Písmák výročí
pořádný pořádný šesnáctipatrový
žuchnutí
polštář proti betonu a spousta spousta
krvavých peříček
nostalgia brno
a nadosah
začazený nakrčený škraloup
rozředěný vodou
ukotvené vzducholodě
moje
neodhadnout z okna
z patra možnosti
řeky
nezapojit jazyk nevysát
pořádně, pořádně
foyer podrážděné hmyzem
na zdi. hlučením větráků.
a za dveřmi vlevo - tam je malé peklo, cystav srdci strojovny
ále ále - nikdo odtud, nikdo
poledne
samotu jsem zaháněl
bylinkami
zaříkadly i projímadly
můj vlastní hlas zněl
a synovi jste dali jméno znova
mami a tati. není hlína ani
čas
seškrábal zpodobizny
všechny rysy
o jednom pánovi
měl práci. byla to noční práce. a když se vrátil kolem šesté ráno domů, cestou do koupelny ze sebe shazoval oblečení, až byl nahý a vlezl si do vany. z držáku na šampony si vytáhl cigaretu, zapálil si apustil chladnou vodu.
Nevím nic, Brno, Café Práh
Nikdo za nic nemůže a nikdo nic neví
Brno/ Zas po nějaké době. Zas v Prahu. Tentokrát sedmého březnaje pro drahé návštěvníky připraveno organizačně odfláklé, zcela otevřenéa ryze fabulační literární čtení, nějaká ta muzika, vypití si, posezení a zarelaxování. Akce započne zhruba v pět hodin odpoledne.
Setkání - čtení, hraní, břišní tančení a pojídání eskima (nebo eskyma) na Prahu
Dobrý večer ahoj nazdar,vynechme pro jednou řeči o všech těch věcech -. a přejděme k (tamté)věci - takže:V sobotu 24. ledna budev podprahovékavárně Práh v Brně nanejvýš otevřenésektářské setkání (nevim přesně koho, ale tipl bych, že všech dostavivších se). a u příležitosti tohoto sektánívystoupí a přečtou, zazpívají a všelijak si zaperformují:aššurballitjturanTriffidnoe1(hannazka)a dalši skrznaskrz avantgardní zahraniční umělci z indonésie, nizozemí či třeba britských ostrovů.
Číst se bude v Brně na Prahu...
Dobrý večer ahoj nazdar ---Chtěl jsem se jenom zmínit, že - v návaznosti na jarní čtení, které v Brně na Skleněnce pořádala martinez - jsme se s ní rozhodli pokračovat třeba zrovna teď na podzim - a tak nějak zavést tradici jakýchsi setkání, kecání a čtení (mimojiné: novin, z karet, taktiky protihráče při člověče nezlob se. a tak. ) - tahle setkání bychom rádi situovali do kavárny PRÁH u Vaňkovky, ténaproti galerie, kde jsou teda fajn prostory, obsluha (doufám) a tak. no a abychom zas tak neotáleli, začínáme už osmého.
novinářská klišé
chyť datlachyť datla; uhryzni mu hlavuoškubej ho, pohoď pod nebesachyť datla, zmrzač, zabijprotože on je doktor lesaa ty toužíšvyžíznit; vypít stromy – potěšit tím ženu(strategie pro anarchisty)jed, stříkačky do kořenůpotřísnit krajinu prázdnými místychceš:vypárat úsměv, když je úzkostlivoenergii napěchovat – kam se vejdevždyťv určitých případech umírání plodí života toběo nic nejde .
promiskuita
podélným sekemotevřeš bránu zahrady- utrhneš ovoce; orelse ti mihne za zády dravec – zrezlý parazitco ti občas spí v břišea občas klove níža skrz rifle není slyšeta chcípnekdyž ho nakrmíšpak sebe sám – je to bez námahy(prokopnout plesnivý trám)stojíš za plotem, v zahradě vedle dráhyzašumí tozkvasí v hrdle, nabobtná--- a pak tě potká prázdná dlaňzastudí kdekoliv jen požádáša na výbavu už nezbudejak dál: projdeš park a mineš kapliflusneš na vitráždaruješ na chudé -a jsou ještě hromady těch věcíco se dají přetvořitvidíš – krmíš orla shoradáváš mu zálohyv převleku občas projdeprázdná dlaň přes uliciprázdná dlaň v sukniobeplý zadeksedřenýpalec u nohy.
