Písmák Konec neopatrné lišky
Černý škvarek místo tělaživot už je dávno pryčohonem se liška třela o ebonitovou tyč.
Šťastný život
Potkal na chodbě šéfaupřímný úsměv falešnými zubyněkolik připravených otočeknápřah paží poskočení trhnutí ramenemvše je nacvičeno tak o co jdekaždý se musí nějak živita za ty prachy.
Dělají se ještě horší kouskykvůli penězůmtak co onnejde o nic hlavně nehledat důvody to by se z toho člověk proč to všechno vlastněale zase má všechny ty věcidost dobré co je na tomzávist mumlá si jenom závistsmát se šťastně vypadat perspektivnějsou různé způsoby on má tenhle tak coa za ty prachy.
Doma všechno jak to čekalvlídný byt nechá ho vejítvšechny jistotyšťastné tváře dětí žena polibek a proč to vlastně dělá kus rozpraskané slizké kůže na jiný kusa mlask. asi nějaký zvyk nebo cov televizi to taky ukazovaliale jak z toho venhodnoty bojovníků kteří nic nevědí každý musí nějak proploutproč a kamjsou tady přece volné dnybez masekaspoň některýchúplně to asi nikdy nejde ale za ty prachy.
Revizorka
Vautobuse dítě stálo
zplna hrdla křičelo„Bodejž jsi jen trochu máloty cikáně mlčelo. “
„Mlč, hle - znehodnocovač jízdenekhrej si, tu máš držadlo“však kdepak její potomekjenom řvát ho napadlo.
A zas do hrozného křiku
Ráno
Vyšel jsem ráno z domuordinérní začáteka obloha se zdála nějaká nerozhodnáco bude vůbec dělat
nemyslím si že je to správnékaždý by měl znát svoje povinnostikdybych já nevěděl přesně co to jetak bych třeba ani nikdy nikam nedošeli cesta prý může být cílpěkná blbosttoulat se bezcílně mluvit z cestyřád je řád jako že se jmenujuno nic abych se vrátil.
Když jsem tak šel kolem rozbitých plechovekviděl jsem že se pohybují se mnoutrochu mě to mátlovidět svoje nohyjak se střídají úplně pravidelnězůstal jsem stát a pozoroval v úžasu svoje kráčející nohyčlověk pořád nachází na světě zázračné věcijenom takové zrození životanebo i člověkaani se tomu nechce věřit všechna ta vajíčka a bičíkyjen jestli je to vůbec pravdadnes si každý může vymyslet cílenou dezinformaci a tvrdí vám se šťastným úsměvemže můžete věřit úplně všemu co jste si myslelino nic abych se vrátil. Hýbal jsem se docela slušnějistá rutina třiceti letnohy i ruce koordinovaně vlastně to ani není takový zázrakpodívejte se na čolkaten i plavei když slyšel jsem. ale kdo vímohla by to být nějaká fáma a kdybych ji poplašně šířilnašli by si měschovávat to já se teda moc neumímvždycky je mě kousek vidětdvacettřicet už jdu a hned je všechno jasnéno nic abych se vrátil.