Písmák O tvém příteli, co si přeje být Karlem Gottem, a o nás
Někdo je tvůj přítel a chce být Gottem.
Přeješ mu to, ale v srdci máš díru. Přece ti umřel, i ona umřela. Jejího vraha jsem hned zastřelili, ale jeho smrt je obestřena tajemstvím.
Byla jsi zavřená s mojí mámou
Už vidíš. zeptala jsem se slepé sochařky. Zarmoutila se, jak by mohla už vidět, vždyť jsem přece to přání vyslovila teprve včera.
Pak, bez dalšího naléhání, přidala: vidím i tvoji ruku.
1. červen
Nějak jsem tu nebyla
stýskalo se mi.
Nějak jsem tu nebyla,
byla jsem jinde.
Perly na koruně
Jsme perly na koruně, ty a já,neviděno, neslýchánoSměješ se. Někdo je nosí rád,ale je to tak správně. A co vlastně ještě chybí. Fotej a čérA nemohla bys nám to říct taky česky, ptají se havrani, převlečení za ryby,jak velí dnešní mravžidle a stoličkachybí.
Komu patří Werichova vila?
Po ovoci jejich poznáte je:
Takže Werichova vila určitě Praze 1 nepatří. To by se totiž zastupitelé nemohli takhle ošklivě k ní chovat. Co dědici. Nejsou.
Prahu 8 dusí skládka
Stará ochranářka Zuzana to ví už dávno, ta skládka je časovaná
bomba. Jenom se nevědělo, kdy se to stane, ten výbuch. Starej režim sliboval
zastavení skládkování někdy kolem roku 90. Přišel nový režim,
všechno začalo nově, a také skládka se dostala do nových poměrů.
Jasná princezna
Jsem jasná princezna
Jsem jasná princezna a nenechám si to vzít
Déšt smývá prach zmých diamantů
Stateční předkové je nasbírali.
Opravářka nových brýlí
Někdy si myslím,že prší,ale to nic, děti, neděste se, to mi jen tečou slzy. Koupila jsem si nové brýle,vybrala jsem si je sama,sama zaplatila,takové pěkné byly,kolmá s kolmou se snoubila všude. Chtělo to jen vsadit skla. Dnes jsem si je vyzvedlaa už je ze mne opravářka,kde dřív rovná byla, tam oblouka úplně všude,a taky všude tlačí,i záda mě z těch nových brýlí bolí,mám je ohnuté,a tak narovnávám,narovnávám,a prší.
Druhé narozeniny Carol Steinové
Carol má dnes druhé narozeniny a je jí 47. Poslední měla před 46 lety. Byly to i její první. Mohla si přát, co chtěla.
Bouře v Ománu
Asi jsi slyšela o Sindibádovi,
Irenko,
tak už je na cestě,
už pluje
Královna slavila narozeniny
Ta zrůda blonďatá,
vidim tu fotku ,
a je to ona,
bývala tmavá.
Den vraždění
Včera byl soud
soudili v nepřítomnosti
výhra se nepočítá
zatím
Psí srdce
Psí srdce má pes
a já mám zas to svoje,
bije na Martině hoře,
z Paříže do Prahy ho slyším.
Tři řady perel a zlá teta Marie
Byla jsem malá holka. Všechno bylo vté době důležité. VHostivaři bydlela jedna stará teta, sestra mojí babičky. Starala se o svoji dceru, ale ta už byla dospělá a žádnou starost nepotřebovala, a také se starala o postiženou dceru svojí sestry Marie.
Jen smutek
Jen smutek přines miten váš růžový životživot už nikdo nevrátíkrálovněJen smutek přines mia slzyten váš růžový života touhu nebýt A volání bílých velryb už nikdo nerozumí mořská paní je hluboko na dně a už nikdy nevyjde Havrani přiletěli před náš dům,prý se jim líbím, říkali mi včeranemají rádi přistřižená křídlaBude líp.
Kateřině N.
Kateřin je plno, taky jednu znám, nadaná studentka lehce přes třicet. Já byla studentkou ještě ve čtyřiceti, takže Kateřina studentka je v mých očích mladá. A pak tu máme Kateřinu N. , co si vyběhala zlatou.
Moje narozeniny
Jak mám ráda ty svoje narozeniny. A přece, co když to ani moje narozeniny nejsou, co když moje papíry lžou, co když jsem kukačka vložená do hnízda někým cizím. Čtyři sourozenci a jedináček. To přece není možné, a je ošklivé, že mě něco takového vůbec napadlo.
Arnoštu Lustigovi
Štaidl něco řekl
aby nás utěšili
není Gott jako Gott
Gott u Werichů na zahradě
Agent královský
Ukrad ho asi James Bond,
Zrovna je v Praze,
Jen si tak odskočil z natáčení
Navštívit prázdný hrob.
Panu Tau posmrtně
Sejdeme se,
nesejdeme se.
Ty budeš v pekle
a já paní Tau.
James a Edith
Ještě se sny snějí.
Ještě tě jím, žeru.
