Pro všechny
Pro všechny
Mám prosinec
- pro všechny
rozsypané nebe
Červenec
Soukromé moře
Soukromé moře
Toto je mé moře.
…řekla.
Sem připlouvají námořníci,
12. číslo časopisu TOTEM
TOTální Elektronický Magazín(www. totem. cz)
Vážení přátelé, po delší době se Vám opět hlásím, avšak stále s žádnou beletrií, ale s upoutávkou na nové číslo našeho časopisu. Právě vyšlo 12.
K. Rudčenková, T. Riedlbauchová a Vy?
Jste srdečně zváni. Byli bychom potěšeni, kdyby se nám zájemci oaktivní účast (tj. o prezentaci svých dělnačtení) přihlásili buď na drfaust@totem. cz anebo na redakce@totem.
ZATÍM?
ZATÍM. Zkamenělá hladina připravila místo pro tvůj podpis,vkročíš do pečeti sněhu. V hlavě čas budoucí,celá minulost pod nohama. Věříš na její hloubkujako na otcovské kázání…na všechna bílá místa, kterými se prokazovalo dětství.
Tomáš Míka a Loreta revue 22. 1. 2006 - Malostranská beseda
Zveme Vás na vystoupení
Tomáše Míky a naLoreta revue magazínu a serveru www. totem. cz do Malostranské besedy (Malostranské nám. , Praha 1) 22.
HNÍZDA
HNÍZDA
(egilovi)
Vzduch, vněm křik rackajako by byl jen domněnka – snad slovo,které smím zastavita sundat,jako vpřípadě bílé tabule – překonat sílu magnetu.
Pozoruji, jak křídla zalamují úsečkymezi volným pádema bezpečným plachtěním.
CESTAMI
CESTAMI
Únor – přemýšlím, jak zledovce vyrvat jeho srdce. Cokoli se hýbe,musí být živé. Plazící ledvytepal do skály hrozivou jizvu. – jen kapkastéká mi dlaní.
16. 1. BORKOVEC, STRAKA a VY v Řetězové
Zvonění druhé.
Autorské čtení v Řetězové s hosty Petrem Borkovcem a Josefem Strakou
Takže, 16. 1. okolo 19 hodiny Vás všechny (napříč všemi literárními spolky, srduženími, servry i pojednom)čekáme ve sklepních prostorech Literární kavárny v Řetězové (Řetězová 10, Praha 1 - bývalá Damúza).
BORKOVEC, STRAKA, TOTEM A VY? 16. 1. 2006 ŘETĚZOVÁ
Literární kavárna Řetězová 16. 1. 2006: Petr Borkovec, Josef Straka a . Vy.
Rytina
Rytina
Noc, kdybílé savčí oči prostřelují tmu – –,jako dosud nerozluštěné klínové písmo.
Na něj vlož dlaň –přesně na vrchol trojúhelníku,v kameni vzbudí se závrať.
Zařve veliké zvířetma, zákop,jenž slepci má být dar
TOTEM č. 11 PRÁVĚ VYŠEL
Časopis TOTEM č. 11 naleznete zde: http://www. totem. cz/endb.
Petr Borkovec: Vnitrozemí - křest knížky
Křest knížky Petra Borkovce spojený se čtením.
Tomáš T. Kůs na FF UK
Dnes, 7. 12. 2005, vystoupí v rámci Literárně-psychologického semináře na FF UK
Tomáš T. Kůs se svou sbírkou Příbytky,
kterou v r.
Václav Kahuda 23. 11. 2005 na FF UK
Zítra od 18:20 na FF UK v Praze v Celetné ulici č. p. 20 (3. patro, místnost Laboratoř) jsou zváni všichni zájemci k účasti na Literárně psychologickém semináři při Psychologickém ústavu FF UK, který vede PhDr.
Do větru k Ohňové zemi
Monice
Do větru kOhňové zemi
Saze jsou zavřené oči,které pouštím snít – po větru. Nebe je z papírua já si všechny tvary vykresluji uhlem. Tak odbývá noc,že odněkud stále víc a víc hoří. Ráno je břeh, útes – Ohňová země.
TÝDEN POEZIE (čtení v Řetězové 21. 11.)
(7. ) Týden poezieaneb Poezie v7. nebi
Právě probíhá již sedmý ročník akce s názvem Týden poezie. Jde o soubor čtení, básnických prezentací a performancí probíhajících po celé ČR.
Kdo přijde pro nás
můj heslář: amygdala, čichová kost, anxiozavěnováno
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Kdo přijde pro nás
Spouští se po větrupodzim –z dračích doupat je holá hlava. Bude mrznout,kovově dýchat buderybí řeč. Někdo chce za kopřivy pálit,rozdělat oheň,naučit zemi nebe nazpaměť. Bude se dusit vtomhle hrnci,jenž umí jenom rezavět.
Autorské čtení v Řetězové 24. 10.
24. 10. od 19h Autorské čtení v Řetězové(aneb příjďte představit i vy svou poezii)
Zveme všechny zájemce na další díl autorského čtení, které pořádá internetový magazín TOTEM. cz, do Literární kavárny v Řetězové (Řetězová 10, Pha 1) na devatenáctou hodinu 24.
Loreta revue foto+recenze
Loreta revue (nejen Totemu)v Malostranské Besedě 16. 10. 2005
Je neděle 16. 10.
Petr Pazdera Payne
Tuto středu, 19. 10. , se koná další díl semináře (viz výše) na FF UK. Obvykle, pokud se program nevyvine jinak, jde o čtení spojené s přednáškou a diskuzí.
LORETA: egil / drfaust / zkrveživ / Bříza a další
Redakce internetového magazínu TOTEM. cz Vás zve na:
Loreta revue(pásmo hudby, poezie a amatérského divadla)
do Malostranské besedy vPraze,která se koná vneděli 16. 10. od 19h.
10. číslo časopisu TOTEM
Z kuchyně u sousedů:právě vyšlo 10. číslo časopisu TOTEM
A co vněm najdete. Sklizeň letních příspěvků zTotemu ale nejen jich; zliterárních rubrik například prózy od autorů Hajka, Tanzdebil, Rabb, Cirilla, hermit, Petr Měrka…, poezii tichotama (Jinovaty), Citizen, Mardou, paranoid androind, Lido, tři černí mravenci… Publicistika je zastoupena rozhovorem se Zdeňkem Koláčkem a Leiho esejem o čínské poezii. Ztématických stránek především Natyinu literární koláž na téma město či drfaustovu stránku o internetových překladech zahraniční poezie.
AUTORSKÉ ČTENÍ V ŘETĚZOVÉ 19. 9. 2005
ČTENÍ VŘETĚZOVÉ 19. 9 2005 19 h.
Dovoluji si pozvat všechny zájemce zřad uživatelů literárního serveru www. pismak.
Zhasínání v jabloňovém sadu
možná má poslední básnička tadyvšem mým čtenářůmLukáš
Zhasínání vjabloňovém saduPrvní dny samoty nevedou nikam,jen vkonkrétním určení – že ty – skomírají jako jiskry tvrdého křemene. Postupně se ticho vybrušuje,až je zněho ostrá čepel:jako bys uchopil nůža přepůlil jím slunce. Tehdy se uprostřed jablkaobjeví hvězda: jak sladce chladná…
Hra na jednoho
Hra na jednohoKmen stromupři hře na jednohotopí se vpoli. Roste až do nejvyšší možnosti vzduchu. Doplňuje tvář nebe svýma rukama. Opustím sebe jako on opustil kořeny,svůj hlaspřeměním na vítr,na vítr, který je bratrem loučení.
Zimostráz
ZimostrázPodzim nás klame barvami,chystá bezkrví,které zakončit může pouze sníh. Přijde zas samota stop. Vězení stínupřijde až semv ještě větším oklamání,že země je navždy už sličná.
Jistota
Jistota
Mezi lampou a stolempavouk,můj nový spolubydlící-píše svou báseň smrti. Jeho stavem je trpělivost,jistota čekání,že do své sítěchytí to nejpřesnější slovo.
Frontová linie
Frontová linie(Petru Hruškovi)V talíři hřmí,lžíceprozkoumává území tvrdohlavé keramiky. Ta neustoupíani o krok. V talíři před námiu nedělního obědafrontová linie.
Elegie - řeka
Elegie - řeka(pro Bix a Tynice, ze břehu Dunaje)Napij se ze mě,z řeky smutku a bolesti. Jsem jenom tekoucí sklo,zrcadlo,v němž vzlíná tvůj obraz. Můj rám v bílém kamení. Můj rám.
Na konec
Na konecLze nalézt vmapách takové místo,které je délkou samo vsobě a vzdáleností šířky. Takové místo,že se vněm nelze dopočítatžádných čtverečných metrů. Je to ve středu oceánu,kde země je hluboká a tichá. Je to uprostřed místnosti – mezi tvými stěnami: uvnitř světla, které právě zhasíná.
------------------------
V čase
Zdá se mio stromech dosahujících věčnosti lpěním na kořenech. O věčnosti vyrůstající zprachu. Sen je mi předčítán zčerné,v něm vidím doslovně:Nic včerejšího:Nic včase:
mizení.
Ty
Osaměli jsme toho večerav naprostém tichu
dotek tvojí dlaně na mé tvářijako výkřikproťal mou kůži
svlékánístvořilo tvar
ženského prsu
Zápisky z noci
Zmého záznamníku… za posledních čtrnáct dní. Snad. --- Nevolal někdo. Některé texty jsou do konce věnované.
Na okraji stránky
Na okraji stránky
Chci, aby se vítr rozkročilnad čtyřmi světovými stranami tak,že šipka kompasuukazující obzor přesně tam,kde vyjde slunce,probodne přímo komoru času.
Času, který se zastaví - - a znašich těl stane se slovo,
slovo, jenž zbývá vyslovitnavždy.
www.ceska-poezie.cz
www. ceska-poezie. cz
(Česká elektronická knihovna – Poezie 19. století)
projekt Ústavu pro českou literaturu AV ČR
Zajímalo by mne, zda jste už navštívili adresu www.
Ve tvých rukou
Vetvých rukou
Obloha,v převaze nad ptactvem,padá. Samopohybem ústí sníhdo tvých stop.
Znovu a znovu bílé,tvůj osud přepsaný.
TEP TVARy 13/2005
TEP TVARy 13/2005
(Zprávy ze sousedství)
Rád bych upozornil všechny zájemce z řad písmáka, že v čísle 13/2005 (vyšlo 30. 6. ) literárního obtýdeníku TVAR, najdete jako přílohu TVARy TEP. Co je to TEP.
Telefonní čísla
Já se vám všem omloouvám za naprosto neliterární příspěvek - ale, včera mi zcizili telefón, a tak bych rád touto cestou opžádal všechny, jejichž čísla jsem měl, zda by mi tady do pošty svá čísla nezaslali. Mé číslo zůstává stejné. Děkuji.
Lukáš/drfaust
Někde uvnitř
Někde uvnitř
někde uvnitř
držíš secigaretového kouře jako požáru je napřímenývšechen hluk mezi prstydo středu člověkado srdce těsna
těsnánípožáry vstupují
Křest literárního sborníku 7edm v Pardubicích.
Křest literárního sborníku 7edm (edice BRAQ) v Pardubicích, 7. 7. 2005.
***
***
dveředomov přicházenímožné blízkostive schizofrenii trucuješ před svým bytemna kachličkové chodběnohama včerném a bílém já
Navěčnost:
V. H.
Navěčnost:
Je v kameni pnutí,
které ho přinutí
Nekro log
Nekro log
Básníkův pád
Kamil Ulomil Brčko
Generace autorů sdružených okolo literárního časopisu Háček snad nezná významnějšího autora, než jakým je Kamil Ulomil Brčko – tedy byl. Bohužel, tento talentovaný básník, který zaujal již svou prvotinou Šílení (Kost, 1997. 43), kde naléhavost jeho veršů přivedla do čtenářských lavic městských ale i obecních knihoven i ty, kteří až dosud zatvrzele projevovali svou vysokou dávku imunity vůči literárním dílům, tak tento autor, který se měl vblízké budoucnosti stát pilířem naší současné literatury, zemřel včera vpozdních večerních hodinách vPraze na Letné. Při nanejvýš neopatrné manipulaci splechovkou piva během rekreační jízdy na, autorem tak velmi oblíbených, kolečkových bruslích nešťastnou náhodou došlo kjejímu předčasnému otevření a obsah – natlakovaný neustálým natřásáním při zdolávání nerovností povrchu uliček vparku – vystříkl proudem mocným tak, že mladého básníka zasáhl do obličeje.
Ryba na háčku deště
pro Konstantina B.
Ryba na háčku deště
tak lehce by to šlo
zaseknout háček do dásněa trhnoutpodzimním nebemdraci se křižují
Uvnitř
Uvnitř
nocmůj stínbratr dvourozměrné bolesti vtobě
ona vržená – přetéká polštář
nocneléčitelné soukromí
Zimní návštěvy
Petrovi H.