přízemí bytovky
strop- sem tam průrva, plíseň, trávažmolkuje se. kape. ubývá--- a setrvávájak dlouho vůbec -a ty kousky (mlíko, sníh -. )vymrkneš je a ztvrdnou na koutcícha čaj vpetce kopnutý posteli pod nohy -se zpověry nedopijesvětlo se smrskne na pruhyje časový údajkonec insomnie - .
stalker
- a co dělat pod kouskem světla - tam si to maluje a tam mimo svíčkubez zájmu mažev těch místech není nicnež se jich dotknešnežprohlídneš kamuflážeprohlídneš prospekt. složenku. leták z billy. on je tam.
rozchod
klíč správný - zajede do zámku; ukazovák prohnutý - zakřupáz jakési upatlané euforie nebo snad kvůli pocitu viny olíznu dveře a vpředsíni se sjedu pohledem od poklopce dolůpo prošlapání postupně dospívajících ulic Holešova; po skle, které se nedokáže pouhou naivitou udržet při sobě; po prošlapání podrážky zbroušené, prchající a kroutící se jak hladinacítím potřebu to ze sebe smýtsnad kvůli té čistotě zahnu na záchod a kousnu do mýdla/mít fantazii jako dítě; namalovat se do knížky,plivat dooblohy v zobáku pelikána – o tohle frajerství jsem přišel/přimhouřený, svraštělý, opilý na mol, jak štětka neposlušný, drolivý o něco míň, rozředěný – a přelakovaný – vejdu do obyvákuna pohovku tlačí bibleotci je špatně rozumětrozpřáhnu ruce do šíře, kteréSpisovatel říká láskajá – zasraný archetyp - hazardní hráč, lhář a flákač, kterému se život těžko přenáší zpod peřiny za hranu posteleřeknu promiň; řeknu něco; vymyslím si slovo v té parádě nenápadné/a teď nakreslit zadní dveře/bříška prstů - nasytí se tváří, nasytí se dvoudenními vousy, škrábavě sjedou do kapestěžko si vysvětlit, že jsem kdy miloval ten panelákový svět, kde ti nad hlavou křičí, pálí fotky, ladí kytary a pod nohama dutě mlátí do stupaček; kde na sousedy jezdí vymahači; kde psi chčijou na rohožky - - -nemůžu dovřít, mávnu rukou a jdu pokračovat vtom svém anonymním večeruv prochlastaném kostelním průvanuv náladě kdy není nálada; ve slovech: díky, sorry, kokot, cena, mám tě rád, vole, nemám, nemám nic, nevím; ve slovech já, já, já - la, la, la/komiksový hrdina; nebylo to vtom, že by neměl dost štěstí; jen tak zlomyslně napsaná role/je zataženo, šedočerná kaluž spláchne hvězdy a všechno to, čemu se říká hezký a tak ---a to, čemu Spisovatel říká láska, zůstane skříplé mezi dveřma.
protisměr
nejdřív rukou ukážu – a podívám seobrysy v přítmí okorajívidím --- tam se světlo rozsvěcujepodle fotobuňkysjel jsem okapovou rourou a chci zpětpod vypouklým střešním krovem jelepší uzel na uzel z povlečení, kalhotek, toaletního papíru. zapojit paže a stoupat vzhůru mezi okoralým drobným hmyzemvzhůru se světluškou v nosekuželemtak schválněkdyž mě udržíš ---totiž:vymyslíme materiálvymyslíme krajinu začnem uté asfaltkyco zní odlétávají malé kamínkyprskají do lesa, žhnou, rukávy se nám derou na tělo přisychajínebo jsou to jenom hvězdy, či nadrcené kusy planet do kterých pak otráveně kopnešrozsrší se jasněvšechny hvězdy: tvoje falešné vlasy tvůj nasáklý deník tvůj prefabrikovaný kocour- milenec, miláček tak akorátže z té výšky až ho shodímnebude mít šancimy ji mámea do kostelní zimy ti půjčím sako přesně padnoucí ke krátké sukni--- obraťme toseskoč ty za mnoužijem z regálů papírů smraduz chleba a petrželeale nikdy nez nanicovatého vykrádání horoskopového vykládání skutečnostikašeuvnitř hlavpochopíme se dokonaleněkdy chytnu slinu, přesvědčím se pivem měkce s intuicí slepce přesvědčím těpočká to zatím to počká - - -rozpřáhnu ruceobrátím dlaně dolů- seskoč tohle patří kživotnímu stylu:vzdáme se všeho čemu nerozumíme, budeme zbídačení, propíchaní kovem, synteticky barevní – intuitivní a líní budeme /aranžovat páteře do vykuchaných ryb. /hop – stlač metry, rozervi vzduchtrávník je posekaný otlačíme tam zadkyjinde než tady jsme dvě nuly poblíž možná ležatá osmičkakolem: těžítka, tabule, výlohy. kopnu do sklasvítíš jakhvězda na fotobuňkupodpálený strašákjsme děti--- a ta výškana doplivnutí hoří pole přes něj je jen kousek domůdo porcovaných mohutných schematicky poskládaných stromůťukáním do dřeva to odpočítáme--- dopadnešspadneme ---všechno prázdné už znamená čisté.