Ještě se směju dušičkám zbloudilým,
sirotečkům.
Chraň ho
Jako Malý Princ mít svou planetu
všechno všem splnit:
Jakoby se stalo, pane B.
a ani to nemušelo bejt, však vědí, my už se nějak postaráme
Sonet dne smíření
Pro lásku zemřít
jsem chtěla dnes
seskočit z ajfelky dolů
Nebyla to láska
Ve snu jsem viděla její slávu
Ve zlatém kočáře přijela eqipa
dostaneš bohatství, pomohla jsi
a vepředu brána zlatá
a před branou Dívka
Mažoretky a Vlaštovka
Nožky vysoko
srdce na měkko
na Zbraslavi
Jak mladé kobylky
Budoucí policejní prezident Husák je Gottův dvojník?
Mluví jako Karel Gott,
je to Karel Gott.
Nebo jen jeho dvojník.
Pan Tau
Nikdy jsem nebyla U Nováků
a přece mám ten sen:
malý Budižkničemu dnes poprvé vystupuje,
já jdu tam s tatínkem
Stíny starých králů
Prostě jsme si jen tak zazpívali Hare Krišna
No a zrovna šli kolem Krišna s Krišnamurtí
a Krišnamurtí se zdálo, že to nějak flákáme
- a přitom jsme na tom byli rytmicky fakt dobře
Katugirovi
Paříž či Parisio
mračí se svět
prší
a to srdce buší
Budu SUPER SS
Já budu vším
. miláčku
budu vám vším
. drahoušku
Krkavci
Přišla jsi bez starýho
řekla mi gorila s lehkou výčitkou
gorila je stará známá
dovolí si
Modrý pláč
Ten sen se mi vrátil. Byla tam zase ta jedna teta, tak to nebyla její smrt. Byla to smrt Milady. A na papírku bylo 5.
Prověření na utajované skutečnosti
Koza (vlní boky): Získala jsem Prověření na studium utajovaných skutečností.
Dítě (s vážnou tváří): Já taky.
Koza (vystrkuje hrudník dopředu): A mám fousy.
Dítě (stále s vážnou tváří): Já taky, ale jsou utajený.
Jan Werich
Jan Werich veselý,
Jan Werich dělá voči,
Jan Werich jako Král:
Mě musíte brát vždycky vážně, říkal Jan Werich jako Král, ale dnes ráno, s tou popravou, no to zrovna moc vážné nebylo, těším se na vás a na vajíčko.
List údivu
Těm, kteří přežili:
Ó světim, ó světim, ó světim
Světim Ó
Jsou dekrety pana prezidenta Beneše pravé?
V Čechách jsme stále jen po válce, a stát je banda rozzuřených občanů, rozhodnutá to nandat všem, i paní Kristině Mansfeldové, dědičce zámku v Opočně.
Tak já ne, já si přeju, aby ten zámek byl její. Válku jsme vyhráli, Němci zaplatili za obsazení pohraničí už dost. Za sebe vyhlašuji příměří.
Štědrý den
Nasyp mi pravdu košem,
ať se rozleje všude,
vystoupá jak pára nad hrncem
a zaleje nás mlhou
Světa deal
Ženy ho zachraňují
P. S. Ten Jukos má pod stromeček která manželka.
Ženy pro měny - kritika filmu
Věděla jsem předem, že to nebude snadné pokoukání. A bylo to ještě horší, chtělo se mi zvracet, úplně jsem cítila křeč břišního lisu, když pan doktor rozřezával zdravé ňadro, aby do něj umístil silikonový implantát. Viděla jsem trubičky vývodů mléčné žlázy přeřezané. Krve teklo málo, jen malý pramínek.
Mouchy
Bylo nebylo.
Ne, to není pohádka, to je všude.
XX je holčička a XY je kluk. „A co je to YY.
Otrávená káva
Musí to být fejeton, protože se to doopravdy stalo. Jen jak to podat humorně. Už vím. Ta otrávená káva nebyla pro mne.
Manželství
Manželství přichází do módy, napsala jsem příteli, není to můj manžel, ale kamarád. Je to fajn kluk, známe se už ze studií a prý je šťastně ženatý. Svoje manželství mi zdůvodnil takto: Za Gorbačova se stejně nedalo nic jinýho smysluplnýho dělat, než si pořídit děti a rodinu. Nemůže pochopit, že děti a rodina jsou totéž, žena se mu někam vytratila.
Malá kalamita
Zalíbila se mi představa, že budu psát fejetony. A co dnes. V Paze napadlo trochu sněhu a já šla pěšky kolem nemocničního plotu do práce, cestička byla plná bláta a klouzala, chodník tam nebyl. Pevně jsem se rozhodla, že okamžitě, jak se seznámím s panem primátorem, hned mu to řeknu:
Nechci silnice bez chodníků,
nechci bezdomovce bez domů.
Fiktivní odposlech, 90. léta
- Já mám Ivana rád.