Zimní návštěvy
I.
Moře se schovalo za dveřmi od sklepa:tmaobléká předměty spánkem.
Bdělost
Bdělost
Nit,utkaná mezi jestřábema myší – – drží ho na očích. Smrt hlodavce volným pádem.
v ústrety
DV
v ústrety
slovo ve dřevěrosteprosí se vkleče
zprávu o tvé smrti mi přinesl poštovní holubposlední který znal tvé jméno
Ataka
Ataka
Doprovázíš vlny na jejichcestě ke břehu,stižený mořskou nemocí – tvá smrt je nevyhnutelná.
Příboj je rozřezán skalami,tam
pavučiny světla vrženéjako duhachytají slunce do pastí – kruhové smyčky,do nichž už nikdo nevstoupí.
Nemluvný úplněk
Nemluvný úplněk
a padající nebe, kdyžhladina jezera objala sestru měsíce– v jejím světle ryba se přišla omluvit za svůj půst – vústech,
kruhy se soustředí.
Zpráva o mučence
Zpráva o mučence
O cizím svátku, o štěstí – – že daleko je Mekka;laskavá je bolestí,když ve tvém srdci ticha. Tiká a kvete. bouří se – netykavka,a ony dotkly se, už zaklapnuly vrátka.
Pak čas se sklíčil do mučenkyjako do samého štěstí, – po něm zpráva krátká.
°°°°°°°°°°
°°°°°°°°°°
O nouzi ostřice opřen je srpen,srpy se louky krášlí. Je léto, petlice, nouzí se přede. Vpolích je kříž a kdosi zháší.
Úzká jsou a brzy sama,tvá pole, kde ostřím je lomená stébel zarovnána.
Srpen na plátně
Srpen na plátně
(pour Natalija)
Prolamují se ruce stromu,pod tíživým létem,dužnatá sladkost jako náušnice.
Dozrávání, hledání sytosti bareva Cézanne. S ním léto je rozvěšeno za okny,místnost, jež čeká, kdy se odhodláš. Jablka vstudu – červená tentokrát není krví.
LORETA REVUE 5.6. 2005
Tož děcka, abyzme se furt jen nevadili. :
Tuto neděli proběhne poslední letošní
Loreta revue vMalostranské besedě
(Malostranské náměstí, Praha 1)
Samé peří
Samé peří
(Paulu Celanovi)
Někdeje daleko na uvítanou. Někde.
Nikdo si tě nevzpomíná,nikde si tě neždají – –.
Jak odbývá den
Jak odbývá den
ÚSVIT Slunce vtichostitak přesně načasovanéjako objev písma
POLEDNE Kolmice do středuvěcí našich pravý úhelmezi nebem a zemí
VEČER Krvácí zmapy oblohysluneční vrstevnicese prohlubují
Drážďanská cena lyriky 2006
Postřehl jsem, že ve zdenedávno zveřejněném seznamu literárních soutěží byla opomenuta jedna zpoměrně velkých, stojící za pozornost. Jedná se o
Drážďanskou cenu lyriky 2006
Uzávěrka jejího šestého ročníku je 15. 6. 2005.
ARS POETIKA 2005
ARS POETIKA
duchovní cesta básníka 2005
Pokud ještě nevíte, co přesně dělat na přelomu měsíců července a srpna (30. 7. – 8. 8.
Kdesi
Kdesi
Dotýkej se mého světla. Chci, aby srostlo stvými ústyv jediný strom.
Hodiny mluvíme o zahradě,o průsečíkunáletových květin. Byliny zabydlují náš byt.
REKAPITULACE
Rekapitulace.
Zdá se mi, pozoruji-li současné dění na tomto serveru, že by nám všem neuškodila malá rekapitulace, jaké si připomenutí, kdo jsme, kde jsme a především, co od toho můžeme čekat.
Tak předně, jsme vdoméně www. pismak.
Jiří Šípek: Charakteristika dramatické literatury
Dnes proběhne v rámci semináře Psychologický rozbor básní přednáška s názvem Charakteristika dramatické literatury doc. Jiřího Šípka. Vše v obvyklém čase na obvyklém místě; 18:20 ve 3. patře FF UK, katedra psychologie, laboratoř.
Rozhovor potmě
Rozhovor potmě
Ta věc se západem slunce,o které jsme tehdy mluvili,to byl počátek noci,když řeklo se tma.
Otevřeli jsme všechna okna,aby nebyla tak sama,pozvali jsme ji domů.
Jako správná hostitelkajsi nabídla nejlepší pokoj;to místo uvnitř nás,kde jsme ji chtěli ubytovat.
Návraty
Návraty
(věnováno)
ožívám vtěle rybykřesta oběť Synova
obětí tak pevné
Nehnutělnost
Nehnutělnost
Větve koření do vzduchu,nevdechnutelný objemse rozrůstá.
Květen, dřevitá těla tížena říjí,
je čas rozmnožování soch.
Mlha a strž
Mlha a strž
Kotevním lanem jsem přitáhl oblohu,z mraků šedivé olovnice – měřil se strop. Deště. dům, jemuž okna srostla.
…ta zimnice;
co následovalo:nedá se slovy povědět.
Nalezni ve mne
Nalezni ve mne
Jsem pouhé slovo, které
píšeš prstem do mé dlaně,
jako osud
Poděkování
Autorské čtení vŘetězové 16. 5. 2005.
Včera večer proběhl poslední díl našich autorských čtení vsezóně 2004/5.
Autorské čtení v Řetězové 16. 5. 2005
Autorské čtení vŘetězové 16. 5. 2005
Redakce TOTálního intErnetového Magazínu TOTEM. cz zve všechny zájemce na letos (v sezóně 2004/05) zřejmě poslední indoorové autorské čtení do Literární kavárny vŘetězové (Řetězová 10, Praha 1).
Z kuchyně u sousedů po deváté (TOTEM 9.)
Zkuchyně u sousedů po deváté
Právě vyšlo deváté číslo časopisu TOTEM. cz. Všichni, kteří ho chtějí shlédnout, ho naleznou na adrese: http://www. totem.
Božena Správcová – Večeře (11.5.)
Božena Správcová – Večeře
Tuto středu se opět uskuteční další díl semináře snázvem: Psychologický rozbor básní. Tentokrát o své poezii promluví Božena Správcová (mj. autorka básnických knih: Guláš zmodrý krávy – Mladá fronta 1993, Výmluva – Český spisovatel 1995 [oceněno Cenou Jiřího Ortena], Požární kniha – Trigon 2004). Tématem bude sbírka Večeře (Host, 1998).
O tobě slovem
O tobě slovem
Samohláska – vsamotě klíčí se hluk,jak samo láska se tře,kde bytní nesouzvuk.
skica ze břehu
Věře L.
skica ze břehu
písečná je tvář moře,kde jeho vrásky se lomí,zatíná břeh smrtelnou ránu
vní kolmí se alka větru,střemhlavý pád – a rybámdopuštění
Předzvěst léta
básníkovi a příteli Láďovi Zedníkovi Lukáš
Předzvěst léta
Sakury postupně svlékají růžovou,jaro postupuje svou smrtí klétu,už brzy bude rudými plody obtěžkáno.
Přijde časa pokvetou plody dubnové starostlivosti,kterou nás chránil mráz – jako nůž nařízne dužinu třešně. – a léto vykrvácí.
Miroslav Huptych: Tarot trakaře
Další díl semináře Psychologický rozbor básní se koná tuto středu od 18:20 na FF UK v Praze v Celetné, viz obrázek výše. Tentokrát nad poezií Miroslava Huptycha. Všichni zájemci jsou srdečně zváni.
Lukáš/drfaust
1.5. Loreta revue v Malostranské besedě
Loreta revue vMalostranské besedě
Vneděli 1. 5. 2005 se uskuteční další Loreta revue elektronického magazínu TOTEM. cz.
Utajená literatura anebo, co mi ve škole neřekli.
Utajená literatura anebo, co mi ve škole neřekli.
Před nedávnem jsem tu otevřel diskuzi na téma: Vaše první seznamování se spoezií. Během ní mě napadla ještě další otázka a sice, co všechno jsem se vhodinách literatury nedozvěděl. Dnes bych se Vás tedy chtěl otázat takto: Co, o čemž jste později zjistili, že je zajímavé (díla, autoři, směry, skupiny…), vám bylo vhodinách českého jazyka a literatury zamlčeno.
Třinácté číslo štěstí
Třinácté číslo štěstí(slzy jsou zbolesti, bolest je ze slov a slova jsou jakákoli)
Bolest je soukromá věc, kterou sdílíšjen se svými slovy – –, čteš dopisy, které sis napsal sám.
Slzy se podobají zahraděporostlé chudobkami,na slano jsou sedmkrát krásné.
Takto se rozeznává jaro, kdyžpíšeš dopis,který je sám sobě adresou.
…a Měsíc vstoupil do zahrad
xxx
…a Měsíc vstoupil do zahrad
Pastýř prochází souhvězdí ryb,své srdce až vkraji oblohy. …je neznámý život pod ledem.
Kluzké noci jsme otevření uvnitř snů – časem, kdy nebe je šikmé.
Závěť sedmá Žebřík noci
pro Gabču
Závěť sedmá Žebřík noci
Bílý pes štká za noci po svých ovečkách. Jeho dálka spí vpaprskusvětla,který jako žebříkvede přímo do chřtánu černé díry.
…nebe jako plot,nikam se nedošplháš, ani nedosáhneš.
Metafora osmá Závěť
Metafora osmá Závěť
Vsoukromém prázdnu otevíráš dlaň,lesknou se zrnka potu –, po kapkách potu přesypána poušť.
Závěť šestá
Závěť šestá
(Kdo vezme paměť do ruky)
Dnes myslíš na smrt nejčastěji. …na zdi motýli věznění ve vitríně – prosklené mauzoleum.
Bylo léto, kdy kdosi síťkou sčítal ztráty vpovětří.
Vaše počátky seznamování se s poezií?
Vaše počátky seznamování se spoezií.
Včera se mne jedna kamarádka ptala, jak se to vlastně seběhlo, že jsem se začal zajímat o poezii, začal ji číst. Musel jsem opravdu zapátrat vpaměti, jak že to asi bylo. Sodstupem 11 – 12 (přelom patnáctého a šestnáctého roku života) let to bohužel nedokážu rekonstruovat přesně, navíc jsem nad tím nikdy nijak zvlášť nepřemýšlel.
rozlučka
rozlučka
podzim se pálí, vohništíchlistí červená
jsou snámi smutky, závisti,že léto vťato do dřeva
pak vkmenech hlas je úzko,tomíza v polích hořela
Čtení Jaromíra Typlta 20. 4. 2005 v Praze
Čtení Jaromíra Typlta na semináři Psychologický rozbor básní na FF UK v Celetné, viz obrázek.
V noci středu abecedy
V noci středu abecedy
Učíš své oči vidětv nocích, jsi pijákem inkoustu.
…vypisují znich slova,která na okraj nemocná,nepárová
tak slabě se drží papíru.
Požáry vánic
Požáry vánic
(věnováno)
Má slova jsou bezejmenná. Opevňuji se jimi,
protože dnes nikdo nepřijde- je nahlas zamknuto. …v této noci,
Závěť pátá Za slunce
I Love You in Your Tragic Beauty(Legendary pink dots)I watched you in your tragic beauty walk beneath my window. Eyes aimed high, but unfocused . . .
Závěť čtvrtá On
…za jména ve znamení ryb
Závěť čtvrtá On
(klíčová)
Musíš se naučit milovat svou nemoc.
Lubor Kasal - Bláznův dům - 13. 4. 2005
Šílíte. Připadáte si jako v blázinci. Svět se kolem Vás žene jako splašený a nic se nedaří. Ve středu 13.
Čtení v Literární kavárně v Řetězové 18.4.
Čtení vLiterární kavárně vŘetězové
18. 4. 2005
Příští pondělí, tj. 18.
Závěť třetí Ona
Závěť třetí Ona
Budíš se prvním mrazem ráno mé, když ona se rty dotýká jako by náhoda měla být věčnost.
Stojí při mne,celičká zpálení jinovatky,v pavoučí pasti mráz.
Ráno mé, kdy zočních jamek ještě zebe,kdy tma tvá je mi zjevena.
Závěť druhá
Závěť druhá
Samota
to je vykostit ticho a vyrvat,
vyrvat z něj právě tolik slov,
Závěť první
(bazilika Madony del Pilar, Zaragoza)
Závěť první
Čtu ze rtů ryb,
jak průsvitná je řeč.
V horečkách
Vhorečkách
…krajina dvou řek,vzkaz vymyšlený mezi teboua někým, koho čekáš. Zde neotálej, neotálej a jdi,za deště jako za slunečního svitu,počítej spovodní. Bude tě čekata vstoupí bez klepání,tak jako může pouze vášeň.
Hotel Bristol - Josef Straka
Buďte vítáni, kdo se zúčastníte 6. 4. 2005 od 18:20 v Celetnépokračování semináře Psychologický rozbor básní s Josefem Strakou.
