Písmák Kompletní balení
Jsi, jaká jsi.
Zaplať panbů
Jsem jakej jsem
bůůů
Vedle
Mezi nohy jsem jí šáhnulz výchovného pohledu stuhnula taky změknul. Šach matnení už co hrátkrál ležísrdce běžínedoženevypustila na mě štěně.
Jaký tvar má sluníčko
Je sluníčko kulaté, nebo hranaté.
Máte mne za idiota.
To nemějte.
Jen proto se ptám,
Víčko, anebo špunt???
Onehdájsem nastoupil do vlaku. Když jsem hodlal vstoupit do kupe, tak se dveřmi vyvalila slečna kolem dvaceti a chtěla vystoupit. Tak jsem jí uvolnil cestu. Nesla si nějaké sešity, nebo skripta, či co.
Černobílo
Ohnulas střelku kompasuKudy mořem ploutbez břehubez majákubez větrubez ptáků
Oškubalas křídla snůmPopírají gravitacisnad ze setrvačnostisnad z dobrého vychovánísnad silou vůle snad ze strachu
Bodlas nůž do srdceZezadu, hluboko, bez varováníproč chci se ptátproč nedpovídášproč to vždy stejně bolíproč mi dáváš chleba, když žízníhynu.
"Pro jedno kvítí slunce nesvítí. ""Za pět minut jede další tramvaj. ""Její chyba.
Švorc
Někdy se staneže mám prázdné dlaněMusím platit daněale co dostavám za ně.
Zdravotnictví pro zdravíarmádu pro pohoduškoly. No aby z nás nerostli voli.
Ale za co koupit dárek mámě.
Trest
Chtěl jsem si pořídit psa, aby hlídal můj majetek, ale neměl jsem dost peněz v české měně, měl jsem jen dollary. A tak jsem zašel do finanční instituce, míním tím banku. Vyměnil jsem dollary, ale pořád to bylo málo, tak jsem si půjčil. Moc financím nerozumím, ale myslím, že úrok 50% byla dobrá nabídka.
Změna je život?
Klávesy ze slonovinylehké prsty nesoua stejně nikam nedonesou
smutně sténajíšanzoniérku volajíTa s rudým boa kolem šíjezpívá to co v ní hnije.
Publikum žabožroucky neumíale i tak pokrytecky tleskásnad proto, že píseň o mrtvých dětech se zdá tak nějak, tak nějak, hezká.
Žel já fráninu mělslzy v slovech zřel. nepomáhá sklenky mazleníMU dolů se mění.
Když andělé stárnou
Ptám se, kde jsi. Tam. Proč tama ne icikdepostrádám.
Bůh dal křídlašetřil medempírka padlaplují nebem
Suchéokoničí nenízemí tečekřehké snění.
Pojďme péci písek...
Kde jsou holky z pískovištěco písek pekly s námařekly Tak zas příštěkdyž volala je máma.
Asi párky ohřívají
pro své děti,
muže,
Když se zamiluje keporkak
Když se plejtvák zamilujeza svou děvou tajně plujeA kdo je jeho partnerka. Přeci ropná tankerka. Lodní šroub jí krásně bzučíplejtvak na něj valí voči.
Spatříc plout jí ladnou chůzí srdce škube, ba i házíNevím, zda to každý ví on má srdce tunový.
ZNÍ?
Hrany z mramorukřičí na rohukoleje z železaZNĚJÍ.
Odhad distancezavírám očiskáčichci vlastně.
Bylo by proč anoje i proč nevětší, menšírovná se.
Plusy vyhrályv tuto chvílizvedámkufříkskříp.
PROTIVÍTR
Spatříc světlo světa,
všichni se culili,
jako kmeta,
nejradši by zabili
SEL
Vlhký propletenec genitálií ve věčné tměpumpuje do těl živiny, poskytujíc všem stejně, ať užzuby optimisticky zbarvené cenísamec, či samice.
Včely svými sosákysají, co kmen ze dnaaž na vrchol vyhnal. Život začal další kolo,stále stejné, nikdy nudné.
Koruna nedávno ještě chudázáří svými vůněmi po větrua láka každého,aby svými nozdrami nasál parfém,jehož formule chemikům utajena.
Padnul optimista
Je tu jarolidi šílídál bych žvárosrdce kvílí.
První kabriořidič skučíled se mění v H2Osrdce pučí.
Krátké sukněčisté ubrusyvšem je divněsrdce na kusy.
Všude jen fialynikde orchidejelásky dozrály.
Chybí duze modrá?
V barvách duhy je i modrá,není vidět, bo obloha,jak každé dítko zná,tutéž barvu má.
Jsi-li ovšem snílek,neutěče Ti modrý dílek. Chudák na okraji oblouku,mrzne bez klobouku.
Nahoře to pěkně fučí,modráskovi slzí oči.
Na každém prstě
Mám rád vůni Tvé kůže, miluj mě - muže.
Tobě se nechcemoc,mé srdce volá o pomoc.
Tak si holka trhni, na jiného se vrhni.
Já mám na každém prstě,.
Posloupnost
Miluji - nejím. Nejím - hubnu. Hubnu - slábnu. Slábnu -umírám.
Nesnesytelná lehkost snění:
Jdu,myšlenka u ní. Ona proti mně. Tep se prudce mění.
Nápad.
Neochočuj
Chovámesvé sny. Dokud pro ně máme krmení, v podobě naděje, tak krmíme. Až se dohrabeme na dno pytle, tak se soužíme.