- Já ho mám taky rád, ale není přece možný, aby jeden jedinej člověk vlastnil půlku Prahy.
- A co chceš dělat.
- Musíme ho donutit, aby se rozved, ono to totiž vlastně není úplně jeho, je to majetek jeho ženy, kterej má po rodičích.
Už nechci chodit do samoobsluhy
Jenže vědí,
protože proč jinak by se mě ta paní pokladní včera ptala:
Jak se má pan Gott.
A Ester Kočička
Požehnaná budeš
Miluji Karla.
Dej Bože, ať jeho spermie rozmělníš a oseješ všechny klíny:
Vyber Požehnanou,
která dá mu syna a následníka.
Viděla jsem
Viděla jsem strašidlo
svoji těžkou noční můru
někdo mi ukrad dítě
a nastrčil za ně svoje
Listy z Rivie
Přijeli bílé ruce,
zase jsou tady.
Jaká je naše nejdůležitější státní archiválie.
Zlatá bula sicilská:
AVE
Ave, ave ave Maríja
zní zní zní
A zvedneš ruku pravou
Zase jsi tam, kam nesmím
Czech Look
Velice z dálky dívám se seznamem
jeden můj přemilý mýlí se
Velice z dálky dívam se Bleskem
a ono prší
Zápisky z Marseille
Vysoko v bílých skalách jede bílé policejní auto
Já Cestou Kentaura jít nesmím
Otvírá se druhou neděli v září
Zato jsem našla Lakedajmon
Po provensálsku
Jsem hebká sprchová pěna
Utrhnu ti ruku
Jsi hebká sprchová pěna
jaká bolest
Kriticky
Kozy hraje noční pták
dobře je mu tak i tak
Přítelkyni svoji hraje,
jeho zase lépe umíkamarád
Cesta přes moře
Všechno je dávno, všechno je teď, velekněží zmizeli v propadlišti, nechali nám tu jen jedno písmeno:
Ár.
Dnes jsem našla jsem hrob Antonína Sovy, vzkaz zní: Kruh se uzavírá.
Opičí láska
Je jarní neděle a student Martin Novotný je velmi rozrušený. Dnes je výroční vystoupení jeho sboru a mezi diváky má být i jeho otec, kterého již delší dobu neviděl. Sbormistrová si všimne jeho vzrušení a začne vyzvídat, co se děje. „Dnes přijde i můj táta,“ říká Martin pyšně.
Nahoře i dole
Pasáž je průchod domem
pasáž je sprška bacilů
pasáž je projít kolem kříže
kde jsou mí milenci
Arwen
Arwen je víra v sebe,
Arven je Mery i Lin.
Mery je modrá tůň,
kam padáš.
Lidé starší krve
Nechce se psát,
nechce se žít,
všude jen předstírání.
Ten pán mě ani nepozdraví
Major Zeman
Budoucí Major Zeman si už od dětství přál stát se Jamesem Bondem. Byl to chlapec z malého města, ale nebyl hloupý, věděl, že se bude muset hodně učit. Nejdříve šel do herecké školy, byl to takový kabaret, naučili ho tam i trochu zpívat. Potom se přihlásil do tajných služeb, celý svět se mu otevřel, nejdříve vojenská rozvědka i kontrarozvědka – městečko bylo na hranicích, přelézání pod dráty bylo lepší trénovat za dozoru.
Kunst
Zuzana má muže, takový obyčejný týpek, ale dosti pohledný. Koná se autobusový výlet za uměním, muž si přeje, aby Zuzana jela s ním a tak Zuzana jede.
Malé město v jižních Čechách, zámek je rozlehlý, chodby studené, ne stěně freska s tváří ženy v červeném, průvodce mluví o alegorii moudrosti. „Ale to je přece královna,“ myslí si Zuzana.
Festival spisovatelů
Byl to Zuzanin první festival spisovatelů. Malinké divadélko pro děti někde ve městě. Pocta spisovateli, co zemřel v Paříži v máji po studeném březnu 1939. Hra se stíny a staré fotky.
Žena zaklínače
Byl jeden zaklínač, který pocházel z královského rodu. Když se narodil, mamince ho hned ukradli. Řekli jí, že je mrtvý a dali ho vychovat k pěstounům na daleký sever. Zaklínačem se stal tajně, ještě v mládí, královský rod byl už dávno prohlášen za vyhubený, nevěděl o svém původu nic, ale našel Učitele.
Tajné dodatky Mnichovské dohody
Víte o nich někdo něco. Byly.
Vždycky jsem byla herečkou
Vždycky jsem chtěla být herečkou. Nějak se mi nezadařilo. A to byla mojí učitelkou sama Nely B. Asi nejsem ta Vlastička.
Cesta
všechno se třese strachy
ty zmrzle hřeješ ledy
pod ledem tepe srdíčko
chtěl bys být vyvolený.