A cože se to bude dít.
Žárlivost
. že jsem svou báseň zamiloval
Žárlivost
Kámen roztoužený kpuknutív kruhu kolem ohništěje jedno srdce,které vzepřené jiskrámbrání uštknutí trávy…
Ne, nechť se dál nešířía zůstává bezpečně uhnízděn.
Loreta revue v Malostranské besedě 3.4.2005
Loreta revue vMalostranské besedě 3. 4. 2005
Dovoluji si všechny zájemce zřad www. pismak.
…ať už je jakékoli slovo
…ať už je jakékoli slovo
Mé rty jsou zhádanek a ty zaseze zamlčených slov. A polibekje záhadnou vůbec největší.
Myslím na jablko, když vnoci počítámz kolika písmen si jej mohu vystavět,anebo vykreslit.
Mé rty mají podobu jazyka.
Tvé dlaně
věnováno
Tvé dlaně
Dlaně se spojují spředloktím, rostou pažemi přímo dovnitř těla. Ukládají doteky,svět jimi ústí jako řekav moři, kde leží srdce.
Zněho čteš vše, co se kdy dotýkalo.
Po meči
Po meči
Jsem dospělý a má slova jsou rozumná. Mluvím kmužům, kteří uvažují stejně rozumně jako já…
nemyslím na bolest –, když vidím strom, cítím vrukou pilua v hlavě mám dům, pevný a velký – sokny.
Pila je také okno
Neústrojné jaro
Neústrojné jaro
1917: Vyčůraná slova
K autorovi 1917 a jeho sbírce Vyčůraná slova mě nepřivedlo nic jiného než má důvěra v kritický úsudek Jinovaty a Fouckaulta. A vskutku, má důvěra byla oprávněná. Sbírka Vyčůraná slova čítající patnáct textů si čtenářskou pozornost opravdu zaslouží.
Tvrdit, že zaujme každého by bylo jistě nemístně sebevědomé; čtenářské očekávání, které si od čtení poezie slibuje především vymalovaný obraz ať už v přírodní lyrice, na prostém venkově, z dětství nebo krajinu harmonických milostných vztahů, zůstane nenaplněno.
Břehy ostrovů něčích jmen
mé první čtenářce
Břehy ostrovů něčích jmen
Jednou obepluji celé naše pobřeží. Vmalém člunuzmapuji tento ostrov, všechna bílá místa zaplním, dost možná pouze jinýmibílými. Místy tvé kůže
budu putovat. Možná jako James Cookobjevím Tahiti.
Jaromír Typlt - čtení
Dne 24. 3. 2005 od 18:20 se v rámci semináře katedry psychologie FF UK Psychologický rozbor básní uskuteční autroské čtení známého českého básníka a publicisty Jaromíra Typlta (*1973) a promítání filmu Viktora Kopazse Shadow play. Seminář se koná v budově FF UK v Celetné ulici 20, Pha 1, místnost 332 (3.
Číslo 8 časopisu TOTEM
Číslo 8 časopisu TOTEM
Opět po dvou měsících vychází nové (8. ) číslo časopisu TOTEM. cz. Všichni zájemci ho mohou shlédnout na této adrese: http://www.
Noc v roce
Noc v roce
Vnoci jsme mluvili o prvním sněhu;kdy byla přestřižena pupeční šňůra mraků –, taknebe se dávilo.
Jsi dnes opět o rok starší,starší než dřív. Přesto tvá slova nejsou o nic srozumitelnější;možná jich ubylo…
a slovo mrznout je mrzačit podobné.
žito
***
klas o jediné noze
třicet tváří žita
které z nichpatříchléb.
Co se mi zdá; tvorům v lasturách
pro tebe
Co se mi zdá; tvorům v lasturách (sen ve snu) Mé sny jsou jako lastury mořského tvora –, stočené do spirály je přikládám k uchu: Spánková kost mluví a já jí naslouchám. Mohlo by moře mít ozvěnu. Která z těch vln by přinesla to hluboké. Mé uši se v noci chytají černých vran, stoupají s nimi k nebi, jež ne nepodobné jejich peří, je hrdlem lastury.
Svět na čtyři
Svět na čtyři
Chci se narodit jako dospělý a zemřít jako dítě.
Chci písmeno Zhned na začátku,vždyť i ten začíná posledním.
V tomto rozumném levotočivém světěbudou nejdřív slova a pak až písmena,protože písmena mají smysl až když slova –, to dá rozum i dítěti.
Topol, Kremlička, Machonin, ad. NoD 7.3.
Zcela narychlo.
Dnes 7. 3. 2005 pořádají příznivci původní redakce Literárních novin vpražském alternativním prostoru NoD (klub nad ROXY, Dlouhá 33) od 20 h čtení Jáchyma Topola, Víta Kremličky, Magdalény Platzové, Jana Machonina ad.
A když najdeš ostrov
A když najdeš ostrov
Zažil jsem osmnáct malých smrtí,všechny se podobaly květu lilie. Rostly znich jazyky, které chutnaly
a byly chutnány –,
jako ruce hledají další ruce.
A zaspal z lipového dřeva
A zaspal zlipového dřeva
Ona je pouze zlistů lip, lpína tvém srdci a vkončinách svic žne zohně vosk –,
je měkce.
Je vní bran, a je vní mříží,že po tmě spánková je kost.
obřad
obřad
pryskyřice - krev zleskla kamením,v něj rána vrůstá
nemaje slov, z hory bys srdce vykřičel
krev kamením, kreva rána
AUTORSKÉ ČTENÍ 14. 3.
TOTální Elektronický Magazín www. TOTEM. cz zve všechny příznivce a zájemce zřad www. pismak.
Zbojník a jeho konec
Zbojník a jeho konec
Nepamatuji si, kdy mi otec daroval cínového vojáčka,ale vím, že jsem si sním připadal jako zbojník…,všechny holky vdomě (byly čtyři) jsem tahal za vlasya smál se jim, že jejich panenky jsou plešaté:
Dojedné jsem je ostříhal. Cínový vojáček nepotřeboval vlasy,byl lépe vybaven pro život – ach evoluce. Měl lesklou neohebnou kůži,zatímco panenky pištěly pod mýma nohama.
Inu, byl jsem zbojník.
Rekviem za déšť
Rekviem zadéšť
Mysli na déšť, na jeho prsty ve svých vlasech,na lechtivé kapky jdoucí po čele.
Déšť, rodí se vstínu mraků; zhorkého slunce sykotem uzdravuje – mění se vpáru.
Mysli na déšť.
Řeč ze skla
Řeč ze skla
Už žádný jazyk, už žádná ústa- jen písečné moře taví řeč.
…rodí se Nové Ticho.
Už žádný jazyk, už žádná slova- tep pouště srdce přehlušuje.
Loreta v Malostranské besedě
Kulturní internetový magazín TOTEM. cz zve všechny zájemce na další vydání Loreta revue, které proběhne 27. 2. 2005 vMalostranské besedě, začátek je v19 hodin.
Můj milý, ve tvém roce
Můj milý, ve tvém roce
I stromy mohou být samy,jejich ruce se poté chytají větru- vněm listy: jak tichá pošta,podepsané podzimem.
…vždyť každá roční doba je nejdřív vzkaza pakrodí se ztvého čekání její Jezulátko. Je zmodliteb a ztouhy spánku,jako probuzení.
Bude ti psát vzkazy prvosenkou,z májové bouřky i zledového vína.
I. (S hlavou pod polštářem)
I. část
Vnoci jsou auta opakem stínu, vstupují oknem do mého pokoje, stříbrná putují po stěně. Plazí se očima a mizí. Schovávám si je dovnitř, aby promluvila – hlasy mých snů…
Jeli jsme autem kamsi na severozápad.
Po tahu koněm dvojitý šach
věnná
Po tahu koněm dvojitý šach
(lom do L)
Je nejbližší tvá svíce mi,z ní hořce a smutnění,jak srdce tahy do el.
O starých domech, kde nikdo nebydlí.
O starých domech, kde nikdo nebydlí.
Ještě ti zahrajipískem na dubové dřevo,a ty
pak vezmeš housle a naposled víno mi vuších rozezní. Budeme spolu pít.
Ráno se nás ujme tráva,nám lůžkem bude nejčestnějším.
Hořet papír; vlhnout
Hořet papír; vlhnout(sobě)
Papírovýma očima k tobě mluvil drak,svými trojúhelníky skládal čtvrtý rozměr,o jehož hloubce jsi netušil nic
- tak tě provokovala.
Rozběhl sesa odevzdal své tělo větru: Drak vždy táhne výškami…
okamžik snu
věnováno na dvě adresy (ta první je jasná, že milé dítě - ta druhá jesoukromá. )
okamžik snu
Levápaže je jako stínítko;
a kyselý úškleb slunci - červenec.
ČTENÍ V TÝNSKÉ 14. 2. 2005
Za kulturní internetový magazín www. TOTEM. cz si dovoluji co nejsrdečněji pozvat všechny zájemce zřad písmáka na další díl autorského čtení vTýnské literární kavárně v Praze, který se uskuteční vpondělí 14. 2.
Pohled do deště
Pohled do deště
Opíráš oči o sklo,okenní tabulka mluví:v čarách jde déšť.
Vkaždé kapce malý kousek nebe- rozpuštěný.
Zaskočen, stále ho pozoruješ.
Totiž noc:
Totiž noc:
(o věcech, ke kterým nepatříš)
Dnes vnoci, slova se rozlomí na popel,slyšení bude krátké.
Zrak táhnou provazy zlamp,v nich ulpívánímvěci jsou vysvětleny. Jen pomalu tepající město, jak časje bez udání…- ulicím schází směry.
o noži
o noži
naboso ve sněhu,únor, jak úhor trnem tnedo dlaněmráz, že hvězdy méšedivákem nebi utkanénavždy jsou chladné
Literární květen
Literární květen
Studenti Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bative Zlíně vyhlašují 4. ročník literárního festivalu Literární květen, vjehož rámci bude probíhat literární soutěž. Soutěž se koná ve dvou kategoriích: próza, poezie – tématem je Holanův citát: …neboť i andělé jsou lakomí. Podmínkou účasti vsoutěži je: věk do 26 let, prezenční studium na jakékoli VŠ vČR či SR.
Noc se stříbrnou rybou
Noc se stříbrnou rybou
Stříbro – vlesklé šupině – měsíc;obloha zvedá hvězdy, rostou vmých očích jako ty šupiny.
Nebe je stříbrná rybka- naplněná přáním.
Je to sen ve snu,kdy zdá se mi, že ty sníš.
Tak náhle
rybce L. Si tu n´existais pas, pourquoi moi existai.
Tak náhle
Odkudsi zavanul vítr, - náhle,jak náhlé to bylo –,propadal do tvých slov.
Ohýbala mé větve, táhlak hlíně, o níž jsem netušil, zda bude úrodná.
Ústrojí modré
Ústrojí modré
(věnováno rozpraskaným dnům, kde ruce zebou)
Ruce vprstechdny zebou – neustrojené,a bez rukavic.
Okusuje tě mráz. Nahéhopozřelo jeho světlo; Otče:
Jan Zahradníček (17. 1. 1905 - 7. 10. 1960) - 100 let
Jan Zahradníček
(17. 1. 1905 Mastník u Třebíče - 7. 10.
Inzerát - Jan Kameník
Možná se Vám to nebude zdát vhodné, ale řekl jsem si, kde jinde by ses měl optat. A tedy, již delší dobu sháním v podstatě nikoli konkrétní knihu, ale jednoho autora (autorku). Není jím nikdo jiný než Jan Kameník(Ludmila Macešková 1898-1974). Především hledám Zápisky v noci a Pubertálního Henocha.
S výhledem na jiný břeh
Vysněný dům (II. )
Svýhledem na jiný břeh
(Davidovi)
Pod mými okny teče řeka,klidně a línězve do věčnosti.
Vysněný dům (I.)
co si lze koupit.
Vysněný dům
(I. )
Předávkované slunce pálína poušti – potopa ze skla.
Setkání
Setkání(a sklo)
Moje tělo byl ostrov – samozřejmě. Všechny ženy jako vlny,a muži – podmořský proud. Topil jsem se, topili jsme sevšichni,všichni, kteří se vešli do sklenice – ohraničovala vesmír,– někomu na stole, uprostřed místnosti. Pak si ji kdosi přiložil ke rtůma pil – rozřezal vnitřek tekutiny.
Loreta revu v Malostranské Besedě
Loreta revue servru www. totem. cz.
Vážení písmáci dovoluji si Vás pozvat na další pravidelný večer sLoreta revue do Malostranské besedy na tuto neděli 30.
Nejpřímější řeč
Nejpřímější řeč
Pokud by mé jméno byla dvojtečka,následoval by pouze výčet faktů: jsi tu se mnou.
Ztracený klíč
pro P. B. a nejen.
