Václav Havel - AUDIENCE
kdo: Společensko-kulturní enemble Študý chudent
co: Václav Havel - AUDIENCE
kdy: 1. a 2. března 2004
kde: v divadle Na Prádle, Besední 3, Praha 1 - Malá Strana
Pár básní ve formě RITONEL
Kniha zpátečníka
Má milá knížko s černými řádky.
Tak se mi zachtělo, když četl jsem je
být zase o nějaký ten rok zpátky.
Mladičká básnířkaII
Mladičká básnířka
Mladičká básnířka skorálky nad kotníky
bouchala na dvířka paláce poetiky…
Malostranská kavárna– Dobrá trafika
Surfaři na trávě aneb Jak jsem se rozsekal
Bylo parné letní odpoledne, rtuť teploměru se šplhala ke čtyřicítce, až se ztrávy na louce vypařovaly poslední zbytky vody. Když jsem tam tak leželi, připadali jsme si jako na rozžhaveném uhlí. Ale ono to bylo vlastně jedno, protože před sluncem nebylo úniku.
Jediný Pavel to vymyslel chytře.
Optimistovo rekviem
Parník náš topí se pod námi
já si čtu Opilé banány
manželka odešla na dámy,
říkám si: "Konečně v klidu tu seš"
Tvůrčí sprcha
Snídám. Rozespale zírám na namazaný chleba. Je pět hodin ráno. Svítá a místnost je tichá, celý dům spí.
Dvojitá fantazie - variace na beatlesácké téma
Dvojitá fantazie
Včera jsem se cítil jako mrož.
Kdesi ve žluté ponorce jsem plul zahradou chobotnic.
A cítil jsem tak unavenej, zmrzlej jako krocan.
Sinus a kosinus
SINUS A KOSINUS
Když počítal jsem kosin,
tu nějaký zlosyn
(odněkud z Velkých Losyn)
Jedno jaro na Montmartru
JEDNO JARO NA MONTMARTRU
Psal se rok 1910. Na Montmartru začalo jaro. Pohlédl jsem zokna a spatřil pustou zahradu a holé stromy. Zmocnila se mne deprese.
Mladičká básnířka
Mladičká básnířka
Mladičká básnířka skorálky nad kotníky
bouchala na dvířka paláce poetiky…
Jaromír Nohavica
Nás sebevražda nebolí...
SEBEVRAŽDA NEBOLÍ
Nás sebevražda nebolí,
nás ani smrt neskolí.
Vždyt mi tu budem na věky,
Možná jsem snílek....
Možná jsem snílek.
Možná jsem snílek,
že chci všechno fajn.
Možná jsem snílek,
Slunce vychází nad Malou Stranou
Slunce vychází nad Malou Stranou
Svatomikulášský chrám se halil v oparu ranní mlhy, která se snášela nad celou Prahou. Havrani kroužili kolem chrámové kopule a zvěstovali příchod zimy. Dole na chodníku bylo rušno. Spousty lidi spěchaly do práce, spousty lidí spěchaly do školy, spousty lidí spěchaly zpráce domů a spousty lidí nikam nespěchaly.
Unorová romance
Únorová romance
Byl podvečer 21. února 2003. S Klárkou jsme stáli na Petříně a dívali se dolů. Tam dolů na velkou Prahu.
Zpívám blues
Zpívám blues za tohle ráno,
zpívám blues za tenhle ten den.
Zpívám blues a všechno je už dáno
zpívám blues a zbývá zemřít jen.