Můj ten kříž
Někdo se probudil nahý
prý znovuzrozený
a zazpíval si píseň
o čmeláčkovi
Jemně
Všechno se ztratilo
písek se přesil
jabko se zkulilo
poroste devět sil
Vnuci naší paní
Zefírie je krásná země, každý tam chce žít. Velký Mongol chtěl obsadit zemi, všechny ostatní státy se bály Velkého Mongola a tak mu to dovolily. Zefiřany pozvali na jednání jako hosty. Zefiřané pochopili, jak moc se všichni Velkého Mongola bojí a tak souhlasili s obsazením části svého pohraničí.
Léčba pláčem
Máme starosti,
dlouhé šedé vlasy v protisvětle,
židovské město,
tam co byli ty studenti.
Na koncertě
Na stěnách
portréty hráčů,
věčných spáčů,
čuchačů medu.
Slunce v duši
Za oknem zima,
tělo jak doutnák.
Před postelí
tančí vamp
Čert s kosou
Po schůzce s B. přejedená zmrzlinou ještě rychle do Delvity koupit něco zdravého pro dceru. U východu z metra pózuje muž čertovského vzezření a předvádí parádní uniformu mladé ženě. Jen tak úkosem pohlédne na mě.
Dva orgáčky
Max se má pořád skvěle. Pořád mluví o Zuzaně. Zuzana je jeho kamarádka. Prostě ji milujea maj spolu sex.
Lyrykovi
Někdo mi napsal báseň
nasypal do ní
milované smetí
smetí se házelo
Janovo prozření
Svatojiřská
23:19:26 24. 10. 2003
Dnes nade mnou vrtali,
modrá loď se kutálí.
Panenství
Žid předával Dívku k ukřižování římskému vojákovi:
"Znásilnili jste ji nebo ji máme znásilnit my. " řekl voják.
"Neznásilnili jsme ji a v žádném případě si nepřejeme, abyste ji znásilnili vy," řekl Žid.
"Nemůžeme ji ukřižovat jako pannu," řekl voják.
Démoni a andělé
Marie chtěla být sPetrem sama. Petr nechtěl, aby je někdo viděl, jak jsou spolu, a tak vybral malou sluji. Myslel si, že je to tak pro ně dva a trochu vzduchu. Skočili dovnitř, levitovali a vleže se objímali.
Petr a Marie
VBetlémě se narodilo děťátko. Krásná Marie porodila dceru. Dali jí jméno Susana. Susana byla krásná po Marii, ale moc vážná.
Klinika
Kníže Lombardini má krásnou pracovnu, nevidí zní nic než skály a moře. Kníže sedí u svého mahagonového psacího stolu a právě zvedl sluchátko svého soukromého telefonu. Volá jednu Kliniku asistované reprodukce někde ve Švýcarsku.
Vrecepci kliniky zvoní telefon.
Opice
Píše se rok 1987. Zuzana už je zase těhotná. Má novou práci a její manžel vypadá unaveně. Půjde na potrat.
První šlechtic
Eda je trumbelín. Věděl celou dobu, že je manželem princezny, a klidně připustil, aby si vzala někoho jiného. Vůbec ho nenapadlo, že ona prostě jenom neví, že už je dávno vdaná.
Když už měla tři děti a jemu bylo pětatřicet, daroval jedné svoje spermie na vyzkoušení a narodila se jim krásná dcera.
Zlatá rybka a prasátka
Jsem tvoje zlatá rybkave kterou jsi věřil v pěti. Rybka teď pluje kolem - skoro v padesáti. Tys houby rybář - háček, vlasec, síť, nemáš nic.
Vyklouzla všem, tvoje rybička.
Poď do postele
Bez peří
Bez sypku
Polštářek pro Venuši
No ten ti ale sluší
Khumbamela
Setkání nesmrtelných
„Teď zemřeš. “ Je krásný letní den, Zuzana medituje v trávě na louce, je na speciálním meditačním kurzu, učitel z pásku předříkával monotónním hlasem uspávače hadů „uvolněte si celé tělo. “ A najednou se ozvala tahle šílená věta. Je to hlas toho, kterého miluje, je to hlas jejího nebeského krále a ten hlas se jí vysmívá.
Sen
Zase vidím sen
Sním vusmívání
A pláču za mlhovým závěsem
Když tu nejsi
Šlechtic
Naléhavé
Nečíst
Než Eda
Posílám ti pusu, Edo, ale malou, ale sladkou.
Tatry 1978
Nádraží vPopradu
Ve 4 hodiny ráno
3 mírně nevrlý holky
vystupujou zvlaku
Zahradní slavnost
Zuzana potřebuje kolem sebe hodně místa, proto miluje zahradní slavnosti. Má pozvánku na jednu vybranou akci. Pan Král ji doprovází. Max to ví, koupil si lístek na balkón pro nepozvané.
Zabijácká spermie
Max miluje Zuzanu. Už dlouho ji miluje. Chce se rozvést. Jeho žena Aténa zuří.
Gepardi
Válka, dvě krásný černovlasý děti, jsou pořád spolu, chlapeček a holčička. Jako dva plaváčci, jako dva první lidé, Adam a Eva. Mimo ně není nikdo a nic. Jenže někdo přece je, zlý strýček Rudolf.