Ztracený klíč
Okno naplňovalo věci,
bylo součtem veličin prostoru;
Jehlou nablízko; sešívání
Jehlou nablízko; sešívání
Ztěch rtů jsi ucítil nádechy kouře, takbyl ten polibek prchavý. Ohnivý bod
zde propaloval tmu,v něm vzduch jako by ožil. Démonem
ve tvém těle je slovo na srdci,démonem je každé vhlížení, dovnitř
Orfeus na prahu
Orfeus na prahu
Cesta se ztratila. Příkrov lesa začal tížit – černými křídly promluvil strom.
: Mysli na kámen. Mysli na soudržné síly.
5x2
5x2
François Ozon
Francie, 2003
Od chvíle, kdy jsem viděl Ozonu film Kapky deště na rozpálených kamenech (oceněný Cesarem, na MFF vBerlíně a New Yorku – 1999, 2000), stále čekám, že se Françoisovi Ozonovi podaří tento můj divácký zážitek nějak vyrovnat. Čekal jsem to na jaře 2004 od filmu Bazén, čekal jsem to vlednu 2005 i od filmu 5x2. Musím přiznat, že jsem se nedočkal. Tento, vsoučasné době jeden znejpopulárnějších francouzských režisérů, si vroce 1999 nasadil laťku tak vysoko, že se mu ji zřejmě na dlouhou dobu nepodaří překonat.
Golgota v lednu
. jen pustý hrom, který nedá žádnou vláhu.
T. S.
Sen v noci o nádražích
někde tu je rybka
Sen vnoci o nádražích
Při odjezdu vlaku,ještě vidíš červené oči cesty,která se protíná stmou. V noci jsou nádraží jako opuštěné ostrovy,čekárny – plachty vbezvětří.
Cesty jsou mořema všichni námořníci zde putují za zlatou rybkou.
Z kuchyně u sousedů
Zkuchyně u sousedů
Dovoluji si Vás pozvat na malé amatérské kulturní pohoštění ksousedům. Redakce časopisu Totem uzavírá rok 2004 vydáním (pouze velektronické podobě) čísla 7 časopisu Totem. Jak asi víte, Totem není jen literární server, ale můžete zde najít i fotografie, kresby, skici, malby, grafiku nebo komiksy. Výběr, který redakce sestavila tvoří průřez mezi díly, která byla vloňském roce publikována a protože mnoho ze zúčastěných publikuje své příspěvky zároveň zde, tak bych je tímto chtěl pozvat na ono malé pohoštění.
Rigor mortis motýlí
Rigor mortis motýlí
Umřeš sfotografií motýla vruce,to abys věděl, že smrt je jako zmáčknutí spouště- cvak, když závěrka stiskne víčka;řasy pak připomínají opadané jehličí.
Takovouto smrt lze pozorovat, zkoumat:
pokaždé, ve chvíli,
Flexe napříč zimou
Flexe napříč zimou
Vzduch vtištěný do sněhu
a jeho polykání- jako bys jazykem dýchal sněhové vločky.
Na patře taje;na srdci lom
ČTENÍ V TÝNSKÉ 10. 1. 2005
Takže, přiblížilo se opět druhé pondělí vměsíci a stím i termín konání našeho pravidelného autorského čtení. Po domluvě smajitelem, který má za to, že sklepní prostor vDamůze ještě není úplně dodělán, oznamuji, že prozatím zůstáváme vprostoru Týnské literární kavárny. Výhledově ovšem počítám stím, že se nám vDamůze nějaké akce podaří uskutečnit.
Zvu Vás tedy tímto na:
autorské čtení internetového kulturního magazínu TOTEM, které je jako vždy otevřené všem autorům zřad literárního servru www.
a srpen jako perleť
a srpen jako perleť
Obarvíš léto na bílo, z odkvetlých pampelišek hlavičkám zbude stuzení,
- že dnešek jako chmýří
jak vzimě,jak zlistu vpádu bolení.
Není žádné jindy, není žádné jinak
Paulu Celanovi
Není žádné jindy, není žádné jinak
Den – ze samých nití,jakoby slunce tkalo –
je lena někdy spíš režné vlákno.
Do souvětí
Nuda v Brně
Do souvětí
Cítíš, jak se vdoteku- pohledu potmě -rodí nový jazyk.
Učíš se slova řeči - té,které tělo stalo se klíčem.
*Zvon v krajích nezněl*
Zvon vkrajích nezněl
Vkrajkách je námraza jakoby svatebním oznámením, že tahle miláje vlásce smrt.
Je mléčným sklem,jak do vánočních ozdob…rozlévá dech, který spaluje
- spaluje a smrdí hlínou.
Jaro, léto, podzim, zima a zase jaro
Obraz, film korejského režiséra Kim Ki Duka Jaro, léto, podzim, zima a zase jaro je především filmovým obrazem pouti člověka tímto světem. Jeho největší předností je výtvarnost, která zdařile nahrazuje fabulaci, jež zde ustoupila do pozadí. Film se odehrává na jistém korejském jezeře, které je lemováno špičatými kopci shustým lesím porostem. Ve scéně stvořené touto krajinou se Kim Ki Dukovi podařilo mistrně využít vší barevnosti, kterou krajina mírného pásu během roku nabízí.
Lyra v podsvětí
Věře
Lyra v podsvětí
otočil ses
Orfeus v tobě
V uších mi zní
Věře
V uších mi zní
Vuších mi zní, tebou
přestřižená křídla vlaštovek,
křehká, otče a černá nemoc startek
věnuji, věnuji, věnuji: za lidské, za křehké, za křehké tak moc…
živě, Helče. a Markovi. křehké. Davide tobě.
Rozhovor s Jiřím Trávníčkem především o české poezii.
Pro časopis Totem vedli drfaust a egil rozhovor s předním českým bohemistou a členem redakce časopisu Host. Předpokládám, že i zde se najde mnoho zájemců o přečtení tohoto rozhovoru, proto sem vkládám upoutávku.
Děkuji za pochopení.
drfaust
lom vaz řeči té
21. 9. 04
věnováno Janičce
kdo lomí řeč.
věrolomně pravdivá
Geografie napříč srdci
Portishead * Bristol
Geografie napříč srdci
Myslím na ostrov,na šupinující moře vjeho březích, na větrolamy podél jeho cest,na trávy, které ho rozvlňují…
na ostřici a srhu.
ČTENÍ V TÝNSKÉ (IV.)
Týnská
Redakce časopisu TOTEM. cz zve všechny příznivce zřad uživatelů servru www. pismak. cz na pravidelné autorské čtení do Týnské literární kavárny, které se uskuteční 20.
Nadkritické množství
Nadkritické množství
Zasaď cihlu a vykvete zeď;v srdci zčervené hlíny stane se zázrak kamením.
Bude to život vatomové zimě,jako čas po výbuchu slova- bytí plynových masek, které ho uzdravuje.
Zapomeneškontaminovaný jazyk,tíhu interpunkce,všechna ta minulá dávení.
…a noc první
…a noc první
Všichni mí, přislíbení hlíně,v noci naprázdnoklapají ústy,jak by chtěli polknout ten kus tmy,které se vmístech, kde Lethe vyschla,nedostává.
Táhne to jimi, lomcuje,svádí až zmojich myšlenekvystupují, aby se předvedli vživoucím pekle.
Jsou ve mně se otvírají. Mé tělo je klíčem toho pekla.
- - a chrpy na těch svazích
- - a chrpy na těch svazích
Noc je jen trhlinou vnepřetržité surovosti světla. Její slovajako past v mozku dávkují opium;i láska je zde po svém skutečná.
Dny pak zatínáš vpěstech,nesmiřitelně trávíš těma vraníma očima.
Ale ona má oči modré,jako by vylitá mořem mízychrp.
zaostřeno
zaostřeno
Tone vpasti zhladin,jakási plochost – odražení.
To skutečné je pohled,povrch, zakřivenía úzkost na sítnici:
jak ohňový bod.
putování v pavučinách
putování v pavučinách
sníh – pavoučí krystal,stříbronitá zima…
každá vločkaje hlavou Medůzy,
žahá -
Lego: Mystika města
Lego: Mystika města
Bohnické světlo střemhlav se vrhá zočí panelů;jsem pozorován,v kleci zodrazů. Bytosti skořeny sklepení obydlují zem.
Zarůstáme pískovými náspy,asfaltem; vpotrubích proudí horká krev. Kostnatí beton.
Hnědozem
Hnědozem
Plíce větru prorůstá rakovina,podzim je ze samého sípání a kašle.
To je ten déšť zamlžování vzduchua v závěji listů vzpomínkyjak vydělaná kůže.
Kráčíme spolu v našich občanských šatech,
trojjediná
trojjediná
Muž v domě, nad stolem,
u rozevřeného srdce,
krájí tě jako hostii.
…a z očí zimy
…a zočí zimy
Lomenou čarou na skleje mráz, lehce nadrobený,
drží
to sklo, aby neprasklo pohledem zvenčí
…peří, sníh, ostrov…
Si tu n´existais pas, pourqui moi….
Le souvenir de Bristol
dérobeé Bretagne
…peří, sníh, ostrov…
Čtení v Týnské
Druhé pondělí v měsíci proběhlo a nic se neděje. Jak to. Kde je pravidelné čtení v Týnské literární kavárně. Tak tuto otázku Vám chci zodpovědět právě teď.
Zimní Olympie
Zimní Olympie
Zrada vlaštovek a pole obnažená v peří – studí, tvé skleněné srdce se uzdravuje.
Na dotek slunce vrací tajemství písku,vznícením tříští; hra stebou,má zimní Olympie.
Tak pozři ten sníh.
XVI.
XVI.
Sláva Pražského hradu dosáhla vrcholu,
nad ním už jen slunce
- pokud vůbec.
Odraz
Odraz
Ve výkonu života jako vtrestu, uzamčenýs definicí ústrojných látek tělajsem neustrojen:samé – máš, musíš, protože.
Pokud jsem vnoci pozoroval řekui hladina se zdála být povinnost.
Malostranká beseda - Loreta
Redakce internetového magazínu TOTEM. cz a občanské srdužení LORETA zvou všechny zájmce na další vydáníLoreta revue do Malostranské besedy. Tak že:
nízev akce: Loreta revue
místo konání: Malostranská beseda
datum: 7. 11.
sférický úhel
sférický úhel
vzdálenost osmi minuthořící hlas voptickém stavuslyším tě na své kůžina kůži mé matkyv útrobách fotosyntézy
panno bolestnákde jsikde jsi můj článek vřetězu nebe
Půlnoční mše
Lence a nejen jí cokoli
Půlnoční mše
Je zpíšťal varhanních noc – tvá úzká, jeblízká půlení,po jménu pusta.
Odkudsi zkamene,od břehu Lethe,
samobuzení
samobuzení
Je ráno supomínkovými předměty:měřeno vmegabajtech,žádná kocovina.
Zamoření minulým - svěr, šikana v tobě.
Jakoby tryzna- je ráno,se smyčkou a zatemněním.
úmrtí srhy
vyhlašuji:
úmrtí srhy
Je dušiček
čepele, tlení vpolícha hlína tvrdne.
- bezbranný
- bezbranný
Celou noc jsi dokázala milovat moji nespavost. V mříž zpřeslic jsi svázala nádechy,ze kterých nešlo vyjít. Jejich kapitalizmus přesně obepnul svou kořist:má kost bytněla.
Celé to tápání včlověku se opakovalosnad sedmkrát- na vteřinu šťastné číslo.
Vyvlastnění
Vyvlastnění
Na obloze,erektované slunce rozlévá lávu léta -tak atmosferickypálí svobodu zůstat, snít.
Skutečnosti se pohybují,zahnizďují jako kukačky.
Jsem současně připravený,jako vnich spím.
Množina prázdných vět
Pokus o vytvoření textu v textu. Kód z části totemu odkazuje na skutečný kód zobrazeného textu.
kosti zimničná:
proroctví o zítřku
kosti zimničná:
„Z totálně nasazených křídel vran,z peří drobků na chodníku led- dřevoryt dívčího poprsí.
Jakási trhlinaanebo moje roztříštěná hlava- nemyslící, týraná ve snuo bradavkách: Panna Marie Sněžná.
Kontraindikace
- - byť možná sám text mluví jazykem ze zim, věnováno to je komusi, kdo byl na mne moc hodný - lidský
Kontraindikace
Vlčí půst -
mráz a na měsíce tma
XII.
XII.
Rozbiju ti držku,
jestli řekneš surrealizmus.
- - protože v rumu je krev,
Výstřih
Výstřih
Láska jako granátové jablko o vánocích
je vzpomínka na supermarket a stewardku,
která mluvila cizinecky
Obrazy z tiskovin
Obrazy z tiskovin
Vmezinoci, vpyžamu kostlivcena vršku toho náměstíklepe se tvá bronzová brada. (anebo brada toho koně. – jestli má nějakou)
Zahleněný jazyk odkašlává lomené závorky- případně celé tagy. Pohyb, vysázený, kondenzuje do fontu benzenového jádra.
