Písmák tvář..í..ví se to?
letče. pro tebe. pro to(ne proto),že jsi se dnes ve mě zklamal. pro to,že o tom budeš přemýšlet a budeš zklamaný ještě víc.
Životopis Eugena Oristana
Člověku stačí málo a jeho nálada se rázem celá od základů změní. Mám chuť zarecitovat ti sonet a v závěru si pateticky z hlavy strhnout tmavý klobouk s červeně zabarvenou stuhou. Předtím bych však musela upoutat tvou pozornost vhozením drobného kamínku do vašich zavřených oken. Doufala bych,že se strefím zrovna do okna patřícímu tobě.
Být upřímnou zpovědí III
37. říkalo se mu Skleněný muž,viděla jsem to tolikrát,některé pasáže snad už umím i zpaměti
38. chtěla bych dokázat spoustu věcí,stačí mi ale maličkosti
38. někdy se cítím docela sama,i když mám kolem sebe dost lidí,ale nemůžu se toho pocitu zbavit,víte
39.
Být upřímnou zpovědí II
23. +24. nikdy nechtěj znát svou budoucnost. když chvíli počkáš,ona přijde sama.
Být upřímnou zpovědí
1+2. ráda bych si myslela,že všechno může jít dál,ale co když je svět chromý.
2+1. něco se někdy posere,nebo někdy se něco posere,a pak člověk přece neví,jestli zůstane stát na místě anebo půjde dál.
Počátek začátku
Mezi topoly se mihl stín. A ještě jeden. Taky šlo slyšet hlasy. “Nedohoníš mě.
MOST
…říkám,že ještě teď jsem ztoho v šoku…,který si nedokážu dost dobře vysvětlit…
Nedokážu pochopit,co se vté maličké chvíli dokázalo změnit…Možná dokážu popsat,co následovalo potom…ale ten přechod…ta trapně krátká chvíle mi neustále uniká…….
Skoro už si ani nevybavím,,,proč to vůbec vzniklo…. Už od začátku to vypadalo,že každou chvíli propukne liják(taky jsem ho očekávala),ale nepřicházel.
“Co musíme stihnout předtím,než umřeme“…-zase ten můj podařený nápad.
Protože jsou velký
Protože jsou velký….
Seděla jsem si na zábradlí,…. a četla si knížku. Ale nebyla to jen tak nějaká knížka,kterou náhodně vyberete a ničím zvláštním vás přitom nezaujme…knížka.
Je libo trochu cukru?
. seděla jsem na zeleném gauči. a čekala,až ten trapný zážitek skončí. ale pak jsem si řekla,,,že přece na trapasy už nevěřím.
Útěk
Šla jsem ulicí prozářenou slunečními paprsky,…trošku poetické,ale mě vtu chvíli připadalo,jako by mi chtělo slunce darovat všechnu svoji horkost,žár,. možná se mu to povedlo,protože po pár krocích jsem cítila,že je mi stále větší teplo. Bylo docela zajímavé něco takového cítit,protože já jsem spíše člověk,co častěji pociťuje chlad. A teď tohle.
Sankalpa
Sankalpa
Dneska jsem potkala pár…
ONA…. vyšší blondýnka,štíhlá,ne ničím výrazná,řekla bych dost průhledná,trochu apatická vůči svému okolí,ale přesto něčím strašně čistá. Její růžový svetr mě upozornil už na dálku,že proti mně někdo jde. K tomu měla sukni.
Depresivum ultra vitalum
Strach,úzkost,neznalost,nový pocit,soucit,křivda,bezmocnost,štvanost,ponížení,bolest,zármutek,
rytmus,radost,veselost,smích,šepot,vzrušení,světlo,včerejšek,nový den,zítřek,temnota,křik,dupot,rytmus,cesta,štěstí,pohyb,skica,….
Poloha,zpěv,chůze,duše,tělo,muzika,pomoc,rozesmátí,bezpečí,…
DEPRESIVUM ULTRA VITALUM…. vakuum,vzduchoprázdno.
Ztraceni
Ztraceni
Ztraceni pod rouškou noci.
tišše stojí.
naříkají.