Písmák V objetí Lva
Myslel jsem pomalu a kráčel hluboko
tenkrát ale jako bych blátem se brodil
po pás
či alespoň po kolena
Luison
Už zase slunce sálá a já už ho neovládám
roztroušená tu tančí víla
říká mi jménem a jen mi suše mává
necítím tělo, když ho svírá
Neumím žít
Zrovna teď to nezvedáš a já vím, že jsi vzhůru
přede mnou se ukrýváš a přetváříš se v můru
už netoužíš, ať zavolám a to mě uvnitř svírá
skládám si hlavolam a zbývá mi jen víra
Mezitím zhasnu
Chodili jsme do lesů vracet zatoulaný ježky
a učilas mě dávat koňům z otevřenejch dlaní
bylo to tak lehký a bylo to tak těžký
mluvím o lásce, o tajným přání
Takhle se mládne
Sedm dní a sedm nocí
v měsíci snad čtyřikrát
z nich několik srdcervoucích
chci si z hlavy vlasy rvát
Od klobás víla
Vzácný platan, sto padesát let a všechno stejný jako naposled
když jsem tu umíral - poprvé
Jen vrhal stín a snad ani blesk by ho nezničil
možná loučení - zdlouhavé
Tam se to skrývalo
Připadal jsem si jak nějakej pták
a žasnul, když se setmělo
chtěl jsem lítat vzhůru do oblak
ale tenkrát se tak lítat nesmělo
Balada
Začalo zas pršet a já jsem neměl náladu
chtěl jsem zase slyšet tu nejsmutnější baladu
dala by mi všechno, co v tu chvíli jsem chtěl
tvářil bych se, jako bych ji nikdy před tím neslyšel
Naposled
Nevlastní táta tvý pichny
chtěl slyšet pár fláků
než ho to polkne
než vystydne
Ve větvích
1.
Jako by tvůj dech usínal
to já ho celou dobu proklínal
mé sny teď tančí vedle tvých
Klaun
Možná básník, tvůrce
možná jen klaun
s pery tak plnícími po kapsách
jako ježek v kleci
Asi pro tu naléhavost
potkávám ho nahodile jako déšť
vždycky má pro mě stejnej příběh
a vypadá, jako by ho vyprávěl poprvé
/nepije/
dneska něco lehkýho
dneska něco lehkýho
. . .
vypnu svět ať chvíli stojí
pozvu ho na vlažný kafe a studený pivo
Šílenství
V jezeře pravdy plavaly stovky
stovky a tisíce tonoucích těl
převážně muži, takřka mrtví
jen jeden ještě, ještě se chvěl
Auto dělá člověka
Viděls moje auto
a hned sis myslel
že víš
kdo jsem
asi litr v půldecáku
Všechno pití do whiskovek
jen dva půldecáky pod barem
kvůli měření
za ním paní v středních letech
Předchystané odpovědi velkých korporací
Dobrý den,
obracím se na Vás s dotazem z pozice věrného, leč zklamaného zákazníka.
Když jsem poprvé otevřel Piškotíka, který k mému údivu najednou obsahoval čokoládu na svém dně, byl jsem přesvědčen, že došlo k chybě na výrobní lince. Při opakovaných nemilých překvapeních jsem pořád doufal v prostě jen velkou várku nezdařených Piškotíků. Když jsem ale uviděl toto uspořádání i v reklamě, došlo mi, že to myslíte vážně a jedná se o záměr.
A to prý všechny cesty vedou k lidem
Byl jsem na nedělní oslavě. Byla decentní, jak jinak v neděli. Jen oběd, blahopřání a chvilku posedět. Nemělo to být nic náročného, trocha nezávazné konverzace, pár zdvořilostí a zase jít.
proč se na mě tak díváš
Když nejsme sami
jen já a má stvůra
a i když všechna tabu byla rozptýlena
proč připadám si stále
chtěl jsem se tam vrátit
v mém koši leží prázdná láhev
a vysypanej popelník
přemýšlím o rozkoši a o dívce od klobás
byla nahá
Luison
Pocitem křivdy tehdy takřka jsem zhynul
a proklínal Boha, v nějžnevěřím
žel v úsudku svém jsem fatálně se minul
a tak vrátil se zpět, zpět ke dveřím
Jsi tak smutný
Tak nějak smutně, tak nějak smutně koukáš
malou bedýnku, bedýnku stloukáš
Já vím, jsi hodně smutný
ještě chtěl sis chvíli hrát
Selhání
1.
To co se mi před chvílí nestalo
tak to se mi ještě nikdy nestalo
Koukáš na něj smutně
Jmenuji se Bob
Jmenuji se Bob. Je mi 31. Jsem automechanik, ale do práce moc nechodím. Raději proflákám celej den, než abych ho promrhal vpráci.
Plivni si do ruky
Plivni si do ruky
hned tady, kde jsou ty lidi
plivni si do ruky
jen ať to všichni vidí
Zajíc, pak nic, jen silnic
"Jóóóó jeď jeď jeď máš na to
teď můžeš, dělej, sejmi ho . "
slyšel jsem křik rozléhající se v autě
které jsem řídil, když před námi po cestě
V sebe, ne v nebe
Něco tu smrdí a tleje
to se naň smrt zleva směje
to na něj smrt zleva dýchá
do temene hlavy píchá
Válečná
Nic není vidět, ale někdo tam sedí
tady se musí něco stát
Budeme střílet do živejch lidí
nebudem se na nic ptát
Život
Viděli jste někdy život.
Je to divadelní hra
Námět je dobrý
ale herci špatní
Nobody
Kouřil jsem a půjdu už spát
s nadějí, že se mi bude něco krásného zdát
Ten sen bude jak krásný sen
co jsem ještě nesnil
Modlitba
Pane můj jenž jsi na nebesíchvyhul mi mého ptákaať nemusím prosit a po nocíchdo stropu sračky kvákat
Prosím Bože, prosímuž z toho vážne kosímNepros boha, popros sebeať nemusím blít i z tebe
Zemři
Zemři pro mě, můj příteli
Jestliže se mi tvá smrt bude líbit
Budu tě následovat
Chtěl bych tě ještě naposledy políbit
Zahrada
Pojď, provedu tě zahradou
Neboj, Není tu žádná dravá zvěř
Jan krásné rostliny,
které tu rostou
Kojotí porod
Na nejvyšší hoře skládky vyje kojot
chystá se na svůj první kojotí porod
Narodil se a svět ho dojímá
nevnímajíc, že smrt ho objímá
Kouzelný vítr
Až kouzelný vítr prorazí závoru našich vrat
Budu si milosrdně přát
Vidět ještě naposledy si malé děti hrát
Já tam budu stát