Písmák Našeptávání
Až pohoří ti vytkne zklína,
plůtkem pírko přeskočí,
až rozetne ti obočí
a hlasem plným zlého vína
Inzerát na papírové růže
Rusé vlasy tvořily na polštáři podivně pekelnou svatozář a v ranním slunci v nich hrálo tisíc měděných hádků. Hádkové se proplétali v pravidelných pohybech, jak je dívčí dech odfukoval tam a zpět. Venku to zavanulo a závěs se odhrnul doširoka, hádkové se zaleskli ještě víc a z kuchyně se pode dveřmi vinulo . if you´ll tolerate this, your children will be next.
Muž mé ženy
Na Svatojakubském hřbitově vládlo ticho a klid, podivuhodně netypické pro tuto čtvrť. Zdálo se, že stará kamenná zeď, sotva pár metrů vysoká, tvoří bariéru očím i uším. Hluk aut, křik prodavačů, nadávky řidičů sem pronikaly jen matně a zkresleně, tvoříce příjemné pozadí zlatavému odpoledni.
Kamennými chodníčky se pomalu procházely stařenky, do sebe zavěšené a tiše pomlouvající dávno mrtvé známé.
Ze studnic
Trnová hradba z plných plic.
Povstali muži od radlic,
či není víra ksetí .
Pánbůh si do úst bral ze studnic