Lízat sůl
"Právě jsem se rozešel se Zuzaninou šéfovou Lili," říká Max ve tři ráno Romanovi.
"Proboha, vy jste spolu chodili. "
"Posledních pět let už jsem spolu nespali, ale scházeli jsme se na různých večírcích a povídali jsme si spolu. Seznámil jsem se s ní na jednom mejdanu, když mi bylo 19.
Maxův rozvod
„Sešli sme se zde, abychom posoudili návrh na rozvod manželství doktora Maxe Y. a paní Atény Y. Návrh podává doktor Y. Žádám o vyjádření protistrany,“ říká soudkyně.
Tchýně
Je jaro, Zuzana je šťastná, je potřetí těhotná, už brzy bude rodit. Konečně ví, že Max jí doopravdy miluje. „Vzal bych si ji tam nahoru i se dvěma dětma,“ pomyslel si vzimě, když spolu seděli na školním srazu. Neřekla mu nic, ani že je potřetí těhotná , ani že je moc šťastná, že ji miluje, ani, že kdyby nebyla potřetí těhotná, že by musela skočit do Vltavy, protože by si neuměla vybrat mezi jeho štěstím a svým neštěstím.
Anekdota
Max je stále ještě ženatý se svojí první ženou Aténou. Je to totiž i jeho druhá žena, vzal si ji znova vminulém roce, aby nepřišla o svou dobře placenou práci vjedné americké firmě. Teď se prý chceužrozvést napořád. Aténě se to nelíbí, má sice plno milenců, ale na Maxe žádnej nemá, ani vposteli, ani jinak.
Návrat domů
Max je do Zuzany doopravdy blázen. Koupil si byt proti jejímu domu, okno zakryl fólií, co je skrz ni vidět jenom ven, koupil si termovizní kameru a dalekohled a pozoruje Zuzanu. Celý dny i noci. Má výhled přímo do ložnice a Zuzana ráda spinká, tak ji vidí každou chvíli.
Na koberečku
Max je na koberečku u svojí šéfky a říká: „Četla jsi moje dopisy a použila jsi je proti Zuzaně. Jsem zklamanej, posílala jsi její šéfový kopie. A přitom jsi mi už před rokem slíbila, že ji dostaneš ke mně do oddělení. A proč jsi se mnou spala, tehdy před deseti lety, když jsi věděla, že miluju jinou ženu.
Slavnostní zahájení
„A určitě přijďte všichni večer na zahájení kongresu, bude hrát česká filharmonie,“ říká Zuzanin šéf. „Uvidím Roníčka,“ raduje se Zuzana a tanečním krokem se jde po obědě zaregistrovat do Kongresového centra. Ron je její spolužák ze základní školy a první láska, tehdy se jmenoval Roman, ale to už dávno není pravda. Je úspěšný muž a tak se nechal přejmenovat.
Konkubíny
Jaro 1984. Zuzana tlačí golfové hole Františkánskou zahradou, vedle ní jde její manžel Kryštof. Vgolfáčích je prvorozený syn, je mu právě rok, a mezi madla kočárku se jen tak tak vejde její vyklenuté břicho. Je už zase těhotná.
Tatínkova holčička
Byla jedna moc hodná holčička, rodiče měli jenom ji. Maminka se o ni moc bála, holčička muselapořád sedět doma, ani vlétě na pionýrské tábory ji nepouštěla, aby něco ošklivého nepochytila od těch druhých dětí. Ona milovala hodně moc oba dva svoje rodiče, ale tatínka, toho milovala úplně nejvíc.
Když jí bylo sedmnáct, její nejhodnější tatínek požádal svého mladšího ženatého přítele, ať se sní vyspí, že je určitě ještě panna, a že nechce, aby zůstala starou pannou.
U vojáka
Je pátek večer, kamarád volá kamarádovi: „Jsem na Plzeňský, U vojáka, měl jsem snad deset piv, píchám Novou. “ Ví, že ten druhý si to vychutná, zná celou Nových rodinu hodně dobře, otec Nový je jeho kamarád, jeho žena byla před dvaceti lety jeho milenkou. Chodil za ní do panelákového bytu, měla malé děti, někdy si představoval, že ty děti jsou jeho a Zuzany, proto tam chodil rád. Celou dobu se stýkal scelou rodinou.
Vin(n)a
Zuzana je studentka malého gymnázia, každý jí má rád, všichni kluci jsou její kamarádi. Jednoho má ráda trochu víc, ale ti ostatní si odhlasují, že si sní nesmí začít, protože jak by ktomu přišli oni. I na velkém gymnáziu má Zuzana svého obdivovatele. Je to její spolužák ze základky Roman.
Apsarasa
Zuzana objevila před pár měsíci Písmák. Ne že by byla na netu nová, ale tohle ji opravdu baví, napíše, co ji napadne a lidi to čtou. Sem tam jí napíšou i nějakou kritiku nebo dají tipa. Óhohó.
