Jen chvíle.....
Ležím vedle tebe, dívám se jak spíš…. bojím se pohnout……bojím se myšlenky…. “vše je jen sen a já se probouzím na zemi plné odpadků a splašků, někde vbaru, zarostlej, opilej sbolehlavem a sám ……. “… zráje na zem….
Konvence.....
Existují dva typy lidí. Ti první co se chovají konvenčně a ti druzí kteří konvence vytvářejí. Kam patříte vy.
Svatozář.....
Včera jsem koupil svatozář . ve frcu. nikdo ji už nechtěl .
Projekt "Hodnoty"
Je lepší sdílet nudné místo se zajímavými lidmi než ráj plný hlupáků. James.
Inspirace
Žena je inspirací muže který si uvědomil co to slovo znamená. Jejich tajná místa, skrytá vždy a všem, jsou tím co nás nenechává na pochybách o jejich neodolatelné kráse. I zdánlivě nevýznamný pohled pro někoho může znamenat rozcestí mezi životem a smrtí. Není nic co by jejich srdce nedokázalo nadchnout a není nic co by nedokázali nenávidět.
Ironie
Jsem smolař. Má žena mě naplňuje takovým štěstím, že již nedokáži onanovat nad mamonem peněz.
Stín
Stín ukrývající se v dýmu všedností se líně převaluje a dělá úšklebky nad našimi sny. Ti, kteří neustojí realitu kde v nahotě stojí každý z nás, sestanou stínem. Těm ostatním stíny tiše závidí.
Face...
Pohlédl a každý okamžik ho stál lásku staletí. Viděl její tvář.
Stáří
Vmístnosti zahořelo slunce můr a rozprostřelo stíny. Toto kvapně plouživé mihotání dávalo možnost ke zrození fantazie. Vše se chystalo na příchod radosti a vášně. Odněkud znedaleka bylo skrze okno, slyšet hudbu a voněla čerstvě posekaná tráva.
Blázním
Blázním…….
Zklamat Tebe je jako jít rájem a nevědět o tom. Nevědět, že vše co je kolem nás stojí za to ochutnání a poznání. Člověk jen tak málo ví a mnozí ještě méně chtějí vědět.
Krásný slunečný den.....
Krásný slunečný den….
Chtěl bych znát adresu Tvého srdce, abych mohl zaklepat na dveře a poprosit o ochranu před světem plným nenávisti a zloby. Tyto dveře, které se neotevírají každý den, bych našel rád. Nalézt se dají snad jen jednou za století a mnozí ztoho krásného úžasu oněměli.
Vliv technického pokroku na člověka
Jak začít stakovým tématem, na které můžou být i stovky různých pohledů. Pokusím se o formulaci mé představy.
Vdnešní tzv. moderní době se každý ohlíží za sebe a říká si, jak je dnes rychlý a výkonný.
Soupeř
Kdo za hlupáky všechny má,
ten jen slabým soupeřem jim může být.
James
Hřích
Nechť my lidé odpouštíme našim hříšníkům, protože co když bůh není.
James
Emancipace
Dávní řekové uctívali ženy a moc.
My se teď děsíme moci žen.
James
Don Quijot
Vysmívat se Donu Quijotovi je stejně slaboduché, jako nevidět přízemnost vlastní důležitosti.
James
Tváře
Staré řecké báje a pověsti mají mnoho neuvěřitelných tváří, přesto tolik chceme uvěřit.
Naše životy mají tolik nepopřitelných tváří, přesto tolik chceme neuvěřit.
A v tom se odráží marnivost bojeproti fatalismu.
James
Proč se lidi berou
Proč se lidi berou
Lidi se berou znejrůznějších důvodů. Mnozí znich dnes již ani neví proč to vůbec udělali. Někteří a myslím, že tato skupina lidí také nebude nikterak malá, raději zapomněla důvody a okolnosti této události na kterou by raději zapomněli. Proč tomu tak je.
V baru s dívkou snů.......
V baru s dívkou snů
V ponuré atmosféře potupného rána vkročila do dveří překrásná žena a v jejím stínu se rozprostřela vůně. V místech, ve kterých se dosud koulel jen prach spáleného vzduchu smíšený se stínem opilého barmana, je najednou jakoby zázrakem ona. Žádná síla nemá tu moc odtrhnout svůj zájem od té krásy. Přesto, že nikdo ze zúčastněných již nemá ani na vlastní útratu, chtějí všichni alespoň jednou oslovit stvoření, které se zde objevuje jen před odchodem na věčnost.
Moře
MOŘE
Vpříboji snů, které omývají naše životy se cítím být lodí, větrem a vlnami házící se ze strany na stranu. Vtom příjemném pohupování začínám psát. Má mysl je sloučena srytmem vlnobití, neúnavně bičujícím přílivem, který se vrací sneomylnou pravidelností den za dnem, noc za nocí. Tento rytmus je pravidelný a čiší zněho síla a klid.
Růže v očích....
Růže vočích
Vtom prvním okamžiku kdy jsem tě uviděl jsem spatřil růže ve tvých očích. Je hřích si nepřivonět ktěmto květům, ale i nebezpečí. Po přivonění člověk ztratí hlavu, půdu pod nohama a již navěky si sebou nese tuto vůni plasticky skrytou vobrazech.
Každý pohyb tvého smyslného těla vmých rukou je symfonií.
Vyznání
Vyznání
Vyznávám se ti tu ze svých citů a ty spíš tak daleko. Jseš vedle mne a přesto mě neuslyšíš i kdybych dal hlasivkám celou svou sílu. Neslyšíš má slova, protože tvá duše není se mnou. Přesto ti chci a posílám polibek, který zasáhne celé tvé tělo až knejzašímu nervu, který se obával prázdna samoty.
Jde to.
Jde to
Před mnohými a mnohými časy tu nebyl člověk a šlo to.
Potom se objevilo něco jako člověk a taky to šlo.
Za pár pátků ta věc, člověk, začala mluvit a pořád to šlo.
Spisovatel
Spisovatel
Mé ruce jsou nástrojem,
mé tělo je vykonavatelem,
má mysl je pánem.