Mezi sebou
Mezi sebou
Představ si jazyk, který nemá zájmena. Neřekneš já, když mluvíš o tom druhém.
Stojíš někde mezi sebou a pískem vMongolsku. Oči jsou zpoledního slunce,před ním… jen protestuješ svou dlaní.
Polibek.
Polibek.
Řekni strom. a já si zapamatuji barvu jeho listů. Bude vněm mízauchopitelná až na druhý nádech.
Na prstech sníh
Na prstech sníh
Dnes sever
je v letokruzích stištění,
tak vkůži jinovatkou jsizadýchán.
Vrátím se?
věnováno
Vrátím se.
Sevření prstů mi buší do spánků,
abych se otočil
Na písmu úzkých tónů…
Na písmu úzkých tónů…
Zprava doleva, prstoklad a tenkosti, tvéhledání prahu
řeč. Nepřísudí. Lká.
Zprava dolevařečjakoby kámena polknutá.
Má řeč s tebou
Má řeč s tebou
Má řeč stebou- byla abecedou stébel kroztřepeným koncům,kde nelze. pojmenovat spřežky;patřila kjehličí.
Otisky chodidel, jako kdyžsnímáš zjílu slova,nás nutila bezhlavost. Byla to neplánovaná souvětí…
přímá řeč nemoci
Podobnost písků
Podobnost písků
Vychýlený - nesrozumitelně rozmístěn mezi propastmipavučin,
v oknech smrti,
uvozuji svou řeč k plážovému písku
Svrchovanost
věnováno
"Svrchovanost - Eugenio de Andrade"
. to kvůli němu jsem se naučil portugalsky,
jazyk, který vykouzlil
Nadpis do těch větví
Nadpis do těch větví
Toto je listopad:kyselý déšť, kderybám je kůže převlékána ~
- a jako povinnost listí
-zní volný pád.
Svěřeno jiným jazykem
Svěřeno jiným jazykem
Usmiřovat se sčervencem,někdy - za nestinných stromů,když jejich smysly- už jenom žhavé sykavky vohništích,zapomínají náklonnost- svou anebo jakoukoli.
Tehdy jsem…,to ještě jiný,a ktobě přesto stále přivrácený.
Jiný prostor
Jiný prostor
Okno – ostrov,zapuštění do hlíny stmelené pod kosmetikou omítky - za ním je nádoba světa.
Kdybych mu pokynul,
mohla by mne pohltit, polknout,rozpustit svými žaludečními šťávami,
Rozcestí
Faust
Rozcestí
Dokaž mi, že právě zde ležela Atlantida. Ukaž mi místo, kde Apollonpotkal Sibylu,kde písek utkal vězení.
Vezmi mne na tu poušť a pokoušej mne
Jeden tah štetce
proč píšu.
Jeden tah štětce
Už nebudu vysvětlovat kčemu jsou dobré mraky;obloha zůstane i tak o jeden loket výšnež obočí,se kterým právě pohnula.
…
bělana černivá
bělana černivá
Závěstí, kloubků, stébla
před lomem- ševříznačkou pošilhává.
To ty;žebdíme strachy
Kdy?
Kdy.
Nikde - je nakrok, blízko
a vždycky s tebou, poutníkkráčející vstříc.
Za oknem tvého domu, ostrov,hodinář otázek, tiká bez vteřin.
Jak přepsat nebe na modro?
Jak přepsat nebe na modro.
Převis deště – jakoby ladičkou vlámal se mezi střechy;odlupuje se tónna korálky. Je cudno ve výstřihu oblohy.
…a každý dům deštníkem.
Ulice s korunou od jistého Petra
Ulice skorunou od jistého Petra
U vodárnylípy rozvěsily cukrovou vatu ve vzduchudětství, abys ho rozčesal.
Po višňové kůře je léto nejsladší- jak vjadérku samá stání včel,protože jinak by to vlastně nešlo.
Červen je uhnízdil do akátových květů,je bílo podruhé
- písky se plazily vpřed
- písky se plazily vpřed
Prsty seškrtané na nehmatno- větrná klec jdoucí… od západus ní zeď- kdyby jediné zrnko puklo, v ní by čas musel křičet.
Kdesi je slunce nad složenou hlavou
Kdesi je slunce nad složenou hlavou
Vzahradě roztržená
peřina - za uspáváním včel. Mrakům je nebe rozlepené,nad polednem v pecce malý snář- a tyještě si pískáš stéblem na rty.
Existuje písmácký styl?
Existuje písmácký styl.
Pod dílem zustrnutí od nicku nestálá se vkritikách rozvinula zajímavá debata, do které by, jak si myslím, mohl přispět kdokoli zvás, písmáků. A sice, otázka jež byla položena, zní: Existuje písmácký styl. Respektive diskutující zastávali různá stanoviska a objevili se zde tedy ti, kteří tvrdili, že písmácký styl existuje, a samozřejmě i ti, kteří tvrdili, že neexistuje.
Uzlový kód
Uzlový kód
Jak by ses očima proplazila dadaistickou krajinou- vytržená ze slovníku. Je jako poštovní známka;a ofrankován může být příběh odeslán krozluštění…
místopisně (jsou oči posluchače) -mají tisíce slov;
a do jediné řádky…- je to střed kružnice, která tě obtáčí;by se znich poskládal tvůj dům.
Průjezd nočního rychlíku - Horní Lideč
Průjezd noční rychlíku – Horná Lideč
Zrozpitých očí navečer šilhá spánek,slepuje barvy vzduchu do jediné tmy,jako když polštář uvězní tvůj sen,aby se necítil tak prázdný.
Peřím je rozestláno.
Vnoci je přes ulici hřbitov;
bez vědomí ohnišť
bez vědomí ohnišť
Plástev noci a hvězdy vodstavcích- šestihranná tma.
Do každé včely může vstoupit ďábel, jedu. a černé pruhy znamenajíopakovaně a zčerstva.
Varují ho:
Nad přesazenou jabloní
Nad přesazenou jabloní
Nad pohybem rybv průhledurukou podepřený vúbočí
svislic tře se dým
a kdesi listí ve strachu
Markétin ostrov
Markétin ostrov
A kdyby toto provazové nebe konečně padlo na zem,mohla bych mluvit o sloupech Akropole,o paměti, jež váže se kAtlantidě- ke kameni, který sám stránkou nastalého,může být přečten. Oživeno- bylo by vjedné větě,útulno a vždycky místo.
Tento dům. Mlha
a někde se dveře míjí sokny…
- ; každý kámen v zátiší
- ; každý kámen v zátiší
…oceán
za krami popela za popelem hlucho
utopení
Hravost v Tetralogii Vladimíra Macury
V příloze obtýdeníku Tvar (č. 10, 2004 - minulé) je možno nalézt literární rozbor Tetralogie Vladimíra Macury - Hravost v Tetralogii Vladimíra Macury - od Davida Ventury. Jde o rozšířený abstrakt jeho diplomové práce, kterou v roce 2001 obhájil na katedře českého jazyka a literatury Filozofické Fakulty Ostravské Univerzity. Všem zájemcům rozhodně doporučuji k přečtení.
Rozhovor mezi stínem
Rozhovor mezi stínem
Na čas který nebylon živ jen záchvěvu stéblajak by si metronom obarvil po francouzsku
- nezapomněl
Kavárnám rozeznával příchuť podšálkůnáměstím odlehčoval tvar(nepřítomnost)si spojoval snedostatkem
Severně od
Severně od
Rtuť kmotra zima (za očima)zpovědnice prázdné- tam by se moře mohlo dívat do otevřených šiferhřmí.
Přecházíš most (jsem)
Řeka vysutá nadivokonebe se zuby krátkými k zakousnutí mezi tebou a zemí už žádné místo.
Kontrolovatelné ticho
Kontrolovatelné ticho
Vše seřazeno.
- jediným tahem jezdce zbývá - prsty opustit
Předloženo:ve ztrátě paměti (směr. )přeložte přes okraj na kostkách jařmo
Najdi pro mne dům
Najdi pro mne dům
stydká je styčných svor
a orchidejpřijď květů blíža retům jmi a je
Vždy...
Vždy je tu slovo, které jsi zapomněl říct…
projdiflotilou zapomenutých písmencestami sněhuaž kobležení
do nejtajnějších souřadnicúzkému dechu
slož svá byloať spí
Štěrk
Štěrk
hlína línala až na kostjakoby chtěla puknout
FH je vhroběJS šel za nímOM takynečti. Slovo dává hlad.
Nečti. Nezůstávejne pokoj vnoci mu říkala (rozlomená skořápka) vyjádřit dřinu drcení koster možná by bylo snazší
rozhovor se čtenářkou Wittgensteina
rozhovor se čtenářkou Wittgensteina
sžiletkou vmořisvá slova neubrání…řekni ať hoří.
…tvůj jezdec v poli
hláskami sebe
...především
…především
Byla jsem ještě ze včerejškupatou
věty ostráve svítání za očima…líná sláma se lámala klýtkům
byla mi především…a já ji darovala
Pečetí sedm pro Adama
Pečetí sedm pro Adama
Bylyjich tisíceroubovaly svá těla na břeh řekymlčenímplnily slib pokory jež neuchopíš- řeč byla větouvěta slovem a slovo hláskou bez pohlaví nesouhlasnou
Adame. Jsi první z nich -
a jako první jsi každý z nich
Zatýkání
Zatýkání
Pohlavím vlkabez košilkyurousán přísluním tmy jež korkověla
- aby jednou i ona mohla rozkvést
je zátka zasazena
Vaše jazyky a jejich výmyky
Tynicovi a Falce za průniky. :)
Tož jsem takhle jednou dumal nad tím, jak moje práce ovlivňuje můj jazyk, můj komunikační kód. Rád bych se od Vás dozvěděl, zda máte nějaké situace a můžete je demonstrovat, kdy vaše práce ovlivňuje váš kód, úzus vašeho jazyka.
V příkladech:
Vždy jsem narážel na některá slůvka, která se v jazyce matematiky používají a v běžném jazyce mají trošku jiný význam nebo spíš jsou užíván i v jiném úzu.
Zvonařská
z nejvěnovanějších
Zvonařská
Kdo zváží dnešků půltóna větám vyřkne soukromí
má právo těla
Vena cava inferior
Vena cava inferiorDolní dutá žílav pravém srdci
vústí jak bychom byli nalezeníústímevsoběcestou zkončetin onoho sebe Říkáš my Na tomto místě(vnás)
ustaneme
Mezi námi děvčaty
Mezi námi děvčaty
Žena ve vlakovém kupévedle mě čte včasopise: Podprsenky ohrožují vaši pračku. Zadíval jsem se na místa jejích bradavekpak na Japonku sedící naprotiv zeleném tričku poněkud skromnějšíNakonec jsem (samozřejmě) skončil u tebea pomyslel si:
Tak kdo je tady vlastně prevít.
Silnice s příčeskem a muž v předpokoji
věročce
Silnice spříčeskem a muž vpředpokoji
na cestě tulákhledá svůj krokjakoby měřil rejstříky map
rozkročeno na čtvercovém polise souřadnice vyhraňují
Jak zabít bílou třešeň/von Tikowitz
je vlastností některých míst neustále se vracet, znovu a znovu se snažit otevřít
a jsou to ta nejkrásnější.
Jak zabít bílou třešeň
von Tikowitz
Zájemci o haiku...
prošel jsem v práci po chodbě a jen perifeně zahlédl nástěnku
. cosi mě zneklidnilo. jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že to bylo to, že jsem letmo mezi nabídkami brigád, upoutávkami na koncerty či inzeráty na vypracování seminárních prací zahlédl slovo:
haiku
(. se mi tam zdálo poněkud nepatřičné)
Sám bude zlomen
Sám bude zlomen
Do očív nichž někdy i tma je rozpuštěnavlomil se den
- tak slabýto onzloděj rybs rybou přes ramenozloděj znedočkáníon sprsty síty těch u mořeto on lhář před deštěm
sebou
Mina Tannenbaum
Mina Tannenbaum
kruhy jak vobklíčeníklíčí místo sebe
pád déšť
maže zplakátů ostřířežekde není ani
Ekonomičnost naší komunikace
věnováno Přemyslu Janíčkovi
Ekonomičnost naší komunikace
Především během dvacátého století došlo vpřírodních vědách kvýrazné specifikaci postoje vůči předmětu jejich zkoumání, metodě zkoumání i vůči výsledkům samotným. Postupně, především na podkladě překvapujících výsledků, které leckdy drtivým způsobem měnily naše představy o realitě (srovnejme například výsledky zkoumání voblasti struktury mikrosvěta, kvantová mechanika, termodynamika nerovnovážných soustav atd. ) došlo ktomu, že výsledky našich zkoumání, čím více byly překvapivé, tím více byly považovány spíše za odraz reality vzrcadle, než za realitu samotnou. Čímž nastala změna ve filozofii uvažování věd o naší realitě.
před přítomná
první máj
před přítomnápředpřítomnájsi déšť se tváříjakoby to i vědělpomalu vteřinám odkapává
Datová hranice
věr očce&janu zahradníčkovi
dobrá společnost ne. :)
smrt všem interpretátorům.
