klienty, později jako plnohodnotný taxikář. Pražský taxikář.
Za ty čtyři roky, co jsem se svou drockou brázdil ulice hlavního města, jsem narazil na spoustu zajímavých lidí a zažil desítky příhod.
Co se děje na palubě - Zápisník pražského taxikáře II
Co se děje na palubě - Zápisník pražského taxikáře II
Taxikáři nemají mezi ostatními řidiči dobrou pověst. To je holý a neoddiskutovatelný fakt. V ranní špičce zastaví na okraji vozovky a se zapnutými výstražnými světly arogantně očekávají, že je projíždějící vozy bez řečí objednou. Otáčí se na světelných křižovatkách a občas bez kousku studu předjíždí kolonu po tramvajovém pásu, aby o kus dál sjeli a bezostyšně se vedrali mezi poslušně popojíždějící vozidla.
Zivot taxikare - Kapitola I
Bouřka byla ještě blízko. Blesky osvětlovaly zalesněné vrcholky kopců, které se vzdouvaly nad noční krajinou a nasilnici se line povalovaly chuchvalce mlhy. Vypnul jsem rádio a pustil dálková světla. Stáhl všechna okénka a poslouchal valivé šumění pneumatik po mokré vozovce, které občas přerušil tlumený zvuk hromu vzdalující se bouřky.
Moje nocni fotografovani
Znovu jsem se podival do zpetneho zrcatka. Nic nejede. Pomalu oteviram dvere a vystupuji na vozovku. Jeste se ujistim, ze mam vse.
Mam ten obraz stale pred sebou
Stále mám ten obraz před sebou.
Jen noc. Z neobvyklé perspektivy vidím dřevěnou kůlnu, snad sklad. Na jeho rohu pod nízkou sedlovou střechou se ve větru pohupuje stará lampa omývajíc stěny budovy žlutým zvetlem.
Závislost III.
III.
Musel jsem se pousmát nad počtem zpráv, které ráno vykazoval stav mé SIM karty. Zřejmě nějaký vti-
Kretene. Kretene.
Závislost II.
II.
Nic. Mobilek mě tlačí vkapse a jeho nemalé tvary brání přirozené chůzi. Všatně už kdosi sedí.
Dění na litovelské m gymnáziu #2
Vesnické gymnázium #2
„Hyena jedna. “ zaznělo chodbou historické budovy vesnického gymnázia. Zuzana ječela na každého, kdo se jí připletl do cesty. Trojice dívek postupovala rychlým tempem kolem překvapených studentů.
Závislost I.
SMS
I.
Do Ch ne, do Bi ano, ale jen tak, aby se nereklo. Na Fy kaslu, mam za 2. KOK
Odložil jsem mobil a zašmátral na stole po učebnici, abych se přesvědčil, zda má jakékoliv učení vůbec cenu.
Dění na litovelském gymnáziu
Dění ve škole # 1
„Ve třetím měsíci. “ zaječela svým nepříjemným hlasem Pýskovna. Tak znělo její umělecké jméno. Důvod milé přezdívky byl zřejmý hned po prvním pohledu na její nepřirozeně velká ústa.
Radnice zakročila proti pejskařům
Radnice zakročila proti pejskařům, ti se bouří
Tématem diskuse pejskařů se stala nová obecně závazná vyhláška upravující práva a povinnosti majitelů psů. Jako nejspornější se ukázaly body článku číslo 4, jenž se týká pohybu psů na veřejných prostranstvích.
Zarážející je fakt, že držitel psa je povinen odstranit exkrementy a odložit je do odpadkového koše ktomu určenému. Podobné zařízení byste však vLitovli hledali marně.
Ve víru běžného dne
Rád bych se jednoho rána probudil a řekl si: „To je dnes ale hezký běžný den. “ Bohužel (bohudík, chcete-li) jsem takový den nezažil již několik měsíců. Důvod je jediný: VOLBY.
Vstávám zpostele a pouštím rádio.
Informační systém ničí vandalové
Litovelská radnice se ve spolupráci sobcemi mikroregionu rozhodla nabídnout turistům, kteří do této oblasti zavítají, bezplatnou službu přinášející informace o okolí a jeho zajímavostech.
„Litovel a okolní obce umístily na veřejných prostranstvích kiosky spočítači, kde zájemci najdou turistické zajímavosti či jiné informace,“ vysvětluje Helena Papajková, pracovnice odboru životního prostředí litovelské radnice.
Dohromady 22 takových zařízení slouží veřejnosti již od roku 2001, kdy byla investice za téměř dva miliony korun realizována. Takřka polovinu z celé sumy platila Litovel a obce, které se do projektu zapojily, zbytek financoval stát a významnou část získalo město zprogramu Phare.
Záhadné prázdniny na Bystřičce
Záhadné prázdniny na Bystřičce
I.
Dunění taneční hudby znedaleké diskotéky se rozléhalo nad spícím kempem. Stáhl jsem zip hlavního vchodu našeho stanu a spatřil spící postavu. Tiché, až roztomile naivní chrápání protínalo monotónní zvuk techna.
Nebezpečí z Beneluxu
Max nasedl do svého nového auta a vydal se za svou dívkou do 20 kilometrů vzdálené Olomouce. Byl na své auto patřičně hrdý, dostal ho ke svým osmnáctým narozeninám od svých rodičů. Byl to zcela nový Volkswagen Passat. Jeho modrý metalický lak se leskl v záři odpoledního podzimního slunce, které již bylo na ústupu.
Město čeká na peníze, lidé plánují petici
U příležitosti otevření nově zrekonstruovaného sálu v Nasobůrkách proběhlo minulý čtvrtek setkání občanů s představiteli Litovle, pod kterou Nasobůrky spadají. Kromě otázek týkajících se opravy komunikací či odhlučnění nedaleké silnice pro motorová vozidla, se stalo hlavním bodem diskuse vybudování infrastruktury ve zdejší průmyslové zóně. Ta by měla vzniknout na 24 hektarech pozemků, které město vykoupilo od soukromých vlastníků. Jak řekl vedoucí odboru místního hospodářství a stavebních investic Miroslav Skácel, byla půda po několika vyjednáváních vykoupena od majitelů za různou cenu.
Konec atomového věku
1. 4. 2086
„Je to pro naši vlast skutečná čest,“ zakončil svůj projev řecký prezident. Následoval nekonečný aplaus.