Dva tisíce let
- Kdy už se s ní konečne vyspíš.
- Myslim, že už brzo, nechal jsem se obřezat.
- Proboha, kde.
- Na Bulovce.
Do postele
Milenec nechce pozvat milenku na koncert, nechce ji pozvat vůbec nikam. Milenka ztropí scénu. Milenec si na ni ztěžuje kamarádovi:
"Chodim s hysterkou. "
"A kam s ní chodíš.
Láska v deseti
Podpírají sloupy pseudogotické
moji lásku.
Bylomi deset,
kdo věřína lásku desetiletých.
Maxova zpověď
Bylo mi osmadvacet, dal sem si před sebe Zuzaninu fotku a podřezal jsem si žíly. Předtim jsem řek Evě, ať se se mnou vyspí, že se pak zabiju. Vyspala se se mnou. Kolem půlnoci odešla zpráce a já jsem si podřezal žíly.
S tebou se budu i potápět
Zuzana jde na koncert, sní jde o pár let starší cizinka. „Přicházejí moje bývalá milenka a moje budoucí milenka,“ říká Max. „Zuzana má krásnou postavu, má překrásný kozy,“ přesvědčuje Max toho, kdo mu Zuzanu objevil. „Potvůrka, vzala si tanga.
Vědecký pokus
Už dlouho se mezi členy nejvyšší vědecké instituce diskutuje o tom, zda existuje telepatie. Jeden přední Vědec, co dříve souložil úplně skaždou, od uklízečky po ředitelku, už chodí delší dobu po vědeckých mejdanech a nechce spát sžádnou, protože nejlíp mu to prý udělá doktorka XX zjistého vědeckého ústavu pro výzkum mozku. Oba jsou prý telepati a vsexu je tudíž neomezuje nic, ani zákony přitažlivosti zemské.
A je jich pár vědců, co jsou opravdoví výzkumníci.
Havaj
Já nechci na Havaj tam za vodou,
pokud provázet mě nebudou
kozičky mojí milé:
Domácí úkol moje milá
Sex po internetu
Jedna Petra moc touží po milenci, píše mu dopisy vrůzných řečech, česky, anglicky, francouzsky, jen aby udělala dojem. „Miluji tě zoufale, brečim každý den, jsem jen tvoje. “ A on nic, je to antarktickej ledovec.
Najednou ji na tu samou adresu přijde zneznámé adresy soubor fotek, které se jmenují Lolita, jednu otevře, nána zvědavá - a je úplně vyděšená, je tam muž jejích snů, napůl sedí, napůl leží a mezi nohama má hlavu hubené ženy.
Jazz
Mužský pohled
- Kolik jí je. Padesát. Vypadá hodně mladě a je opravdu hezká. Říkal jsem si, co budeš dělat s takovou starou, ale už vim, co s ní budeš dělat.
Ráchel
- Prej si vydržuješ Dášu.
- No jo, občas jí dávám nějaký prachy, naposledy před půl rokem, ale už pět let jsem sní nespal.
- A co by tomu řekla Zuzana, kdyby to věděla.
- Právě se to dozvěděla, chodim stelepatkou.
Koncert
Max miluje Zuzanu, Zuzana jde na koncert. Max je kamarád ředitele koncertního festivalu, tak chce na koncert taky. Nejde do sálu, schová se vedle a bude se dívat za záclonou, jak to Zuzaně sluší. Umělec se s Maxem taky zná, prohlížejí si společně Zuzanu, jak jde celá v černém pod červeným deštníkem na koncert a umělec říká: "To máš takovou kurvičku.
Kateřina
Kateřina to nevzdala, chce Maxe. Nevadí jí, že jí umírá kluk v Německu, má ho sice moc ráda, ale láska není všechno. A Max je najednou úspěšnej a bohatej a ženský se o něj rvou a ona je přece taky ženská a krásná.
Pozvala Maxe na chalupu svých rodičů do Krkonoš.
Zuzanina svatba
Je začátek září, krásné počasí, dnes se vdávala Zuzana. Staroměstská radnice, Zuzana měla květy ve vlasech, na šatech motýly a usmívala se. Max se zdálky díval, byli jenom kamarádi, nikdy spolu ani nespali, tak proč tak strašně záviděl jejímu manželovi.
Večer je Max sám doma, brečí a chce se zabít.
Fiktivní rozhovor
Dobré ráno, nejdražší.
Výborně, to to začíná.
Ach, pozorně tě čtu,
Asi moc pozorně ne.
Loď do Palestiny
Asi vpůlce prvního ročníku vysoké školy jela Zuzana na povinný lyžařský výcvik. Přestupovala na Kačerově zautobusu 121 do autobusu 106, měla batoh a lyže a neutrální ranní náladu. Vecpala se do autobusu a tam už nad ní stál nějaký člověk, měl taky batoh a lyže a řekl jí: „Ahoj“. Uvědomila si, že je to asi její spolužák zkruhu Max, nestačila si ho prozatím všimnout, ale jede sní na ty hory.