čistě soukromě
mezi nehty
nevímkdo
mezi nehty
snažím se nevychýleně jim jaro když změknou a je jich celá rota i bych se mohla vzpříčit do tvýho kalendáře vsadit prej jackpot to ty jo tenhle střih je chic asi jak ratolest na parte národní strom někde v parku pod ním milenci a já nevím zda nepřeleješ
nekrofilie
Vandě a nejen jí
a vzpomněl jsem si při tom na Ericha Froma a jeho esej o nekrofilii
na Bergsona a Heidegra
nekrofilie
Contradictio in adjectio
Contradictio in adjectio
příliš hlučné ovace tenkými stébly…anebo led- srst vody která přetekla
pohybuji se skrokem za sebou…bratr vsluncianebo ledstřep zleklé vody
která přeteklato bych se radši našla někde spanenkoupotměpod polštářemanebo ledsrst slepého zrcadla která tě leká vnocipohybuji se ve tmě před sebouanebo ledschovaný po polštářemtma
uštknuto
psovi
uštknuto
vzteklina jako smrtna zeleno zákalv noci mezi psy minutakalná bez vyznáníbez vyzvání nicotase dvěma zoubky a váčky roztomiláhladová paměťchtěla by zcelitvšak roztroušena už nepatřínikam a bylo livzteklinapes přešel nikolikočka pesnebylohladová paměť vzteklinanačerno roztroušená bylabez vyznání načernobez vyzvání pespřešelpes přešela zoubky cvaklyroztomile minuta rozpuštěnaminutanačerno
XI.
XI.
se stěžni
ztratil se kontaktsdomovskou planetouschovala se do kůrky chlebapo včerejškuokorává
má ksobě na krokoceán a modrá poušť jaksi barví
past
past
Noc stetovánímnehty vzádecha skrza podél zhroucení
Moře tak spolkne každou loď
Obloha s pískovými mraky
Obloha spískovými mraky
V daktyloskopii větrurozpuštěno listíjakoby omylemnastřádán podzim do kasičky
Mám slovník na dnešní den
vytetovaný nehtem jednonohýchjim kostra nikdy neupadneledaže řezby byl příčnýaž chirurgickyv oceli převeden do tohoto těla
Skyline/Roxy
Skyline
Připomínám všempříznivcům "elektornické" hudby, že dne 21. 4. 2004 se v pražském klubu Roxy uskuteční koncert jedné z nejzajímavějších českých kapel, Skyline.
Tento koncert bude zároveň křestem jejich nového alba, Urbanica (U:Bahn records, březen 2004).
jazykem
jazykem
otevřela sespak páda jako bych nebyl k nalezení
bradavky svedly mé rucea já se zachytával jazykem
pak pád
nevěděl
nevěděl
jim je místo- ve starých lomech okorává kámentak nějakdo hlucha
bylo to v srpnukdy pole směnilo krevza suché trny deštěa volavky podaly patent k navigaciněkde se stlalo
otvírala okna
souhvězdí s bílými vranami
souhvězdí s bílými vranami
souhvězdí s bílými vranamia pole zapadaná
úzká jsou
k přečtení
Jak se jmenuje váš počítač?
Takže, aby řeč nestála:) měl bych na vás na všechny jednu maličkou průzkumovou otázku.
Nedávno se mne jedna má kamarádka ptala, jak u nás říkáme počítáčům (byl to asi průzkum do bohatosti našeho jazyka). Odpověděl jsem, že různě - například: kompy, komply, bedny, stroje, mašiny.
Při té příležitosti jsem jí řekl jména svých počítačů.
Vzorkovník
mimo
Vzorkovník
Kam nevejdou
bezkřídlí jako bezrucíbezrucí jako nazívšichni stejně prázdní
Barrandien
egilovi
Barrandien
Jsem příčným řezemvedena ztvého tělaaž kamsi mezi kořeny- vyhnanství hlíny mezi sebou a seboua kdyby promluvila stál by tu důmve kterém bych zůstala na vždy- dům střešněmi
Těch zahrad bylo nepočítaněobrůstaly zživotnělá pokušení sváděly klidskostidnesje tu jen výřečnost písečných dunvětrua vrásčitá skála
Větrná/Boží člověk Issa
David: ". krátká báseň neztrácí směr ani sílu. "
Lukáš: ". vy-jádřit několika slovy v omezení prostoru je daleká meta.
Modře vidět
Modře vidět
dnes jsem si u nás vbufetu koupil limonádutu klasickoujak za komančůtřídecová skleněná lahev skuželovým hrdlem
před školou jsem si pak s ní připadal jako bohém
a strašně sexy
Salmovská literární kavárna
Internetový časopis www. totem. cz Vás všechny srdečně zve na autorské čtení, které se koná 13. 4.
- li
- li
Bylo li někde
není li
a je rez a popel jea hvězdy sešly uvězněnydo prázdných dveří- zapomněnya neníjen bylo
Zpráva o vystoupení na konferenci s názvem: Jarní frustrace 2004
Zpráva o vystoupení na konferenci snázvem: Jarní frustrace 2004
(pořádá Česká neurotická agentura, spol. sručením omezeným)jednatel: Lukáš Horný
pocitem že by měl můj život smysl
skutečně netrpím
Varování uplatnitelné čistě dvacetkrát
očce
Varování uplatnitelné čistě dvacetkrát
Ambulantně léčená samotaje sezení vkavárněu šachového stolku s gerberou a zápisníkemTo abych mohl trhat stránky zpamětilistovat smetanou až do rozpuštěnía tahat modrý kouř za špagátky Největší zčernobílých bohůs ubrouskem na rukávuse předklonía řekne:
„Pane, je pošetilé myslet si,
Zápisky II.
rak
Za Roberta Falcona S. (II. )
pólmagnet lednordická karavana
vkročila k slunce úvrati
Zápisky
výběr z mých poznámek v posledních dvou týdnech.
Island
Mých zrnek prachuje čistě dvacet šestpřesto mám strachu na rozdávání každou nocplním bílá místa vkřížovkách
- jako bych jen půlil úhly- příčím seve směru všech měrzamknutý voku sítějen ostrov- nehnuteľnosť
arukas ecivjed
arukas ecivjed
je křídelný déšťsmrti růžově květná
půle svlékání
Za povodněmi
u směv:) prosím.
Za povodněmi
ten stín
jako přetržená paměťjako vymleté koryto
Klíčkování
Klíčkování
Ke každé ruce jeden klíč
ke každému klíči zámek
a k zámku ony dveře
Kolik iterací mi zbývá do rovnováhy:)
Kolik iterací mi zbývá do rovnováhy.
Dnes v metru mě
Z důvodu pádu osoby do kolejiště ve stanici Nové Butovice je provoz metra na lince B mezi stanicemi Smíchovské nádraží - Zličín uzavřen, využijte prosím náhradní autobusové dopravy.
Hlášení staničního rozhlasu
Tíhové pole
mé ženě
Tíhové pole
deštěm bereš mi na míruaby se k srdci ještě vešlo
- prstenní patentze stařičkého klavíru - -
Vis major
tobě
vis major
léto počet vlčích mákůtu po toběbarvu másebebodáky ostružinjen jeden malý lísteknese ti tichou poštou upomíná mijak moc mohoubýt stromy ustarané
Odkdy je v platnosti námořní signalizace?
Odkdy je vplatnosti námořní signalizace.
Na břehu…
i tma je zde nevěrná- rozplouvání skaždou vlnou
Lodě jak ženci…lazebnice příčných snů
tichosti pošt
vyslal jsem holuba a je to pro log
tichosti pošt
let tiše ta nakřídlená svatovážkav kořenitém větruodkudsi zakousnut nedoléčen
Den ve městě bílého popele
mé blízké…
Den ve městě bílého popele
Kňouravé kouřmoa vítr tečný vnepříznisměrům ulice věrná je nikam
To vpřístavu uprostřed skalnatahujeme vápencové plachtysyceni jarem blouzněnichyceni vžeberní pastivězeníbřeznů
Únava
Věnováno Nevímkdo. původně to byla reflexe jednoho jejího textu. a dnes mi to bylo upomenuto:)napsáno 29. 9.
Na řece Nikam
očče
Faustova elegie
Na řece Nikam
Ty jenž jsi odkázán kživotuochraně v tajemstvíi jméno znášVlož ruce do této hlínyhníst oheň i déšťvzkřísíš svým tělemdáš život vživot
Ploty
Ploty
Můj Kristus křivě vzkříšen
- obžalovánzbožností
sveden žebry dne
A přitom v cizím obleku
za nejsmutnější modré perly
A přitom vcizím obleku
Ptalo serozlitým studnám po umělém chrupuPtalo se něco svého sebe- nehty kdosi vláčenýVšichni moji nápadnícifronta sadmirálky u krkudnespestří jak zima zítřek duté kmeny vobleku…každý aspoň jeden zázrak…to ano
A přitom zroztržené peřinynakonec vždycky je mi zima
...až přinesu ti jaro do pokoje
vločce
…až přinesu ti jaro do pokoje
Skutková podstata ve středním rodě…něco jako hra na čtvrtinovou dobu v níž táhneš koněm
Právě na tuto planetuvysadil malý princ tři tulipány- vzkaz vláhvikterý je počítán za kazatele všech znamení- blížence býkaA co na to ryby.
Za zapomínkou
Nejdražšímu Davidovi 10. 12. 2003
Za zapomínkou
…jak za zdí
Dnes mlčky- vrátka zavřenáje posledního přítmípřetržené niti vteřina
Večeře v hotelu Continental
očce
Večeře vhotelu Continental
Mluvila jsemo ostrově který byl polknut slaným popelem…
Lodě jsou dnes tak nevšímavé…- kormidla scenzurou
Mezi dvěma břehy
Mezi dvěma břehy
Zamknutými ústy pohyboval sníh- zub třel o zubjak vhodinovém stroji- tělo socelovými kostmi
Ten který přichází odkudkolia nutí skla kstrachu- k útěku mezi střepyohýbal tuto noc
Ne dnes nemáš úkryt svíčky- je nestinná
Krajina zapomenutých potůčků
tobě
Krajina zapomenutých potůčků
Před seboutam všechna slova jsou nám malá
A každé znichjak vráskaza jeden břeh nás upomene
Einstürzende Neubauten
Dne 12. 3. 04 se v divadle Archa uskuteční koncert legendyindustriálního undergroundu, berlínské kapely
Einstürzende Neubauten.
Pro neznalé jen připomínám, že zakladatelem kapely je Blixa Bargeld, kdysihrávající mimojiné například v Bad Seeds.
Vlajka bez znamení
Motto: Uprostřed slov "voják" je slovo "člověk" samo.
(Už jsme doma, LP Uprostřed slov)
očce:)
Vlajka bez znamení
dvojmostí
očce
…dvojmostí
Vnábřeží…korunovace všech podzimních trosečníkůúhlem slunečnice
- ke každé lodi bude jednou patřit přístav
Noci se bojí samým strachem
Kam se mi vejdou všechny smutky… věr
Noci se bojí samým strachem…
To co se zvážit nedáje vmisce tmaplná již od večera
- nápadnásedla si rovnou doprostřed
...životy liščích tyčinek
…životy liščích tyčinek
všechny své ohně v maličké krabičce shlavičkamijediným tahem jsem
tak tenký vtyčinkách roztouženýmodravý v květu vteřině ústní propadni pekluz mé ruky …jen lehce mne stiskni
Egil - Zahrada s jabloněmi a dvěma křesly
Jen malý, nezbedný pokus o interpretaci egilova textu. Děkuji jemu a Terezce.
Zahrada s jabloněmi a dvěma křesly
Hliněné střepy,
jako by někdo drtil kostru pole, vzduch
Variace až najdeme to místo
Až najdeme to místo-
místo rozrůznění- odmyká chlopeň démonatvar daleký hrnčířským kruhům(obětí)
- v ruce klíčem držené někdyverš
nikdy -Nikoli veršjen fragment veršejen zoubek klíčku kličku před sebou
Kam to má vést?
Toto jest odpověď na otázku, kterou jsem dostal při mé kritice pod jedním textem na Totemu. Snad by mohlo být užitečné zveřejnit ji obecně. Mimo jiné jsem ve své kritice zmínil, že to vede špatným směrem…
Kam to má vést.
Vést to mám mimo běžný sdělovací jazyk.
...a polím se češe dozlatova
V.
