Písmák Dáma v růžovém aneb přihlaste se do kurzu raketového modelářství I:část
Ještě pořád si to všemohoucí vesmíre můžeš rozmyslet, drmolila v duchu Klára cestou z práce Můžeme se dohodnout, já budu dělat,jakože se nic nestalo, a ty zařídíš,že mě Barunka bude domavítat jako každý den a na ten trapný incident prostě zapomeneme.
Dlouho hledala klíče, aby dala Vesmíru prostor, velmi pomalu otvírala dveře.
Miska s granulemi v předsíni byla netknutá, tak jak ji tam ráno připravila. Po Barunce ani památky.
Dáma v růžovém aneb přihlaste se do kurzu raketového modelářství II.část
Někdy do sebe věci prostě zapadají Seskládají se jako kamínky, když je nasypete do krabice a zatřesete s tím. Jak řekl ten orientální mudrc, nikdy se je tam nesnažte skládat po jednom.
Adriana Horáčková s tím dokázala zatřást pořádně.
„Omlouvám se, ale ty lapálie s městskou částí byly nezbytné, nevím, jak jinak bych vás probrala k životu,“vysvětlovala paní Horáčková, zatímco drobečky amarantových sušenek odpadávaly z koutku jejích rudě namalovaných stařecky svraštělých úst na ubrus s motivem vybledlých fialek pracně sestavený z miniaturních křížkových stehů.
Totem je lepší
Řekněme si to na rovinu, Totem je lepší, zábavnější , barevnější. Písmák je suchárna.
večer
Když večer chodí mezi paneláky a dívá se do osvětlených oken
vidí, že v jenom z nich bliká televize, všichni sedí v kuchyni
babička přišla z kostela a oprašuje si sníh z kožichu
děvčátko hledá poklady v šicím stolku
nesmělý protest
Myslím , že je škoda, že Adonisova dílka už nezdobí stránky Písmáka.
Byla to spíš recese a nadsázka, svým originálním zpracováním dokázala pobavit. Ale to jenom tak na okraj.
moucha 2
Septala mi moucha
do praveh -o ucha
ze pry me moc nezere
ze se na me vysere.
Hořké podzimní přání.
Ať podzim zasáhne tě krutou ranou
přeji ti vášnivě
ať je ti líto k mé potěše
aŤ jen vítr pročeše ti vlasy
naslouchání
Naslouchání je pohostinnost duše.
Vyslechnout někoho znamená poskytnout mu přístřeší.
XXY.
rybí nokturno
Slyším -li šplouchat čluny
sedím dále jako zařezaný.
Hraju si se sítí a dávám prostor imaginaci.
Kdyby též velká ryba připluvší ke břehu se zúčastnila mého rozjímání
´O růžové sledí bytosti
Hierarchie sleďanské armády,sestávající z Růžových Sleďanů.
Sleďoš
Sledník
Sleďák
soumrak
Můj pane
jenž kráčíš v podzimním mlhavém soumraku ve své černé kápi
můj pane
který otvíráš dnešní mraźivé noci svůj dům
Rybí reminiscence
Říká velká ryba malé: nikdy nejdi na nic silou.
ˇZivot je boj,ale ty se musíš naučit taktice a vtipu.
Tak budeš nejen rovnocenným soupeřem,ale zároveň se i pobavíte.
Malá ryba to vzala doslova a s hubou od ucha k uchu se zakousla do návnady.
Nad rákosím tma
Nad rákosím se chvěje duhový větrník,třese se a cuká,až náhlý poryv větru od rybníka dá směr jeho svištivému otáčení a čírky se zelenozlatým pírkem na křídle udiveně dají chocholaté hlavy dohromady v rokujícím kruhu.
Větrník se zatím dotočil do malé černé kuličky,postrádající logiku a směr,rozpačitě trčící nad kalnými vodami,až se prostor kolem ní vyprázdní do hlubokého blankytu a posléze noci jako tmavěmodrá silná káva,v níž se všechno rozplyne a ztiší.
Oči žab probleskují temnotami a poutníka noci jímá strach
Lampy vrhají své magické divadelní světlo na hladkou sametovou cestu,bolestně vedoucí