Omaha Beach
Jeden můj příbuznej bojoval na Omaha Beach. Je to v Normandii, byl to začátek invaze spojenců. Zachránil se, protože ho odveleli. Řekl svým velitelům, že tyhle jatka nemaj cenu.
Smolařka
Bývalá přítelkyně přichází o půlnoci za Maxem, aby se s ním konečně po dvaceti letech vyspala. Vdávala se jako panna a myslí si, že je to Maxova vina. Její manžel je na služební cestě, rodičům svěřila děti a řekla jim, že přespí u kamarádky. Jenže Max je nový člověk, dříve spal s každou, která si o to řekla, protože nevěřil, že by si moh někdy něco začít se svou milovanou holkou Zuzanou.
Cikánečka
Je krásné dubnové dopoledne, příroda smrdí, ptáci řvou, Max velí poradě nejvyšších papalášů firmy a neví o tom nic. Matka bývalé manželky Atény volá Maxovi: „Aténě se něco stalo, nebyla vnoci doma. “
„Vnoci jsem sní mluvil,“ říká Max. A vzpomíná, jak šel vpůl třetí ráno do svýho domu pro tričko, co koupil pro svoji tajnou lásku Zuzanu, a potkal tam Aténu, řek jí, ať okamžitě odejde, nechtěla jít sama, a tak se nabíd, že ji doprovodí, ale na ulici se mu pak udělalo špatně, lehl si na zem a donutil ji, aby mu zavolala záchranku.
Studijní objekt „Marie“
Je dubnový večer. Následník trůnu volá Staviteli Archy: „Navštívím vás a vaši ženu. Přijde i První kněžka. “ „Nechcete tu návštěvu odložit na ráno.
Ganga
Max žije úplně sám, obě děti mu umřely, milovaly totiž Maxovu přítelkyni Zuzanu a tak si jejich vlastní matka objednala jejich zahubení. Stará čarodějnice vyrobila vúdú panenky a milé děti umřely na rakovinu. První umřel chlapec, do poslední chvíle ho operovali na slepé střevo, až pitva zjistila nádor mozku. Maxovi rodiče umřeli na rakovinu jen pár týdnů předtím, hezky jeden po druhém.
Akce
"Přichází muž mého života," myslí si ona, udivená, že necítí nic, "měla bych jít k němu blíž" a jde. Podá mu obě ruce a on půjčí jen špičky prstů té pravé. "Tak rychle, akce, jdem na to", říká on. Jdou do obchodu a vybírají spolu rybičky do jejího akvária.
Smutná krása
Dianě je 28. Je štíhlá, bloňďatá, atraktivní mladá žena z Moravy. Její matka téměř zemřela, když Dianu rodila, a tak rodiče Dianu velmi milují.
Diana teď žije v Praze a pracuje jako sekretářka.
Zhrzená
- Už mi zase voláš. Spali sme spolu jednou a je to 19 roků.
- A Zuzana ti netelefonuje.
- Zuzana mi telefonovala naposledy, je to půl roku.
Listí
Bývalí kolegové, Max a Elena, se setkávají na mejdanu. On není rád, před pár lety ho svedla a před půl rokem se pokoušela o totéž. Nezaváhala ani před tím, aby žalovala Maxově tehdejší nadřízené na jistou Perchtu, že o tom neúspěšném svádění napsala na net. Hned jak ji uviděl, rozhodl se Max pít celej večer jenom ovocnou šťávu.
Stal se Francouzem
Stal se Francouzem
Opět potkáváme naše staré známé, Zuzanu, která má tři děti, je vdaná a žije někde na okraji Prahy. Zuzana vpovídce nevystupuje, vystupuje jen její obraz. Dále potkáváme Maxe, muže středního věku, který si myslí, že Zuzanu miluje, ale čas utrácí sjinými ženami, zejména se svojí bývalou manželkou, narkomankou Atenou. Atena a Max jsou už podruhé rozvedení, Atena je už ale zase vdaná, vzala si Maxova bratra Jeffa.
Tři muži a Zuzana
Tři muži a Zuzana
Všichni už jsou dospělí. Někteří se znají z mládí, Roman a Zuzana spolu chodili na základní školu, Roman, Max a Aleš spolu chodili na střední. Max chodil s jednou Zuzanou na vysokou, neví, že je to ta samá Zuzana. Je to už všechno dávno, Zuzana je vdaná, nevzala si žádného z nich, žije ve stejném městě, ale to je tak všechno.
Ztracená báseň
Jako voda mele břehem,
jako hlínou raší list,
jako vločka těžkne sněhem,
budu si tě, lásko, číst.
Telepatický sex
Max je muž středního věku, leží vnemocnici, před dvěma dny přežil klinickou smrt. Maxe mají všichni moc rádi, dva kolegové jsou sním ve dne vnoci. Oba mají stejné jméno: Jan, ale jeden znich je Francouz, tak si říká Jean. Max vypráví o své milované Marii, kterou už půl roku neviděl.