…a polím se češe dozlatova
Průsečno mého jazyka břehy znášjsem rybář bez sítí chycený sítem mezi prsty jenztvého dnajsemještě se třpytkami ztracený ve džbánku
Tomu jsem nejblíž…- v hliněných obvazechvyklíčit - jak zrnko pšenicešplhat se ke světlu…
Ostrovy Marsu
Tak jsem to o/upravil. Možná pod vlivem… nevím
Nová verze:
Ostrovy Marsu
Půlnoční pesštěkal tak dlouho na mořeaž přišla i jeho hodina…- motýl znamení kostiProcházeli jsme zahradou žeberbodajícími ploty jsou plachty v bezvětří- říkáš…Toto je krajina strojůa nám patří- všechna hladová místa
Zapalování svíček
oččiným očím
Zapalování svíček
Soukromé moře vmodrých perláchobrázků ostrov duše středNosím ti vodu do studánek…z oblázků skládám břeh
Aby se zítra nemuselostránkami listovat nazpátek
Naboso ve sněhu
Sdíkem egilovi, stíhou Davidovi; . Věročce
…ukážu ti strach vhrsti prachu.
TS Eliot, Pustina
Naboso vesněhu
Smrt v lednu
Smrt v lednu
Na mapách bílých místtikot bezvětří jako dnosvírá mrtvý prostor
Míza ustydlá ústy polknutína suchov poušti půdy
…roste led
Na plachtách znamení
Věře
Na plachtách znamení
Tváříš se tmou zvířena skrz zlomený knot
vymykáš prázdná místau moře vsouvlníZahrady písku se obnažily Měsíc jim dává jménaz jantaru…Vine si hrdlo svou cestu kobojku skamenem…
Modlitba o dvou dějstvích
…usínání na rtech…živé bytosti
Modlitba o dvou dějstvích
Uspaná nejtišší ztrácela
korálkyrůžence vněčím těle
Nesoustavně porušuji souvilsost
Nesoustavně porušuji souvislost.
Myslím si těživouženstvím i hlaszpůsobuje přechodník jablkaa listnatá oháňka se tváří nedokonavěpoužíváme přítomnost
bych si chtěl zaměnit se vždyať…se rzí vpletu svoje dráhyvetmění když hlídášči převracíš ostrovy pihjsou jako negativ hvězda když mě zachytíšspojíšta váhání vjediný vesmír
...a jaro v protisměru
. a jaro v protisměru
Dnes nebe slaňuje sev křídlatých semínkách ne unesezimy pouští žílu pískuhodinám. své stále
tiskni lítojen prosať nebolí to
X.
cinyt
Davidovi
X.
Nežaluji na souvětíjen čárky sbírám zvýlukyjsou spojky - lichopřací
Hvězdáři skloňují nebe v osudech
Živa očka
Hvězdáři skloňují nebe v osudech
Tajemství svého půlměsícnosí si rybář na dně torny
dva břehy ještě nesrostlé
Rána v jezerech hladin
(Píseň písní)
Rána vjezerech hladin (malá zkratka kjablku)
Réva se rodí ústy zeměuniká na jih……jsou svahy - a sáhy všech nedosahůplašíkdyž místa plníme tajemstvímvod vzádech dlím a kořenechpramen zmodrohladin…- doufání…
Uložen tepem zjader ksobězmiňuji princip- dvojmost- to sbírám tobě na míru…
Kolik je ve mne křídel
Kolik je ve mne křídel.
Kolik je vkarafě místa…
když víno naplňuje
stárnutím
Nejtenčí možná
Nejtenčí možná
Kdosi se shání po obočíkteré by zdvihalo rána ze samotných polštářůskloňovalo sez mapy vlídných rtů
- kohoutky utažené námitka proti sobě
Kdosi se shání po staré knížcekterá se četla dávno před spaním…
Příjmi mne
Přijmi mne
Ona: Ty jenž jsi vložil mé ruce ktvým záhadou člověka. protínáš souhvězdné meze znamení
On: Provazy lávy vklínu země jak struny ohně - přijmi je nahá -- Buď – tajemstvím --
pod koleny vřecepolykáš rybu drak - jsiskutečnost vtělení živýchv mapě tvého hlasu ústy střeltřmen drží mnejak stěžeň lámeš všechen vítr
Ala ossis ilii
Ala ossis ilii
Podrž svět vtiskni stromům tu chvíli
své řeky osud z rubu odečti
ať v hladinách čekání protnou se zlaté žilkyv mořském oku - nezaspí
životnost
Tobě, i když asi vůbec nebudeš vědět, co to vlastně říkám.
životnost
když věci mluvilya čas chytal životy do pastístál jsem tamtrochu udivenejže zrovna tyvedle mneživým tělem
směňovala můj dech s tvým uvnitř
Červencová
v Brně a v Praze
Červencová
Dnes ráno sluncerozpustilo své vlasyv Lago di Gardasurfař vyčesal ležatou osmičkuOběma vymýšlím do nekonečna dobrý vítr
Plachetnice čajových lístků
Plachetnice čajových lístků
Vpolibku vítropře se
o plachtu rozpluje Lodím
chce se spátvkrajině Rty
Soukromá nádraží
celé sis to vymyslel
Soukromá nádraží
Počítání mrtvých písmensloženo tisíce v hlíněkterá už nebude stoupat
Na soukromém nádražíprobíhá rozplétání kolejnic- úhybný manévrprovedl ocelový raceka tím vysvlékl noci ztrnů- elektrické srstiNevěděl nic
Paměť je
Davidovi *
Země se bojí, země se bojí, že je tak veliká
Země se bojí, země se bojí, že všechny spolyká
(UJD)
Má čekání
Tak tedy (s)zpět k melancholii. Tento text je inspirován poznámkami učiněnými při nedělní noční chůzi po jedné Vinohradské ulici. kde vyrušovalo jen a pouzeto nebe. Připomínka časů minulých, současných a.
Závojnatka...
O tom, co vyrůstá zDejvického sněhu.
Závojnatka .
Slunce podržené vleduměsíce nad zemítající krystal nezbělá
IX.
IX.
Před pověděta zabodávat čárky roztroušené mozkemSklerózauhýbavých pohledůje známkacelá zadní stranavroubkovaných obratlůaž kšíjikde propouštím rucedo liščích stébel
Žalm nesouhvězdného znamení zemských prvků
Žalm nesouhvězdného znamení zemských prvků
Nechávej znamení na místech otiskemsvého osudu važ slovak soběVstupať mohu být dovtělenčásticím tvého. Ústrojně Abych byl nalezen ve tvých rukách i vodě i nebi i větruje oheň nezapomenutelnýmJaká jsou přísloví vdnešním dni. Stanoven počet hvězd. A toto jsou zástupy skutečností.
budeš-li
u. blížení na zdraví
budeš-liotevřena uvnitř směr něv ot očkách strunnapětím slaboa tenkojak vhudběsbližováti se přímotělně
Na cestě k lednu
Na cestě k lednu
Sedmibarvavstoje na ramenech vod kde zima stáhlaostrov ke dnu. kde křídla skládá pouze nocOtázka pevnin racka návěstník zkřížených mřížek čísi dlaněspíš propast prázdný nadhlavníkseřídil slunce půlnocijak místa nejbělejšído obav kudy vykročím
Nechci
Nevýřečnost a sebeněha vunikání vlastního…
Pod ochranoutvé hvězdyse mi vytrácí - obratník kozoroha…jeden smrtelnýa jak strašně bych chtěl křičet…(čekám ta nejhorší)kde moje znamení je raka voda vněmjako poutapodávám si životz lékáren jen vyluzuji stracha špínanejsem jsem nikým kým kdysi dnes nenívprostřed moře prostře sobě ložezapal mne plamenem pouště a spouštěať zemřu
Čtete poezii pro cestující?
Především asi pražských písmáku bych se chtěl zeptat na tyto otázky:
1. Všimnuli jste si někdy poezie pro cestující ve vozech metra.
2. Všimnuli jste si poezie na plakátech po městě.
S rozumění
S rozumění
Křídla včernéa jdu a chodníka milníka zživotňuji tě znepřítomnasidělám vrásky
A jsi tu se mnouv inverzi pihje osudale znamená výstražníkTo‘s vymyslela u přístavištějsme stáli vdubnus rozuměnís sebou
si přinesla rzižilkytravKdyž víš že to milujipohybem rtujak obemknutvých dvanáct stěžňův krajině stráženíZ pomalých plachetnic…odevzdávám ostrovy kjejich nenápadnému srůstu
Ve starých zahradách
Ve starých zahradách
Každá stopa je ozvučena
a příčiny vrůžencích roztroušené
je minulost
Z mlho vin
věr očka
Zmlho vin
Vúhvězdívězeň nekonečnakdyž budeš ohmatávat zrubu
Linie nadrovin
Kdy zbývá protnout souhvězdí?
Kdy zbývá protnout souhvězdí.
Sen pesse zliščí smyčkynevyvlékneštospíšti přejde ze slov. otisk. v bílé zahloubía vlídná stébla nenahmátneškde vesmír čekal o pouští
Pro tnout
Pro tnout
Dnes tě chciv mužském roděblízkost tělaa síla kterou vstupuje Marsje instinktkopí
Doteky o nichž jsi ani netušilže krajina spíti může připadat lákavá
Všechny věci počínají samotoukřídla vmozkua tomu dole se nedá věřitje fantazie
Slova jsou věci živé ti rozumím
. rozvazování tkaniček
Slova jsou věci živé ti rozumím
Částice varování anebo strach. z hmotné podstaty vesmíru je otisk rtu i nečí slovo má svůj osud je ztvárňovat padající list když mně se cítíš tak strašně osobně
jo a do toho všeho jsem dnes ráno nenašel brýle,
Název který se dá jen těžko vyslovit
Název který se dá jen těžko vyslovit
Věci mi buší do mozkuotvorem skořápkya kanál shladinounastavenouvnitřje vlastně vlhkojak prosím tě mlčObočí na drátkách loutkaasi tě nepřekvapím
Pojmenoval bych to žebříkse otočil o desítky (stupňů)
piva a piharozkošná u Zrzavéholky co jsem ji miloval
Uličnice
a hlavně si nic nemysli, tohle jsem si vymyslel já:)
Uličnice
Vesmír v ženském rodějako jsi
krajina
Z noční dráhy
Znoční dráhyoči vpoloze příjemce signálutětivy silz otvorůna negativu slunečnice- stejnosměrně přidržujíposlední den
Je jako zítra nikdy nekonečnojev číhosi. v křídlech zbývá překročit
Nestůj tak blízko.
Květiny vprotestu svírají svá tajemství
Modlitba (Pustina)
Tobě
Zde je Země nesličná a.
Modlitba (Pustina)
My. kteří zůstáváme.
Modlitba za Leden
Leden je nejkrutější měsíc.
TS Eliot
Pustina
Leden je měsíc prvního prosince.
O stéblech příštího
Půjdu, kam chci a nikdy mě nedoženoumusím jen přiznat, oplakat, zapomenoutpůjdu, kam chci a nikdy mě nedoženou musím jen zapomenout.
(Půjdu kam chci, Radůza)
Jsem černá, ale milostná.
Rekviem
Mému nejdražšímu Davidovi s láskou Lukáš
Rekviem
Vítr západ klíčtíhne zemtiskne zhladin kovu . a zde mys Dobré naděje. Za listem ledDo polí vchází po špičkáchkde snad
jehličí nosí lehkou hlavu.
Optika přetnutého uzlu
Optika přetnutého uzlu
Mě oprátka.
a vlídný hostobejme kouzlo
Bych chtěl
Mně moře slehlo popel z řek
Mně moře slehlo popel z řek
Už neriskuješsemínka písku jsou i tvá Zkušenost
Věnuji se hodinkámjako doposud nepoznané planetěpaletě vdalším vesmíruPřestupní stanicekde Ty…stoj vklečejako modlitbas trhovci všech mých břehůjsi rakeva na krev už není čas
Kde leží stíny přes mé paže
(VIII.)
. ta sbírka se jmenuje Srdce svého nejez. (Karel Šiktanc, 1981)VIII. Nejsem.
Sebou v bezpečí
Sebou v bezpečí
…mně nařízena… ochranná ústavní léčbaručičkám hodinekbych zešílel tepem ústa vníléčba
Vkleci tě opravdu milují
Jsou starostlivíPřinesli mi malého medvídkajako vzpomínku na zpackané dětstvíChtějí mi poctzbavit se
Testament
Markétě
Johanes Doctor Faust: Testament
Stál jsem tam. Chodidly obtisknutý, vtisk z vně - slova - gravitace uvnitř i venku. Póry v kůži vykusovaly, hlodaly - trychtýře koncentrací, a země strhávala vzduch pohybem, uhýbala. Ptáci se stěhují podél magnetických drah blížícího se období ledu.
Solaris
šumnej čaje
Solaris
Přesmyčka smyčka s pamětíA stěna přijala tvoji kresbu
Nahmatal jsem objímku
Na hranici vesmíru mozku slaného jezera
hrad můj . Líto
Na hranici vesmíru mozku slaného jezera
Peřeje otvory struny nože všech jistot - slova A houba vtěle láznidehtu Očima skal sklaskalními buňkamioptika:
Zde bývalo moře….
Jak dlouhé jsou jednomilné
Jak dlouhé jsou jednomilné.
