Písmák Večer
Když zafoukal vítr, koruny stromů se začaly kymácet a zdálo se, že si navzájem šeptají tajemství pohasínajícího dne.
Slábnoucí paprsky slunce se matně odrážely od skal na západě a probleskovaly skrz mohutné větve statných smrků.
Vítr sílil.
Celý les hučel, sténal, naříkal, praskal v kořenech a větve se skláněly k temné půdě.
19. 08. 2003
3
0
807
Povídky
Sochařovo vyznání
Mám ji rád a ona má ráda mne.
Hladím hlínu a pod mýma rukama vzniká nový život. Do ní vrývám tváře, které vídám ve svých snech.
Každý den je jiná a někdy, když se za okny rozletí křídla noci, zdá se, že se mnou mluví.
16. 08. 2003
1
0
725
Jen tak pro radost
Půlnoční balada
Krásný mladík na bujném koni,
spolu jedou širou zemí.
Koník je jak uhel černý,
jezdec zas jak slunce jemný.
15. 08. 2003
1
0
894
Smíšené verše