Kouř

Polknutí

Pára

Proměnlivost

Proměnlivost
Zelené světlo ti zalévá vlásky
A já vím , že jsi plavá
Rudá skla ti schovávají očka

Když

Když
Když se usměješ
Není tu nic než tvůj úsměv
Když pláčeš

Těžký úkol

Těžký úkol
V hlavičce se ti otevírá malá mušlička
Myšlenky ohmatávají
Svými prstíky

Uvnitř

Uvnitř
Na tvém kovovém povrchu
Se odráží můj obraz
pitoreskně uhýbá tvým křivkám

Teď

Teď
Tvůj lesklý pohled povolil
A tělo mě lačně nasálo
Naše společná úleva

Měkkost

Měkkost
Včera jsi měkla v mých prstech
A já tuhl v tvých ústech
Dychtivost kanula z tikotu hodin

V tobě

V tobě
Jsme jeden
Abychom jednou byli tři
Jsme dva

Vráska

Vráska
Tiše laská můj i tvůj obličej
Naši společnou tvář
Brázdí vody kůže na tvých lících

Grand Restaurant pana Intima

Dva homosexuálové, jeden radikální levičák ,druhý fašista se do sebe zamilují a pozvou se na večeři do jedné velké luxusní restaurace. Když přijde číšník, který je sociální demokrat, vznikne podivný milostný trojúhelník. Nikdo netuší , že levičák je navíc zoofil s nekrofilní složkou sexuální preference. Zamiluje se do krůty , kterou číšník přinese.

Aleanor

Šum kakofonní nesourodosti se pozvolna zjednodušoval do jednotlivých úryvků řeči a do roztroušeného troubení okolní křižovatky. Když jsem odlepoval víčka od sebe , zjistil jsem , že je hustě zataženo a v autobusu visí těžký teplý a vlhký vzduch. Jedním otevřeným okénkem prudce foukal stejně dusný vítr, jako nějaký pekelný fén. Jeho vzteklá síla byla patrná ina stromech , které provázely silnici z nemocnice a uváděla v úžas jistou postarší paní naproti mě.

Vosy soplích stvolů /deathmaker/

Vosy soplích stvolů
Tvídovník pachů duši všech strachů
Sobolů plát a vosí duch prachů
Abraka kobra u braka dobra

bas bibas a hrumná skuča

Bas bibas a hrumná skuča
To sukratí plechů bišňoří sqost
A dost dost plochy na fidelné ploše
Břebolí měchů zachrůží kost

pitva transcendentálního ideatorismu

Je to k nevíře, ale ten chlap, co seděl v tramvaji hrozně smrděl.
Nevím jestli jeho pach může mít souvislost s připláclou vosou na plechovém čísle tramvaje. Otázkou zůstává, zda je číslo podstatné a někdo si myslí, že kouřím marihuanu.
Nejlépe je nehádat a nesnažit se porozumět, protože komu je ten pán podobný je záležitostí mého vztahu s řidičem tohoto MHD procesu.

Půl na půl

obrábět snítko a půltuctu ryby
kdo sněd tu ten krám a rybáří běs.
a nám tuší dýky rož kosného bolu
dyspuší křest do ucha tuch blech

Nemám vůbec čas

už musím.

Vítězství

Hřebík buší do kladiva
obrovskou silou štíhlého hrdiny
stříbřitého brnění a placaté přílby
Nezohnu se.

Ve studiu

Ubíjím můru
o stínidlo z ibiškových květů
přináším jí smrt
zbytečnou pro ni

V práci

Svíráš svoje zlo
máš ho vcelku rád
a mít rád je dobré.
Tak jak z toho vybruslit.

Prach jenž obrací se v tebe

Mlčíš
Nenávidím to ticho
Puknu vztekem z toho velkého Ničeho
Rozetnu tvou tvář na polovinu ,mě a tebe. chci zvuk

Klíč

chlíst, chlíst.
barvy smíchu.
Klaun se kope do vlastního zadku
. a z růžového mraku prší veselá lejna

Tah bílým slonem

. hluboko v ránu
hluboko v ránu a mělce k noci
prohýbáš hřbet šelmy . a lovíš z nutnosti
mé vyděšené nic loží život za zábavu

Ať

Ať
. rozpustím svoje srdce .
ve tvé plechové formě .

Král karmínový

Ano.
Je šero a není to jen kvůli tomu, aby šero ,které jsem nechal vzniknout, navodilo šerou atmosféru. Je šero, protože je skutečné.
Na parapet bičuje déšť do mrtvého holouběte, které tam v předešlý den nebylo.

Fédrpuší se hlístí na prkně

Ked profedřil mušař puky, uslatodila se v Brokovidech žluklochá visatá umbrungloidní prkna. Prkna sladila a gumušila blumy ,co kuchaly a ztučnili visatec kroch. Aj, to hrumádné "Kdyk" hlízosploší. Na krutnopě soustavně pak ústil hrnec.