Písmák Nevíte prosim vás, jak se dostanu ven z nádraží?
Petr stojí na náměstí u staré sochy světce, na sobě červený svetr, vypadá nervózně.
Taky že je.
Za pět minut má totiž takzvané rande naslepo, což je někdy považováno za velmi dobrodružné. Dá se o tom taky dlouho tlachat u piva skámošema a vypadat světácky- tato vyhlídka se Petrovi zamlouvá- nebo to vyprávět na večírku prsaté Markéty, která se bude hihňat, což se Petrovi líbí možná ještě víc.
Formality
Formality
Ona utřela poslední dlaždičku a otázala se Jej, zda má již vše sbaleno a je-li připraven.
„Ano, má milá“, odpověděl jí trochu distinguovaně, jak to ostatně dělává vždy, když chce naznačit, že vněm problém není.
„Tak to tedy můžeme vyrazit. “ zajásala Ona, zběžně se prohlédla vlouži, kterou za noc stihl vedle lithiových kamen „vyrobit“ jejich mechanický ohař, obtáhla si rty červeným latexem a postrkoval Ho ze dveří.