Písmák po tom všem, co bylo
a po čtyřiceti dnecha po čtyřiceti nocíchse mraky rozestoupía obloha je čistá
a jasná tvá myslvyjde z podpalubía stanena vrcholuposvátné hory
a začneš žít.
nebudeš
v krajině bez času,
území nikoho
vanou jižní větry
avhání
za rozbřesku
pros.
tři se rosou
otevři laskavé krajiny
s ní dej si, co sníš
V kruzích
bloudím v kruzích
pod očima
jsem sám
jsem ten, co neusíná
trojverší na ní
všechna tvoje tajná přání
jsou jak vločka v horké dlani
ta, jež taje k nepoznání.
lámání kostí
zase máš pravdu
a to jek zlosti
pokoje zamčeny
je slyšet přes stěny
taky se těšíš?
až louky ulehnou pod zimu
až nosy zvyknou si na rýmu
až všechna polínka vyhoří
pak zase vstoupí do dveří
každý večer stejná písnička
ve jménu touhy
k sobě mě
volají
já ale zůstávám
a ty dveře pořád vržou
dno za dnem obracíš ty samé dveře k novým zítřkům .
sakury
sakury heboučký lístku okvětní jen ty smíš po cestách dalekých vést mě k ní než všechny odkvetou.
tak horké ruce si ještě neměla
ze dna dne bezvládné z horkých stínů kocovinu.
v lese
v lese je ticho horký stín máš prsty a rtíky od malin v lese je krásně a tvůj klín.
v čekárně III
slova nejsou odpad
tvojí mysli stačí dál
mlčím
v křivkách dýmu
pod hladinou klid
nad hladinou bouře
pod hladinou klid
nad hladinou toužit
pod hladinou být.