Jsem 2024

Jsem jako pírko na polštáři
Jsem jako ďábel slidskou tváří
a do tmy tma co stále září
Jsem duše války

Pro K(l)ate

Zas hlava lítá v oblacích
a držkou ryju v zemi
Zas Srdce tluče o pomoc
marnými nadějemi.

Black Friday

Černý pátek
v rámci děje,
naše vztahy
z výprodeje

B 83

Jaký paradox
Nebýt sám
a přesto
duše osamělá

Sudba

Bolí mě duše
tím jak nemocný je svět
Pravda je lež
a lež je prý lepší nevidět

víceMÉNĚ

Jednou chci vědět
víc
. a vrátit čas
Jednou chci cítit

S Tebou 2021

Je toho hodně co bych říci chtěl
slovy jen trochu
o hodně více řečí těl
Projevit city je však jako cesta do pekel

Opilá noc

S tebou vletět do ohně
Když jinde city zebou
Husí kůži po těle
A milovat se s Tebou

100x

100 nocí bych hvězdy z nebe krad.
Pro jednu noc nic nechtít,
jen se milovat.
100 dní kradl bych slunci svit.

(za)hořelo

Sedmikrásky hoří
Láskou všech mých hoří.

Mona Lisa

Mona Lisa
Tajemná
JeUhranulaVšechnyMužeVBoduNulaChladnáVášeňKrásaTělaJenJednohoMužeSmělaPlamenSvícePotácíSeTouhaZhasneNikdyVíce.

když sen je Málo

Dnes večer se mi o tobě zdálo
Srdce tepalo jako o život
A po probuzení
málo

let 40

Jsme zkušení - v bolestivých pádech
Už víme jak chodit - s kudlou v zádech
Hledáme význam
jedniček a nul

xyz láska

Vnebi se vznáší
ptáci jak vmoři
Létají ryby
a voda hoří

NAROVINU

Až jednou v nebi /nebo pekle/ zjistím, kdo házel mě (a mým blízkým) klacky pod nohy - tak dostane tak do držky, že to v životě neviděl.
. a že sebe taky nevynechám.

Od(s)cházení

I.
Známe se už celkem dlouhoJak na dálku tak na blízkoHořeli jsme možná i touhouTeď zapadáme do písku
II.
Tušíme co na sebe řeknemObčas víc, než vlastně vímePárkrát si ještě napíšemNež se navždy odcizíme

Sixteen

Prší mi do snů

Bylo deštivé tmavé ránoJá se probudilaZe snuVe kterém ses mě zdálA ten déšť chladil i hřálVe vzpomínkáchJak jsi mě nechal opuštěnouNebo tenkrát po vlasech hladilA déšť stékal po oknechTy jsi mi lichotilI lhalA sen co se mi nedozdálJako by ladilS tím smutkem a štěstím a deštěmA slzy co stékaly mi po tváříchZalévaly mé rány solíA v mokrém polštářiSe hromadily všechny moje vzpomínkyA jako by i z něho lehce pršeloVstát z postele nešlo Ani se nechtěloA to všechno z TebeA z nebeStále pršíA rána stále stejně bolíA já vlastně vítámŽe i když prší, tak že aspoň svítáNeboť moje duše tušíŽe jednou vyjde slunceKteré ty chmury zrušíA do mých nocí vrátí se klidný spánekŽe budu se opět těšit z radovánekJinak než jen ve snuCo ze spánku mě deštěm budí.

In the air

AhojVezmu Tě na procházkuJsem strážce vzdušných branNadechni se zhlubokaOči měj vždy dokořánA uvěř, že sny se plní Na počkáníTak pojď a vyslyš moje přáníCo do větru posílám
PodívejKoryta řek a obliny stráníOdlesky slunceCo se před večerem klaníMěsíc je lampa rozsvícená v nociMá dlaň ve Tvé dlaniSpočine do svítáníLetmé noční dotýkáníA v duši klid a zářný pocit
SvítáNež ráno promne naše víčkaSpíme propleteni do klubíčkaA slunce rozžhne světlem svíčkyVšude kolem modré nebeTy máš mne a já mám TebeA problémy jsou malé z výšky
Tak pojďSe vydat na procházkuSe srdcem které cítí LÁSKU