depka
na kuchyňském stoleleží kuchyňský nůža kus sýraa já mám na výběrvšechny tyhle věci fungujou mechanickykvůli hladuse prostor zmenšujestěny loupoua blátivé světlo ze zahradytrčí do místnosti jako trám hladověl tak dlouho žesi mohl dovolit splnit sen zašmodrchanou nitímám na výběrspolknu ježkašňupnu chillizeď zatlačím zpátkytyhle věci fungujou mechanickykdybys tu stálanebo kdybychom leželi vedlekdybys mě zhladu kousla do tvářenaše cesta životem by nebyla nic vícnež cesta pod kalhoty.
pop
--------------------------------------------------voda vkašně je špinavá napršelo tak vidím se vní starší nebo tam snad vůbec nejsem napršelo tak --- šlo to slyšet jen se zavřenýma očima takže se to dost možná událo jinak a vlasy mi pochcali barokní andílci zastavil jsem na ulici ženskou a zeptal se jí --- lhala a já to předpokládal kdyby nebylo klíci nekonečno rubů vyhrál jsem .
základ
už to začalo vypadatže by nic nemuselo stát vcestěv zahradě za slunného dnejsem se nechal ostříhata na náměstípotkal její matku usmál se a - povedlo se topozdravil a optal jak to jdea řekl pár okrajových postřehů o centrálních vysavačích abych dokázalže jsem zpátky čelem do životaa některé věci jsem taky neřekl- třeba že už kouřím jenom slimkyže víc ta moje zahloubaná udírna nesneseže se ožeru tak maximálně jednou do čtrnácti dnůa bylo by to ještě míňže chodím ve značkovém a víc si čistím zubya že už nepíšu a učím se trochu čísttakže teď třeba vím že Giovanni Spazio byl slavný zahradníka taky jak vypěstovat macatý cedr sibiřskýa určitě jsem zanechal dojemaspoň trochu se jí vetřel do melírupříjemně chladivě roztekl po lebcejasně že není všechno tak růžové- ňáké ty dluhya vpingpongu jsem pořád stejně marnýa škola podemletánakloněná rovinaale blíží se léto jako mezera mezi kachličkamaa jsem schopný vtisknout tam víc než zmuchlaný hadr zkapsy sakaje to taka teď pří každém krokuse lepím k dlážce, nabývám rovnováhypokuřuju slimku a vzatáčce tramvajdrhne o koleje a každá jiskrají slušíuž to začalo vypadatže mám plán.
spoj
sousedi zaplétají svoje děti do pletiva nejde k nim vidět ale pro jistotu si zavážu oči tkaničkama od bot stačí tři a pak už nezlobím - hraju si spanenkama a po dvorku sbírám vajgly taky sem tam namaluju obraz stromy rostou odspod a větve jako vlásečnice proťaly střechu za vysokou zdí někdo brečí, šoustá, nebo cvičí jógu vyšlo to tak - ani jedna čára nazbyt .
