Nutíš mě
Nutíš mě přemýšlet, přemýšlet o noci
Nutíš mě cítit se ztracená pod hvězdami, které dnes nezáří
Nutíš mě ubližovat si vlastními myšlenkami
Nutíš mě obviňovat se
Kostnatá krása v pokoji
Kostnatá krása v pokoji
Sedí
Mlčí
Hledí
Holubice se sirkou v zobáčku
Holubice se sirkou v zobáčku
Nad lesem
Nad vodou
Nad zemí
Zahrada duše
Zahrada duše
. ta záře. Ta neuvěřitelná záře. Slunce prochází mou duší, mým srdcem, nevnímám nic než tu nádhernou omamnou záři.
Děkuji
Děkuji
Děkuji, že´s uměl to kouzlo,
aby mi štěstí do dlaní sklouzlo.
Děkuji, že´s na mě se usmíval,
Komercializace knižních předloh
Jestlipak jste někdy zažili ten okouzlující pocit, když se zaboříte do měkkého křesla, rozsvítíme lampu na vašem stole či stejně jako ta romantičtější část znás zapálíte svíčku na parapetu, nasadíte si brýle a plynulým a trochu nedočkavým pohybem otevřete knihu. Nejdříve pohlédnete na poděkování autora lidem jeho srdci blízkým, poté opatrně berete list po listu do prstů a neobyčejně jemně je obracíte. A začnete číst. Rychlost pohybu očí zřádku na řádek se zrychluje vpoměru ke stoupajícímu napětí vději příběhu.
Příběh
P ř í b ě h
Možná se divíš nad tak prostým názvem mojí povídky, ale brzy poznáš, že jiný jsem ani vybrat nemohla. Chci Ti totiž vyprávět o dívce, která věřila na pohádky, na sny a na lásku. Věřila, že každý člověk má vsobě světlou stránku, věřila, že každý je svým způsobem krásný a zvláštní. Jakoby se dívala na svět skrze růžové brýle.