Dopisy

Dopisy
Bílá je obálka na dopisyPrázdná a lačnáJako Ty jsi. VíšRád jsem ti psával rukopisylehounce rukou po těleNevrátí se co bylo kdysi jiného našla jsi příteleJen ruka má psát stále je připravenámarné však vkládat je nové listyJsi obálka dávno uzavřená. Dopisy bez adres nepříjdouTím jediným jsme si jisti

ROZECHVĚNÍ

Roztávám a střepy ledu tají dechpocitem co popsat nedovedu,sníh se proměňuje v žhavou vodu,slunce sálá v chladných zdechVětrem svěží vůně vanerosu z lůna otírají dlaně,ze rtů roztoužený vzdech,vzduch vzplane na nádech
***V rytmu vlnobitíse rozrážíme o útes,rozkoš planeponořená v pocitechKrev co proudí v žilách,pot co stéká po zádech,jsme rosa co se rodí na listechTvá duha po dešti - mé kapky na oknech.

Divizna II.

Chceš kvést, chceš sílit,
ne živořit u plotu
Chceš slunce,
a lásku potřebuješ kživotu

Zahrada

V hlavě zní muzikaV tónech hledámco mám, co postrádámNejsem skladatel,tak noty k sobě neskládámJen slova s melodií tichaA plíce stále duní,srdce stále dýchá
Ty jsi jako zahrada,co pytlák právě vykrádáBere jen nejlepší kusy,které stejně nesníJen ho láká představa dělat co se nesmíVeselá árie se možná rozezněla do životaTo když sten se ozval do tichaO co že vím,kdo z vás to dříve vydýcháProto Tvoje struny teskní
Přehrávám si otázku. jak obehrát se navzájem a zůstat při tom čestní.

Májový evergreen

Píšu Ti zapomeňa vše co chci je zapomenouthlavně sámstále cítím vůni mořské pěnysny a touhysolí naplněnya prázdno v dušiz jedné ženy
Je první Májje lásky čas a smutek všudekolem násbásně mé jsoujen levný špásslabou protiváhouarmád spásnerovnicí všech Tvých krás .

Rally Group B

"Really Great Beasts"
Start.
50 dlouhá pravá 3 utáhne20 pravá 1drž se vpravolevá naplno20 pravá 1brzdi50 pravá naplno kope200 levá 2
šotolina, asfalt, ledhorizont,pak dlouhý letpřes písek, bláto, kamenízávodní autov oblaku prachuna okamžik zkamení

lose (čti Luss)

Jsi má vzdálená blízká, ze země múznevšedně všedních dníJsi síla která nutí vše živé sílit a růstv úrodných časech než příjde půstJsi vším co mají v sobě ženykřehkost a krásaTebou násobeny
***
Úsvit je rána,světlo tmouPíseň zpíváš, ústy dvouCo nesmí a nemohou,nesplynou
***

srdeč_nie

Vidíma cítímStejná SlovaDýchat chciS TebouPřes jedny plíceChci vidětDo TebeVíceaVíceDálek je v násNeschůdné hraniceV nestejný časNa stejných místechTouhy hoří po těleJinak však Chováme se dokonale dospěleNebýt nic než přáteléNesmět víc než dětiNeotvírat nové dveřeNecítit cizí vůněJen (zá)vidětJak srdce V cizím lůněBijeaBijeNa poplachKdyž přiznat máŽe cítí se jak malé slůněCo zemřela mu matkaKdyž přiznat máŽe cítí strachŽe (ne)cítíNicaNicNež jít dálNezbýváKdyž nejsou zadní vrátkaVěci se měníLidé přijdou a odejdouPryč a dál a víc(s)nímODCHÁZÍM

(NE)máme cenu

Máme darnemáme cenuJsme dlaní párCo hladí oblázkysálaly teplemTeď chladné jsou od lásky
Máme talentrozzářit zatměníPřekonat vzdálenína blízkoJen ticho a mosty padajíjinak nic se nezměniloNepišať dál se nic nezmění

...