zatáčka
střídání - ten samý problém poslat dálstřídání drhne, brzdí, okrádáopakuju siv mezeře za postelíkam mě zahnalo stínidlo lampyopakuju sevajgl opsal oblouk až příliš dokonalýjiskrama zašpinil prostorzmizel z dohleduv zahradě hřmí nebo možná jen vyvážejí popelnice --- minulý pátek to bylo ten týden už potřetíco nám do domu napálilo autopoprvéco byla ráno past sklaplá naprázdnovstal jsem a vyměnil si ponožky
filtr
kalendář jsem nakonec nerozškubal
jen ho přemístil
z police na parapet
a pár stránek dopředu
otisk
když teďkrvácím ze spaní
na prostěradlezas do škraloupu
zasychám
a pak jsem vzhůru - pohyby jsou trhanější a štěstí zmizí s plným břichemz posledních sil- zalepím si ústa nos uši i řiťuž ani kapka
kompenzace
chvíli si zkouším
věštit zdlaněpak co to jde
roztáhnu prsty
- pohotově prorazím okenní tabuli
krematorium
kyselinou roztřepené slepené přežehlené nitě --- ráno ušité v přepychovém kašli další samolepka na zeď
- nažrat, omluvit, vyzpovídat ti náhodní někdy
šmírujou dírou vroletě:
jo, tady zleva od prostřed si chrčím ze sna v trenkách a šále
pastva
prosviští to kolem
a někdy třeba
trefí do kolene sletí, ztroskotá
a když se shýbnu - jen potrhaná papírová vlaštovkapak už jdu zpříma- mám rád tenhle plot, závěj, vajgl jdu zpříma- a tady taky nezaťukámněkdy přistane lehce
nedopusťte, aby ovládly váš život
dala bych si- naškrábala vysloužilá rtěnkou na zeď- - -- bez lentilek to nešlochtěly ke mněrval jsem si je pod víčkadrobil na vlasyzapékal do toustů- peřiny po ránu nimačpěly--- měl jsemkus vůlepůltvrdého chleba - čistou hlavusvůjodraný ksicht narubyv hajzlutohle není problém- uhasím hesla, spláchnunáčiní nebo pohladím kočku hele, pojďme si chvilku dřít bělmo vyhořelýma sirkama nebo dělat něco uplně, uplně jiného- - -dala bych si- má nehty ve dřevěpár kamarádů a navýsost těhotnou ideumňam - pátráme teď spoluještě nám nedonesli.
stuckart und eichmann
zamiloval jsem se do dívky, o jejížsestře se mi zrovna zdálo--- řekl jsem - mám rád francouzský jazyka ona mi jím pakpřejela po tvářív tom rájikde hned ležíša je to pročje to všechno pročvenku se vzdouvá ulice - je to moc do kopce -a protonikdy nenastoupíštu ruku jsem pak svíral do rána-vlastně ještě nevimotevřeli dveřecítim se trochu nesvůjmrkni na mě- odrazí se to od kachleuhnušmarja užzas su vítěz.
dvorek
když zavřeš vrata do zahradyzmizí zbytky vikýře a nahoře ve slámě možná ještě strašíze setrvačnosti - nevíšfoukáš do cigarety abys tu po částech ještě bylkaluž riflí a půlměsíc knoflíku saka a to co se žije jsou podchlazené štěky nočních motorůkdyž zavřeš vrata do zahrady tak se den a noc už nestřídajíjen čas je- - -po pár dnech si vytrhneš mastnou kštici držíš ji kolmo vzhůru nic nehřeje nic nehoří nic není.
furt dokola
držel veřejnou hladovkuměl dlouhý projev a pak si do očínalil okurkový lák a pomazal si spánkyposlepu podepsal přihlášku do charitysežvýkal všecky svoje fotky a v noci v reflexní vestěsbíral na zahradě ořechy exnul režnou a měl dlouhý projev - řikal:můžeš spát klidně ale jsou věcize kterých se nevyspíš.
na zdraví
náhlé tichov salla tereně- všichni plná břichanejvyšších ctností- tak, že pod pruhy a kosočtvercijsou ze záblesků plameny - - - sedím na hraně stínu jediný uvnitř nastydlý - z té výhně okolo ohořelý límec košilez kolíbky na popraviště- a parket plný ušlechtilostitisíc likérů k zamotání hlavytisíc vyždímaných sukníten požár neuhasí - - - sedím tu promoklý lýtko přes koleno nedopalkem ukážu na kohokoliv: - posaď se příteli - uhoď, zabij dotkni se pak shoříme spolu.
zab je oba a budeš králem
dělal jí to zezaduvestojepravačku od srdce vzhůruv pokoji pokreslenémpohublýma vykřičníkamaa ráno čistil zrcadlo - vypelichané sklokartáčkema nadhled si cákal crossmenema ona - pasovská bulvární reportérkapopsala to velkolepějak se sluší * * * denně se potácí na židli ze šachu pryč plotna vzdychá a ta upřímná slova nehoří.