Proč jsemsen divoký ochočil, proč jsem ho nenechal, abyv hlavě divočil.
Proč úča není moje baba?
Ač se učitelka ve škole snažila něco dostat do mé hlavy, tak jsem si nikdy moc nezapomatoval, protože jsem k ní většinou neměl žádne citové pouto. Ale zjistil jsem, že pokud se mi některá dívka líbí, tak i když mi říká úplné nesmysly, tak si pamatuji každé její slovíčko. Divné, že.
Sobec?
Koleje se rozchází,kotel topí do ruda, nápravy se rozjíždí,loukoť rozpadá.
Není cesty dál,není ani zpět.
Mizí svět,zima,umírá květ-ina.
Víčka plná olova,tělem štípe mráz,neudržím Tvá slova,zhynout by šlo snáz.
Sen, kořen, naděje
Sen umírá. Kořen usychá. Naděje nikdy. Žije dál.
Novoty se nevyplácí
Poslední brnky do kytary,oheň ještě plápolá. Květák říká, jdi už spát,srdceještě nehodlá.
Proč bych chodil spát,kdyžžena chce si hrát. A tak beru baterkua už křupem po štěrku.
Co bys dělal v pravěku?
Co byste dělali, kdybyste se propadli v čase zpět. Měli byste vědomosti a znalosti, co máte teď. Dejme tomu třeba o 20 tisíc let. Čím byste pomohli lidstvu, anebo se jen proslavili.
PIN 5546
Měl jsem platební kartu,
VISAelectron kartu,
Abychmohl banku dojit,
všakznáte ten princip.
Na chvilku na kolo zanevřu.
Dnešek byl pro mě velmi zajímavý. Ráno 7. 5. 2003 v7:42 projel přes naší vesnici volaký velmi hlučný dopravní prostředek.
Předeherní dilema
Mám takové jedno dilema, ale nejdřív uvedu jednu historku a jeden vtip, díky nimž mám vhlavě ten rozpor.
Jednou na gymplu jsem před hodinou češtiny nějak vytušil, že budu zkoušen zliteratury, tak jsem o přestávce juknul do učebnice a jediné, co jsem si stačil přečíst bylo, že Antonín Sova (mohl to být klidně i nějaký jiný básník, ale tuším, že to byl právě Tonda:-) měl maminku Josefku, a že jeho otec byl kantor vobecné škole a občas při hodinách hrával na housle a malý Antonín pobýval vjeho třídě již od raného věku. No a právě od tamtud by mohla pramenit Antonínova melodičnost vjeho básních.
Profesor mne nakonec skutečně vyvolal na tuhle látku a já spustil.
Rohlík chce svobodu
Co se stalo, pane Sádlo.
Nic pane Rohlíku,
jen je všechno z pytlíku.
Už existuje i řízek instantní,
Radši 100 červených, než zas mimo.
Štěstí dnes při mně stálo. Na všech křižovatách jsem měl zelenou. U mě nevídaný jev. Bohužel mne štěstí opustilo.
Víš čeho se boj?
Nemusíš se mě vůbec bát, budu-li na Tebe řvát, anebo křičet. To je naopak dobré znamení, které tak sice na první pohled nemusí vypadat, ale je. Jestliže se umím hněvat, znamená to, že mám stále snahu řešit problémy. Ale něčeho se doopravdy boj.
Film života
Až budu běhat tak rychle, jako jiní chodí aaž si svatý Petr vloží do videa kazetu s filmem Život a činy UchaVoka, chtěl bych, aby se bylo na co dívat. Zatím prvních 21 minut filmu není nic moc-v podstatě nuda, nuda, šeď, šeď. Ale mnoho filmů začíná nudně a kolikrát se rozjedou až v půlce. Asi to je i můj případ.
Zahradu stejnak plně nazavlažíš, tak proč se holka, proč se snažíš???
Když mou dívku neokouzlí rýmy,měl bych na chudáka lásku slovy zlými,křičet, řvát a hubovat,a jinak se ventilovat.
Půlka z Vás mi řekne: "Jasně, ulev si. Děvku lásku vytáhej za vlasy. "Zbytek bude se zastat chtíta jejími dobrými činy ji omluvit.
Amor asi stárne. Mezek jeden tvrdohlavý!
Nalada zas jeden velký splín,kéž bych byl její stín. Dělal bych ji bodyguarda,místo toho žalu halda. Vidím-li dva se líbat,chce se mi naplno zpívat,neb to důkaz je, že láska žije,jen mě před ní osud dokonale kryje. Možná se to časem změní,a i já poznám lásky jmění.
Láskybus
Někdy začátkem puberty většina z nás nastoupí do láskybusu a vezeme se. Každá zastávka, na které nevystoupíme, se rovná jednomu zmařilému pokusu navázat onen celoživotní vztah s osobou nám osudem přidělenou, duší zpřízněnou. Někdo vystoupí na první zastávce, to je případ těch nejšťastnějších. Dnes jsem opět na jedné zastávce nevystoupil a zůstal stát na paluběláskybusu, ale pomalu se mi začíná zdát, že hned tak nevystoupím, takže si asi raději sednu a při další zastávce si jen tak jedním okem prohlédnu nástupiště.
Kde berou medici orgány pro pitvu? No přeci z lásky nešťastné.
Ať je venku sníh, či bláto,
Ty jsi moje zlato.
Ne, zlato radši ne.
zlato je příliš studené.