PíšuláskuŽiju zklamáníKaždý verš uhlazená slovaNaděje rozsypaná v pískuhrubá tvář obeliskuNa život neměl nadání
HledatzkoušelMilovalsám

Vodopád

V temné nocislyším vodopádAno je to senco se mi přišel zdátKřišťálová voda co v řece splýváje hlas co zpívá s vlnkami nápěvuze Tvého úsměvurozehrává melodieco hvězdy jako noty ladíPoskládané perly pod polštářduši nenápadně hladíA když ráno otevírám snář,tak vím, že. Život jsou vzlety a pádyplynou a bouřívodopádyPadají, ale nevzdávají boj

Ahoj, jak se máš?

Ahoj, jak se máš.
DobřeTrochu jako maso na gulášRozkrájený na plátkyNaklepanýOpepřenýOsolenýPodušenýPlavu si v omáčce s cibulíNe. Už mě život nebolí,Čím dál víc mi chutná

Divizna

Divizno v poli jediná co jsi zbyla
Čím jsi mě okouzlila.
Jsi majákpodél cestTvou barvou dám se véstrozevlátým polem obilí(jako v moři)Jsi vidina návratulidem co se ztratili(touha v nich stále hoří)Chtěli by alespoň čas vrátit zpátky,vždyť život je tak krátkýA Ty zářivá,a silnáRostlá u cest v polích přes které šly válkya střídala roční obdobíZ půdy co tohle všechno zažila a ví,Jak život sílí a chutná(tolikrát ložem byla milencům)
Ty odoláváš větru, dešti

back in black

datum 22. 1. čas 02:25
střih /
Svět se špatným směrem točí. Pohled do očí je pohled do prázdna.

UŽ NECHCI BÝT BÁSNÍKEM

Jednoho dne jsem se probudil sTebou
Všechno ostatní se rázem stalo nepodstatné
Byla to láska
Já začal psát básně

Jekyll & Hyde

jJsem dobro, co občas ukazuje temnou tvář Zachraň mě včas lék dobře znáš

Zlo/m

Vzpomínky na samotu zebou
Lepší je být zase sTebou
Zledu po kapkách roztáváme
Dýcháme teplo do zimy co vsobě máme

30 hadích růží

Jsi ztělesněním hadaJsi jed a jsi zradaJsi křehká, jsi hezkáJsi ta co ztrestáBez milosti, bez příčinyTy co znají Tvoje splíny,Ty co znají Tvoje viny
JSI SVŮDNÁ, JSI PEVNÁ A ŽÁDOUCÍKDYŽ MUŽE SPOUTÁŠ DO BEZMOCI
Na posteli květované povlečeníVšechno je stejné jen Tebe měníKdyž všeru svlékáš svoji kůži,Tak svůdná ne nepodobná růžiPo trnech Tvých stéká moje temně rudá krevI Tvoje slané slzy, to jak dusíš vsobě hněvA vsrdci horkostAž v zádech mrazíTo vášeň píše na oknech
A PAK NAJEDNOU JSI ZASE KŘEHKÁNOC VYBLEDLA A TY JSI ZASE OSAMĚLÁ…

Potápěč

Potápěč
Asi mám ještě vsrdci
místo pro cit,
jenže mám takový divný pocit,

TEN CÍL JSEM JÁ

Jsi jenom stíntoho koho jsi bylaNa rtech touhavmarnost se slilaA jen jít dálje těžšínež kdy se Ti zdáloTak jen běž dáli ujít jen pár krokůnení tak málo
Život jde dálA i když vítr staré rány ještě nesvál,prostě jdi dál a nebuď nesváŽivot je běh na dlouhou trať,tak občas trestáA vítězové můžou být poražení,každá rána sice bolí,ale časem dojde kzahojeníTak nebuď smutná,prostě chce to jít dálCíl je snad na dosah,blíž než se kdy zdál
Ať řeknou lidé,že každé ráno Ti to sluší,že klid rozprostřel seopět vTvojí dušiA úsměv Tvůj, že znovu překonái bouřkové mraky,věř že do svých stanicdojedou i vlaky
A že tam budu stát já…