zpestřil si osud zastřelením
a najednou užnebylo co pítjen poslední kapky v umyvadlechprovrtaly rezstěny se ztenčilyaž byly jako listy papíru- popsali jsme je titulky z denního tiskua pak se těmi nebezpečnými slovy protrhali k soběrozkousali hrázea jazyky jeden druhému zabořili pod hladinu--- motor naskočil - odteď až navždycelý svět bude bláznivě syčetv té nádhernénekonečné žízni.
s Vypravěčem na pivě
celé dnyslepnua za mrzkou mzduse snažím zjistit jak vypadají siluety lidíco mi náhodou zvednou telefon
nejde to
- - -
mám hotovobelhám se po mostě ve snaze stihnoutmotorák o půl sedmé- pár naklaďákůmaminky přirostlé ke kočárkůma nikde žádný lůzrke kterému bych (aspoň pomyslně) přirostl zas já
The Cost
poslepu je to snažšívtíravý šepot a moment překvapení- po stažení opony se mi stal světzlomenou oplatkou na jazykudošly suroviny- zastavíme výrobu a roztečem se po schodechnahoru a dolů zároveňšpína spižírny a mrtvý potkanzatímco se snaží zmizet ze záběruje všechno načichlé tou krásoujak je to zbytečné – jak jí to sluší a já- nosím ji hořkou v sobězamčenou od jícnu hloubprotože na každou chuťse dá zvyknout
---
a když někdy slyším skrz tu kulisu - nechám se poučit:tak pozorprý jsme děti s náramky --- v rychlosti přetočené postelové scénya vlastně ze všechno nejvíc křivé stromy- kůru ze zdrclého těstanasáklí smoloutěch ostatnícha přesto vyžíznělí
r a f i n o v a n ě
The Side You Never Get To See
čekání- jsou vteřiny o kterých lhalia dvě zrcadla proti soběmi zopakují tvář dlouhou řadouspokojených výrazů.
kdesi na koncito začíná
to opakování uklidňuje - jen kapky po dvoutunely do polštáře ---třásně zpod víčekco se vždycky hodí- na důkaz opravdovostipři jejich počítáníspím
- a senje probuzení do postele naruby – společně -když pozřeme semelodie v našem břišezhasne
Bad Bone
hráli tak unyleže jsme si museli mezi víčkastrkat ty pivnía poloprázdně se přesvědčovatže ten zbytek v násještě postačí
psi vrostli do trávya od lesa přispěchaly pařezy- něco jako signál – gesto porotyrozlučka s dnem kdy nám déšť živil oheň
--- stačí cokoliv – zmuchlat návod do opelichané růžea protřít s ní očijediným stéblem rozbít si ulity
- vždyť i slunce prý dokážou spálitpomočené kopřivy ---
Song For Someone
dřív než měsíc záclonousetře ranní polucia v matném zrcadle zametených ulicsám sobě zmizí--- dřív než poslední z udřených bratří druhé půlky palubydoklapne branku políbí čelo své milé řekne – dobrý jitro. a léžerně si sám sebe zhasne
- tak ještě předtím -
v té chvilcese probudíte do násládlého rájesviňského rytmu- baletu octových mušekk pomodlenís pantoflema dokříže přes sebes poslintaným životním mottem na stěněa nebude to složité- když rozlepíte okenice a z prádelní šňůry sesbíratenové rohlíky nové sponzory časomíry nové zubní pastyco vám budou svítit na bradáchještě na uniformové svaté pouti ---n o v é p r o s t o r yhrbáčů na zástávkáchnezbytná konverzace a díry ve slunečníkukterýma se dají sledovat exploze a orgastické křečev těch opačných přístavech nahoře- když hrdě kráčítepo cestách nevyzpytatelných jak pářící se zmije
dřív než polonahé večernice pustí z voliérpomilióntézas v dálce někdo křičí refrén
Rise
nekonečné řadymísta kde se v periferním viděnízapálil vzduchtohle je noční dálnicová romancedoteky na zadním sedadletváře nasvícenéa mizícív rytmu blikající kontrolky --- nebo klidně prázdno v pokoji
někde jinde s někým jinýmkdyž ruce nevidomě šmátrají po desce stolua v závějích prachu podle otisků prstůhledají sestřičkys pavučinovými rukávy- a hodiny zmlkly pro nedostatek pohonných hmotje to nefalšovaná romancevšecko v nulovém časezpátky na zadnim sedadle – mapa v přihrádcea cíl nadosahnebo ne--- pokoj a za oknemrozkmitané pochodně - svítání v nedohlednu
