Ze života červa Antonína díl 3.
Nebyl to však zrak, který ujistil červa o tom, že žije. Čich sice bývá považován za smysl méně podstatný, tentokrát se ale o slovo přihlásil velmi razantně. Páchlo to tu tak, že ani ten největší bezvěrec a rouhač by si netroufl srovnávat snebem. “Možná ani vpekle to takhle nesmrdí,” napadlo červa.
Ze života červa Antotnína díl 2.
Ještě dřív než stihla paní Pádilová, po krk zabalená v peřových pokrývkách s tím nejobyčejnějším vzorem, jaký si můžete vůbec představit, v poklidu zaklepat bačkorami, někdo dvakrát jakoby štítivě zaklepal na domovní dveře. “Str. chrrrr. pení.
Ze života červa Antonína
1. Díl
Ještě než Radovan sohromným řachnutím dopadl na obrubník, všiml si malého flíčku na límečku své sváteční oranžové vesty. Bohužel, let byl tak rychlý, že nestihl vymyslet, kde se tam ten flek sakra mohl vzít.
Dopadl natvrdo.
Sigmund Freud - Létající Tyrolák
Seděl jsem pohodlně rozložen ve své kožené sedačce, pokuřoval dýmku a přemýšlel, proč na mě opium působí poslední dobou stále méně a méně, když vtom někdo třikrát, velmi nervózně zaťukal na dveře mé vídeňské ordinace. Tap taptap. Vyvedlo mě to zrovnováhy, dnes jsem už nikoho nečekal. Pro jistotu jsem se podíval do diáře.
trny do nachova prosečený
pozdě dokreslil si trajektorii draků
do malicherných čar náhody
okr víry přilévál
teď
S kyrysem v tří-sloví
skyrysem vtří-sloví
poslouchám osiky
třesoucí stín
po mašličkách
Pod nánosy horoucích par
naše těla
poháry bezinkových vín
co vústech zní nám
od večeře
Kostmi praštím
vserpentinách
podzimního kuropění
odstřihli nás podobojí
na samotkách nedovřených
K zápěstím
pryskyřníky malovala
otisky vrásek
do oblaků
zemi hrobaříků zaslíbená
Tak rychle odplouvají sedmi-krásky
Podvazkové pásy večernic
splývají v mléčných drahách-
lučních trav
norkové kožichy tanečnic
V prsou venkovanek
utonula představa
jednodechých chvil.
a zbytkového štěstí
vprsou venkovanek