Mořská romance

Mořská romance
Svítání
Křídla volavek
Jemně hladinu zvlní

Pod-zimní

POD-ZIMNÍ®
Podzim
Zase barvami hýří
To jak opisuje po malíři

PRO PRŮVODKYNI S OKOUZLUJÍCÍM ÚSMĚVEM

Stále vidím Tvůj úsměv
A hlava se mi točí
Ne, nebrečím
Víš, jen mám vlhké oči

Otisk v písku

Snažím se nakreslit do písku
Tebe
Nebo alespoň část Tvého otisku
Vyčíst zreliéfu nebe

Sním (Tě)

Zítra vstanu jako by nic…
posnídám čaj snadějí.
Ustrojím se,
ačkoliv nahý bych byl raději.

Po čtení inzerátu

Prázdná jak plechovky
u popelnic,
opodál zastávka
ze které nejede nic

Rozdrobení časem

V básních svých pomalu opouštím banality
už vyrostly ze slov jako jsem já neboi Ty
už dospěly
už si nic nedělají z prázdných dní všedních i nedělí

Kozoroží

Dotkni se mě – jsem chladný jako skála
Vypadám jako se srdcem zkamene
Ledový pohled zdánlivě prázdných očí
Vím však víc,než by ses odvážila hádat

Noční

Mám zase jednu znocí kdy nespímkdy snapůl zavřenýma očima
pozoruji všechny noční stíny a temné záblesky
Ten černý svět je tak zvláštní a jiný
strašidelný a přesto tak uklidňující

panelák CITY story

Tíživá samota čtyřech stěn
Stavu mé mysli je odrazem
Volný jako nikdy dřív,
Přesto uvězněn - sám v sobě

AŽ PŘIJDEŠ

V průvanu nočních snových vět. Chci chytit nový vítr do plachet. A pro lesk Tvých očí letět na Polárku. Jsou krásnější, než ze všech jiných dárků.

Životu vstříc

Neumím číst
z čar ve své dlani,
životní osud snad ani
není pevně dán.

...do stejné řeky vstoupíš

S ilný L ásky Z ásah A morův To když jedna za druhou vpíjí se do polštáře. S mutek i R adost D éšť C itů a E mocí Neví jak má tlouct. Při vzpomínce na rysy Tvojí tváře. Stávám se čím dál větším lhářem.

NIGHTWISH (Noční Přání)

Nightwish (Noční přání)
Soumrak halí krajinu do sametu,
tichá je ozvěna noci.
Jen my dva jsme tu.

Hledám dál

Nehledám krásu
a přesto vdlaních,
rtech, (no však víš)
znenadání našel spásu.

(Bez)naděje

Někdy si připadám jak
zadušená špička cigarety,
jako slova co ztrácí význam
v půli věty.

Samota...

Samota,
je prázdnými oky mříží.
Není kam utéct.
A smutnou duši tíží,

MADISONSKÉ MOSTY

Naše láska je jako Madisonské mosty.
Co překlenují břehy,
spojují
a chrání před deštěm.

(do duší) PRŠÍ

Prší
já cítím,
jak déšť
smývá

(ne)Září

Mé srdce láskou tluče.
Ano jenže,
není komu složit hlavu do náruče.
Nemám komu lásku dát,

(mé) Letní dny...

Je horké léto
a ze všech dní
tak sladce dýchá láska.
Jak slunce hřeje, voda chladí,

Nevidím?

Nebe a slunce je nad námi,
přesto ztrácí se vzduch.
Mezi čtyřmi stěnami.
Co stalo se snámi neví ani bůh.

Ráno s Tebou (a rosou)

Noc je tak teplá a vlahá
A ty jsi tak hebká a nahá.
Ráno pak budíNás rosa,
Ty po trávě běžíš bosa.

Placená láska...