Má cesta kbřehům,kde jabloně otvírají srdce,kde rosu léčí duha. Kde svízel tiše odrůstá. Jsou některé dveře do poloprázdna.
Smíření smutků
pro N
Smíření smutků
Nemocný bolestí, korozí plachetnic,
podřízen bezmezně úbytku mízy.
Na skalní hladině
Na skalní hladině
Tak synteticky vestavěná - struktura tato, sklíčidla -cesta jenž pouze technikou -po vzoru Mydláře. - nachází útočiště.
Útočiště.
Pocit s blízkostí vysokých hor.
Rzi tisk
Rzi tisk
Zkamínků vyšlá - zmijí
zima jeVřetena plazivců a řezy napříčjdoua škráboumírným řekám veřeje--Pak já. bych slepě pila hledal ve dnech:pravidla džbánků:prořezání naděje
Srdeční poetikon
ženám. jak bych se shrnul
Srdečnípoetikon
Hmota kotvící prázdno vsobě i čas Dělíme na zrníčka soukromím vlasů vlásků vlásečnic elektropatetických Jsi nebezpečná… Svázanka Oblečená vkřídlech aby i prsteny všech antén myšlenek mohly jednou prasknout Budou se sahat narubyluby všech kytara spoušť zvuku…Miluj mne Vzáznějíchzněj šíjiženy sejsémě moje svléknise Kde Jenisej nezamrzádo houslí má kadeřnice uzamknutá
Prameniště
Prameniště
Bodláčkyjedy vprstech- molová koncentrace
Vdehtu továrních haltažených za studenav tkalcovských stavechmnohorychlostníchv oleji převodovek
:rodidla
VII.
VII.
VystínovánoOči vzoru ostružin
ze slunečních hodin
vztyčují jedno pouhé léto
Festival mlčících
pro ulitu. by věděla jak je u řeky
pro Davida. od bolesti
Festival mlčících.
Jsou v poušti
Moje první básnička
Moje první básnička
se jmenovalad o sl o vpro tebemočil jsema kouřil na záchodkuobojí mi šlo - dost mizerněvlak sem tam vytlačil nějakou slzujá vknihovněnad těmi složitýmia přesto tak úhlednými. rovnicemi chtěl jsem se stebou seznámitasi nějakým znamínkemvždy mi šlopředevším dělenía pak vLibni…nikdo už nepřistupoval…dlouhých šest letchodil jsem do filmového klubu…ta díla surrealistů.
erotika ve které jsem snil- střídala jména- naznačovala…abych se snažilhrdinou Jápřitom…čím jsem staršítím mám větší strach
Provazová...
Provazová.
jenco jsem zažil s teboujsemulice Navždyje není
jen okamžik
dnes vždyjeúběžník
Až vykveteš mi v peří
pro Tebe
Až vykveteš mi v peří
přes vločkyvlečkykopretinzimní smlčkykovadlina jiskerlomím vodu
v proutkáchzáhře jící slzami
Bezvěnná
Bezvěnná
Anno DominiIntegrální transformacena několik řádků11 51 jako 5 37zdál se mi senzcela výjimečně vbílém pláštitvou aortuprodlužující srdcedo míst kde začínají játražlutohnědá květina lapala po dechua železným polibkem vyholil nehty až na kostMá neuronová síť šílelana vahách skutečnostistřídavě přeřazovánna jiná pracovištělexikální promiskuityTeďvyhlazujidopolední sluncezešikmené přes obratník rakaZhasne na povelnoci Bartolomějské
Most jako dno
. autor chce ani jedno z předchozích.
Most jako dnopadajícísloupce vzduchutlak hvězd
přísahyna smrtVidno mých rukou. Jesteš dněm včerajšimJesteš dněm bijelgo sněgu- útramsamovklíněnév hodině psízašeptáníJesteš.
Nečíst
. si tu n`existes pas, pourqoui moi existerais.
Moje . na březích staré - svlékání
domodra
Já a několik racků
V.
. si tu n`existes pas, pourqoui moi existerais.
Moje . na březích střep a ploutve vpísku otištěné
domodra
věrná
A z bavlnky jehelníček
A z bavlnky jehelníček
těsnotesk a smrtnánastrní okoránavraná tiskne listy rána
trav je kostralidská sláma
řeka vbřezích nahlodána
Korálová zahrada
korálová zahrada
dům s mořemv základní výbavě
na dvě patra
vzpomínekvobrazechsloh
Sečná
Sečná.
Polopoušť a některá ránasečnou přesahují v soumeznost Jakoby křižující se stromyNemohu ti upřít jistou formu
střízlivosti
- jen promile Ohně
III. (kdybych byl převozníkem)
III. (kdybych byl převozníkem)
Pach provázkůa provázení noci
- magnetická vteřina
Někomu běží poslední kapka. skleněnkabloudivá-
V ramínkách pavučin
V ramínkách pavučin
V ramínkách pavučin. Je doba po světle Stříbrná
Vjehlicích jakoby mořských - živočich - oceán z natažených končetinavýznačných obinadelagent modřenky
Není než mariánská pevnost. propastnež. - otázka stalagnátu
Žhářská
Žhářská
Mým údělemje.
šifra žralokakódsmrkových svetrůa
sponkavsunutá vjehličí
Tomu starému
Tomu starému
Po hřebci kope- nezapomnělNěkterá místa Sama budí zletu ptákyPokřtím tě přes provazJáDnes ještě šedivákvěznící cukrovou vatouAzítrav Černé. všechny mé flotilyvyplují V linii- prsteny větrolamůJe časDůstojně toxická lidskost
Hrdina třetí cigarety
pro Konstantina Biebla
Hrdina třetí cigarety
Ráno
Jsem ještě mladší
Hláskování
nevím komu
Hláskování
Napověz zrnka mořiPolož dna v modré
Obloze srůstám v křídla
K tvorbě I.
Jan Mukařovský: Cestami poetiky a estetiky. Československý spisovatel, Praha, 1971, s. 99-115. Stať: O současné poetice.
dosáhnout
dosáhnout
Vpíšťalách továrních
- poloplaz až klenbě tíhnou oka
až do bran kde i stroje zapomnějí
Prvovýstup
Na jezeře Isyk-Kul
Prvovýstup
Vyhnanství jezerv horách vyrůstají nejtěžší cesty zarostou vkameníTento čas věnovat vlaštovkámVěnovat si vteřinu před odletem
Čaročeř – hladiny přes PamírNejtěžší voda . seřazena vabecedách telegrafůVykročím kodletutak elektricky
Romantický hrdina musí zemřít
Romantický hrdina musí zemřít
Romantický hrdina musí zemřít
alespoň jednou
se zamilovat
Dříve než zhasne
Dříve než zhasne
Chirurgie maličkostí
knimž nemám odvahu.
Rozpusť mne
Na moře chce se vplout
pro N.
Na moře chce se vplout
Svůdná
jsou při tobě
Zimoviště
Ano, tentokrát píšu skutečně o tobě.
Zimoviště
. na polních modlitbách,
jak stránkách doslovů.
Listoplavá
pro Katharinu
Listoplavá
Poločas podzimu
Promile nedbalosti
Žádám o beztrestnost Měsíce
Žádám o beztrestnost Měsíce
Žádám o bezstrestnost Měsíce
který připustil milenecká setkání
zatmění Slunce
Odpouštění
Odpouštění
Až budou někdy nejvíc bývalá
a strachy budou na míru
To Bůhsám svede Adama
Jestli jsem ten pravej
Jestli jsem ten pravej
Pravidelnou konspiraci s tmou
jsme tentokrát odložili
Zůstanem nesvlečeni
O rovinnosti pochybnost
O rovinnosti pochybnost
Tvým stromem je javor
Mým údělem je opadat
. za nitky tahat zdřevěnělé nebeAdomodra.
...kam se nevejde ruka, pohladí otvírák
milostnákontemplace
. kam se nevejde ruka, pohladí otvírák
Včera se mě ptala
v souvislosti S budoucností
Preludium
pro N.
. mý věci pod hrudníkem
Preludium
napětí. tětiva sbudoucím.
Úskalí lidové slovesnosti a naší fantazie
Taky jste někdy něčemu nerozuměli nebo si to až do dospělosti vykládali po svém - špatně. Nedávno při jednom posezení nad sklenicí piva se mi kamarádka svěřila, že nikdy nedokázala rozluštit
o co vlastně jde v písničce, kde se zpívá:
. když mně koně vyvádějí
žila totiž několik let v domění, že jde o:
Přístavní předjaří
pro Janičku a pro Aťu
Přístavní předjaří
Jsi z dálky břeh
i korál
Dnes
Dnes, 5. září, mají obě dvě narozeniny.
. zvláštnosti mého srdce
Na cestách rozejmutá dávna
Jsi můj
Tradiční odpoledne poblíž tebe
Tradiční odpoledne poblíž tebe
Mám z duše draky Tam kde červená podzim ze-mě cud stromů na stopkách Jsi těsně před deštěm Což bude znamení. Tvůj příchod je počítán k příznivé hvězdě Bohabojného námořníka provází Slibný vítr osobních palet Kolika vlasy jsou vázani draci do výšky.
Ostatní věci
Rovnice s neurčitým počtem neznámých jsou zdroje naší fantazie.
plním slib daný N.
Ostatní věci
Co říct.
Vysoká pilotáž podzimního večera
Vysoká pilotáž podzimního večera
V naší ulici červenohnědá politika javorových kluzáku
Večer je z lamp osvícené slabo
. má nejdelší počítání
Tohle je všechno bez záruky
. sám nevím komu, ale vím proč.
Tohle je všechno bez záruky
Pro jistotu
se neptám
Konec měsíce učesaných polí
Konec měsíce učesaných polí
Mátové léto
k čaji dozrávajícídruhým pádem
Měsícem srpů
Výmluva
Výmluva
Ticho jak kat
na moje lži
a z očí lezou důlky
Jižní kříž mého pravopisu
Věnováno všem, kteří dokáží použit obecné češtiny k estetické hodnotě .
Jížní kříž mého pravopisu Na pórech kůže jazyka vztyčené stěžně z lodí sahají přes obzor.
Cesty jsou výpověď z přeplněné samoty. Dokud jsem nebyl, krajina stála mezi lvy.
Otočila ses
vzpomínka z východu metra
Otočila ses
Tu vteřinu pod tvým okem
bych zastavil
Na cestách
Tohle je pro Rabako, . ona ví ty věci. a tak
pro Aťu
Na cestách
poštovní známkou
Entropie naší srozumitelnosti
Entropie naší srozumitelnosti
Záměrná nadmnožina
Stvořila pojem pomlčky
Úniku pro-mne
Nedopitý přesčas
Nedopitý přesčas
Jazyk je živá
nemoc
zubama sloupaná kůrka
Není čeho se bát
Není čeho se bát
2:40 a ty
máš bolesti
ranní směna
François Ozon: Kapky deště na rozpálených kamenech. Aneb koho vlastně miluješ?
Byl to první Ozonuv film, který jsem viděl. Minulý týden jsem totiž shodou všech (ať už příznivých či nepříznivých) náhod propásl v Ponrepu film Pod pískem, a tak bylo jasné, že předvčerjší návštěvu Oka si nemohu nechat ujít. V hlavních rolích opravdu excelovali Bernard Girardeau - v roli tak trochu světáckého, sebevědomého a charizmatického homosexuálního muže, který si dokáže podmanit lidi ve svém okolí (což osvědčil ve vztahu k druhému hrdinovi Franzovi) - a Ludivine Sagnier - v roli dvacetiletého mladého muže, kterého láká zkušenost sexuálního zážitku s mužem, ale není rozhodnutý zda je to právě to, co chce. Mezi nimi je navázán hlubší vztah, který jakožto každý nevyrovnaný vztah (v zásadě je založen na principu Franzova poddání se) časem končí nejen v rozpacích.
Než usnu
Než usnu
na zastávceZmiňoval se jen o psovi ženského pohlavímá divný tužby - výhybkyuž dlouho
jsme spolua přesto mám hladI proti srstiv metru
jsem viděl ty oči- zvíře se drželo za rukuPak jeden druhýho obejmou
Na cestách rozejmutá dávna
Na cestách rozejmutá dávna
Jsi můj
zapomenutý jazyk
Krajina chráněná uvnitř slov
Pohlednice
Pohlednice
Cestou na kole. vpity vڑechny pozdravy od Fidéla, když slunce žhne. Myslel jsem, o zpovědi budoucností. nic nevím.
tělo sbírky Zázněje
Rekviem zadéšť
Mysli na déšť, na jeho prsty ve svých vlasech,na lechtivé kapky jdoucí po čele.
Déšť, rodí se vstínu mraků; zhorkého slunce sykotem uzdravuje – mění se vpáru.
Mysli na déšť.
Strach o život
Strach o život
Můj Otče, ty, jenž bdíš,kdy já nemám sil.
Pane můj, který víš,kdy já nemám sil,
nedopřej poušti té,nenech mou žízeň dávit pískem.