Výlet ke Styxu
Výlet ke Styxu
Už je po pohřbu. Max je vpráci oblíbený. Právě se vyzvracel na záchodě a vrací se do kanceláře. „Všichni brečí,“ říká kolegyně.
The Legend
&&Danny&&01. 02. 2003&& zajímavý. o bytostech v nitru Země které nám pomáhají jsem měl fantazie když jsem byl malej.
V kádi II.
Vkádi II.
„Nevím, co mám dělat,“ říká si princ. Je už pozdě večer. „Zavolám čaroději, princezna je čarodějův učeň…“
„Potřebuju, aby sis něco přečet, je to na písmáku.
Příkopy
Příkopy
Je ráno, mlha, kroutim zadkem, chlapi zíraj. Nechci kroutit zadkem. Začnu se aspoň pořádně mračit. Jdu dál, pořád kroutim zadkem a navrch vystrkuju kozy.
Časokruh
Časokruh
Cestuju časem nazpátek,
budí mě pláč mých robátek.
Chci věřit, že znova
Mystika všedního dne
Mystika všedního dne
Dagmar Havlová byla krásná talentovaná herečka, kterou většina českých mužů milovala a většina žen obdivovala. Něco jako Marilyn Monroe v Česku. Marilyn si v36 letech vzala prášky, Dagmar jen o pár let starší se stala Dagmar Havlovou a tím první dámou.
Před dávnými časy vládly královny.
Hloupý Honza
Hloupý Honza
Princezna bydlí ve věži a princ v zámku. Princ se o princeznu bojí. Princezna pozvala prince na společný výlet. Princ odmítl, a tak princezna chodí na výlety sama.
Zlá královna
Zlá královna
Zlá královna byla nejdříve jenom hloupou princeznou. Potkala prince a řekla si: "Toho dostanu. Nabídnu mu všechno kromě lásky a dostanu za to všechno. “ Byla krásná jako anděl a princi se líbila.
Hodná ježibaba
Hodná ježibaba
Princ bydlí celý život s ježibabou, je to jeho matka, ale prince nenávidí. Královna se jí vždycky bála, ale královna byla před ní v bezpečí, protože princ ji nemiloval a ježibaba to věděla. Princezna ji kdysi viděla, ježibaba se na podívala pohledem tak vřelým, že si princezna v tu chvíli připadala jako ztrouchnivělý pařez. Milovala prince strašně moc, a věděla, jak moc on miluje ji, ale nevěděla, jak by mohla žít jako ztrouchnivělý pařez.
O malém apoštolovi
O malém apoštolovi
"Nemusím k tátovi. " ptá se malý apoštol andělským hláskem svého strýce. "Prakticky jsem ho našel na ulici, nejmladší bezdomovec v Čechách", vysvětluje princ svým dětem. A malému apoštolovi říká : "Bude se ti u nás líbit, přihlásim tě u nás do školy.
První román
První román
25. 10. ránoMuž 1: Řekla jsi, že je všechny zabiješ, když s ní půjdu na rande, pamatuješ. Musíš říct, že to neuděláš.
Princezna v kádi
Princezna v kádi
Princezna bydlí ve věži. Její princ se vydal do světa, chce všechno vidět, všechno znát. Princ se právě setkal se svým přítelem čarodějem. "Jak se má princezna.
Vědecký přístup
Reportáž
V laboratoři nejmenovaného biologického ústavu.
"Čemu se směješ. ""To je tak sprostý, že ti to ani nemůžu říct. ""Cože.
Rok s tebou
Rok stebou
Já tě miluju a ty miluješ mě. Kvůli mně jsi se rozved. Tvoje děti nechtějí žít se svou matkou, ale se mnou. Bydlí stebou, protože jsi jim slíbil, že přijdu.
Mužské hry
Mužské hry
- Nemám ktomu co říct.
- Myslíš, že sme prasata.
- Jo. A ty jsi sní spal taky a věděl si, že ji znásilnili a neudělal si nic.
Hombre
HombrePřichází člověk beze jména, Jde s ním i jeho krásná žena. K pozdravu vyletí pravice,nastává trempská zdravice. Trému jsme měli,neboť jsme zapomněli,Jaké to vlastně jebýt na čundru.
Nahoučká
Nahoučká
Kámoši mu pořádají přehlídky,
každej tejden aspoň jedno nahý ženský tělo.
Tu starou kamarádku ti z hlavy vyženem,
V Podoli
V Podoli
Mám sestru Irenu,
plaveme v bazénu,
lidi si plavou všudy,
Cheris
Cheris
Co je to za světlo,
co pluje vnás,
potop se do sebe,
Nějak se mi chce
Nějak se mi chce
Nějak se mi chce
napsat báseň
nějak se mi chce
Skládačka
Skládačka
Těšim se na další shledání,
těšim se na polibku předání,
těšim se, že mě ochráníš.
Dnešní den
Dnešní den
Lehko je mi, lehoučko,
vydrž ještě písničko.
Letí můj pozdrav nesmělý