dokud nenajdejeden svět druhýnebo naopak
tahle noc závratnou rychlostí stojí
When Your Mind´s Made Up
seděla naproti a tvářila se jakoby vystoupila z obrazu- baletka s obličejem malinového pohárupodvedenásotva jsem jí podal ruku k seznámenío č e k á v á n ídeja vu z milosti
trhání a šněrovánízásnuby pohledů --- tisíc katalogových variantve tvářích pokroucené houslové klíčea celá tahle šílenásymfonie
seděla naprotia lhala mi o pravděa já jía pak jsme si otvírali rozcuchané rakvena hlavácha pokládali tamstočené bankovky
* vždycky jsem říkal – slušný podnikšlehačka v čokoládě pivo sympaticky zasviněné ubrusyhudba z mollového pekla--- snad jen ty prázdné rámy na zdechnemají šmrnc *
Falling Slowly
radši zavři očisněží nám do postelea v nohách to studí- všechno je za námapřežili jsme chodníkovou apokalypsuvyhnuli se lampářůma k večeři pojedli chcíplé masařkyjestli chceš můžeš tomu uvěřit
teď zavři očia soustřeď se ---když gramofon přestal chroptět - nemysli na nicmoje jméno příjmení a číslo občankyje vyryté ve futrechod minule
teď nádech - pomlka--- jsme jen rekvizity dospěláckého světaděti v pořadu s hvězdičkou
čím víc tě neznámtím víc chci.
True
kousek za vozovnou v cikánské čtvrti obtečení parkem seděli v trávě a ve starých prochcaných křeslech s talismany na krku mlčky stavěli sousoší z vypitých flašek …
byla tam - s rozteklým obličejem v orvaných plesových šatech navoněná jak laciná kurva zoufale skákala po střechách nakřáplým hlasem pokřikovala z parapetů na policejní hlídky poslední královna s prokletým jménem vždycky vytrvalá až do svého romantického zhebnutí
… - svítání jako pyšný ksicht funebráka . každý sám za sebe s pocitem kolektivní viny seděli mlčky v mlze kradených cigaret popíjeli a v prstech žmoulali své talismany.
Sad Songs
zrozený k chůzi po spletených větvíchhlavou dolůa jako poštovní schránka - plnýpavlačových příběhůs tímhle hendikepem na přeskáčkuchvíli lítáš a chvíli kulhášindiánským tempem
obloha soustavně přejížděná smyčcema v krajině kráterypo břišních záškubechměsta namalované na kusu hadrua v nich parky- lavičkové zpovědnice co vždycky spustítrochu sentimentua když se soustředíš jsou tam ipohádkové bytosti
veškerý smysl je jen ta cesta- míhaní rozšlapaných žvýkaček pod nohama
. a když se zastavíš k odpočinkuslyšíš tu hudbu
People Get Ready
dejme tomu že existuje lavičkana které ti konečně dojdesymbolika neonového nápisu
non stop * non stop * non stop
pak je tunoční scenérie a ty jakojejí součástdechberoucí panoramaa mohl bys být klidně na pohlednicícha tvoje obsažnější stranadělat lidem radostjenomže teďje tu ta noční scenériestojíš u paneláku a dveře jsou zavřenépodíváš se nahorua chvíli přemáhášopačnou závrať
a všechno může být krásné když se na to připravíš
na zlomené kopýtko opatrně našlapuje
někdy před půl pátou zvonilitragéd v cylindru si půjčil moje rucea otvíral dveře
byly jich tisíce, miliónynádhera – stál jsem a aby se neřeklo naprázdno polykalzatímco ten z mezipatra si dávalbasovou linku
a když jsme pak všichni seděli na balkóněa podávali si fajnovou režnoua sledovali jak v ranním světle mizí obrysy oken odnaprotimodlil jsem se ať se to stane v jednom okamžiku
a dopadne to dobře.
to nemá cenu (má to cenu!)
dnešek ve znamení roztrhaných černých triček z nudy blikajících svíček dnešek jako boule na kalhotách strojek hodin o dvou notách tik tak a z rádia kajícný šepot hlasatele dneska prší a vzduchem lítají růže - do nikam do prdele.
Cesta do Opavy (a zpátky...)
Cesta do Opavy (a zpátky. )
prolog ---
Zvon: Že já jsem radši nejel za Monikou. Kurva, na tohlenc já nemám nervy.
Romále: Je mi zima.