Písmák Bez plachet
Nohama vzhůru chodíš v kraji
přes bludný kořen cíle není
vzpomínky náhle přetékají
z koryt černých řek zapomnění
V noci
šepotnočních horkovzdychů
promění nás do triptychu
rozlij svou mízu do barev
vysviť do temnoruda krev
V kruhu
Halím své smutky do prostěradel nocí
měla jsem milovat a svítit bělostí žen
teď hledámpřes vrstvy prachu a mozolů
tu něžnou ruku, kterou dříve hladila žena
Ozvěny samoty
kdo to tepe do kamene. oči skleněnékdo se plíží za ramenem. srdce zlomenékdo se to ptá. kdo se to ptá.
Matematická
Rovnice o jednom známém
pomalu pozbývá řešení
počítám lístky, ano-ne
okolo srdce je lešení
Diagnóza
Množí se mi leukocyty
více, než bych chtěla
diagnózy jsou odkryty
jsem přecytlivělá
Kořeny
Prostor se otevřel od bolesti
dýchám skrze své poháry
a moje touhy ještě nevyschly mi
možná,že míjím to,co zbylo
Konina
V potemnělém startovišti podupávají desítky koní. Potichu si šeptají motivační hesla, aby našli sílu dorazit do cíle. Hesla se mění, ale cíl je stále stejný. Každé ráno znovu.
Vlasy
Ustřihla jsem si vlasy
upletla z nich hustý cop
pustím po proudu spásy
tři snopy minulých dob
Výlety
Obtisknout do trávy svou stopu
prosnít se přes kameny k zemi
pářit se s mlhou pod větvemi
společně stírat kapky potu