Placená láska.
Mluvíme těly,
mlčíme ústy.
Trochu nás tlačí svět.

Jsi roklina (Lásko)

Potkali jsme se,
a naše láska strmě vnás rostla -
- (stejně jako skály z krajiny vpozadí).
Pak náhle skončila.

Rozchod do tmy

Rozchod do tmy
Ve tmě zdáli ozývá se jedna věta,
ze dvou míst,
zazněly čtyři slova.

LÁSKA + STŘEPY (črepy)

Láska + Črepy
(Já + Ty )
L Lúbiť sa.
Á Áno, lenže Ty aj Ja

V úplňku vidím Tvoji tvář

Vúplňku vidím Tvoji tvář
Spohledem upřeným do měsíce,
spohledem upřeným ke hvězdám
- kterých je na tisíce.

Zdáš se mi (u oltáře)

Zdáš se mi (u oltáře)
Zdáš se mi
a má mysl shřejivostí záře,
maluje nás dva - u oltáře.

Trojúhelník lásky (a nevěry)...

1. (prolog II. )
Láska je přímka
Co spojuje dvojice.
Trojúhelník obrazec

HLEDÁM

HLEDÁMNEVÍM PROČ JE TENTO SVĚT A JAKÝ MÁ NAŠE ŽITÍ SMYSLMOŽNÁ ŽE ZA PÁR LET BUDU RÁD ŽE TO NEVÍMMOŽNÁ JSEM SI UŽ MYSEL ŽE TO VÍMA MOŽNÁ SI JEHO SMYSL NAJDU JEN PRO SEBE- TŘEBA PRÁVĚ ZÍTRAZATÍM TO NEVÍM A ASI STÁLE HLEDÁM
TAK JAKO STÁLE HLEDÁM SÁM SEBE TAK JAKO HLEDÁM KDE JE DOOPRAVDY NEBETAK JAKO HLEDÁM VĚCI CO SE STÁLE MĚNÍTAK JAKO HLEDÁM NADĚJI VE VĚCECH CO NEZMĚNÍMTAK JAKO STŘÍDÁM NADĚJI S BEZNADĚJÍTAK JAKO HLEDÁM VYSVĚTLENÍ PROČ COBYLOVČERA DNEŠEK ZMĚNÍHLEDÁM DŮVOD PROČ SE DĚJÍ VĚCI BEZ PŘÍČINYHLEDÁM DŮVOD JAK OBHÁJIT SVÉ VLASTNÍ ČINYHLEDÁM DŮVOD ZAČ BOJOVATTAK JAKOJSEM HO JEDNOU NAŠELPRÁVĚ KVŮLI TOBĚHLEDÁM PROTOŽE VÍM JAKÉ JE MILOVATHLEDÁM AČ TU KTEROU MÁM POŘÁD RÁDUŽ JSEM JEDNOU NAŠELJENŽE LÁSKU K NÍ NEDOKÁŽU VYMAZAT
NEDOKÁŽU, PROTOŽE MI PŘIROSTLA K SRDCII KDYŽ VÍM ŽE UŽ SE NIKDY NEVRÁTÍA PRÁVĚ TOHO SE BOJÍM ŽE SE NEVRÁTÍ TO OPOJENÍOPOJENÍ MÍT ZASE NĚKOHO RÁD Z CELÉHO SRDCE. MĚL BYCH HLEDAT DÁL ALE MÉ SRDCE TO JEŠTĚ NEDOKÁŽE
NEDOKÁŽE.

Motorkář!

Jsem motorkář.
Kombinézu na těle,
a spřilbou, co zakrývá mi tvář.
Uvnitř bijesrdce v rytmu motoru,

Sv.Valentýn pro 2 ochladlá srdce

Jeden den Svatého Valentýna,
za okny sníh a dvěma zkřehlýmsrdcím je zima.
Možná čekají na Jaro,zda jim novou mízudo žil napustí,
možná čekají marně, že jim někdo - kdysi tak blízký odpustí.

Pár týdnů bez lásky

Už pár týdnů
bolí mě u srdce,
už pár týdnů
mám první vrásky.